|
|
Vliv problému pána a správce na vznik finanční krize
Mach, Milan ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problémem pána a správce a jeho rolí při vzniku světové finanční krize roku 2007. Na základě analýzy klíčových aspektů problému jako je morální hazard a nepříznivý výběr jsou poté identifikovány situace, ve kterých otevřený střet zájmů vedl k negativním dopadům na ekonomickou aktivitu před a v průběhu finanční krize. Práce zkoumá i vliv faktorů, které často stojí mimo zájem teoretické ekonomie ale problému pána a správce se dotýkají, jako například exogenní pobídky založené na institutu důvěry. V závěru práce pak autor hodnotí některé mechanismy, které vznikly po finanční krizi a které by mohly náklady zastoupení snížit. Předestírá také možné směry dalšího výzkumu v této problematice.
|
|
|
Je bankovní unie vhodná odpověď na recentní hospodářskou krizi?
Pekárek, Štěpán ; Vondráček, Jan (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Jako reakce na finanční krizi 2007-2009 byl v Evropské unii představen koncept bankovní unie, který by měl předejít podobné destabilizaci finančních trhů a přizpůsobit dohledové a regulatorní mechanismy realitě evropského bankovního sektoru. Cílem práce bylo posoudit, zda koncept bankovní unie je vhodnou reakcí na současný stav finančního sektoru. Práce se zabývá historickým diskurzem bankovní regulace se zaměřením na institucionální rámec a požadavky činnosti bankovních institucí. Představuje jednotlivé pilíře konceptu bankovní unie -- Jednotný mechanismus dohledu, Jednotný mechanismus pro řešení problémů bank a Jednotná pravidla. Pomocí komparativní analýzy vybraných ukazatelů jednotlivé bankovních sektorů eurozóny dokazuje jejich značnou nesourodost. Na základě zjištěné heterogenity bankovních sektorů a institucionálních nedostatků konceptu bankovní unie tato práce dospěla k závěru, že působení jednotného dohledu a regulace může vést k adverzním následkům, jak pro jednotlivé bankovní trhy, tak pro ekonomiky členských států a proto ji nepovažuje za vhodné reakci na aktuální vývoj finančních trhů.
|
|
|
Analýza Bankovních regulací Basel III a jejich dopady na český bankovní sektor
Waclavek, Rostislav ; Šimíček, Petr (vedoucí práce) ; Doležal, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je provést analýzu připravenosti bankovního sektoru České republiky na požadavky nových regulatorních opatření Basel III a zhodnotit, jaké důsledky mohou změny v oblasti regulatoriky znamenat pro bankovní sektor České republiky a pro českou ekonomiku. Jsou zkoumány hlavní změny, které s sebou regulatorní rámec Basel III přinesl, konkrétně se jedná o změnu v oblasti kapitálových požadavků, zavedení kontroly likvidity bank prostřednictvím dvou nových ukazatelů, jimiž jsou LCR a NSFR. Pozornost je rovněž věnována zavedení ukazatele pákového poměru, který má zamezit nadměrnému zadlužování bank. Práce se též soustředí na nepřímé důsledky změn regulatoriky. Česká republika je malou otevřenou ekonomikou, která je silně závislá na ekonomickém vývoji v zahraničí, především v zemích Evropské unie, proto mohou být nepřímé důsledky poměrně značné. Jistý vliv může představovat i vlastnictví několika klíčových bank v České republice jejich zahraničními mateřskými společnostmi. V rámci této práce je řešena problematika regulace bank i v obecné rovině, přičemž je zde nastíněna i problematika vztahu mezi likviditou, rizikem a výnosností v bankovním odvětví.
|
|
| |
|
|
Změny v regulaci bankovnictví v EU po finanční krizi
Bažík, Martin
Tématem této bakalářské práce je analýza změn regulačních opatření provedených na půdě Evropské unie před a po finanční krizi v roce 2008. Cílem práce je přinést ucelený přehled změn v regulaci bankovnictví provedených Evropskou unií jako reakci na finanční krizi a hlavně vyhodnotit dopady těchto změn na systémové riziko a na národní úrovně regulace. První část práce je zaměřena na příčiny světové finanční krize vypuknuté ve Spojených státech amerických, její průběh a rozšíření do zemí Evropské unie. V části druhé je popsán předkrizový stav regulace bankovnictví v Evropské unii se zaměřením na zprávy Basel I a Basel II vytvořené Basilejským výborem a implementací z nich vyplývajících regulačních opatření do právních systémů všech členských států. Ve třetí části jsou srovnána regulační opatření vytvořená před krizí s novými návrhy vytvořenými jako reakce na finanční krizi. V neposlední řadě je představeno také budoucí směrování evropského bankovního trhu a jeho regulace. Na závěr jsou poté v diskusi vyhodnoceny možné dopady změn regulace.
|
|
|
Dopady přistoupení České republiky k bankovní unii
Havlíčková, Aneta
V bakalářské práci jsou zhodnoceny dopady dobrovolného přistoupení České republiky k bankovní unii na subjekty působící na českém trhu. Dále jsou zhodnoceny dopady změn v bankovní regulaci na členy eurozóny, kteří se stávají součástí bankovní unie automaticky. Pozornost je věnována také vymezení důvodů pro vytvoření bankovní unie, popis související regulace a samotných pilířů bankovní unie. Po vyhodnocení pozitiv a negativ plynoucích pro Českou republiku z dobrovolného přistoupení k bankovní unii je formulováno doporučení o přistoupení či nepřistoupení k tomuto uskupení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Studie zabývající se dopady nové bankovní regulace na cykličnost kapitálových požadavků v České Republice
Bartůsek, Michal ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Tato práce představuje nové regulatorní návrhy, především Basel III, a analyzuje jejich dopady na kapitálový polštář. Podle Lis, Pagés a Saurina existuje cykličnost mezi růstem úvěrů a růstem HDP ve Španělsku. Tato cykličnost je umocněna současnou regulací Basel II. V této práci navazuji na jejich úvahy, jako i na mnoha dalších ekonomů se stejnými zjištěními a posuzuji schopnost nových regulatorních návrhů, jakými jsou Basel III, statistická opravná položka a změny v přístupu vypočtu pravděpodobnosti selhání se vypořádat s opakujícími se úvěrovými bublinami, jakož i jejich dopady na bankovní instituce. Na základě analýzy Baselu III a jeho opatření jsem dospěl k závěru, že Basel III pravděpodobně nebude schopen vytvořit dostatečný kapitálový polštář, který by dostatečně ochránil bankovní sektor. Tato regulace obsahuje několik nedostatků, které mohou ohrozit jeho funkčnost. Avšak, ani druhé opatření, kterým je statistická opravná položka se nezdá být vhodným opatřením, jelikož by mohla oslabit princip věrného a poctivého obrazu finančních výkazů. Poslední z opatření, kterým je změna v přístupu k pravděpodobnosti selhání se zdá být racionální a mohlo by být vysoce efektivní. Jediný problém může nastat během procesu ekonomického oživení. Kvůli konstantní pravděpodobnosti selhání, která bude buď nějakým průměrem, nebo bude stanovená jako v období recese, nebude toto opatření reagovat na ekonomický cyklus, a tedy nebude pomáhat ekonomickému oživení. Na konci práce je představen autorův návrh na výpočet proticyklického polštáře. Tento návrh je postaven na poměru úvěrů k HDP a rozdílu mezi růstem HDP a úvěrů. Přestože toto opatření může mít negativní vliv na růst HDP, může vytvořit tolik potřebný kapitálový polštář, který bude reagovat na růst úvěrového rizika a tvořit kapitálovou rezervu pro případ splasknutí další systematické úvěrové bubliny.
|
|
|
Bankovní regulace a dohled v České republice po finanční a hospodářské krizi 2007-2009.
Kasenčáková, Jana ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kaimova, Nadira (oponent)
Diplomová práce přináší ucelený přehled o bankovní regulaci a dohledu. První část se věnuje bankovní regulaci a dohledu z teoretického hlediska a následně jsou představeny regulace a dohled bankovního sektoru v ČR. Další část se zabývá stručnou analýzou vzniku a průběhu globální finanční krize ve Spojených státech amerických a vybraných Evropských státech. Poslední část představuje změny v oblasti bankovní regulace a dohledu, které nastaly po vypuknutí globální finanční krize v Evropské unii. Závěr této práce je do jisté míry věnován postoji vlády ČR a České národní banky vůči nově zaváděným opatřením.
|
host ::
RSS.