|
|
Studie pavilonu Amazonie
Trčková, Veronika ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Kdybychom navrhovali budovu určenou lidem, mohli bychom se odrazit od mnohých předpisů a norem, které jsou předem určené, a nám by zbývalo si jen podrobně nastudovat literaturu a tvořit. Stejně tak by to zjednodušeně řečeno probíhalo i u staveb pro běţné chovy hospodářských zvířat. Pavilon ekosystému je ale velmi specifický prostor. Je to kombinace zvířat, rostlin, lidí a různých technických, provozních, dispozičních a scénografických řešení.
Navrhování tropického pavilonu je tedy velmi komplikovanou tvorbou vyţadující souhru různorodých oborů, které si k sobě musí najít cestu a kooperovat spolu. Proto musí architekt úzce spolupracovat se zoology, botaniky, chovateli aj. a snaţit se proniknout do problematiky chovu zvířat a osvojit si znalosti o trendech chovatelské a expoziční praxe.
Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků načerpaných z odborné literatury a vytvoření ucelené rešerše, která se skládá z historického vývoje zvěřinců přes současnou moderní zoologickou zahradu aţ po fenomén pavilonu ekosystému. Po této sloţité problematice jsou zhodnoceny podkladové údaje vypovídající o vymezení a charakteristice území, o které je opřena studie pavilonu a zamyšlení se nad principy navrhování pavilonu ekosystému.
Vlastním projektem je studie vnitřního prostoru pavilonu, který představuje výseč ekosystému Amazonie. Zjednodušeně lze říct, ţe se zde soustřeďují ţivé botanické a zoologické sbírky tohoto biotopu, které jsou doplněné napodobeninami přírodních prvků a výsledkem je téměř dokonalý vjem prostředí. V souladu s těmito základními principy je zde rozvinuta filozofie konceptu Zoo expozic. Člověk a chované druhy zvířat jsou stavěni na stejnou úroveň. Pravděpodobnost zahlédnout zvíře v expozici návštěvníkem je stejná, jako šance zvířete se před nevítaným hostem ukrýt. O to víc se tak návštěva pavilonu ekosystému přibliţuje reálné výpravě do přírody.
|
|
|
Invazivní druhy ryb na území ČR
Kozlovcev, Jiří ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá invazivními druhy ryb, které jsou schopny ovlivňovat naši původní ichtyofaunu a legislativou, která tuto problematiku obsahuje.
V prvních kapitolách práce je vysvětlena otázka ekologické biodiverzity, dále pak průběhu zavlékání nepůvodních druhů ryb na naše území, kterou představuje introdukce
s návazností na aklimatizaci, potažmo na úplnou naturalizaci.
Další část práce je věnována podrobné charakteristice invazivních druhů ryb, které představují aktuální hrozbu pro naše původní druhy ryb. V této kapitole je popsán karas
stříbřitý (Carassius gibelio), střevlička východní (Pseudorasbora parva), sumeček americký
(Ameiurus nebulosus) a hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus).
Mezi nepůvodní druhy ryb nesoucí předpoklady pro invazivní průnik do českých vod,
byly zařazeny druhy z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae), tedy hlavačka mramorovaná
(Proterorhinus marmoratus), hlaváč Kesslerův (Ponticola kessleri), hlaváč lysohrdlý (Neogobius gymnotrachelus) a hlaváč říční (Neogobius fluviatilis). Z čeledi
hlavačkovcovitých (Odontobutidae) byl do této kategorie zařazen i hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii).
V kapitole invazivních druhů v minulosti jsou charakterizovány celkem dva druhy,
slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus) a koljuška tříostná (Gasterosteus aculeatus), u
kterých jejich průnik do českých vod sice nesl známky invazivnosti, ovšem postupem času
došlo spíše k úbytku jejich počtů.
Závěrečná část práce je věnována legislativním opatřením, které se týkají introdukce
nepůvodních druhů ryb na naše území.
Příloha pak obsahuje fotografickou dokumentaci jednotlivých druhů ryb.
|
|
|
Vliv environmentálních podmínek na šíření invazních rostlin v CHKO Kokořínsko
Heřmanová, Lucie ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku výskytu invazních druhů. Ve vybrané části území CHKO Kokořínsko probíhalo mapování současného rozšíření vybraných invazních druhů zlatobýlu (Solidago) a křídlatky (Reynoutria). Cílem této práce bylo zmapování dotčených invazních druhů a následné vyhodnocení výsledků, kdy bylo zkoumáno, který biotop dotčené druhy osidlují. Jako doplňková analýza byla zkoumána preference typu půdy jednotlivých druhů. Nejčastěji se vyskytoval S. canadensis, který také pokrýval největší plochu. Z výsledného hodnocení vyplynulo, které biotopy a ekosystémy druhy nejvíce invadují. Z dat je zároveň možné vidět, že druhy nejčastěji osidlují antropogenně ovlivněná stanoviště a preferovanou půdou je hnědozem.
|
|
|
Bezobratlí v zatížených ekosystémech - skládka
Vaníčková, Jana ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá bezobratlými živočichy, zejména půdními bezobratlými živočichy, kteří obývají zatížené stanoviště skládky komunálního odpadu. V teoretické části této práce jsou popsány nejčastější druhy půdních bezobratlých a základní ekologické pojmy. V praktické části je obsaženo zpracování jednotlivých vzorků a také popis odběrových lokalit.
Pro získávání materiálu jsem si zvolila čtyři různé skládky. Z odebraných půdních vzorků byla půdní fauna extrahována pomocí Tullgrenových extraktorů. Vyextrahovaní jedinci byli poté analyzováni v laboratoři pod binolupou a dle morfologických znaků rozřazeni do příslušných (vyšších) taxonomických skupin.
Odběrové lokality nepředstavovaly příliš odlišné ekosystémy. Na všech čtyřech skládkách je činnost provozována standardně, dle zákona. V každé lokalitě byla již část areálu zrekultivována.
Cílem praktické části práce byl popis složení společenstev půdní fauny na vybraných skládkách komunálního odpadu. Ve výsledcích jsou zpracovány a porovnány jednotlivé lokality mezi sebou a pro lepší srozumitelnost jsou výsledky prezentovány pomocí tabulek
a grafů. Zjištěná diverzita je zde interpretována pomocí indexů diverzity a vyrovnanosti.
Z výsledků vyplývá, že mezi výrazně dominantní skupiny půdní fauny patří společenstva půdních roztočů bez sklerotizovaného povrchu těla (v práci označovaní souhrnně jako Acari). Další dominantní skupiny zde tvoří zástupci pancířníků (Oribatida)
a chvostoskoků (Collembola), kteří jsou označováni jak společenstva tzv. typické půdní fauny. Nejvíce zástupců těchto skupin bylo nalezeno na skládce Sono a nejméně pak na skládce Tušimice. V celkovém zhodnocení nepředstavovaly vzorky výrazné odlišnosti ve složení půdních bezobratlých.
|
|
|
Přírodní zahrady
Kovářová, Marta
Tato práce přestavuje přírodní zahrady jako směr uvědomující si důležitost podpory utla-čované přírody a chápající zachování nejen živočichů a rostlin. Nejprve se zabývá daným tématem podob a proměn od zrodu až po současnost. Z historie jsou vybráni nejvýznamnější představitelé. Dále přibližuje současné přístupy tvorby přírodních prvků lišící se odborností, prioritami a způsobem péče. Podrobněji je věnována celá kapitole projektu Natur im Garten jako směru šířící se po České republice, skýtající značný potenciál pro krajinářskou tvorbu. Na závěr jsou rozebrány konkrétní realizace rozdílných pojetí přírodních zahrad se záměrem zhodnotit jejich potenciál. Práce poukazuje na přínosy ale i na omezení jejich využití.
|
|
|
Návrh pracovních listů pro předmět Ekologie
Chladilová, Andrea
Tato bakalářská práce se zabývá pracovními listy v předmětu Ekologie na vybrané střední odborné škole. V teoretické části byly definovány hlavní pojmy, jenž souvisí se zkoumanou problematikou, jako jsou učební textové pomůcky, které jsou zaměřené na pracovní listy. V praktické části byl vytvořen návrh pracovních listů pro předmět Ekologie. Dále byla zjištěna míra využívání pracovních listů v rámci předmětu Ekologie pomocí metody strukturovaného rozhovoru s učiteli, kteří předmět Ekologie na škole vyučují. Ti vyjádřili svůj názor na navržené pracovní listy prostřednictvím tohoto rozhovoru, který se zabýval kvalitou a možnostmi jejich využívání.
|
|
|
Ekologie ve světelné technice
Špidlík, Jan ; Štěpánek, Jaroslav (oponent) ; Krbal, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na seznámení se s ekologií ve světelné technice. Jsou zde stručně popsány jednotlivé světelné zdroje a chemické látky použity na výrobu komponentů. Pro přehlednost je obsah toxické rtuti u každého světelného zdroje znázorněn v přehledném obrázku. Práce je také zaměřena na vliv světelné techniky v životním prostředí a ovlivnění ekosystému. Popis vlivu rtuti na životní prostředí a člověka, ale také celkový vliv těžby kovů a její devastující následky pro ekosystém. Podrobněji se tato práce zabývá postzpracováním světelných zdrojů kolektivními systémy.
|
|
|
Standardizace a harmonizace znalecké metodiky pro potřeby Forenzní ekotechniky: les a dřeviny
Holušová, Kateřina ; Podrázský, Vilém (oponent) ; Simon,, Jaroslav (oponent) ; Alexandr, Pavel (vedoucí práce)
V předložené disertační práci je uveden přehled současného stavu řešené problematiky s upřesněním zařazení Forenzní ekotechniky: les a dřeviny do systému forenzních věd ve světě a její popis jako součást speciálních metod soudního inženýrství. Výsledky se zaměřují na návrh standardizovaných a harmonizovaných postupů podle typů znaleckých posudků. Jako další ze stěžejních výsledků práce jsou uvedeny navržené funkční biometrické parametry pro ohodnocování dřevin v rámci Funkční diagnostiky Metody kontaktního ohodnocování rostlinstva (Contact Flora Assessment – „CFA“). Aplikace některých způsobů měření a vybraných funkčních biometrických parametrů jsou uvedeny na příkladech vlastního měření ve vybraných porostech buku lesního v Národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny a v Chřibech. Jako obecný doplněk využitelný ve Forenzní ekotechnice: les a dřeviny jsou uvedeny limity Funkční diagnostiky. V další řadě práce obsahuje diskuzi k navrženým standardům a výsledkům vlastního měření. Práce je uzavřena shrnutím výsledků a jejím přínosem.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných léčiv
Weiss, Jan ; Dvořáková, Dagmar (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době vzrůstá spotřeba léčiv, a tudíž i množství jejich reziduí v přírodních ekosystémech. Je tedy nezbytné zabývat se i jejich případnými negativními vlivy na životní prostředí. Předložená diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení farmak. Testovány byly diklofenak a ibuprofen ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, penicilin G a ampicilin ze skupiny antibakteriálních látek. Protože se testované skupiny léčiv vyskytují převážně ve vodní složce životního prostředí, byly k hodnocení ekotoxicity použity především testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Artemia salina, Sinapis alba, Lemna minor a Brachionus calyciflorus. Na základě výsledků provedených testů byly pro testované látky stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
| |
host ::
RSS.