|
|
Perioperační ošetřovatelská péče u pacienta s kolorektálním karcinomem - robotická resekce
Kalvachová, Lucie ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Bakalářská práce přibližuje, z pohledu sálové sestry, problematiku ošetřovatelské péče u pacienta podstupujícího plánovanou střevní operaci pomocí robotického systému. V teoretické části popisuje procesy ošetřovatelské péče-přípravu pacienta před operací, ošetřovatelskou péči na operačním sále a péči po operačním výkonu. Upozorňuje na principy moderního perioperačního přístupu ERAS (Enhanced Recovery After Surgery). Podklady ke zpracování bakalářské práce jsem čerpala převážně z Národní lékařské knihovny přes Medline, z databáze Pub Med, Web of Science, dále pomocí ošetřovatelských standardů a internetového vyhledávače google. Při vyhledávání jsem postupovala dle klíčových slov - perioperační péče, ošetřovatelství, kolorektální karcinom a robotický systém da Vinci. Použila jsem literaturu psanou v českém a anglickém jazyce, publikovanou za posledních pět let (s výjimkou historie robotického systému). Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem zvolila případovou studii pacienta s kolorektálním karcinomem operovaného miniinvazivním robotickým systémem da Vinci. Na konkrétním případu jsou uváděny ošetřovatelské standardní postupy, potencionální rizika perioperační péče a jejich prevence. Cíl práce: Zaměření se na ošetřovatelskou perioperační péči o pacienta a na přípravu a obsluhu moderního...
|
|
|
Natural compounds and their effect on 5-fluorouracil in colorectal cancer cell lines
Čumová, Andrea ; Opattová, Alena ; Vodenková, Soňa ; Horák, Josef ; Slíva, D. ; Vodička, Pavel
Colorectal cancer (CRC) is the second most common type of cancer and the second most common cause of cancer related deaths in Europe. 5-Fluorouracil (5-FU) is widely used in treatment of various cancers including CRC, but apart from the cytotoxic effect on cancer cells may also cause adverse toxic side effects. 5-FU is an anti-metabolite with chemical structure similar to that of the pyrimidine molecules of DNA and RNA. However, response to chemotherapy is often limited by drug resistance. The p53 protein is one of the most widely studied tumour suppressors and mutations in TP53 gene are frequently detected in different types of tumours. \nGanoderma Lucidum (GLC) is a mushroom used in Traditional Eastern Medicine which exhibits anti-cancer and anti-proliferative effects in vitro\nThe aim of our study is to define the role of p53 in the interaction between 5-FU and GLC extract and their simultaneous effect on survival in CRC cell lines.\nOur results suggest that GLC extract significantly increases cytotoxicity and genotoxicity of 5-FU in CRC lines with different p53 status and may potentially modulate the response of p53 knock-out cells which are less sensitive to 5-FU treatment. Interaction of conventional chemotherapeutics with natural compounds introduces a novel aspect in cancer research and therapy.\n\n
|
|
|
Stanovování metylací v promotorových oblastech genů řídících metabolismus 5 - fluorouracilu.
Bendová, Petra ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Václavíková, Radka (oponent)
Cytostatikum 5-fluorouracil (5-FU) se používá při léčbě řady nádorových onemocnění, zejména nádoru tlustého střeva a konečníku, pankreatu, prsu nebo vaječníků. 5-FU se v lidském organismu přeměňuje na aktivní metabolity, které poškozují cílové buňky a následně způsobují jejich apoptózu. Hlavním cílem diplomové práce bylo stanovení hladin metylací v promotorových oblastech 14 kandidátních genů podílejících se na metabolismu 5-FU: TK1, PPAT, RRM1, RRM2, UCK2, UCK1, UMPS, TYMP, UPP1, UPP2, SLC29A1, UPB1, DPYS a DPYD. Předpokládáme, že metylace v promotorových oblastech reguluje mRNA transkricpi uvedených genů. Byla provedena analýza uvedených parametrů u 128 pacientů, kterým byla odebrána nádorová tkáň společně s tkání nenádorovou. Práce zahrnuje izolaci DNA z nádorové i nenádorové tkáně, bisulfitickou přeměnu nemetylovaných cytosínů na uracily, metylačně specifickou analýzu křivek tání s vysokým rozlišením pro vlastní analýzu metylací a gelovou elektroforézu pro separaci PCR produktů. U většiny studovaných genů, tj. TK1, PPAT, RRM1, RRM2, UCK2, UCK1, UMPS, TYMP, UPP1, SLC29A1 a DPYD jsme nedetekovali žádnou metylaci promotorových oblastí. U studovaných genů DPYS, UPB1 a UPP2 jsme pak nalezli metylace v promotorových oblastech různých hodnot. Statisticky významný rozdíl mezi tumorem a přilehlou...
|
|
|
Histologické metody používané v diagnostice kolorektálního karcinomu.
Kowaliková, Šárka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Josková, Věra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na nádorová onemocnění tlustého střeva, především na zpracování bioptického materiálu získaného odběrem při kolonoskopickém vyšetření a při kolektomii. V teoretické části je popisována obecná anatomie střeva a dále předpoklady vzniku nádoru v této lokalitě. Zaměřena je zejména na rizikové faktory, které mohou být neovlivnitelné např. dědičnost a věk, ale i ovlivnitelné, jako jsou nedostatečná fyzická aktivita, nadměrná konzumace červeného masa, nízký příjem vlákniny, kouření, konzumace alkoholu, nadváha a další. Také na možnosti prevence, která úzce souvisí s rizikovými faktory. Dále pak jsou uváděny charakteristiky odběru bioptických vzorků a následného laboratorního zpracování. V praktické části jsou popsány přesné metody používané ve zpracování tkání a v barvení histologických preparátů se zaměřením na výhody metody rychlejšího zpracování tkáně kontinuálním tkáňovým procesorem. Zabývá se i imunohistochemickým vyšetřením, které je neoddělitelnou součástí histopatologického diagnostického postupu. Cílem bakalářské práce bylo porovnat, jak mohou určité metody v histologickém zpracování urychlit a hlavně upřesnit diagnózu a s tím spojenou následnou léčbu. Klíčová slova: tlusté střevo, kolorektální karcinom, patologie, nádorové onemocnění, kolonoskopie, kolektomie,...
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
|
Wnt signaling in intestinal homeostasis and tumorigenesis
Janečková, Lucie ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Macůrek, Libor (oponent) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Kanonická signální dráha Wnt je jednou z nejdůležitějších drah řídících buněčnou proliferaci a diferenciaci. Je evolučně vysoce konzervovaná a hraje důležitou roli nejen během embryonálního vývoje, ale také v obnově tkání v dospělém organismu. Naopak nefyziologická aktivace této dráhy Wnt způsobuje vznik různých typů lidských onemocnění. Ve střevě je signalizace Wnt úzce spojena s regulací životního cyklu a dělením střevních kmenových buněk a s celkovou obnovou střevního epitelu. Konstitutivní aktivace signální dráhy Wnt vedoucí k rozvoji neoplázie a nádorů stojí za naprostou většinou případů rakoviny tlustého střeva, která je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním v rozvinutých částech světa. Cílem této práce bylo odhalit nové aspekty regulačních mechanismů signální kaskády Wnt a také nalézt nové specifické inhibitory této dráhy včetně potvrzení jejich účinku v pokusných myších. Výsledky práce jsou shrnuty ve čtyřech publikacích. První studie se zabývá buněčným zpracováním a posttranslačními modifikacemi myších proteinů Wnt. Tyto procesy jsou nezbytné pro sekreci těchto bílkovin z buňky a jejich následnou signální aktivitu. Další publikace je zaměřená na gen Troy, který jsme popsali jako inhibitor signalizace Wnt. TROY je cílovým genem dráhy Wnt, který byl identifikován chromatinovou...
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
|
Vztah nádorového genotypu a fenotypu k diagnostice, prognóze a predikci kolorektálního karcinomu
Pitule, Pavel ; Králíčková, Milena (vedoucí práce) ; Vožeh, František (oponent) ; Slabý, Ondřej (oponent)
Kolorektální karcinom je jedním z nejvíce rozšířených typů maligních onemocnění. V jeho biologii a léčbě je stále velké množství otazníků a v této práci jsme se pokusili identifikovat nové prognostické znaky, které by mohly podat nové informace o vývoji tohoto nádoru a pomoci rozpoznat pacienty s těžším průběhem nemoci. V první části práce jsme se zaměřili na imunohistochemické značení dvou proteinů spojovaných s nádorovými kmenovými buňkami na vzorcích nádoru tlustého střeva a jeho jaterních metastáz. Cílem bylo vyhodnotit vztah mezi hladinou sledovaných proteinů CD44 a CD133 a celkovým a bezpříznakovým přežitím u studovaného souboru pacientů. Pozorovali jsme korelaci mezi zvýšeným množstvím CD133 pozitivních nádorových žlázek a prodloužením bezpříznakového přežití. Tento výsledek je v rozporu s obecným názorem ohledně vlivu CD133 na vývoj nádoru. Možným vysvětlením je použití vysoce specifikovaného souboru pacientů a odlišný metodický přístup, kdy jsme sledovali poměr CD133 pozitivních žlázek ke všem nádorovým žlázkám v zorném poli, nikoli absolutní intenzitu značení. Následně jsme se zaměřili na studium intenzity transkripce vybraného setu genů v zamražených vzorcích od pacientů s kolorektálním karcinomem. Hlavním cílem bylo detekovat rozdílnou hladinu odpovídajících mRNA mezi zdravou a...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Povrchové buněčné markery u nádorů kolorekta
Červená, Klára ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Plocek, Vítězslav (oponent)
Kolorektální karcinom neboli rakovina tlustého střeva je nejčastější nádorové onemocnění v České republice. Retrospektivní analýzy pacientů s kolorektálním karcinomem vedly a stále vedou k objevu nových biomarkerů, které mohou mít význam v léčbě, predikci či prognóze karcinomu. Cílem této bakalářské práce bylo popsat dosud objevené povrchové proteiny (biomarkery) u nádorů kolorekta, které korelují s progresí nádorů, metastatickým potenciálem, prognózou pro pacienta a možnosti jejich využití jako cílových molekul na nádorových buňkách pro teranostické účely. Klíčová slova: nádory kolorekta, biomarkery, cílení, teranostika, predikce, prognóza
|
host ::
RSS.