|
|
Uplatnění fosforu a draslíku na výnos a kvalitu kukuřice seté
Maňásek, Josef
Kukuřice patří v celosvětovém měřítku mezi nejvýznamnější plodiny, přičemž je využívána jak k výživě lidí, tak i k výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě pak i k průmyslovému zpracování. Z obilovin patří kukuřice s rýží a pšenicí mezi tři nejdůležitější plodiny na světě (tab. 1). FAOSTAT (2012) uvádí, že pšenice se ve světě pěstovala v roce 2010 na ploše 217,2 mil. ha s celkovou produkcí 653,7 mil. tun, což znamená, že průměrný výnos je na úrovni 3,01 t.ha-1. Rýže se v roce 2010 celosvětově pěstovala na ploše 159,4 mil. ha s produkcí 696,3 mil. tun a průměrným výnosem 4,37 t.ha-1. Kukuřice na zrno se pěstovala celosvětově na ploše 161,8 mil. ha a celosvětová produkce zrna byla na úrovni 840,3 mil. tun, což znamená, že průměrný celosvětový výnos byl 5,19 t.ha-1. Nejvýznamnější plochy kukuřice na zrno jsou v USA a v Číně. Z evropských států se nejvíce pěstuje kukuřice na Ukrajině, v Rumunsku a ve Francii. Nejvyšší produkce zrna kukuřice je dosahováno v USA a v Číně. Z Evropských států je nejvyšší produkce dosahováno ve Francii, Ukrajině a Rumunsku. Deset světově nejvýznamnějších pěstitelů kukuřice na zrno pěstuje kukuřici na více jak 67 % celosvětové plochy a jejich produkce dosahuje až 79 % z celosvětové produkce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výživa rostlin a hnojení draslíkem: metodika pro praxi
Kunzová, Eva
Metodika podává základní informace o situaci ve výživě rostlin a hnojení draslíkem v České republice od roku 1990. Je uvedeno využití analytického postupu používaného v AZZP (Mehlich 3) pro stanovení obsahu přijatelného draslíku, které lze použít pro určení potřeby hnojení draslíkem a následně využitelné i pro hodnocení limitů obsahu v půdě a jeho dalšího optimálního vybilancovaného přívodu. Ke stanovení potřeby hnojení se využívají i údaje o předpokládaném odběru draslíku plodinami. Je hodnocena potřeba draslíku na tvorbu očekávaného výnosu hlavního produktu a příslušného množství vedlejšího produktu i z pohledu stabilizace půdní úrodnosti. Dále je zohledněno množství přístupného draslíku v půdě, vlivu půdního druhu a také účinného draslíku z dříve aplikovaných statkových hnojiv živočišného i rostlinného původu (posklizňových zbytků jetelovin a ostatních plodin), a to v přímém a následném působení. V metodice je dále uveden přehled nejvíce používaných draselných hnojiv, včetně návodu na jejich efektivní použití.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.