|
|
Daně z pohledu veřejného mínění – červen/červenec 2023
Tuček, Milan
Letní šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Zároveň zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy.\n\nČeská veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.\n\nNecelé tři pětiny (59 %) Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy.\n\nNázory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních 10 letech poměrně stálé.\n\nZa pro sebe srozumitelný pokládají daňový systém dvě pětiny (38 %) české veřejnosti. Zde oproti minulému šetření z roku 2019 došlo k výraznému nárůstu o 12 procentních bodů.
|
|
|
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n16 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 57 % ji vnímá jako špatnou a 26 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května se hodnocení ekonomické situace významně nezměnilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.
|
|
|
Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
S faktem, že je ČR členem Severoatlantické aliance, jsou spokojeny asi dvě třetiny (67 %) českých občanů, více než čtvrtina (26 %) je nespokojena. V aktuálním výzkumu statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (50 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (41 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství naší země v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR (56 %) a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě (60 %).\n\nNecelá třetina (31 %) českých občanů si myslí, že členství v NATO neovlivňuje postavení ČR ve světě, více než dvě pětiny (43 %) dotázaných pak uvedly, že pozice naší země ve světě je členstvím v NATO posilována. Názor, že členství v Severoatlantické alianci naopak pro naši zemi znamená oslabení její pozice ve světě, zastává 15 % občanů.\nTéměř tři čtvrtiny (72 %) českých občanů jsou přesvědčeny o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Přibližně pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.\nEvropské unii (EU) v současnosti důvěřují necelá polovina občanů (47 %), nadpoloviční většina veřejnosti (54 %) má důvěru k Organizaci spojených národů (OSN). Severoatlantické alianci (NATO) důvěřují téměř tři pětiny (57 %) českých občanů.
|
|
|
Postoje českých občanů k obraně ČR – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO.[1] Výsledky popisované v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými s obranou suverenity státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky\n\nVíce v tiskové zprávě „Občané o členství České republiky v NATO – červen/červenec 2023“ dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/5730-obcane-o-clenstvi-ceske-republiky-v-nato-cerven-cervenec-2023\n\nČeská veřejnost se v naprosté většině (84 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Oproti roku 2022 zde došlo po výrazném nárůstu k poklesu o 9 procentních bodů. Situace je nyní na úrovni srovnatelné s rokem 2020.\n\nI přesto více než polovina (56 %) respondentů pochybuje o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo, oproti dvěma pětinám dotázaných (40 %), kteří s tímto výrokem nesouhlasí. Oproti roku 2022 došlo ke zvýšení důvěry ve schopnost ČR ubránit se o 13 procentních bodů.\n\nNecelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Zde došlo k osmibodovému poklesu skepse.\n\nNecelé dvě pětiny dotázaných (39 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí. Oproti minulému šetření došlo k nárůstu nesouhlasných odpovědí, tedy názoru, že naše armáda není na úrovni vyspělých západních zemí (ze 46 % na 52 %), přičemž jde o dosud nejvyšší zjištěný podíl takovýchto skeptických odpovědí\n\nTéměř polovina dotázaných (46 %) uvedla, že náklady na obranu zbytečně zatěžují státní rozpočet. Ve srovnání s výrazným nárůstem podpory financování armády v roce 2022 se v letošním šetření podíly vrací zpět k dřívějším trendům z let 2015-2020.
|
|
|
Sebezařazení na levopravé škále politické orientace – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V rámci letního šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku, která na jedenáctibodové škále s body 1 až 5 reprezentujícími levou část spektra, s bodem 6 představujícím střed a body 7 až 11 zastupujícími pravou stranu, sleduje levopravou politickou orientaci: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“\n\n22,9 % občanů se řadí nalevo od středu, 44,0 % napravo a 25,5 % do středu.\n\nPodíl zastoupení levice od roku 2013 do roku 2020 vytrvale klesal z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na úroveň historického minima pod hladinou jedné čtvrtiny, kde se v posledním období ustálil. Zastoupení pravice v posledních deseti letech s určitými přestávkami naopak rostlo.
|
|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).\nVíce než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).\n\nČeští občané nejčastěji nakupují potraviny (pravidelně či občas) v hypermarketu/supermarketu (98 %), v menších obchodech (91 %) či specializovaných prodejnách typu řeznictví nebo pekařství (83 %),\nZ aktivit, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 88 % občanů).\nZ aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži (84 %), a dále u nakupovaných potravin kontrolují datum minimální trvanlivosti/spotřeby (78 %).
|
|
|
Česká veřejnost o samozásobitelství a zahradničení – červen/červenec 2023
Kyselá, Monika
Velká část pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost realizovaného v červnu a v červenci 2023 byla věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Šlo o otázky, jejichž zařazení je součástí aktivit Sociologického ústavu AV ČR v rámci Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost.\n\nKonkrétně jsme zjišťovali, zda se lidé věnují různým činnostem souvisejícím se samozásobitelstvím, zda se věnují produkci vlastních potravin (ovoce, zelenina, vejce, maso, apod.) a pokud ano, tak kde a proč, zda lidé, kteří ve své domácnosti něco pěstují či vyrábějí, tak tyto produkty někomu darují nebo s někým vyměňují, případně s kolika lidmi. Zajímal nás i pohled z druhé strany, tedy zda sami lidé od někoho dostávají doma vyrobené či vypěstované potraviny. V neposlední řadě jsme se zaměřili i na způsob nakládání s bioodpadem a porovnání současného zásobování potravinami s dobou před deseti lety.\n\nNecelá polovina (47 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 7 % v bytě nebo na balkóně.\nMezi nejdůležitější důvody, proč lidé produkují vlastní potraviny, patří získání zdravých potravin (25 %), čerstvých potravin (24 %), úspora peněz (19 %) a že je to koníček (15 %).\n\n\nVíce než dvě třetiny (69 %) lidí nějakou část z toho, co ve své domácnosti vypěstují nebo vyrobí, někomu darují nebo s někým vymění.\nLidé nejčastěji dostávají domácí potraviny od členů blízké rodiny (55 %) a od přátel (50 %).\n\n\nNejčastějším způsobem nakládání s bioodpadem je využívání hnědých popelnic (57 %), téměř polovina lidí kompostuje bioodpad na zahradě (47 %). Přibližně čtvrtina lidí, kteří bioodpad ve své domácnosti třídí, jej odevzdává ve sběrném dvoře (26 %) nebo vytříděný bioodpad dále využívá pro zvířata (25 %). Méně než pětina využívá velkoobjemové kontejnery (18 %)nebo jej daruje k využití někomu jinému (17 %). Velmi okrajové je využití vermikompostérů (5 %) a komunitních zahrad (1 %).\n\n\nPolovina (49 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, třetina (33 %) chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 12 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.\n\n\nVíce než dvě pětiny (41 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – srpen/září 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 23 % a Senát 33 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) s obecními zastupitelstvy (65 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (61 %) veřejnosti.
|
|
|
Důvěra vrcholným politikům – srpen/září 2023
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (55 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (42 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (shodně 77 %).\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května 2023 se zhoršilo hodnocení v případě ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, ministra kultury Martina Baxy, předsedy Pirátů, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, ministra zemědělství Marka Výborného, ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra vnitra Víta Rakušana, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, ministra dopravy Martina Kupky, ministryně pro výzkum, vědu a inovace Heleny Langšádlové, ministra životního prostředí Petra Hladíka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a prezidenta Petra Pavla.
|
|
|
Hodnocení kvality vzdělávání a možnosti dosažení vzdělání českou veřejností – srpen/září 2023
Kyselá, Monika
Pravidelný výzkum CVVM realizovaný od srpna do září 2023 zjišťoval názory české veřejnosti starší 15 let na úroveň vzdělávání na jednotlivých typech škol, zdali je v ČR každému umožněno dosáhnout vzdělání odpovídajícího jeho schopnostem, hodnocení jejich dosavadního školního vzdělávání, zda by se děti s různými charakteristikami měly či neměly vzdělávat společně v běžných třídách a také postoje k různým opatřením, která ve školství byla zavedena, nebo se o jejich možném zavedení hovoří.\n\nHodnocení úrovně vzdělávání na všech typech škol, které jsou součástí vzdělávací soustavy ČR, zůstává dlouhodobě kladné. Nejlépe je hodnocená úroveň vzdělávání u gymnázií (64 % kladných hodnocení), základních škol (63 %) a vysokých škol (61 %), nejhůře u středních odborných učilišť, přesto i zde převažuje kladné hodnocení (51 %).
|
host ::
RSS.