|
|
Rodina jako součást domácí hospicové péče
IHNATKOVÁ, Martina
IHNATKOVÁ, M. Rodina jako součást domácí hospicové péče. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce doc. Jindřich Šrajer, Dr. Theol. Bakalářská práce se zabývá problematikou rodinných pečujících, kteří pečují o svého blízkého umírajícího v domácím prostředí. Zamýšlí se nad rodinou jako nad součástí domácí hospicové péče. Pomocí poznatků z odborné literatury a poznatků z praxe se moje práce snaží nastínit důležitost rodiny při péči o umírajícího člena. Práce je členěna do třech kapitol. V první části jsou popsány charakteristiky paliativní a hospicové péče se zaměřením na péči domácí, její dostupnost, financování a podporu státu. Kapitola se zaměřuje také na práci sociálního pracovníka v domácí hospicové péči a etické aspekty, které péče obnáší. Druhá kapitola pojednává o smrti a umírání a specifikuje umírání a smrt v domácím prostředí. Poslední kapitola se zaměřuje na rodinu, ve které je obecně popsán význam rodinné péče se specifiky, které obnáší včetně zátěže, která je na rodinu kladena.
|
|
|
Rozloučení se s umírajícím jako významný rituál v životě pozůstalých
JINDROVÁ, Renata
Bakalářská práce je teoretickou analýzou procesu rozloučení se s umírajícím / zemřelým a jeho vlivu na pozůstalé. V úvodu popisuje proces umírání a smrti z pohledu historie a z pohledu současnosti. V následující kapitole jsou popsány základní formy rozloučení, jak je můžeme chápat v kontextu smrti a umírání. Další kapitoly jsou věnovány jednotlivým formám paliativní péče a umírání v ústavní a v domácí péči. Následně pak práce pojednává o smrti samotné, jejím vlivu na pozůstalé a procesu truchlení. V závěrečné části jsou popsány možnosti sociální práce a poradenství jak pro umírající, tak i pro pozůstalé.
|
|
|
Stáří, stárnutí a umírání osob s mentálním postižením
KLUZÁKOVÁ, Kristýna
V mé bakalářské práci se zabývám problematikou paliativní péče a intelektového postižení. Cílem práce je zjistit, jaké zkušenosti mají pracovníci paliativní péče s lidmi s mentálním postižením a jakým způsobem k těmto klientům přistupují. Práce je strukturována do dvou částí a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části práce v první kapitole se zabývám pojmy paliativní a hospicové péče, dále obsahuje vymezení pojmů jako je smrt, umírání či lidská důstojnost. V druhé kapitole popisuji mentální postižení a uvádím zde jeho klasifikaci. V poslední třetí kapitole teoretické části práce se věnuji problematice paliativní péče a intelektového postižení. Praktická část obsahuje stanovený cíl výzkumného šetření, metodologii výzkumné práce a výzkumné otázky. Byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda sběru dat je polostrukturovaný rozhovor. Je zde také popsán výzkumný soubor. Následuje interpretace kvalitativních dat a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Výzkum poukazuje na malou zkušenost pracovníků paliativní péče s osobami s mentálním postižením a na přístup pracovníků hospice ke klientům s mentálním postižením, který je většinou kladný, ale vzhledem k jejich nedostatečné připravenosti na klienty s mentálním postižením, práce s těmito klienty problematická. Teoretická část práce může být využitelná studenty pedagogických či sociální oborů. Praktická část práce bude informovat o možnostech lidí s mentálním postižením, pro využití hospicové služby.
|
|
|
Eutanazie - názorové rozdíly z pohledu středoškoláků a lidí o generace starších
KOCÁBOVÁ, Ivana
Eutanazie je v České republice stále aktuální a velmi kontroverzní téma. Z jednoho pohledu - tedy argumentace pro - jsou vnímány jako žádost o usmrcení z lítosti a zbavení se utrpení, naproti tomu z pohledu druhého - tedy argumentace proti - jsou více spojována s vírou a obavami o její zneužití. Teoretická část bakalářské práce obsahuje rešerše z dostupných zdrojů. Praktická část ilustruje názory různých věkových skupin na problematiku eutanazie. Výzkumné šetření bylo realizováno dotazníkovou metodou. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak na toto téma nahlížejí žáci středních škol, jejich rodiče, prarodiče a popř. praprarodiče.
|
|
|
Problematika umírání a hospicové péče
GRILLOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá problematikou umírání, smrti a péčí o lidi v poslední fázi života,o lidi umírající. První kapitola pojednává o vědě, která se zabývá všemi fenomény, které jsou se smrtí spojeny.Druhá kapitola představuje paliativní péči, která je hlavním pilířem péče hospicové a popisuje jednotlivá období, kterými člověk před smrtí prochází. Třetí a nejrozšířenější kapitola pojednává o hospicové péči.
|
|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
| |
|
|
Prožitek blízkosti smrti a jeho vliv na spiritualitu člověka
Suková, Markéta ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu blízkosti smrti a jeho vlivu na spiritualitu člověka. V první části práce nejprve definuji pojem smrti z hlediska medicíny, psychologie a náboženství. Ve druhé se zaměřuji na samotný fenomén blízkosti smrti, kde poukazuji na významné práce dvou autorů Raymonda Moodyho a Elisabeth Kübler-Ross. Poté zmiňuji i dnešní pohled a různé koncepce, které tento fenomén vysvětlují. Třetí část je věnována spiritualitě člověka. Zde rozpracovávám pojmy duchovní život, hodnoty, rituály a spiritualitu osoby po prodělaném traumatu. Ve čtvrté části se věnuji kvalitativnímu výzkumu. Zde se snažím o zodpovězení otázek, jakým způsobem může prožitek blízkosti smrti ovlivnit spirituální vnímání člověka. Má pro dotyčnou osobu tento fenomén vliv i na změnu hodnot, rituálů, pohledu na smrt, smysl života, a pokud ano, jaký? Velmi významnou součástí tohoto výzkumu jsou i výpovědi tří respondentů, kteří tento fenomén zažili a poskytli se souhlasem rozhovor. V diskusní části práce poté usiluji o porovnání a vyhodnocení všech zpracovaných informací s prostudovanou literaturou.
|
|
|
Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích
Vacková, Lucie Isabela ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích Communication between Clergy and Communicants in crisis Lucie Isabela Vacková Práce s názvem Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích se zaměřuje především na práci nemocničních kaplanů. Na začátku je popis základních pojmů, jako jsou komunikace, duchovní, krizové situace. Dále pojednává o pastorační péči s ohledem na nemocné a umírající. V jednotlivých kapitolách podávám biblický a psychologický pohled na nemoc, umírání a smrt. V kapitole Pastorační péče popisuji hlavní cíle péče, historii charity z hlediska křesťanské církve, hlavní metodu pastorační péče, tedy rozhovor, a nynější situaci této péče v nemocnicích v rámci České republice. Výzkum byl proveden v nemocnici Chrudim na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se pacienti dívají na pastorační péči, co si představují pod pojmem pastorační péče a zda by ji osobně využili. V dotazníku jsem použila dva typy otázek, otázku otevřenou, celkem dvakrát, a otázku uzavřenou, celkem sedmkrát. Využila jsem metodu kvalitativní, vzorek respondentů nebyl tak vysoký, aby výsledek vypovídal o veřejném mínění. Pastorační péče v nemocnicích je v České republice teprve v počátcích. Lidé se často obávají, že je bude kněz přemlouvat k víře, pokud jeho služby...
|
|
|
Křesťanské aspekty v paliativní péči a doprovázení
Kosourová, Noemi ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Ve své práci se věnuji problematice paliativní péče, která v sobě zahrnuje veličiny, jako nemoc, bolest, utrpení a umírání. První část práce je zaměřena na tyto skutečnosti, se kterými se smrtelně nemocný setkává v různých proměnách v čase, pokládá si otázky, které se dotýkají podstaty jeho života, a je postaven před jejich realitu. Pohled na nemocného a jeho problémy se snažím rozšířit o pohled křesťanský, tedy možnost hledat v zoufalé situaci naději, která přesahuje náš život i smrt. Touto Nadějí je pro křesťany Ježíš Kristus. Aby nemocný mohl zakusit tuto naději je zde pomoc církve. Konkrétní pomoci se věnuji v druhé části práce. Jde o doprovázení, tedy o práci kaplanů i ostatních křesťanů, ať v práci dobrovolníků, nebo odborníků v rámci některého z církevních zařízení. V závěru se pokouším přiblížit problematiku eutanazie, která právě poukazuje na nutnost lidské a empatické paliativní péče.
|
host ::
RSS.