Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  začátekpředchozí57 - 66  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Transformace druhého bydlení v CHKO Kokořínsko
Šulcová, Petra ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Vágner, Jiří (oponent)
Hlavní náplní této práce je druhé bydlení, které je součástí cestovního ruchu a rekreace a je velmi oblíbenou formou trávení volného času. Cílem předkládané diplomové práce je sledování proměn druhého bydlení v mělnické části CHKO Kokořínsko. Důraz je kladen na porovnání druhého bydlení v sudetské a nesudetské části zkoumané oblasti CHKO Kokořínsko. Oblast nepatřila od začátku mezi významné oblasti druhého bydlení, ale po druhé světové válce došlo k jeho rozvoji, a to zejména chalupaření. Práce je strukturována do několika částí a jednotlivé části předkládané práce jsou významné z hlediska pochopení problematiky druhého bydlení ve sledované oblasti. Práce se věnuje historii druhého bydlení na Kokořínsku, charakteristice Sudet, charakteristice území z hlediska rozvoje a možné lokalizace druhého bydlení. V práci byly využity metody terénního průzkumu, dotazníkového šetření a práce se statistickými zdroji dat. Klíčová slova: druhé bydlení, CHKO Kokořínsko, lidová architektura, Sudety
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
Vnitropolitické souvislosti Hodžova plánu
Váňa, Daniel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Abstrakt Práce je věnována analýze reakce československé politické scény na Dunajský plán Milana Hodži, který tento slovenský agrárník a národohospodář představil v druhé polovině roku 1935 a v prvních měsících svého premiérského pověření. Autor vycházel ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem." V tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti habsburské podunajské říše jako "nárazníku" protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. V první řadě pak analyzuje meziválečné projekty již suverénní československé zahraniční politiky ujmout se inspirativní a vůdčí role středoevropské ekonomické a politické spolupráce na základně malodohodového spojenectví. Tzv. Hodžův plán je pro autora pouze jedním z těchto projektů, kterému, stejně jako předcházejícím, nebyla v nových mezinárodně-politických a mezinárodně-ekonomických souvislostech dána možnost na realizaci. Měl Milan Hodža svůj plán hospodářské a potenciálně politické spolupráce podunajských zemí zpracován z národohospodářského hlediska a vyvolal jím širší politickou i národohospodářskou diskusi v tehdejším Československu? Takové jsou základní otázky, které si autor klade, a na které v závěru práce odpovídá: Milan Hodža svůj plán nikdy národohospodářsky nekonkretizoval a pokus o jeho realizaci nepřekročil hranice diplomatických sondáží. Stejně tak nevyvolal žádné konkrétní reakce tehdejších československých politických stran ani v rámci sněmovních rozprav, ani na stránkách stranických periodik.
Důsledky světové hospodářské krize pro Československo ve 30. letech 20. století
PAŘIL, Aleš
Bakalářská práce se zabývá důsledky Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století pro Československo. Pro představu situace, která panovala před hospodářskou krizí, je uvedena charakteristika Československého státu ve 20. letech. Také je stručně nastíněn průběh této krize a poté jsou zde řešeny z ní vyplývající důsledky. Práce je zaměřena především na dopady krize v československém hospodářství, které jsou spojeny se sociálními důsledky pro obyvatele státu. Práce je rozšířena o narůstající národnostní problémy především v Sudetech ve 30. letech. Avšak tato část je popsána velmi stručně, protože by mohla být tématem ne jedné další bakalářské práce.
The Sudeten Germans and the vanished Sudetenland on the example of Novohradské hory
MARCHALOVÁ, Miroslava
In der Arbeit beschäftigt die Autorin sich mit dem Thema der Sudetendeutschen und des verschwundenen Sudetenlandes am Beispiel des Gratzener Gebirges. Die Arbeit ist in drei Teile gegliedert. In dem ersten Teil werden die historischen Grundlagen und die allgemeinen Informationen, die die Aussiedlung der Sudetendeutschen betrifft, erwähnt. Der zweite Teil wird die Dörfer im Gratzener Gebirge, die aufgrund der Aussiedlung der Deutschen aus dem tschechischen Grenzgebiet nach dem 2. Weltkrieg untergegangen wurden, behandelt. Die Erkenntnisse aus der Oral History werden in dem letzten Teil der Arbeit angewendet. Mittels der Gespräche wird die Autorin die wirklichen Schicksale der Sudetendeutschen umreißen.
Kulturní vývoj a specifika příhraničí (se zaměřením na oblast Sudet a kulturu sudetských Němců)
Gajewská, Barbara ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje kulturní vývoj Sudet a jejich krajinná a kulturní specifika. První část práce popisuje historický vývoj těchto oblastí se zaměřením na německé obyvatelstvo. Dále práce vymezuje samotný pojem Sudety a oblasti, které jsou do nich zahrnuty. Jsou zde popsána krajinná a kulturní specifika a jejich proměny po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva. Druhá část této práce se zaměřuje na oblast jihočeského příhraničí, především na regiony Českokrumlovsko a Prachaticko, kde blíže charakterizuje krajinu a lokální kulturu a analyzuje jejich proměny po 2. světové válce až do současnosti. V závěru vymezuje rozdíly mezi poválečným vývojem jihočeské oblasti Sudet a ostatních území Sudet a navrhuje doporučení pro další vývoj oblastí.
Analýza plodnosti a porodnosti během a po 2.světové válce
Saifrtová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu plodnosti a porodnosti v českých zemích v období 2. světové války a po ní. Přináší základní přehled historických souvislostí, pronatalitních opatření a analýzu základních demografických ukazatelů - plodnosti,porodnosti, úmrtnosti, střední délky života, sňatečnosti a průměrného věku žen při porodu za období 1930 - 1955. Z analýzy jasně vyplynulo, že se české obyvatelstvo nechovalo během války standardně, typické pro české země je zvyšující se porodnost i během nacistické okupace, a to zřejmě i z toho důvodu, že muži nebyli nasazeni přímo do bojů a že se mladí lidé sňatkem vyhnuli nuceným pracím v zahraničí. Důsledkem vysoké sňatečnosti byla i vysoká plodnost, což lze pozorovat s ročním zpožděním oproti vývoji sňatečnosti. Část práce se zabývá porovnáním území Protektorátu Čechy a Morava (jen české obyvatelstvo) a Sudet (zabrané pohraničí, kde žili hlavně Němci). V Sudetech byla sňatečnost, porodnost i míra přirozeného přírůstků vyšší než v protektorátu pouze do roku 1941. Od té doby byla porodnost vyšší v protektorátu. Vysoký pokles porodnosti v Sudetech byl způsoben hlavně odchodem německých mužů do války.
Využití fenoménu zaniklých obcí Slavkovského lesa pro rozvoj cestovního ruchu
BJALONČÍKOVÁ, Vlasta
Diplomová práce je zaměřena na rozšíření turistických atraktivit v Karlovarském kraji. Cílem bylo provést analýzu současného stavu chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a v návaznosti na získaná primární a sekundární data doporučit opatření ke zlepšení situace a navrhnout produkty využívající zjištěný potenciál ve prospěch cestovního ruchu. Námětem pro rozvoj cestovního ruchu se staly zaniklé obce Slavkovského lesa, jejichž potenciál tvoří základ navrhovaného produktu {--} Miniaturpark Slavkovského lesa.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   začátekpředchozí57 - 66  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.