|
|
Vývoj probiotického doplňku stravy
Krahulcová, Aneta ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o problematice probiotických mikroorganismů aplikovaných prostřednictvím doplňků stravy. Pozitivní efekt na zdraví jedince je znám již delší dobu, vyplývají však na povrch i spekulace o možných negativních dopadech na zdraví konzumenta. V této souvislosti je nutné přesně definovat požadavky na probiotika v potravinách a zhodnotit jejich bezpečnost. Bez těchto postupů nelze na trh uvádět nové probiotické doplňky stravy. Každý kmen probiotické bakterie je třeba testovat jednotlivě na každou vlastnost. Jedním ze základních testů, který je používán při hodnocení probiotik je schopnost rezistence vůči podmínkám gastrointestinálního traktu člověka. Cílem praktické části diplomové práce je testování in vitro rezistence probiotických bakterií vůči prostředí, které simuluje gastrointestinální trakt člověka. Umělá žaludeční a duodenální šťáva byla sestavena dle Československého lékopisu. Odolnost probiotických bakterií zvyšuje forma, ve které je probiotikum distribuováno do těla člověka. V rámci in vitro testu byly také testovány lékové formy užívané v souvislosti s probiotickými bakteriemi.
|
|
|
Probiotika a prebiotika v potravinových a dalších výrobcích
Langová, Denisa ; Havlíková, Šárka (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
V teoretické části práce se pojednává o současném stavu a výzkumu probiotik a prebiotik, jejich využitelnosti pro modulaci mikroflóry hostitele a jejich příznivých účincích na zdraví jedince. Dále je pojednáno o problematice účinnosti probiotických kmenů, která závisí na použité potravinové matrici a na řadě dalších faktorů. Experimentální je zaměřena na identifikaci vybraného bakteriálního kmene obsaženého v probiotickém výrobku. Bakteriální DNA byla z výrobku izolována metodou fenolové extrakce a pomocí magnetických nosičů s následnou analýzou získané DNA metodou polymerázové řetězové reakce (PCR).
|
|
|
Potravinové výrobky s probiotiky
Zemanová, Tereza ; Valicová, Markéta (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Fermentované mléčné výrobky s obsahem probiotických mikroorganismů, které se vyznačují příznivými účinky na střevní mikroflóru, jsou v dnešní době konzumovány ve velkém množství. Nabídka výrobků, do kterých jsou mikroorganismy přidávány, se v posledních letech velmi rozšířila. V současné době jsou na trhu dostupné nejen mléčné, ale například i masné či zeleninové výrobky tohoto typu. Cílem práce je seznámení se s probiotickými mikroorganismy, popis jejich využití v potravinářství a toho, zda mají pro nás ,,Homo sapiens sapiens‘‘ příznivé či nepříznivé účinky a dokázat přítomnost těchto bakterií ve vybraných fermentovaných mléčných výrobcích.
|
|
|
Možnosti využití potravních doplňků v prevenci a péči o zdraví telat
PÁNIKOVÁ, Monika
Základem úspěšného chovu je nejen péče o březí matky, ale i dostatečná péče o narozená telata. Během několika let je této oblasti věnována velká pozornost, protože zajištěním kvalitních podmínek dosáhneme vyšších hospodářských výnosů a menších ztrát na masné a mléčné užitkovosti. Proto jsme zkoumali vliv podávání krmných doplňků (Lactovita, Biopolym, Homeopatika) na stabilitu hematologických a biochemických parametrů a celkový pozitivní vliv na hmotnostní přírůstky a množství mikroorganismů u novorozených telat. Cílem práce je zhodnotit vliv na četnost výskytu průjmů, ovlivnění mikrobiální aktivity a posouzení vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi telat. Ve vybraném podniku byly vytvořeny 3 pokusné a 1 kontrolní skupina po deseti telatech, která byla sledována od 1. do 4. týdne věku. Pokusným skupinám byla upravena krmná dávka a podávána po dobu 4 týdnů. Pokusná skupina Homeopatika dostávala orálně k mlezivu 5 ml Homeopatického preparátu PVB, skupina Biopolym dostávala orálně k mlezivu 5 ml prebiotického preparátu Biopolym a skupina Lactovita dostávala jednu tabletu do mleziva. V prvních dnech po narození byla telatům odebrána krev a proveden mikrobiální stěr. Druhý porovnávací odběr byl proveden ve 4. týdnu věku od narození. Po narození byla telata zvážena v každém týdnu. Data byla graficky a tabulkově zpracována a následně statisticky vyhodnocena. Ze získaných výsledků byl vyhodnocen vliv krmných doplňků na hmotnostní přírůstky a četnost průjmových onemocnění. Většina z hematologických a biochemických parametrů měla přibližně stejné hodnoty s interpretovanými referencemi. Nebyl zjištěn žádný extrémní výkyv v některém ze sledovaných parametrů. Dále nebyl zjištěn průkazný vliv na naměřené hodnoty hematologických a biochemických parametrů v krvi telat. Pouze u zinku byla prokázána statistická průkaznost mezi skupinami Homeopatika, Biopolym, Lactovita a kontrola s hodnotou p=0,0012. Změny mezi skupinami byly zaznamenány u sledovaného hematokritu, celkové bílkoviny, cholesterolu, zinku a mědi. U sledovaných parametrů hemoglobin, erytrocyty, leukocyty, glykémie, močovina, LF, GMT, fosfor, vápník a hořčík nedošlo k výraznějším rozdílům mezi skupinami s podávanými preparáty a skupinou kontrolní. Dále nebyl zjištěn průkazný vliv na složení mikroorganismů u skupin s podávanými preparáty a skupinou kontrolní. Také byl zaznamenán vliv podávaných preparátů na hmotnostní přírůstky u sledovaných skupin oproti skupině kontrolní. Z dosažených výsledků jsou patrné pozitivní trendy, které by měly být předmětem dalšího zkoumání při zvýšení celkového počtu telat v pokusných i kontrolní skupině.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu bažantů
ŠÍP, Pavel
Výskyt kokcidiové nákazy je velkým problém na bažantích farmách. Cílem této studie proto bylo prokázat, že toto onemocnění lze léčit nekonvenčními metodami za pomoci krmných doplňků. V této studii byly použity následující krmné doplňky: prebiotika (Ascophyllum nodosum), probiotika (Lactobacillus fermentum), Homeopatika, Sulfacox a pokrutiny ze semen révy vinné (Vitis vinifera). Pokus probíhal na farmě Daniela v obci Hůrka (v blízkosti Horní Plané), a to od 26.7.2014 do 10.5.2014. Bylo sestaveno šst skupin, z čehož bylo 5 pokusných a jedna kontrolní. V každé skupině bylo 15 bažantů. V tomto experimentu byl použit Phasianus colchicus. Krmné doplňky byly podávány po dobu dvou týdnů, pak byla dva týdny pauza v podávání a pak pokus opět pokračoval. Vzorky trusu byly rozborovány v laboratoři pomocí flotační metody v Sheatherově cukerném roztoku. Výsledky byly zapsány do tabulek a následně vyhodnoceny. U skupin Ascophyllum nodosum, Homeopatika a Lactobacillus fermentum Byl prokázán pozitivní vliv těchto krmných doplňků na snížení frekvence výskytu oocyst v trusu a v zažívacím traktu bažantů.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Základní preventivní opatření každého chovu má zásadní vliv na celkový zdravotní stav drůbeže a dá se tak předcházet nemalým ekonomickým ztrátám. Cílem této práce bylo získat základní poznatky o výskytu oocyst kokcidií v trusu a o výskytu patologických změn na střevní sliznici brojlerových kuřat po podání vybraných krmných doplňků. Pozorování proběhlo vždy na 250 kusech jednodenních brojlerových kuřat ve sledovaném období zima 2013 a léto 2014. Byly vytvořeny čtyři pokusné (prebiotika, probiotika, homeopatika, kokcidiostatika) a jedna kontrolní skupina. Pokusným skupinám byly podávány vybrané krmné doplňky od 6. dne života po dobu 14 dní. Směsné vzorky trusu byly odebírány dvakrát týdně a následně zpracovávány v laboratoři. Pod světelným mikroskopem byla poté sledována frekvence výskytu oocyst kokcidií. Dále byla během plánovaných porážek kuřat (vždy u pěti kusů z každé skupiny) odebrána a vyšetřena střeva (celkem ve třech opakováních po 7 dnech), aby se potvrdil nebo vyvrátil výskyt patologických změn spojených s kokcidiózou drůbeže. Při pokusu byla prokázána snížená frekvence výskytu oocyst kokcidií v trusu kuřat u všech skupin ze zimního i letního sledovaného období. Patologické změny na sliznici střev však prokázány nebyly.
|
|
|
Základní aspekty výživy a vyhodnocení vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi telat
POBORSKÁ, Anna
Zdravá a správně krmená telata jsou hlavním předpokladem vysoké užitkovosti. Cílem práce je zhodnotit koncept výživy telat a posoudit dynamiku vybraných hematologických a biochemických parametrů v krvi ve vybraném zemědělském podniku v závislosti na vlivu vybraných potravních doplňků. Pokus byl proveden v zemědělském družstvu Krásná hora nad Vltavou a.s. na farmě Perovice, kde se chová holštýnský skot. Byly vytvořeny tři skupiny telat - jedna kontrolní a dvě pokusné. Pokusným skupinám byly podávány doplňky stravy na podporu aktivní imunity podle pokynu. V první skupině doplňky stravy Lactovita, druhé skupině potravinové doplňky s názvem Biopolym. První odběry krve se prováděly od 5. do 7. dne věku a druhé odběry byly provedeny o 3 týdny později. Zjištěné údaje a rozbory byly shrnuty a vyhodnoceny. Pokus byl prováděn od srpna do listopadu 2013.
|
|
| |
|
| |
|
|
Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku
JERKOVIČOVÁ, Diana
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a shrnout problematiku významu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě onemocnění v dětském věku ve formě teoretické práce s využitím celé řady literárních zdrojů, a to jak českých, tak i zahraničních. Nejdůležitějším předpokladem pro správný tělesný růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte je správná výživa. Nejjednodušším a zároveň nejpřirozenějším způsobem výživy kojence je kojení. Mateřské mléko má naprosto ideální složení, optimální teplotu a chrání kojence před různými infekcemi a alergiemi. K osidlování střevní mikroflóry, která ovlivňuje mimo jiné i náš imunitní a zažívací systém, začíná docházet až při porodu (vaginální a fekální mikroflóra matky) a dále z mateřského mléka či okolního prostředí. Osidlování je zpožděno, pokud bylo dítě narozeno císařským řezem. Pokud jsou novorozenci výlučně kojeni, jejich střevní mikroflóra bude z 90 % složena ze zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů. Jako probiotika jsou označovány živé organismy (bakterie a kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav hostitele, pokud jsou aplikovány v adekvátním množství. Využití probiotik v pediatrické praxi se za posledních deset let ztrojnásobilo. Nejvíce využívané jsou bifidobakterie a laktobacily. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. První oblastí zájmu vlivu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě různých onemocnění v dětském věku byla atopická onemocnění, jejichž prevalence v posledních desetiletích značně ovlivňuje celou společnost. V případě atopické dermatitidy a potravinových alergií existuje celá řada optimistických studií, která prokazují pozitivní vliv především kombinace probiotik a prebiotik (synbiotik), na druhou stranu ale existují i studie, které jsou k této problematice spíše skeptické a tento pozitivní vliv nepotvrzují. Přesvědčivější výsledky pocházejí z oblasti průjmových onemocnění. Co se týká akutních průjmových onemocnění, které bývají u dětí způsobeny především rotaviry, byl zaznamenán prokazatelně pozitivní vliv probiotik, kdy docházelo ke zkrácení doby trvání rotavirového průjmu až o 40 hodin, případně ke snížení počtu stolic a trvání průjmu přibližně o jeden den a to především v případech, kdy došlo k jejich časnému podání. Stejně tak byl ve většině případů uváděn pozitivní vliv užívání probiotik při průjmu souvisejícím s užíváním antibiotik a to především při jejich současném podávání. Co se týká nespecifických střevních zánětů, optimistických výsledků je dosaženo především v případě ulcerózní kolitidy, kdy je využití a pozitivní vliv probiotik v léčbě pacientů s lehkou až střední aktivitou zánětu srovnatelné s medikamentózní léčbou, nicméně u Crohnovy nemoci není jejich pozitivní vliv zcela jednoznačný. Pozitivní výsledky přicházejí také v oblasti nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Bohužel jsou tyto výsledky špatně interpretovatelné. Velice podobně je na tom výzkum vlivu probiotik a prebiotik při prevenci nozokomiální sepse u nedonošených novorozenců. Ačkoli se ukazuje určitý pozitivní vliv a to především u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou, nebyl pozitivní vliv probiotik ani prebiotik v různých studiích zcela prokázán a bylo by žádoucí posouzení jejich bezpečnosti a efektivnosti dalšími výzkumy. Bylo by třeba prověřit, které konkrétní druhy probiotik využívat a v jakém dávkování. Obecně by se tedy dalo říci, že přes všechny optimistické výsledky pozitivního vlivu probiotik a prebiotik u prevence a léčby různých onemocnění, by bylo třeba dalších výzkumů, aby byl tento pozitivní vliv potvrzen či vyvrácen.
|
host ::
RSS.