|
|
Sňatečnost a rozvodovost – vývoj od roku 1970 do současnosti a srovnání s vyspělými státy EU
Krejčí, Marek ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Kačerová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu sňatečnosti a rozvodovosti od roku 1970 do současnosti. Práce vysvětluje charakter obou těchto demografických procesů i různé ukazatele jejich úrovně i struktury. Je zde detailněji znázorněn vývoj sňatečnosti a rozvodovosti od roku 1970 do doby současné. Pozornost je věnována rovněž sezónnosti sňatečnosti podle měsíců či dnů v týdnu. Hodnoty vybraných ukazatelů jsou porovnány s vývojem ve vybraných evropských zemích. V závěru práce zmiňuje některé současné finanční instrumenty ke zvýšení sňatečnosti. Zabývá se rovněž současnou motivací k založení rodiny.
|
|
|
Vliv rodinné politiky na vývoj demografických procesů se zaměřením na Pardubický kraj
Čechalová, Kateřina ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání vývoje rodinné politiky a její vliv na změny v demografickém chování obyvatel v České republice a Pardubickém kraji v období od roku 1989 po současnost. První kapitola popisuje instituci rodiny a formy rodinné politiky na celostátní a regionální úrovni. Na teoretickou část navazuje druhá kapitola, ve které jsou analyzovány jednotlivé nástroje státu na podporu rodin s dětmi. Součástí je i grafické znázornění a popis trendů ukazatelů porodnosti, plodnosti, sňatečnosti a rozvodovosti, které mohou být působením státních opatření ovlivňovány. Poslední část práce obsahuje rozbor empirického šetření, které ověřuje výsledky předchozích kapitol v praxi. Na základě výsledků dochází k navržení možných řešení aktuální situace.
|
|
|
Porovnání sňatečnosti a rozvodovosti ve vybraných evropských zemích
Levová, Jitka ; Dotlačilová, Petra (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem této práce je zachycení vývoje sňatečnosti a rozvodovosti ve vybraných zemích a následné srovnání těchto demografických událostí promocí vhodných ukazatelů. Dále také nalezení důvodů pro tyto odlišné trendy a porovnání vlivu zjištěných faktorů na chování obyvatelstva. Analyzovány budou tři země (Česká republika, Španělsko a Švédsko), pro které bude porovnána sňatečnost a rozvodovost v období mezi lety 1990 a 2012. Data pro výpočty užitých charakteristik budou čerpána především z Evropského statistického úřadu, případně z národních statistických úřadů jednotlivých zemí v situacích, kdy hlavní zdroj potřebná data neuvádí.
|
|
|
Porovnání vývoje rozvodovosti v Česku, Slovensku a Švédsku
Wagnerová, Karolina ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štyglerová, Terezie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem rozvodovosti v Česku, Slovensku a Švédsku. Cílem práce je porovnat vývoj v těchto vybraných zemích na základě dostupných dat za co nejdelší možné časové období, tj. od roku 1960, a zjistit, jaké faktory mají na úroveň rozvodovosti největší vliv. Na začátku práce jsou krátce vysvětleny základní demografické pojmy a vymezeny vybrané demografické ukazatele. Druhá část práce se zaměřuje na dlouhodobý vývoj rozvodovosti v naší zemi. Následně ve třetí kapitole je analyzován trend rozvodovosti posledních let v České republice a proveden odhad možného budoucího vývoje rozvodovosti na několik let dopředu pomocí trendové analýzy. Ve čtvrté kapitole dochází k samotnému porovnání vývoje rozvodovosti v naší zemi s vývojem na Slovensku a ve Švédsku pomocí vybraných demografických ukazatelů. V závěru kapitoly nalezneme také zhodnocení rozvodové situace v rámci Evropy. Z přehledu historického vývoje i ze srovnání vývoje rozvodovosti ve vybraných zemích vyplývá rozdíl v rolích jednotlivých faktorů, z nichž některé působí dílčí výkyvy v čase, popř. určité charakteristické rozdíly mezi porovnávanými zeměmi. Jiné faktory, především ekonomický, sociální a politický vývoj společnosti působí zcela zásadně na dlouhodobý trend, v případě úhrnné rozvodovosti trend rostoucí.
|
|
|
Rodinné chování obyvatel České republiky
Porcalová, Barbora ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na demografickou analýzu změn v rodinném chování obyvatel České republiky, a to zejména před a po roce 1989. V první části práce jsou vymezeny pojmy týkající se rodiny a rodinného chování. Vedle toho je zde také popsán historický vývoj rodiny a důležité vlivy na změny v populačním myšlení. Analytická část práce se zaobírá jednotlivými ukazateli, jako jsou porodnost, potratovost, sňatečnost a rozvodovost a jejich demografickým srovnáním v čase. Třetí část je věnována současným trendům ovlivňujícím rodinné chování a závěrečná čtvrtá část nastiňuje klíčové důsledky změn v rodinném chování a také ukazuje předpokládaný budoucí vývoj.
|
|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
|
|
Nástroje rodinné politiky zohledňující neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských státech
Kohlová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rodinnou politikou zaměřenou na neúplné rodiny. Snaží se o vymezení důvodů vzniku neúplných rodin. Řeší rozvodovost, porodnost a mimomanželskou plodnost. V práci jsou popsány rozdíly mezi úplnými a neúplnými rodinami a subjektivní názory samoživitelů v České republice. Dále jsou popsána opatření rodinné politiky, která zohledňují neúplné rodiny v České republice, Francii, Švédsku a Velké Británii. Opatření ve zkoumaných zemích jsou porovnána s opatřeními v České republice. Z práce vyplývá, že v České republice jsou ze všech zkoumaných států neúplné rodiny nejméně zvýhodňovány.
|
|
|
Demografický vývoj vybraných zemí jižní Evropy
Dundálková, Zuzana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá demografickým vývojem vybraných zemí jižní Evropy (Itálie, Portugalsko, Řecko a Španělsko) za časové období 1995 -- 2011. Teoretická část je věnována demografii obecně a vysvětlení a popisu jednotlivých demografických ukazatelů. V praktické části jsou tyto demografické jevy přímo prezentovány a vyhodnocovány na jednotlivých státech. Konkrétními ukazateli, kterým byla věnována pozornost, jsou: porodnost, plodnost, potratovost, úmrtnost, migrace, sňatečnost a rozvodovost.
|
|
|
Komparace demografického vývoje univerzitních měst
Neckařová, Zoja
Bakalářská práce je zaměřena na komparaci demografického vývoje univerzitních měst, konkrétně se jedná o Brno, Prahu a Olomouc. Pro vyhodnocení dat byl zvolen desetiletý interval (tj. 2003 -- 2012). Z hlediska demografické statiky je uveden počet obyvatel, střední stav obyvatel a jejich struktura dle věku a pohlaví. V rámci demografické dynamiky byly analyzovány ukazatele porodnosti, úmrtnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti a migrace (přirozený, migrační a celkový přírůstek). Na základě analýzy minulého vývoje byla data proložena vhodnou trendovou funkcí a provedena predikce na roky 2015 a 2016.
|
|
|
Analýza rozvodovosti na území ČR po roce 1989
ŠVARZBERGEROVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou rozvodovosti na území ČR po roce 1989. První kapitola teoretické části je věnována vymezení základních pojmů. Rozvodem dochází k právnímu zrušení manželství za života manželů. Rozvodovost je sociálním jevem, odrážejícím stabilitu rodiny, dochází k přeměně tradičních vzorců chování, morálních kritérií a ekonomických motivací. V České Republice je rozvodovost od roku 1989 až do současnosti na vysoké úrovni. Druhá kapitola teoretické části je věnována zhodnocení vývoje rozvodovosti a současné situaci v naší zemi. Je rozdělena do tří podkapitol: Ovlivňující faktory rozvodovosti, příčiny rozvodovosti a rozvodovost v Evropě. Cílem diplomové práce je zhodnocením vývoje a příčin rozvodovosti české populace, zachycení specifik vývoje rozvodovosti v nových sociálně - ekonomických podmínkách po roce 1989. S ohledem na cíl diplomové práce jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza 1: V porovnání s ostatními státy EU přetrvává v ČR po roce 1989 rozvodovost na vysoké úrovni. Hypotéza 2: V ČR se míra rozvodovosti liší v jednotlivých okresech. Nejvyšší je v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky, s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy. Hypotéza 3: Míra rozvodovosti je vysoká ve velkých městech a naopak nízká v tradičních, převážně venkovských okresech se stabilním obyvatelstvem. V práci jsem prováděla kvantitativní výzkum, a to formou analýzy dat. Hlavním zdrojem dat byl Český statistický úřad a Eurostat. Analyzovala jsem a porovnávala data, vypovídající o rozvodovosti v ČR a státech EU za rok 2011 a vývoji rozvodovosti od roku 1989. Data byla analyzována korelační a prostorovou analýzou, k porovnání dat jsem využila Mann-Whitneyův a Kruskal-Wallisův test. Z výsledků vyplývá, že rozvodovost v České Republice se v porovnání s ostatními státy EU po roce 1989 drží na vysoké úrovni. Hrubá míra rozvodovosti se od roku 1989 pohybuje okolo hodnoty 3,0 rozvody na 1000 obyvatel, což představuje jednu z nejvyšších rozvodovostí mezi státy EU. Rozvodovost v ČR byla jednou z mála demografických procesů, které byly minimálně ovlivněny ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Dle výsledků analýzy dat za rok 2011 jsem si ověřila, že rozvodovost v České Republice je územně diferenciována, liší se v jednotlivých okresech, ve městech a na venkově. Vysoká hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky. V důsledku toho je zde vysoká míra nezaměstnanosti a objevují se sociální problémy. Nejvyšší míra rozvodovosti v roce 2011 byla v okrese Česká Lípa. Naopak nejnižší hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v málo osídlených okresech, se stabilním obyvatelstvem a vysokým podílem věřících lidí. V roce 2011 byla nejnižší hrubá míra rozvodovosti v okrese Jihlava. Statisticky nejvýznamnější vliv na míru rozvodovosti má ve sledovaném roce víra. V okresech s vyšším podílem věřících lidí je hrubá míra rozvodovosti nižší, než v okresech s nižším podílem věřících.
|
host ::
RSS.