|
|
Rozdíly v druhové diverzitě a abundanci pavouků na hlavách révy vinné na terasovaných a klasických vinicích v závislosti na typu hospodaření
Havlová, Lucie
Pavouci patří k jedněm z nejdůležitějších přirozených antagonistů škůdců v mnoha agroekosystémech. Druhová rozmanitost a početnost pavouků, tudíž jejich biokontrolní potenciál, přímo souvisí a je často zvyšován přítomností nezemědělských, myšleno neprodukčních ploch v krajině, které s agroekosystémy přímo souvisejí. V disertační práci jsem se zaměřila na pavouky vyskytující se na hlavách révy vinné, a to za prvé jako na organismy reflektující funkci viničních teras ve vztahu k zvyšování jejich heterogenity, což se ve výsledku odrazí na výsledné biodiverzitě krajiny, a za druhé jako na antagonisty škůdců ve vinicích, kteří mohou svojí přítomností účinně a zejména šetrně přispět k trvalé udržitelnosti těchto celků. Vybrány byly výzkumné plochy v Jihomoravském kraji a byla na nich analyzována druhová diverzita a abundance pavouků. Na každé vinici byly vybrány dvě výzkumné plochy, a to klasická – plochá vinice a terasovaná vinice lemována neprodukčními svahy. Od listopadu roku 2013 do října roku 2014 bylo celkem zaznamenáno 727 dospělých jedinců pavouků náležejících do 21 druhů a 7 čeledí. Co se ohroženosti jednotlivých druhů týká, bylo zjištěno 12 hojných druhů, 4 druhy téměř ohrožené, 3 druhy ohrožené, 1 druh silně ohrožený a 1 druh kriticky ohrožený. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že druhové spektrum pavouků nalezených na kmíncích révy vinné může do budoucna fungovat jako biokontrolní prostředek a mít znatelný vliv na škůdce révy vinné.
|
|
|
Vlivy pesticidů používaných ve vinohradnické praxi na necílové organizmy
Surovcová, Kamila
Fungicidy patří mezi nejpoužívanějsí agrochemikálie ve světovém měřítku. Tyto pesticidy jsou míchány se smáčedly (surfaktanty), které zlepšují zejména fyzikální vlastnosti samotného fungicidu. V posledních letech roste spotřeba smáčedel, ale i přes tuto skutečnost nebyl zkoumán jak jejich přímý vliv, tak synergický efekt, který může negativně působit na necílové organismy. V této studii byl zkoumán vliv samotných fungicidů, surfaktantů a jejich kombinací (tzv. synergický efekt) na necílové organismy. Výzkum byl zaměřen na tzv. subletální efekt jednotlivých přípravků. Testovaní pavouci patřili do rodu Philodromus WALCKENAER, 1826. Tento rod byl vybrán kvůli jejich vysoké predační schopnosti, která je dána mimo jiné tím, že tito pavouci loví i v zimních měsících, kdy teplota klesá pod 0 °C. Pavouci rodu Philodromus jsou také nejhojnějšími pavouky na vinicích a v ovocných sadech. Pavouci byli podrobeni aplikaci testovaných přípravků v laboratorních podmínkách. Po aplikaci chemického přípravku byli dva dny sledováni a krmeni octomilkami. Na základě jejich predační schopnosti byl posuzován vliv jednotlivých chemických přípravků a jejich subletální efekt. Výzkum prokázal, že fungicid Karathane New v kombinaci s povrchově aktivní látkou Trend 90 snižoval predační schopnost samiček, ale u samců se jeho vliv neprojevil. Naopak kombinace fungicidu IQ Crystal a surfaktantu Trend 90 zvyšoval predační schopnost samečků. Tato studie prokázala synergický efekt fungicidních přípravků a surfaktantů. Vzhledem k neprobádanosti této problematiky se bude ve výzkumu pokračovat.
|
|
|
Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Raška, Jan
Úvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
|
|
|
Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent) ; Krištín, Anton (oponent)
Úvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
|
|
|
Funkce myrmekomorfie u členovců a její výskyt a potenciální funkce u ploštic
Hrebiková, Tereza ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Pipek, Pavel (oponent)
Myrmekomorfie je barevná a tvarová (případně i chemická nebo behaviorální) miméze u mnoha skupin členovců napodobujících v terestrickém prostředí skoro všudypřítomné mravence. Její funkce je rozmanitá a dobře známá z pozorování v přírodě i experimentů u myrmekomorfních pavouků a řady skupin hmyzu. V práci budou shrnuty dosud zjištěné funkce myrmekomorfie s důrazem na jejich experimentální studium. U ploštic (Hemiptera: Heteroptera) je myrmekomorfie častá, vyskytuje se u imág i (nebo) u larev několika čeledí, existují však doposud jen několik studií o její funkci a pár neúplných přehledů výskytu u jednotlivých taxonů a úvah o možném významu. Bude shrnut taxonomický a ontogenetický výskyt myrmekomorfie u ploštic včetně roztříštěných relevantních dat a hypotéz a zhodnocena možná funkce na základě analogie s jinými neploštičími taxony. Klíčová slova: Myrmekomorfie, funkce, Arthropoda, pavouci, hmyz, Heteroptera
|
|
|
Karyotype evolution of the family Araneidae
Pajpach, Filip ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Sember, Alexandr (oponent)
Križiakovití (Araneidae) sú početnou čeľaďou pavúkov zahŕňajúcou viac ako 3100 druhov v 170 rodoch. Spolu s 13 ďalšími čeľaďami tvoria nadčeľaď Araneoi- dea. Predložená práca je zameraná na karyotypovú evolúciu čeľade Araneidae, vrá- tane jej porovnania s príbuznou čeľaďou čeľustnatkovití (Tetragnathidae). Vý- sledky získané z 19 druhov križiakov a štyroch druhov čeľustnatiek potvrdzujú pub- likovanú hypotézu, že pôvodný karyotyp nadčeľade Araneoidea (vrátane čeľade Araneidae) pozostáva z 24 akrocentrických chromozómov u samcov, vrátane dvoch akrocentrických chromozómov X systému X1X20. U rady križiakov však dochádza k výraznému zníženiu 2n prostredníctvom centrických fúzií. Centrické fúzie zasiahli väčšinu autozómov (a niekedy aj gonozómy); počet párov klesol z 11 na šesť. V pred- loženej práci boli zistené tri takéto redukčné udalosti. Súčasťou práce bol aj výskum nukleolárnych organizátorov (NOR) s použitím fluorescenčnej hybridizácie in situ, nakoľko dostupné údaje o evolúcii tohto znaku u pavúkov sú obmedzené. Počet NOR bol veľmi variabilný, s rozpätím jeden až 13 lokusov. Mnohonásobné centrické fúzie boli vždy sprevádzané významným zvýšením počtu NOR. Frekvencia chiazmat na chromozóm bola u križiakov a čeľustnatiek s ancestrálnym karyotypom nízka. Na druhej strane u druhov vykazujúcich...
|
|
|
Vplyv prostredia a hospodárenia na prezimovanie pavúkov v ulitách suchozemských mäkkýšov
Štempáková, Kristína
Práce byla zaměřena na zhodnocení dopadu environmentálních charakteristik lokality a ulit na přezimování pavouků v ulitách suchozemských měkkýšů. Sběr ulit proběhl v zimním období v roce 2015 a na přelomu let 2015/2016 na jedenácti antropogenně podmíněných a postindustriálních stanovištích. Zdokumentováno bylo 889 ulit (C. vindobonensis, X. obvia), z nichž bylo získáno 146 pavouků s největším zastoupením zájmových druhů - P. tripunctatus, P. nigrociliatus a S. penicillatus. Pozitivní výsledky, v rámci environmentálních charakteristik, přinesla přítomnost nízké a řídké vegetace, přítomnost obnažené půdy a kamenitého substrátu. Zaboření ulity působilo v tomto případě negativně. Jiné sledované ukazatele týkající se ulity, jakož i management, nebyly stanoveny za určující faktory pro výběr ulity k přezimování.
|
|
|
Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy
Pešan, Vojtěch
Tato bakalářská práce na téma: Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy je zaměřena na výzkum synantropních druhů pavouků v zoologických zahradách ČR. Cílem této práce bylo zkompletování informací o jednotlivých pavilonech, sklenících a zázemích zoologických zahrad, dále zjištění, zda jsou tyto podmínky vhodné ke kolonizaci necílovými organismy. Hlavním podkladem byl sběr vzorků volně žijících pavouků v zázemích a pavilonech zoologických zahrad, kteří nebyli součástí expozic. Tyto vzorky se následně determinovaly. Nejvíce nás zajímalo, zda se v našich ZOO vyskytují některé naše vzácné druhy pavouků, a zejména druhy, které jsou pro ČR nové. Po determinaci jsme zjistili, že nejpočetnější druhy byly především Achaearanea tepidariorum (Koch, 1841) a Pholcus phalangioides (Fuesslin, 1775). Nejzajímavější nálezy byly Loxosceles rufescens (Dufour, 1820) a Tegenaria parietina (Fourcroy, 1785), což jsou druhy, jejichž výskyt nebyl doposud v ČR zaznamenán. Dále bylo nalezeno několik druhů, které jsou u nás vzácné, a to především Triarieris stenaspis Simon, 1891.
|
|
|
Porovnání araneofauny dutin ovocných dřevin v okolí Licibořic
Blažek, Jiří
Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit, jaký vliv mají rozměry dutiny (průměr a hloubka) na výskyt pavouků na ovocných stromech v okolí liniových staveb (silnic a cest). Pavouky jsem chytal do pastí z lepenky umístěných v dutinách ovocných stromů v průběhu roku 2015. Celkem jsem chytil 42 jedinců (z toho 37 juvenilních a 5 adultních pavouků), kteří byli determinování a roztříděni do devíti druhů. Rozměry dutiny mají vliv na výskyt pavouků, nejvhodnější dutiny mají průměr mezi 10 a 15 centimetry a hloubku větší než 40 cm. Důležitý je také obvod kmene stromu, všechny zkoumané dutiny se vyskytují na stromech s obvodem kmene větším než 90 centimetrů. Množství pavouků se během roku měnilo, nejhojnějším měsícem byl květen. Celkově byl nejhojnějším rod Philodromus.
|
|
|
Araneofauna dutin ovocných dřevin v okolí obce Želetice
Bělohoubek, Jiří
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit početnost pavouků v dutinách ovocných stromů v okolí obce Želetice, jejich druhovou skladbu a porovnat výsledky podle různých druhů ovocných dřevin ve sledovaném území. Pavouky jsem chytal do lepenkových nebo novinových pastí po dobu jednoho roku, vždy v měsíčním intervalu a celkem jsem nalezl 83 pavouků, z toho bylo 9 adultních. U juvenilních jedinců byla nejvíce zastoupena čeleď Philodromidae a nejčastějším zástupcem dospělých jedinců je Lepthyphantes leprosus. Nejhojnějším měsícem byl listopad 2015 a nejvíce jedinců se nalezlo na Malus domestica a to 48,8 % ze všech pavouků.
|
host ::
RSS.