|
|
Rizikové chování v závislosti na genu alela A1 pro dopaminový receptor D2
MICHL EGRIOVÁ, Simona
Studie publikované od roku 1990, které se zabývají vztahem genetického polymorfismu genu pro dopaminový receptor D2 (DRD2) ve vztahu k alkoholismu nebo k dalším poruchám či onemocněním, přinášely rozporuplné výsledky. To vedlo autorku této práce k bližšímu prozkoumání vztahu mezi genetickým polymorfismem genu alela A1 pro DRD2 a rizikovou konzumací alkoholu v České republice se zaměřením na uměleckou oblast. Do studie bylo zapojeno celkem 29 probandů, z toho 15 umělců a 14 "neumělců". Kritériem pro výběr zkoumaného vzorku byl typ profesního zaměření (umělecké, neumělecké). Pomocí genetické analýzy krve (metodou PCR-RFLP) byl určen genotyp. Pouze u "neumělců" byla zjištěna přítomnost genetického polymorfismu alely A1 pro DRD2 (dispozice k inklinaci k rizikovému chování ve vztahu k alkoholu). Za použití metod EEG, testu AUDIT a dotazníku temperamentu byly zjištěny další parametry. Statistickou analýzou byla potvrzena souvislost mezi výskytem alely A1 pro DRD2 a vyšší amplitudou komponenty P300 (p=0,0000421). U umělců introvertů (n=9) byla statisticky prokázaná rizikovější konzumace alkoholu, která byla zjištěna z testu AUDIT (p=0,02298).
|
|
|
Možná asociace polymorfismů v genu pro dopaminový receptor D2 (\kur{DRD2}) s lidským chováním
JANDOVÁ, Linda
Studie je zaměřena na dopaminový D2 receptor, a na možnou asociaci mezi polymorfismy - 141C Ins/Del a TaqIA v genu DRD2 a novelty seeking behaviour, stejně jako na možnou asociaci s polymorfismem Val158Met v genu COMT a novelty seeking behaviour. Novelty seeeking behaviour je charakterizováno jako vlastnost s tendencí vyhledávat nové podněty a dosáhnout potencionální odměny za jakékoli fyzické nebo sociální riziko. Geny DRD2 a COMT jsou spojovány s funkcí dopaminu, což je zásadní hormon pro motorické funkce a motivační chování. Cílem této studie je tedy zjistit potencionální spojení mezi uvedenými polymorfismy a novelty seeking behaviour.
|
|
| |
|
| |
|
|
Interval Timing and Emotional Modulation
Šafránková, Kristýna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na individuální percepci času, přesněji na tkzv. "intervalové časování" - tedy na to, jak jedinec dokáže odhadnout dobu určitého časového intervalu v rámci sekund až minut a jak je intervalové časování modulováno emocemi. Vnímání času je ovlivňo- váno mnoha různými faktory, ale emoce se jeví být jako jeden z nejzásadnějších, který může způsobit i značné zkreslení vnímání uplynulého času. V mé bakalářské práci se zaměřuji pře- devším na fyziologické mechanismy emoční modulace. Soustředím se hlavně na pacemakerový a striatální model časování a jeho vztah k emoční modulaci. Klíčová slova: intervalové časování, dopamin, emoce, striatální model časování
|
|
|
Optimalizace metody PCR-RFLP pro analýzu polymorfizmu Val/Met v genu COMT.
VOKÁLKOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je Optimalizace metody PCR-RFLP pro analýzu polymorfizmu Val/Met v genu COMT. Prvním cílem práce bylo seznámení se s faktory souvisejícími s vrozeným rizikem pro schizofrenii. Tomuto cíli je věnována teoretická část, ve které je definováno onemocnění schizofrenie. Nejprve je zmíněná historie a etiologie onemocnění. Dále jsou zde popsány klinické projevy schizofrenie, diagnostika a následná léčba. Důležitou částí je i vysvětlení souvislost mezi schizofrenií a polymorfismy v genu COMT a s tím související role dopaminu. Vedle toho jsou zde vysvětleny i souvislosti vzniku schizofrenie s dalšími negenetickými faktory. V dalších kapitolách je popsána funkce genu COMT a role stejnojmenného enzymu COMT. Další části se věnují polymorfismu val158/met v genu COMT a metodám vhodných pro detekci tohoto typu mutace. Především jsou rozvinuty metody použité v praktické části bakalářské práce. Jako další cíle bakalářské práce jsem si stanovila optimalizaci metody PCR-RFLP pro vyšetření polymorfizmů Val/Met v genu COMT, který zvyšují riziko pro schizofrenii a následně analýzu několika vzorků jedinců s výskytem schizofrenie v rodině. Těmto cílům je věnovaná praktická část práce, ve které jsou popsané postupy, pomocí kterých jsem výsledků dosáhla. Kromě metody PCR-RFLP byla využita i metoda ARMS-PCR. Vhodnost použití těchto metod je diskutována v závěru bakalářské práce.
|
|
| |
|
| |
|
|
Molekulární mechanismy vzniku drogových závislostí
Pallag, Gergely ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Užívání drog je součástí lidského života už od starověku. Vedle jejich rekreačního užívání může dlouhodobé zneužívání těchto látek vést k vývoji drogové závislosti zejména u náchylných jedinců a působit tak vážné zdravotní a sociální problémy. Cílem této práce je stručně představit mozkové struktury, které jsou místem účinků návykových látek, dále popsat některé mechanismy a molekuly přispívající ke vzniku závislosti. Důležitý systém v CNS spojený s intoxikací je systém odměny s hlavním neuropřenašečem dopaminem. V neuronech tohoto systému se po opakovaném užívání drog hromadí určité molekuly a epigenetické změny, které podporují chronickou povahu závislosti. Zvláště významná je vysoce stabilní transkripční faktor ΔFosB, který ve spolupráci s dalšími molekulami podporuje recidivu po několik měsíců nebo i let po posledním užívání drog. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Computer modeling of ion protein interactions: Allo steric effects of phenolic ligands and ions on insulin hexamer struct ure
Palivec, Vladimír ; Jungwirth, Pavel (vedoucí práce) ; Fišer, Jiří (oponent)
Název práce: Počítačové modelování interakcí iontů s proteiny: Allosterický efekt iontů a fenolických ligandů na strukturu insulinového hexameru Autor: Vladimír Palivec Katedra: Katedra fyzikální a makromolekulární chemie PřF UK Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Pavel Jungwirth, DSc., UOCHB AV ČR, v.v.i. Email vedoucího: pavel.jungwirth@uochb.cas.cz Abstrakt: Insulinový hexamer je alosterický protein, který můžeme nalézt ve třech různých konformacích (T6, T3R3, R6). Tvorbu a konformaci inzulinového hexameru můžeme ovlivnit například vazbou iontů, či takzvaných fenolických ligandů. V této práci jsem zkoumal inzulinové hexamery v různých konformacích za pomoci molekulové dynamiky. Studie je rozdělena na dvě části. V první části zkoumám efekt vazby kationtů (Zn2+ , Ca2+ , K+ and Na+ ) na T6 a T3R3 inzulinové hexamery. V druhé části se zaměřím na neurotransmitery serotonin a dopamin, které by mohly sloužit jako fenolické ligandy v in vivo podmínkách. Výsledky první části výzkumu ukazují, že ionty s vysokou nábojovou hustotou (Zn2+ , Ca2+ ) jsou mnohem více lokalizované v kavitě, která se nachází uprostřed hexameru. Toto vede ke zpomalení difuze vodních molekul, což se projeví také tím, že uvnitř se nachází vždy pouze jeden kation. Monovalentní kationty tento efekt nemají. V druhé části práce ukáži, že z obou...
|
host ::
RSS.