|
|
Modely řízení asynchronního motoru
Vidlák, Michal ; Knobloch, Jan (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem matematického modelu asynchronního, vytvoření jeho modelu v programu Matlab Simulink. A dále vytvořením různých typů řízení asynchronního motoru. Na začátku práce jsou teoretické poznatky o transformaci veličin do souřadnic, které jsou potřeba pro vytvoření matematického modelu a dále k řízení stroje. Z těchto transformovaných veličin jsou dále vytvořeny řídící logaritmy, které lze použít pro řízení momentu nebo otáček motoru. Jedná se o řízení s konstantním magnetickým tokem, skalární řízení, vektorové řízení, a nakonec je přímé řízení momentu. Všechny odvozené řídící algoritmy byly vyzkoušeny v programu Matlab Simulink. Kde byly provedené simulace zkoumaných veličin.
|
|
|
Řízení otáček pohonu se synchronním motorem
Šatava, Patrik ; Mach, Martin (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá především metodami řízení synchronních motorů pro použití v elektrických pohonech. V první části práce je vyložena základní teorie synchronního stroje, kde je mimo jiné pojednáno o Parkově lineární transformaci rovnic synchronního stroje a o stabilitě tohoto stroje. Následně jsou v práci rozebrány nejběžnější metody pro řízení synchronního motoru s permanentními magnety pro použití v elektrickém pohonu. Jsou jimi především vektorové řízení a přímé řízení momentu. Krátce je pojednáno o skalárním řízení, které dnes již v praxi není příliš používané. V poslední části práce jsou prezentovány výsledky měření na dvou synchronních motorech s permanentními magnety, které byly napájeny z frekvenčního měniče. Měření byla provedena bez zátěže pro tři typy řízení – skalární řízení, vektorové řízení bez zpětné vazby a vektorové řízení se zpětnou vazbou a následně se zátěží pro dva typy řízení – skalární řízení a vektorové řízení se zpětnou vazbou.
|
|
|
IP core pro řízení BLDC motorů
Hráček, Marek ; Bohrn, Marek (oponent) ; Dvořák, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o vektorovém řízení synchronních BLDC a PMSM motorů pomocí FPGA. V první části je popsána základní teorie těchto motorů a jejich řízení. Následně je popsáno vektorové řízení a jeho náležitosti jako a Parkova transformace. Zbytek práce se zabývá samotným návrhem univerzálního regulátoru s nastavitelnou přesností v jazyce VHDL. Data jsou oddělena od výpočetní části, které je prováděno specializovanou aritmeticko-logickou jednotkou. V poslední části je návrh ověřen v simulátoru pomocí modelu PMSM motoru.
|
|
|
Propulsion System for Electric Scooter
Doležal, Lukáš
The paper is focused on a design of optimal propulsion system for folding portable scooter. The BLDC motor is used as a propulsion. The paper deals with the design of electronics for sensor control. Two control methods are compared: six-step commutation and vector control. Attention is given to efficiency of both methods and consecutive selection of the best of the two.
|
|
|
Provoz asynchronního motoru s ohledem na dosažení maximální účinnosti
Čech, Jiří ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Toman, Marek (vedoucí práce)
V první částí této práce je provedeno seznámení s matematických modelem asynchronního motoru. S využitím náhradního zapojení ve tvaru -článku jsou vyjádřeny vztahy pro výpočet velikosti jednotlivých ztrát a celkové účinnosti motoru. V další části je provedena rešeršní studie způsobů řízení asynchronního motoru. Jsou zde rozebrány základní způsoby řízení asynchronního motoru s frekvenčním měničem. Dále jsou v této části popsány metody snižování ztrát z hlediska řízení. V poslední části této práce je popsán způsob skalárního řízení asynchronního motoru s maximální účinností. Jedná se o modelovou metodu snižování ztrát, kde řídicí veličinou je rotorový kmitočet. Daná metoda je nakonec výpočtově ověřena pomocí vytvořeného skriptu v prostředí Matlab.
|
|
|
Algoritmy odbuzování při řízení asynchronního motoru
Mynář, Zbyněk ; Veselý, Libor (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
V současnosti jsou díky pokroku ve výpočetní a výkonové technice asynchronní motory nasazovány tam, kde bylo dříve možno použít pouze elektromotory jiných typů. Ty obvykle postrádají spolehlivost a nízké pořizovací náklady asynchronních motorů. Nejlepší výsledky při řízení asynchronních motorů vykazuje vektorové řízení, jemuž je věnována část práce. Pokud motor chceme provozovat v otáčkách pro něž nedostačuje ani maximální velikost statorového napětí, nabízí se možnost motor odbudit, čili snížit magnetický tok a tím těchto provozních hodnot dosáhnout. Algoritmů odbuzování existuje celá řada. Právě srovnání několika nejčastěji používaných algoritmů je věnována tato práce. Jako simulačního nástroje bylo použito prostředí MATLAB-Simulink. Další část práce je věnována implementaci těchto algoritmů do procesoru řady 56F800E užívajícího výpočty v pevné řádové čárce.
|
|
|
Řízení střídavých elektrických pohonů v prostředí Simulink Real-Time
Schrötter, Ján ; Veselý, Libor (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Cieľom tejto bakalárskej práce je zrealizovať riadenie striedavého motoru s permanentými magnetmi pomocou Simulink Real-Time na platforme s kartou MF624. Riadenie bude realizované simulačnou metódou hardware-in-the-loop. V práci je popísaná štruktúra motoru a transformácie potrebné pre zrealizovanie vektorového riadenia. Ďalej je detailne popísaná cieľová platforma a riadiaci systém celej úlohy.
|
|
|
Odhad polohy rotoru PMSM pomocí VF signálu
Moravec, Vojtěch ; Veselý, Libor (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá navržením vektorového řízení na vícefázový synchronní motor s permanentními magnety uvnitř rotoru. V prvních části práce je uvedený popis motoru s potřebnými transformacemi k návrhu regulačních struktur. Dále jsou uvedeny metody odhadu polohy rotoru pomocí VF signálu společně se stručným přehledem ostatních bezsnímačových metod. Je využita jedna bezsnímačová metoda injektování VF signálu, na kterou je navrženo otáčkové a momentové řízení. Pomocí simulací v prostředí MATLAB/Simulink je ověřena funkčnost řídících struktur a také možná kompenzace fázového zpoždění vznikající při filtraci. V závěru práce jsou zobrazeny a zhodnoceny výsledky testů zvolené metody na dvou reálných motorech v otáčkovém a momentovém řízení i při velké zátěži.
|
|
|
Nezávislý nízkonapěťový trakční asynchronní pohon
Matucha, Tomáš ; Skalický, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá vytvořením zpřesněného matematického modelu trakčního pohonu s asynchronním motorem malého jmenovitého napětí (28 V), který je napájen z akumulátorů. Model vytvořený v programu MATLAB – Simulink je složen z modelů motoru, střídače a zátěže, které jsou vzájemně propojeny a doplněny o vektorové řízení. Výsledný model umožňuje do simulací zahrnout celou řadu jevů, jež se běžně zanedbávají, ale podstatně ovlivňují chování pohonu zejména při použití motoru malého jmenovitého napětí. Jedná se o vliv sycení magnetického obvodu motoru, vliv teploty a povrchového jevu na odpory vinutí, dále vlivy nelinearit střídače jako jsou úbytky napětí na spínacích prvcích, ochranné doby a zapínací a vypínací doby tranzistorů střídače. Velká pozornost byla věnována určování ztrát v jednotlivých částech pohonu. V rámci práce bylo vytvořeno laboratorní pracoviště, na němž byla ověřena správnost modelu. Laboratorní pohon je možno řídit pomocí mikroprocesoru nebo pomocí MATLABu ve spojení s aplikací dSPACE. Na laboratorním vzorku byl analyzován vliv kompenzací nelinearit střídače a kolísání napětí stejnosměrného meziobvodu na vyšší harmonické větvového proudu. Bylo řešeno také řízení motoru zajišťující minimální Jouleovy ztráty.
|
|
|
Modelování a simulace vektorového řízení EC motorů v prostředí Simulink
Hořava, Jan ; Szabó, István (oponent) ; Toman, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření modelu elektricky komutovaného motoru s aplikací vektorového řízení v prostředí Matlab – Simulink. Úvodní teoretická část dokumentu je věnována fyzické konstrukci EC motorů. V dalším textu jsou pak popsány nejčastější způsoby řízení, jmenovitě se jedná o skalární řízení, přímé řízení momentu a vektorové řízení. Závěr práce obsahuje popis a rozbor jednotlivých částí vytvořeného modelu konkrétního EC motoru s vektorovým řízením a vyhodnocení výsledků.
|
host ::
RSS.