|
|
Akumulace uranu rostlinami kultivovanými v laboratorních podmínkách
Buzek, Martin ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Schopnost akumulace uranu byla testována na celkem 20 kultivarech a GMO rostlin tabáku (Nicotiana sp.) kultivovaných v Hoaglandově hydroponickém médiu pod umělým osvětlením. Kromě vlastní akumulace a translokace uranu v rostlinách byl zkoumán vliv genetických úprav rostlin a úprav živného média na schopnost rostlin uran akumulovat a přesouvat do nadzemní části. Jako nejvhodnější rostliny pro akumulaci uranu se jevily N. glauca, N. tabacum cv. M 51 a GMO varieta M 51 Pro, koncentrace uranu v rostlinách kultivovaných v médiu o koncentraci uranu 0,5 mM byla až 31,28 mg/g sušiny v kořenu a až 0,21 mg/g v nadzemní části. U rostlin N. tabacum cv. La Burley 21 a GMO variety TRI2 - T1 a TRI2 - T2 byla prokázána schopnost uran akumulovat a translokovat jej do nadzemní části. Nejvyšší zjištěná koncentrace uranu činila 72,49 mg/g sušiny v kořenu, 4 mg/g ve stonku a 1,1 mg/g v nejvyšších listech pro rostliny kultivované v médiu o koncentraci uranu 1 mM. Na schopnost uranu akumulovat měla nejvyšší vliv deficience fosfátové složky v médiu.
|
|
|
Fytoremediace: biochemické charakteristiky rostlin hyperakumulujících těžké kovy
Lábusová, Jana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Znečištění vod a půd těžkými kovy představuje velmi závažný problém dnešního světa. Od počátku průmyslové revoluce koncentrace těžkých kovů v životním prostředí prudce vzrostla. Jednou z možností, jak půdy dekontaminovat, je fytoremediace nebo-li odstranění škodlivých látek z kontaminovaných míst pomocí rostlin. Tato ekologicky přívětivá a relativně levná metoda využívá schopnosti rostlin přijímat, translokovat, transformovat a ukládat kovy. Při fytoremediaci se používají hlavně rostliny, které dokáží akumulovat kov ve vysokých koncentracích. Tyto rostliny byly pojmenovány "hyperakumulátory". Akumulace kovů rostlinou může být ovlivněna nejen schopnostmi dané rostliny, ale i formou a koncentrací kovu v daném prostředí, ve kterém se rostlina nachází. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu těžkých kovů na biochemické změny v rostlinách se zvláštním důrazem na změny sacharidového metabolismu.
|
|
|
Užití krátkodobé hydroponie pro selekci vhodných druhů listnatých dřevin využitelných pro remediační účely
Malá, J. ; Cvrčková, H. ; Máchová, P. ; Dostál, J. ; Soudek, Petr ; Šíma, P.
V České republice se nacházejí relativně rozsáhlé lokality kontaminované průmyslovým spadem, nebo se jedná o extenzivní výsypky a úložiště elektrárenských, důlních a čistírenských kalů, případně jiných odpadů, které obsahují toxické látky. K nejzávažnějším kontaminantům majícím přímý negativní dopad na zdraví náležejí ionty těžkých kovů, z nich především Pb, Cd a Cr. Dekontaminace těchto lokalit a jejich navrácení pro lesnické, zemědělské nebo krajinotvorné účely má proto stěžejní význam pro celkové ozdravení životního prostředí. Jako nejefektivnější způsob dekontaminace půd in situ se nabízí fytoremediace, využití rostlin s význačnou schopností translokovat kontaminující látky z půdy a akumulovat je ve svých pletivech. Optimální jak z hlediska ekonomického, tak dekontaminační efektivity se jeví využití rychlerostoucích listnatých dřevin, které zároveň vykazují vysokou schopnost akumulace těžkých kovů ve svých pletivech. Nejvíce byly doposud studovány různé druhy vrb (Salix spp.), které tyto požadavky splňují a navíc vytvářejí křovinné porosty, takže v relativně krátké době mohou pokrýt i rozsáhlejší plochy nutričně méně hodnotných půd charakteristických právě pro výsypky a odkaliště, na nichž se jen těžko uchycují jiné druhy dřevin, viz foto 1. Tam, kde je zapotřebí udržet půdní reliéf (zábrana eroze a snosu půd) a zachovat hydrologické poměry (pokles podzemních vodních zásob), se jako nejvhodnější ukázaly hluboko kořenící dřeviny zejména rodu Populus spp. Remediační vlastnosti byly studovány u jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a kanadského topolu osikovitého (Populus tremula x P. tremuloides) úspěšně rostoucích na imisně zatížených půdách v Krušných horách a dále u stromových vrb Salix x blanda a S. viminalis a keřových vrb S. miyabeana a S. elbursensis z elektrárenského odkaliště ve Vysočanech na Chomutovsku.
|
|
|
Vliv půdních vlastností na mobilitu vybraných rizikových prvků v půdě a některé metody jejich dekontaminace
BEDRNÍČEK, Jan
S postupem rozvoje společnosti a zvyšováním počtu obyvatel planety souvisí i stále větší vypouštění odpadů a polutantů. Mezi ně patří i těžké kovy. Účelem této bakalářské práce je stručně objasnit chování olova, kadmia a rtuti v půdě, tedy obsahy, formy, mobilitu, sorpci a faktory ovlivňující tyto kovy a jejich působení na živočišný a rostlinný organismus. Dále tato práce poskytne širší pohled na problematiku dekontaminačních technik s větší pozorností na bioremediaci a hlavně fytoremediaci za použití rostlinných hyperakumulátorů.
|
|
| |
|
|
Vegetativní asanace půd znečištěných některými těžkými kovy
DOUŠEK, Štěpán
Problém kontaminace půd těžkými kovy a následná dekontaminace vyžaduje stále větší pozornost. Je potřeba stanovit metody, které budou šetrné k životnímu prostředí a zároveň také účinné. Tato bakalářská práce nabízí širší pohled na různé techniky se zvláštním zřetelem na fytoremediaci. Sledovaným kovem bylo kadmium.
|
|
|
Multiinstrumentální analýza vlivu kademnatých iontů na vybrané odrůdy lnu setého
Kryštofová, O. ; Baloun, J. ; Húska, D. ; Diopan, V. ; Shestivska, V. ; Zítka, O. ; Adam, V. ; Macek, Tomáš ; Macková, M. ; Havel, L. ; Kizek, R.
Multiinstrumentální analýza vlivu kademnatých iontů na vybrané odrůdy lnu setého byla provedena chromatografickými, spektrometrickými a elektrochemickými metodami, a vykázala významné rozdíly ve tvorbě obranných sloučenin.
|
|
|
Brambor s transgenem pro fúzní protein SPI2::GFP
Navrátil, Oldřich ; Kludkiewicz, Barbara ; Vinokurov, Konstantin ; Horáčková, V. ; Sehnal, František
Šlechtění rostlin stojí na prahu nového období, jehož horizonty určuje přechod od zkoumání podmíněnosti biologických procesů jednotlivými geny ke globálnímu výzkumu role genomu a proteomu v determinaci biologických procesů. Obecným cílem výzkumného centra je využít možností, které poskytují funkční genomika a proteomika, k získání nových poznatků a šlechtitelského materiálu v oblastech zvyšování kvality produktů plodinám vlastních, zlepšování agronomických parametrů a změny specifických vlastností zemědělských plodin významných jak v České republice, tak v oblasti celé střední Evropy. Výzkum bude zaměřen na zvyšování (i) kvality zrna pšenice a ječmene, semen hrachu a hlíz bramboru, (ii) rezistence bramboru a hrachu vůči škůdcům a chorobám a (iii) příjmu těžkých kovů a rezistence k nim u lnu pro fytoremediační procesy.
|
|
|
HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FYTOREMEDIAČNÍCH METOD
Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Podlipná, Radka ; Fialová, Zuzana ; Malá, J. ; Benešová, Dagmar ; Kočí, V. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
Fytoremediační metody jsou v současnosti velmi dynamicky se rozvíjejícím odvětvím sanačních technologií. Tyto metody využívají schopností rostlin a mikroorganismů extrahovat a v případě organických sloučenin degradovat xenobiotika. Schopnost rostlin účastnit se těchto detoxifikačních reakcí je závislá nejen na schopnosti přijímat xenobiotika a enzymatickém aparátu dotyčných rostlinných druhů, ale také na toxicitě akumulovaného kontaminantu a toxicitě potenciálních produktů.
|
|
|
STUDIUM AKUMULACE A TRANSPORTU TĚŽKÝCH KOVŮ KULTURAMI ROSTLIN POPULUS TREMULA X TREMULOIDES A CANNABIS SATIVA V LABORATORNÍCH PODMÍNKÁCH A NA REÁLNÉ LOKALITĚ
Benešová, Dagmar ; Soudek, Petr ; Petrová, Šárka ; Malá, J. ; Najman, M. ; Najmanová, P. ; Kafka, Z. ; Vaněk, Tomáš
V této práci vybrány kultury konopí, zástupce bylin a osiky, zástupce dřevin. Experimenty byly zaměřeny na studium schopnosti akumulace některých těžkých kovů (Pb, Cd, Zn, As a Cu) a jejich následné translokace do nadzemních částí.
|
host ::
RSS.