Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 81 záznamů.  začátekpředchozí52 - 61dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Závislost doby trvání komplexní požární kontroly prováděné v rámci výkonu státního požárního dozoru HZS Jihočeského kraje v okrese České Budějovice na počty zjištěných závad za posledních 5 let
KOŠŤÁL, Filip
Bakalářská práce na téma Závislost doby trvání komplexní požární kontroly prováděné v rámci výkonu státního požárního dozoru HZS Jihočeského kraje v okrese České Budějovice na počty zjištěných závad za posledních 5 let je zaměřena na porovnání počtu provedených jednodenních a vícedenních komplexních požárních kontrol a počtu zjištěných závad a stanovení závislosti mezi těmito hodnotami. Informace získané z archivních materiálů Hasičského záchranného sboru o provedených komplexních požárních kontrolách mají prokázat závislost vícedenních komplexních požárních kontrol na zvýšený počet zjištěných závad. V současném stavu je uveden přehled právních norem a stanovení základních pojmů vztahující se k problematice kontrolní činnosti orgánů vykonávajících státní požární dozor, Hasičského záchranného sboru a kontrolovaných subjektů. Výsledková část se zabývá rozborem získaných hodnot o provedených komplexních požárních kontrolách za jednotlivé roky a shrnutím informací do uceleného přehledu, včetně porovnání průměru závad vztažených na jednu komplexní požární kontrolu. Získané hodnoty o závislosti doby trvání komplexní požární kontroly na počty zjištěných závad budou použity pro zefektivnění výkonu státního požárního dozoru a udržení bezpečnostního standardu při veškeré lidské činnosti.
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.
Interoperabilita v Integrovaném záchranném systému.
LEBEDOVÁ, Klára
Hlavním cílem práce Interoperabilita v integrovaném záchranném systému bylo objasnění pojmu interoperability a upozornění na její potřebu v prostředí komunikace a vzájemného působení základních složek integrovaného záchranného systému při společných zásazích. Výzkum probíhal ve dvou částech. První část byla věnována studiu literatury, zejména legislativních norem týkajících se integrovaného záchranného systému a jeho jednotlivých složek. V druhé části byly získané poznatky ověřovány v praxi. Úvodní část práce se věnuje seznámení s jednotlivými pojmy z oblasti interoperability a integrovaného záchranného systému. Jsou zde uvedeny složky, jejich hlavní úkoly a způsoby zabezpečení aspektů interoperability. Dále se práce věnuje úrovním řízení zásahu, komunikaci a koordinaci složek na úrovni operačních středisek a spolupráci složek mimo dobu zásahu. Úvodní část uzavírají informace o připravovaném projektu jednotného informačního systému integrovaného záchranného systému (Projekt IS IZS), jenž by měl přinést značné zlepšení a zkvalitnění spolupráce mezi základními složkami a to nejen při příjmu tísňového volání, ale i při společných zásazích. Teoretické výsledky byly aplikovány na území Středočeského a Jihočeského kraje. Bylo provedeno srovnání jednotlivých složek a jejich zabezpečení v uvedených aspektech interoperability. Toto srovnání odhalilo v některých oblastech rozdílnou úroveň mezi složkami. I přesto z výsledků vyplývá, že interoperabilita v integrovaném záchranném systému je zajištěna, Česká republika má poměrně dobře fungující systém v oblasti odpovědi na mimořádné události
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR , Německa, Rakouska a Slovenska.
NÁVRATOVÁ, Šárka
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR, Německa, Rakouska a Slovenska. Různé pravomoci i odlišné pracovní nasazení příslušníků vyvolaly impuls k vytvoření koordinovaného postupu při záchranných a likvidačních pracích při MU ? integrovaný záchranný systém. Integrovaný záchranný systém vznikl z každodenní potřeby spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení MU, jako jsou například požáry, havárie nebo dopravní nehody. Policii, Hasičský záchranný sbor a zdravotnickou záchrannou službu řídí zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů mezi základní složky. Tyto složky mají ale také své vlastní zákony a předpisy, podle kterých se řídí. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 273/2000 Sb., o Policii České republiky a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Bakalářská práce popisuje, jakým způsobem jsou jednotlivé složky řízeny, jejich organizační struktury a způsob plnění hlavních úkolů. Každý stát má svůj vlastní systém, podle kterého Hasiči, Policie a záchranná služba fungují a v některých případech se liší od systému v ČR. Práce porovnává postupně systém těchto složek vzájemně mezi s sebou, ať už je to z pohledu pravomocí, legislativních opatření, dojezdových časů nebo počtu profesionálního zastoupení zaměstnanců. Poté, co byly stanoveny kritéria, vyhodnocovalo se a dospělo k závěru, že Česká republika nijak výrazně nezaostává v porovnání s Německem, Rakouskem a Slovenskem, ale že v určitých záležitostech je některá země lepší a má propracovanější systém.
Navigační systémy a GIS pro potřeby hasičských záchranných sborů krajů
JIŘÍČEK, Tomáš
Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) zajišťuje mnoho činností ve vztahu k ochraně životů, zdraví a majetku obyvatel. K zajištění těchto priorit jsou mimo jiné nedocenitelným pomocníkem navigační systémy a geografické informační systémy. Tato bakalářská práce pojednává o Integrovaném záchranném systému, Hasičském záchranném sboru ČR a jeho povinnostech. O důležitosti operačních a informačních středisek, která jsou nezbytnou součástí HZS ČR a která při plnění svých povinností s těmito systémy přicházejí nejvíce do styku. Dále jsou v této práci popsány navigační systémy obecně, jejich rozdělení a odlišnosti. Obdobně jsou popsány i geografické informační systémy, hlavní komponenty atd. Také se tato práce zabývá technologiemi přenosu informací a to zejména technologiemi, které využívá operační a informační středisko k datové komunikaci s výjezdovým vozidlem. Další část práce se zabývá systémy navigací, ale již přímo konkretizované a zaměřené na implementaci těchto systémů pro potřeby HZS ČR. Výzkum byl proveden na základě vyhodnocení dotazníků, které byly rozeslány na jednotlivé hasičské záchranné sbory krajů. Zde byly porovnány navigační systémy, které hasiči používají ve svých vozidlech. Nedílnou součástí a hlavně oporou pro OPIS jsou sledovací systémy, o kterých se tato práce také zmiňuje. Dále je zde popsáno pokrytí signálem GPRS, bez kterého by nebyla možná komunikace mezi systémy operačních středisek a navigačními a sledovacími systémy výjezdových vozidel v terénu. V neposlední řadě jsou popsány geografické informační systémy používané u HZS ČR, jejich funkce a možnosti využití. V dalším bodě se práce zabývá vymezením nedostatků v těchto oblastech. V závěru práce jsou shrnuty poznatky, cíle, hypotéza a možné využití u HZS ČR v praxi.
Úniky nebezpečných chemických látek na území města Plzně
KUČEROVÁ, Andrea
Téma mé diplomové práce "Úniky nebezpečných chemických látek na území města Plzně", kterým se zabývám, je velice aktuální, jelikož chemické látky nás stále více obklopují. Řada podniků tyto látky vyrábí, skladuje, používá a nemůžeme vyloučit vznik malé či velké havárie. To má pak zpravidla negativní dopady na životy a zdraví osob, hospodářská zvířata, na kvalitu životního prostředí, nebo může havárie způsobit značné materiální škody. Je nutné vytvářet stále nová opatření, aby následky úniků nebezpečných chemických látek byly co nejmenší. V teoretické části práce jsem popsala vybrané nebezpečné chemické látky, zásady chování a opatření při únicích nebezpečných chemických látek. V praktické části jsem vyhodnotila statistické záznamy o únicích nebezpečných chemických látek a rozhovory s odborníky orgánů statní správy na území města Plzně. Vyhotovila jsem vlastní modelaci úniku amoniaku v programu TerEx. Tím jsem získala oblast ohrožení, ve které jsem následně provedla dotazníkové šetření mezi obyvatelstvem. V práci byla ověřována hypotéza, zda má obyvatelstvo žijící v okolí objektu s nebezpečnou chemickou látkou znalosti o individuální ochraně. Tuto hypotézu mohu uzavřít jako potvrzenou, jelikož výsledky dotazníkového šetření poukazují na fakt, že obyvatelstvo potřebnými vědomostmi disponuje. Na druhou stranu je nutné objektivně přiznat, že zájem občanů o bezpečnostní otázky je spíše výjimkou. V tomto ohledu bych rozhodně doporučila zvýšit míru veřejné informovanosti o charakteru možných ohrožení v místě trvalého bydliště. Další poznatek, ke kterému jsem v práci dospěla, byl, že během 7 letého období došlo pouze k jednomu úniku nebezpečné chemické látky. Jednalo se o mimořádnou událost úniku amoniaku z Plzeňského Prazdroje, který neměl žádné vážné dopady jak na obyvatele, tak na životní prostředí. Tato práce může být využita v rámci veřejné správy v oblasti krizového řízení a havarijního plánování při přípravě ochrany obyvatelstva. Nebo může být využita jako studijní materiál.
Úloha strojní služby HZS při řešení následků mimořádných a krizových situací na území ORP.
JANY, František
Bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce strojní služby hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany na území obce s rozšířenou působností Český Krumlov a Kaplice. Strojní služba jako jedna ze speciálních služeb zajišťuje spolehlivost automobilní techniky a věcných prostředků požární ochrany a ostatní techniky složek IZS. Na bezvadném chodu této služby závisí účinné zdolávání požárů a jiných mimořádných událostí, bezpečnost zasahujících složek, jakož i bezpečnost zachraňova-ných osob. Práce je rozdělena do několika částí popisující jak činnost strojní služby tak jednotek požární ochrany v plošném pokrytí. Popisuje, na jakém základě strojní služba vznikla, právní předpisy týkající se strojní služby a její působnost. Hodnotí materiální a technické vybavení a úroveň jeho zabezpečení. V případě třech událostí analyzuje postupy a činnosti u zásahu s reakcí na odbornou přípravu. Cílem práce je rozebrat úkoly, činnost a organizaci práce strojní služby Hasič-ského záchranného sboru České republiky, při řešení mimořádných událostí a krizových situací na úrovni Územního odboru HZS Český Krumlov. Posoudit připravenost, vybavenost a další rozvoj strojní služby.
Aplikace úlohy o pokrytí na hasební obvod stanice Ovčáry
Ulrychová, Lenka ; Skočdopolová, Veronika (vedoucí práce) ; Kuncová, Martina (oponent)
Tato práce se zabývá úlohou o pokrytí, která patří do kategorie distribučních úloh lineárního programování a je možné v praxi nalézt v mnoha podobách. V klasické úloze o pokrytí se jedná o výstavbu nových obslužných stanic, tato práce je však zaměřena na již postavenou stanici a zkoumá rozhodnutí o její výstavbě, jako stanice typu JPO I, v úloze se počítá s tzv. stupni nebezpečí. Práce je založena na skutečných datech, poskytnutých Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje. První část je zaměřena na teorii distribučních úloh, optimalizačního systému MPL, pomocí kterého je problém řešen, a čtenář se v práci dozví i něco málo z historie HZS v České republice. V další části je přidána modifikace pro prozkoumání plošného pokrytí dané oblasti, kde jsou místo stanic započítány již samotné jednotky.
Návrh a ověření programu školení jednotek požární ochrany při záchraně osob na vodních plochách
KOCINOVÁ, Monika
Diplomová práce, která se dělí na část teoretickou a část praktickou, zjišťuje úroveň znalostí příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Teoretická část charakterizuje Hasičský záchranný sbor České republiky, jeho poslání a úkoly a jeho postavení v rámci integrovaném záchranném systému. V teoretické části popisuji problematiku hydrologie stojatých, tekoucích a zamrzlých ploch, fyziologii související s pobytem v chladné vodě a možnost použití záchranných a ochranných pomůcek. Také zde uvádím výčet nebezpečí, kterým jsou záchranáři při záchraně osob na vodních plochách vystaveni. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky dotazníkového šetření. Dotazník se zabývá problematikou hydrologie stojatých, tekoucích a zamrzlých vod, základními teoretickými znalostmi i praktickými dovednostmi příslušníků HZS Jihočeského kraje. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky, které vyplynuly z provedeného průzkumu, vyhodnocuji stanovené cíle a hypotézy a navrhuji možné řešení k dané problematice.
Zapojení složek IZS do Vnějšího havarijního plánu jaderné elektrárny Temelín
PLAŇANSKÝ, Jan
Práce je zaměřena na zapojení základních složek IZS při radiační havárii, technické havárii nebo poruše či teroristickém útoku v Jaderné elektrárně Temelín zejména s ohledem na zapracování do Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín včetně ověření jejich vhodnosti a dostatečnosti pro řešení mimořádné události.V analytické části je rozebrán současný stav v řešené oblasti. Jsou vymezeny základní pojmy, které souvisí s nasazením sil a prostředků složek IZS a případné evakuace obyvatel z ohrožené oblasti. Dále se zde nachází právní úprava týkající se zpracování vnějšího havarijního plánu, stanovení zóny havarijního plánování. Také je zde nastíněn plán evakuace osob podle Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 81 záznamů.   začátekpředchozí52 - 61dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.