|
|
Inkluzivní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole
VOBEJDOVÁ, Helena
Téma bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám problematikou sociálně znevýhodněných dětí a možnostmi jejich vzdělávání integrací a inkluzí. V teoretické části je dále popisována historie, kultura, jazyk a specifika romské kultury. V neposlední řadě je teoretická část zaměřena na předškolní věk dítěte a na stupeň vzdělávání v tomto období mateřskou školu a přípravné třídy. Praktická část je zaměřena na mé zkušenosti získané při vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí v mateřské škole. Praktická část je koncipována formou projektu.
|
|
|
Postoje žáků základních škol k integraci žáků se sluchovým postižením
MUŽÍKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá postoji žáků základních škol k integraci žáků se sluchovým postižením. Cílem bylo poukázat na aktuální postoje intaktních žáků ke spolužákům se sluchovým postižením a hodnocení postojů vůči vrstevníkům v edukačním prostředí. V teoretické části jsem vymezila základní pojmy a popsala rozdíly. V praktické části jsem popisovala výzkum sluchově postiženého žáka. Výzkum byl proveden ve čtvrté třídě v ZŠ Pod Marjánkou, kde jsem zjišťovala pozici sluchově postiženého jedince ve třídě.
|
|
|
Vliv interakce s osobami s kombinovanou formou postižení na postoje žáků 2. stupně ZŠ zaměřené na podporu inkluze
PRÁŠKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá problematikou začleňování jedinců s disabilitou do běžného života a vnímání těchto osob zdravými žáky. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat vliv přímé interakce s osobami s kombinovanou formou postižení na postoje žáků 2. stupně ZŠ vůči nim. Text je rozdělen na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na fenomén jinakosti a jeho vnímání žáky v období pubescence. Největší část je věnována integraci a inkluzi osob s disabilitou do hlavního vzdělávacího proudu. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována metodou vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo 20 žáků třídy 7. A jedné ze ZŠ v kraji Vysočina, kteří se osobně setkali s jedinci se zdravotním postižením. Hledala jsem odpověď na tuto výzkumnou otázku: Jaký vliv mají proinkluzivní aktivity ZŠ, umožňující osobní setkání s osobou s kombinovaným postižením, na postoj žáků 2. stupně ZŠ k této skupině lidí? Z výsledků výzkumu vyplývá, že osobní setkání výrazně ovlivňuje názory žáků na osoby s disabilitou. Vzájemná interakce směřuje k pochopení jedinců se zdravotním postižením žáky, začínají je vnímat jako normální lidi s právem a schopností žít stejně kvalitně jako ti bez postižení. Všichni informanti se shodli, že proinkluzivní aktivity jsou pro ně velkým přínosem. Budoucího setkání s touto skupinou se žáci již nebojí, ví, co od nich mohou očekávat, jak s nimi mohou komunikovat. Inkluzivní vzdělávání je v současné době aktuálním tématem, je však nutné další zkoumání této problematiky, aby docházelo k bezproblémovému zapojení jedinců s disabilitou mezi intaktní populaci. Za důležité považuji, aby došlo ke změně postojů široké veřejnosti k osobám se zdravotním postižením. Dosáhnout toho je možné, jak je patrné i z výzkumu bakalářské práce, pomocí proinkluzivních aktivit pořádaných na ZŠ.
|
|
|
Problematika inkluze sluchově handicapovaných osob
VÁVROVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nazvaná Problematika inkluze sluchově handicapovaných osob se zabývá osobami se sluchovým postižením, konkrétněji jejich začleňováním do majoritní společnosti. Práce je rozdělena na teoretickou část, která nás seznamuje se sluchovým postižením jako takovým, řeší klasifikaci sluchového postižení, zabývá se kompenzačními pomůckami, komunikačními systémy sluchově postižených a v neposlední řadě zmiňuje problematiku inkluze a integrace sluchově postižených osob. Praktická část popisuje metodiku výzkumu, cíle výzkumné práce, zahrnuje dotazníkové šetření a jeho následné zpracování, a obsahuje také rozhovor s neslyšícím Michalem Brhelem. Cílem bakalářské práce bude zjistit, jakým způsobem probíhá začleňování SP osob do majoritní společnosti a na tomto základě zmapovat hlavní problémové oblasti, především oblast pracovního uplatnění.
|
|
|
Letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením
JANOUŠKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce jsou letní tábory a jejich specifika pro děti se zrakovým postižením. Cílem práce bylo poskytnout porovnání mezi tábory speciálními a tábory umožňujícími integraci, ve vztahu k dětem se zrakovým postižením. Pro dosažení tohoto cíle byly zmapovány klady, zápory a z nich vyplývající specifika obou typů táborů. Na tuto problematiku je v práci pohlíženo jak z pozice pořadatelů a vedoucích táborů, tak i dětí se zrakovým postižením, které se táborů účastnily, popřípadě z pohledu jejich rodičů. Zmíněný je i pohled intaktních dětí účastnících se tábora umožňujícího integraci. Pro naplnění stanoveného cíle byl použit kvalitativní typ výzkumu. Informace byly zjišťovány metodou dotazování, technikou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro vyhodnocení rozhovorů byla užita metoda indukce, kdy jsem se prvotně vydala do terénu, kde jsem získávala informace. Ty jsem později porovnávala s informacemi získanými od dalších osob. Výsledky práce slouží jako přehled toho, co je pro daný typ tábora specifické, na co je třeba dát si pozor jak při výběru tábora dětmi či jejich rodiči, tak při jeho organizaci. V této práci je popsáno mnoho konkrétních nedostatků, které se v průběhu táborů mohou vyskytovat, ale také mnoho výhod které tábory poskytují dětem se zrakovým postižením, jejich rodičům, ale v rámci tábora umožňujícího integraci i dětem intaktním či vedoucím na takovémto táboře. Co se týká táborů umožňujících integraci, z výzkumu vyplývá, že je v první řadě třeba zaměřit se na výběr vhodného prostředí, kde bude tábor probíhat, na komunikaci mezi vedoucím a rodiči tak, aby vzájemně získali dostatek informací potřebných pro integraci. Podmínkou je vzájemná spolupráce rodičů a vedoucích tábora a zajištění kvalitního asistenta, který bude schopný smysluplně a kvalitně vyplnit čas dítěte se zrakovým postižením, nebude-li se moci účastnit některého z táborových programů. Stejně jako u táborů umožňujících integraci, i u táborů speciálních je třeba specifická příprava týkající se hlavně výběru prostředí a přípravě programu. Vzhledem k tomu, že pořadateli těchto typů táborů jsou z pravidla organizace zabývající se touto problematikou, odpadá zde nezbytnost osobního asistenta. Rodič cítí jistotu, že je jejich dítěti poskytována kvalitní odborná péče a děti mají možnost přijít do styku s vrstevníky se stejnými či podobnými problémy. Zároveň bývá součástí těchto táborů nácvik či zdokonalení schopností usnadňujících život člověku s postižením, což je považováno za velkou výhodu. V kapitole 5. Diskuse, jsou porovnávány jednotlivé oblasti zkoumání, mezi které patří příprava letního dětského tábora, informovanost členů týmu, začlenění dítěte do kolektivu, táborového programu a vlastního prostředí tábora, asistence, komunikace a obavy účastníků z nové zkušenosti. Konec kapitoly 6. Závěr, je pak věnován úvahám o zlepšení současné situace v oblasti letních dětských táborů pro děti se zrakovým postižením.
|
|
|
Inkluze v oblasti předškolního vzdělávání v ČR v roce 2015
Zběhlíková, Anna ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Hřebík, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá inkluzí v oblasti předškolního vzdělávání v České republice a jejími dopady jak na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, tak na děti bez speciálních vzdělávacích potřeb. Teoretická část je zaměřena na vývoj speciální pedagogiky, vymezení pojmů integrace a inkluze, názor odborníků na inkluzi a legislativní a finanční podporu inkluze ze strany státu. V této části jsou také popsány možnosti integrace dětí s handicapem. V praktické části je provedena analýza dotazníkového šetření, která vede k závěru, že inkluze má na děti v předškolním vzdělávání spíše pozitivní dopady, pokud jsou podmínky pro inkluzi vhodně vytvořeny. V současné době stále existuje zájem o služby speciálních mateřských škol navzdory převážně kladnému postoji k trendu inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Work-life balance and its role in organizations
Fekete, Krisztína ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Hillbrand, Julia (oponent)
Tato práce analyzuje různé praxe diverzity a inkluze (D&I) v rámci mezinárodních organizací, zejména v Hilti Group se specifickým zaměřením na Hilti pobočky v České Republice a na Slovensku. Cílem je vypracovat doporučení pro zlepšení stávajících iniciativ Hilti týkající se genderové, mezigenerační a globální diverzity, a inkluze. Teoretická část poskytuje přehled akademického zázemí D&I, jeho řízení, vývoj a trendy se zaměřením na rozmanitosti v pohlaví a generacích. Dále následuje popis několika nejlepších praktik vybraných D&I výhod. Jako další krok následuje důkladná analýza genderové, generační, globální diverzity a inkluze. Tato analýza byla provedena za účelem porovnání globálních, regionálních a místních výsledků ve spolupráci s Hilti. Tato empirická část si také klade za cíl získat hlubší pochopení současného stavu D&I v Hilti organizaci v České republice a na Slovensku. Hypotéza této práce -- "Hilti vyvinula vhodné iniciativy pro další prohlubení D&I do jeho kultury" -- byla potvrzena. Pro další zlepšení těchto iniciativ bylo navrženo několik doporučení. Návrhy se týkají každého rozměru diverzity (pohlaví, generace, globální) a jsou založeny na literatuře, která je popsána v teoretické části této práce, na nejlepších praktikách, a také na vlastních nápadech autora.
|
|
|
Informovanost učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a o poruchách autistického spektra
VOSTROVSKÁ, Marika
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a poruch autistického spektra. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol následovaných diskusí a závěrem. První kapitola se věnuje teoretickému zpracování problematiky autismu a poruch autistického spektra. Druhá kapitola zpracovává téma autismu a PAS ve školním prostředí, včetně možností intervence. Kapitoly třetí a čtvrtá obsahují metodologickou část práce. Kapitola třetí je zaměřena kvantitativně na zjišťování informovanosti a povědomí učitelů o této problematice, ale i jejich potřeb a zkušeností. Jihočeští učitelé prokazovali své znalosti, postoje a zkušenosti ohledně autismu a PAS prostřednictvím dotazníku a krátkého vědomostního kvízu. Kapitola čtvrtá je zpracovaná kvalitativní metodou a přináší analýzu rozhovoru, který byl uskutečněn se dvěma učitelkami, které pracují se žáky s autismem či PAS v běžné základní škole. Základem kvantitativního výzkumu byl dotazník pro učitele, který zjišťoval jejich povědomí o autismu a základní orientaci v problému. Vědomostní kvíz byl zaměřen na detailnější zjišťování znalostí a autismu a PAS u dotyčných učitelů. Tato práce stanovila pět základních hypotéz s podhypotézami, které byly testovány z několika hledisek, a tou byla délka praxe učitele, specificky odborné vzdělání respondentů, velikost školy a zkušenost s žáky s autismem. V obsáhlém testování bylo podpořeno šest subhypotéz, které mimo jiné vykazují, že na informovanosti učitelů se podílí místo působení (tedy velikost školy) a že předcházející zkušenost s žáky s autismem výrazně podporuje pozitivní postoj k jejich integraci. Stejně tak zkušenost s žáky s autismem vykázala vyšší zájem na dodatečném vzdělávání v problematice. Kvalitativní část práce se zabývá analýzou rozhovoru se dvěma konkrétními učitelkami, které pracují každý den s žáky s autismem a poruchami autistického spektra. Zjišťuje jejich konkrétní zkušenosti s autistickými žáky, jejich znalosti, vzdělání, ale i problémy a potřeby, které tito učitelé mají v komunikaci s těmito žáky.
|
|
|
Role asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dítěte s tělesným postižením v mateřské škole
PELCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách. Integrace jako taková u nás probíhá již několik let, v posledních letech je však velmi často nahrazována pojmem inkluze, jejíž realizace se stále nedaří v takovém rozsahu, jaká je původní myšlenka inkluzivního vzdělávání. Jedná se o začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, kteří se tak mohou v plné míře účastnit všech aktivit, stejně jako žáci bez postižení. Na rozdíl od integrace je zde kladen velký důraz především na změnu celkové atmosféry a práce třídy, ve které jsou respektovány individuální potřeby každého žáka, nejen žáka s postižením. Úspěšnost celého procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je právě přítomnost asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem této práce je přiblížit, jakou roli sehrává asistent pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a tím zdůraznit důležitost jeho postavení v celém procesu integrace. Jedním z dílčích cílů práce, odvozených od hlavního cíle, je popsat spolupráci mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v dané třídě. V neposlední řadě také přiblížit účel a přínos inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a zjistit, jaké názory na tuto formu vzdělávání mají nejen pedagogičtí pracovníci, ale i samotní rodiče dětí s tělesným postižením. V teoretické části jsou rozpracovány celkem tři velké oblasti, jejichž obsah se odvíjí od tématu celé práce. Na začátku každé z nich jsou nejprve vymezeny základní pojmy, kterými se daná kapitola zabývá. V první kapitole jsou popsány jednotlivé typy tělesného postižení. Větší pozornost je věnována zejména postižením typickým pro děti předškolního věku (3 6 let), další jsou zmíněny jen okrajově. Ve druhé kapitole je vymezen rozdíl mezi integrací a inkluzí, přičemž inkluzivní vzdělávání je vzhledem k tématu podrobněji charakterizováno. V poslední kapitole se můžeme blíže seznámit s profesí asistenta pedagoga a jeho kompetencemi na dané pozici. Právě poslední kapitola je také nejvíce provázána s praktickou částí práce, která je zaměřena na náplň práce asistenta pedagoga a jeho postavení ve třídě, ve které se vzdělává žák s tělesným postižením. Pro sběr dat jsem vzhledem k tématu zvolila kvalitativní typ výzkumu, pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. V každé mateřské škole jsem realizovala rozhovor vždy s vedoucím pracovníkem zařízení, pedagogem a asistentem pedagoga v dané třídě. Dílčí technikou sběru dat bylo také zúčastněné pozorování přímé práce asistenta pedagoga, které jsem realizovala během mé třítýdenní souvislé praxe v mateřské škole v Jindřichově Hradci, v posledním semestru mého studia. Co se týče náplně práce asistenta pedagoga, všichni mnou oslovení respondenti se shodují na tom, že práce spočívá zejména v plné asistenci integrovanému dítěti, která zahrnuje i úkony osobní asistence. Cílem celého procesu je dle jejich názoru, co největší míra zapojení integrovaného žáka do kolektivu ostatních dětí. Všichni mnou oslovení respondenti jsou jednoznačně pro inkluzivní začleňování dětí s tělesným postižením v mateřských školách, které vnímají jako přínos, a to jak pro integrované dítě, tak pro celý kolektiv. Z výsledků je patrné, že pozice asistenta pedagoga je jednotlivými pedagogickými pracovníky celkově vnímána kladně a v rámci inkluzivního vzdělávání se jedná o jeho nedílnou součást. Výsledky mé práce mohou sloužit jako zdroj informací pro všechny, kteří se, stejně jako já, zajímají o tuto problematiku. Práce může být přínosná také pro školy, ve kterých již inkluzivní vzdělávání probíhá, či pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří uvažují o možnosti integrace jejich potomka v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Arteterapie jako podpůrná metoda u integrovaných žáků
LANČOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá využitím arteterapie na základní škole jako podpůrné metody při integraci žáků s různými poruchami. Odpovídá na otázku, jak efektivně začlenit arteterapii do integrace žáků se znevýhodněním, specificky do systému individuální péče a do reedukace poruch. Posuzuje vhodnost různých metod a forem práce pro tuto skupinu dětí. Pedagogům základních škol tato práce ukazuje konkrétní příklady začlenění arteterapie do systému podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Účinnost arteterapie jako metody je zde ověřena prostřednictvím pozorování výtvarného posunu zkoumané skupiny dětí. Autorka dospěla k závěru, že arteterapii lze zařadit mezi podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako je na školách prováděna reedukace specifických poruch učení, je vhodné do podpůrných opatření zařadit arteterapii.
|
host ::
RSS.