|
| |
|
|
Vliv positivně inotropních a antiarytmických farmak na kardiovaskulární systém
Kočková, Radka ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Janoušek, Jan (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Embryotoxický vliv změny tepové frekvence vyvolaný podáním léků s antiarytmickým účinkem u kuřecích embryí V současné době pozorujeme rychle narůstající trend potřeby kardiovaskulární farmakologické léčby u těhotných žen, avšak chybí nám však dostatečná evidence o možném nežádoucím vlivu této léčby na vyvíjející se plod. Předpokládáme, že antiarytmickými léky navozená bradykardie je hlavním mechanismem rozvoje embryotoxicity. Na modelu kuřecího embrya jsme testovali embryotoxicitu metoprololu, carvedilolu a ivabradinu a dále akutní účinky těchto léků na embryo. Používali jsme k tomu videomikroskopii a ultrazvukového vyšetření. Signifikantní embryotoxicita byla dokumentována u carvedilolu a ivabradinu. U ED4 embryí způsobil metoprolol, carvedilol a ivabradin pokles tepové frekvence o 33%, 27% a 55% ve srovnání s kontrolní skupinou (6%). U ED8 embryí byl tento efekt vyjádřen více, došlo k poklesu o 71%, 54% a 53% ve srovnání s kontrolní skupinou (36%). Srdeční výdej poklesl ve všech testovaných skupinách, ale statistické významnosti dosáhl pouze ve skupině ED8 s metoprololem. Ačkoliv počet beta-adrenergních receptorů v průběhu embryonálního vývoje klesá, negativní chronotropní odpověď na podaná farmaka s pokročilostí vývoje stoupá a vede k výraznějšímu poklesu srdečního výdeje, který je pravděpodobně...
|
|
|
Detekce fibrilace síní v EKG záznamu
Húsková, Michaela ; Vítek, Martin (oponent) ; Maršánová, Lucie (vedoucí práce)
Cílem práce je popsat problematiku fibrilace síní a metody umožňující její detekci v elektrokardiogramu. V úvodu teoretického rozboru je vysvětlena podstata elektrofyziologie srdce, a především patofyziologie fibrilace síní. Dále se práce věnuje popisu metod automatické detekce fibrilace síní a možnostem databáze PhysioNet. V praktické části jsou realizovány metody pomocí programového prostředí MATLAB. Po použití statistické analýzy pro zhodnocení kvality parametrů následuje automatická klasifikace dat metodou nejbližšího souseda. Na závěr je prezentována úspěšnost testování.
|
|
|
Influence of autonomic nervous system in the inducibility of atrial fibrillation.
Šrutová, Martina ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
The aim of this study is to investigate changes in sympatho-vagal balance before the initiation of AF. Six mongrel dogs from the Cleveland Clinic foundation were included in this study. ECG was recorded for 24 hours using telemetric Holter monitoring. AF was periodically induced every 30 min. by applying brief bursts of 40 high-frequency atrial train impulses (TI). From the 24 hours signals' traces shorter data episodes were extracted. Each episode consisted of 10 minutes preceding the atrial burst, and 3 minutes following the (TI). The 10 minutes episodes were processed automatically to determine the QRS complexes and RR intervals, and to calculate the HRV parameters. The presence and the duration of AF were determined by manual examination in each of the 3 minutes intervals following the delivery of TI. When the AF was generated, but episodes of AF were shorter than 30 seconds, three HRV parameters were significantly different than when AF was not generated. The HF component was lower in episodes that generated AF. The LF component was higher in episodes that generated AF. No significant differences were found when episodes of AF were longer than 30 seconds. Short episodes of AF could be generated when a certain disorder between sympathetic and parasympathetic tone is present. However in order to be able to generate longer AF episodes it is necessary another component not necessary related to the nervous system. Further analysis with a higher number of dogs should be needed.
|
|
|
Klasifikace EKG signálů s použitím neuronových sítí
Loviška, David ; Vítek, Martin (oponent) ; Hrubeš, Jan (vedoucí práce)
Cílem projektu Klasifikace EKG signálů pomocí neuronových sítí je zjednodušit a urychlit práci lékaře. Toho lze dosáhnout vytvořením programu schopného jednoduše a téměř okamžitě klasifikovat EKG signál s použitím umělé neuronové sítě. Vytvořený program poskytne lékaři základní informace o vloženém elektrokardiogramu, jako jsou časové intervaly a amplitudy signálu v jednotlivých zkoumaných úsecích. Následně lékaře upozorní na odchylky od normálu. Součástí programu je i grafické okno se zobrazeným signálem a na něm barevně zvýrazněny body a úseky vyhodnocené programem za zvláštní. V další fázi bude program sám klasifikovat získané údaje a určí nezávisle na lékaři diagnózu, kterou může lékař vyhodnotit a případně vlastním podpisem uznat za skutečnou diagnózu pacienta. Tento program je rovněž vhodný pro několikahodinové, až týdenní záznamy Holterova monitorování EKG.
|
|
|
Ošetřovatelství v rozvoji moderních léčebných metod u pacientů s fibrilací síní
PAVELKOVÁ, Zdeňka
Současná doba je charakterizována tím, že dochází k velkým vědeckým a technickým pokrokům nejen v medicíně, ale i v oboru ošetřovatelství, které nyní vychází mnohem více z vědeckého poznání, než tomu bylo dříve. Ošetřovatelství jako vědní disciplína vyžaduje odborně vzdělané sestry, jež budou zajišťovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Proto i vývoj moderní medicíny zvláště v odvětví kardiologie potvrzuje nutnost změnit chápání a postavení sestry v péči o pacienta a současně posílit prestiž a postavení sestry ve společnosti. Hlavním výzkumným záměrem disertační práce bylo zjistit, jak je vnímáno pečovatelské chování sestrami a pacienty u radiofrekvenční katétrové ablace (RFA) pro fibrilaci síní (FS), jaký vliv má RFA na kvalitu života pacientů s FS a jaká je úroveň edukace u pacientů s FS. Pro jeho zodpovězení byly stanoveny adekvátní cíle práce. K naplnění cílů byl v empirické části prováděný výzkum rozdělen do dvou fází. V první fázi byl použit nestandardizovaný dotazník, který měl za úkol posoudit potřeby pacientů s FS před a po RFA s odstupem 1 roku. Ve druhé fázi, která zkoumala pouze stav po 1 roce od provedení RFA, byl ještě navíc použit standardizovaný dotazník CBI - 24 a společně s ním byl rozdán pacientům další formulář s otázkami, který zjišťoval obsah a formu edukace pacientů. Dále byla data získána od sester, které pacienty v souvislosti s RFA ošetřují. Výsledky provedeného výzkumu ukazují, že kvalita života u pacientů s FS je před ablací snížena. Problémovými oblastmi pacientů jsou bolest, fyzické a psychické potíže. Zároveň je z našeho výzkumného šetření dále patrné, že při porovnání oblastí uspokojování fyzických a psychických potřeb pacientů je pacienty lépe hodnoceno uspokojování potřeb fyzických. Další posuzovanou oblastí byla edukace pacientů. Z vyhodnocení získaných výsledků můžeme poukázat na skutečnost, že bylo lépe posuzováno spíše obsahové zaměření edukace, než volba její formy. Poslední částí výzkumu bylo zhodnocení vnímání poskytované ošetřovatelské péče z pohledu pacientů a sester. Z výsledků šetření je patrné, že sestrami je lépe hodnocena technická zdatnost než humanistický přístup k pacientům. Zároveň bylo zjištěno, že pacienti lépe hodnotili u sester oblasti zaměřené na výkon, než vytvoření vztahu jistoty a bezpečí pro pacienty. Jako problematická se dle výsledků jevila také oblast komunikace. Stanovené cíle práce se nám podařilo naplnit a získat jak teoretická, tak i praktická doporučení. Analýzou výsledků jsme zjistili, že je potřeba podporovat humanistický přístup v ošetřovatelské péči o kardiologické pacienty, komunikaci a edukaci.
|
|
|
Sestra- specialistka pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní.
NEPRAŠOVÁ, Eva
Úvod: Fibrilace síní je nejčastěji se vyskytující setrvalá arytmie v klinické praxi. Úroveň léčby fibrilace síní v praxi je kolísavá a liší se mezi jednotlivými pracovišti. Vzhledem k narůstající prevalenci fibrilace síní ve stárnoucí populaci bude v budoucnu obtížné postupně se snižujícímu počtu lékařů specialistů referovat nemocné včas do jejich péče. Současně vyrůstá generace vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester, které však mají podobné kompetence jako jejich kolegyně se středoškolským vzděláním. V některých oborech, např. v diabetologii či v gastroenterologii, se ale již nyní objevují tzv. sestry specialistky, které mohou doplnit a do jisté míry i nahradit některé tradiční činnosti lékařů. V kardiologii dosud žádná sestra specialistka v ČR nepůsobí, ačkoliv v zahraničí jsou tyto vysoce specializované sestry poměrně časté. Cílem naší práce je ověřit koncept sestry specialistky pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní. Metodika: Vstupním kritériem pro zařazení pacienta do výzkumného šetření byla diagnóza fibrilace síní stanovená buď na některém z oddělení neinterního typu anebo v ambulanci některého z praktických lékařů. Vylučovacím kritériem byla předchozí návštěva spádového internisty nebo kardiologa či dispenzarizace u některého z těchto specialistů pro tuto diagnózu. V průběhu sesterské intervence sestra specialistka zkontrolovala dosavadní vyšetřovací proces a léčbu pacientů. Společně s pacientem vyplnila první ze dvou dotazníků obsahujících otázky na základní demografické veličiny, informovanost pacienta o svém onemocnění a o možných komplikacích. Následovně pak dle tabulek byla zaznamenána doporučení stran chybějících vyšetření a ev. úprava terapeutického postupu a s těmito doporučeními byl pacient odeslán ke kardiologovi. Druhé, telefonické šetření proběhlo s odstupem 2 měsíců a v jeho průběhu byla porovnána sesterská doporučení s doporučeními kardiologa. V průběhu tohoto dotazníkového šetření bylo také provedeno hodnocení přínosu setkání se sestrou specialistkou. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 40 pacientů s fibrilací síní dokumentovanou na EKG. V době sesterské intervence mělo echokardiografické vyšetření provedeno 10 (25%) pacientů a hormony štítné žlázy byly vyšetřeny u 23 (57,5%) respondentů. Antikoagulací bylo zajištěno 26 (65%) pacientů, zatímco CHADS2-Vasc skóre bylo 2 a více u 34 (85%) pacientů. Doporučení sestry specialistky se shodovala s doporučeními lékaře-kardiologa v oblasti antikoagulační léčby a v oblasti chybějících vyšetření. Velké rozdíly mezi sestrou a lékařem byly naopak nalezeny v terapeutických doporučeních a zdá se, že léčba pacientů by měla zůstat doménou lékaře. Dostatečná informovanost pacientů o komplikacích fibrilace síní byla pouze u 11 (27,5%) pacientů a o všech možnostech léčby pouze u 2 (5%) pacientů. Na sestru specialistku by se v budoucnu obrátilo 29 (72,5%) respondentů, zatímco větší důvěru v lékaře by mělo 11 (27,5%) pacientů. Závěr: Podařilo se nám prokázat, že sestra specialistka pro diagnostiku a léčbu fibrilace síní je schopna v klinické praxi ověřit diagnózu, doplnit základní vyšetřovací metody, edukovat pacienty a posoudit riziko tromboembolické nemoci. Přínos sestry specialistky je dle vyjádření respondentů s FiS jednoznačně pozitivní. Kompetence těchto specialistek by měly být rozšířeny tak, aby bylo možné tento koncept uvést do rutinní klinické praxe.
|
|
|
Antikoagulační léčba se zaměřením na pacienty s fibrilací síní
VANÍČKOVÁ, Martina
Trombóza je v posledních letech velmi diskutované téma. Nejen že jí trpí čím dál více pacientů, ale vyskytují se i problémy s její léčbou. Již vzniklou trombózu dnes nelze zcela vyléčit. Léčba se omezuje na předcházení komplikacím, jako jsou krvácivé stavy nebo vznik cévní mozkové příhody, a to vhodným nastolením antikoagulační léčby a častým zjišťováním hodnoty INR (Quickův test). Ta by se měla alespoň po 70 % doby léčby pohybovat v terapeutickém rozmezí (23). Objevují se ovšem skupiny pacientů, u kterých je hodnotu INR v terapeutickém rozmezí udržet obtížné. Pro takové by mohlo být vhodným řešením podávání tzv. nových antikoagulancií.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.