|
|
Vliv diabetes mellitus 2. typu na myší reprodukční parametry
Stiborová, Martina ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nagyová, Eva (oponent)
Neplodnost je definována jako neschopnost počít potomka do jednoho roku při pravidelném pohlavním styku. Postihuje až 15 % párů po celém světě (WHO, 2010). k celkové neplodnosti mužský faktor přispívá z více jak 50 % případů. Plodnost muže je ovlivněna řadou faktorů, jako je genetické pozadí, životní prostředí a různé onemocnění, například diabetes mellitus (DM). Diabetes mellitus je závažný zdravotní problém, který postihuje 451 miliónů lidí po celém světě (ve věku 18-99 let) a počet jedinců s tímto onemocněním stále přibývá (Cho a spol., 2018). Navíc je mateřství odkládáno do pozdějšího věku, kdy klesá plodnost jedinců a zároveň se objevují metabolická onemocněními jako je diabetes mellitus 2. typu (DM2). Cílem této práce bylo zjistit vliv metabolického onemocnění diabetes mellitus 2. typu na reprodukční parametry myší inbrední linie C57BL/6J v porovnání s kontrolní skupinou a možný vliv paternálního diabetu na první filiální generaci. Při hodnocení vlivu DM2 byly použity inovativní metody, pomocí nichž byly studovány interní proteiny spermie a semenotvorného kanálku. Výsledky naší práce ukázaly, že navozený DM2 ovlivnil váhu těla, prostaty a jater paternální generace. u experimentálních potomků byla snížena váha testes, epididymu a jater. Dále byla ovlivněna u obou generací morfologie spermií a...
|
|
|
Imunologické příčiny ženské neplodnosti
Bajerová, Kateřina ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
S neplodností se v současné době potýká až 15 % párů v reproduktivním věku. Až ve 40 % těchto případů je neplodnost na straně ženy. Ta je způsobena širokou škálou příčin a dalších faktorů. Mezi důležité příčiny neplodnosti patří nepochybně i příčiny imunologické. Obranné mechanismy ženského imunitního systému mohou v patologických případech cílit nejen na aloantigeny spermií, ale může docházet i k autoimunitním reakcím a tvorbě protilátek, které cílí na struktury ovariálního folikulu a oocytu, fosfolipidy, jaderné struktury, enzymy apod. Takto vytvořené protilátky pak mohou bránit možné fertilizaci, vývoji oocytu či embrya a jeho implantaci, ale mohou způsobovat také opakované potrácení. Cílem práce je shrnout různé příčiny způsobující ženskou neplodnost se zaměřením na imunologické patologie, které se na ní podílejí. Práce také popisuje fungování imunitních mechanismů ženského pohlavního ústrojí a stručně přibližuje vývoj oocytu a hormonální cyklus.
|
|
| |
|
|
Vyšetření mikrodelecí chromozomu Y u mužů z neplodných párů
VELÍŠKOVÁ, Taťána
V poslední době se nejpopulárnějším tématem stává právě neplodnost. Kaţdým rokem se plodnost muţů sniţuje. Pří?inou můţe být špatná ţivotospráva, kouření, uţívání alkoholu a drog. Dále to mohou být i chemické látky, které se dostávají do potravy a vody. Další skupinou faktorů muţské neplodnosti jsou vlivy, které vedou k zahřívání varlat, optimální teplota je okolo 32 °C. Muţi, kteří nosí těsné prádlo a mají sedavé zaměstnání, jsou prokazatelně méně plodní. U mikrodelecí chromozomu Y se vyšetřuje dlouhé raménko Y chromozomu na AZF lokusu, kde jsou regiony AZFa, AZFb, AZFc. Delece na těchto pozicích jsou zodpovědné za poruchu tvorby a zrání spermií a jsou přenosné na muţské potomstvo. V důsledku chybění některé z oblasti AZF můţe docházet k oligospermii nebo azoospermii. Cílem bakalářské práce bylo optimalizovat metodu multiplex PCR pro vyšetření mikrodelecí v azoospermické oblasti chromozomu Y (AZFa, AZFb, AZFc) a vyhodnotit získaná data. V teoretické ?ásti jsou charakterizovány onemocnění týkající se neplodnosti muţů, například azoospermický faktor, Klinefelterův ?i Kallmanův syndrom. V praktické ?ásti bylo vyšetřeno ze stěru bukální sliznice 14 vzorků získaných od muţů. Všechny vzorky byly negativní, tudíţ všichni muţi byli plodní. S podezřením na jednoho neplodného muţe.
|
|
|
Těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí.
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a druhy asistované reprodukce. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce je zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovatelské jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 27 54 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádost o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek k redukci embryí. Rozhovory porodních asistentek vedly k péči o ženu po asistované reprodukci a k péči o ženy s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývaly Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), vnímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se sešly s touto problematikou při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a částečně znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů a v centrech asistované reprodukce. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích či může být publikován v odborných časopisech.
|
|
|
Transplantace dělohy jako cesta k mateřství
Hlaváčová, Žaneta ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá relativně novou metodou asistované reprodukce. Nahlíží na transplantaci dělohy feministickou optikou a na teoretické úrovni se zabývá jejími potenciálními přínosy a riziky v širších etických a společenských souvislostech. Skrze kritické čtení a myšlení odkrývá, jak je konstruováno ženství a mateřství v jednotlivých diskurzech právě v souvislosti s transplantací dělohy. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy se proto zaměřuji na texty vyprodukované na toto téma v rámci populárního a odborného diskurzu a odhaluji, s jakými genderovými stereotypy a konstrukcemi pracují pro podporu svých argumentů. Tyto oblasti našeho každodenního života mají ve společnosti velkou moc a ovlivňují to, jak vnímáme a konstruujeme realitu, a tím se podílejí na jejím vytváření. Klíčová slova: transplantace dělohy, neplodnost, mateřství, reprodukční technologie, genderové role
|
|
|
Role porodní asistentky v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy po asistované reprodukci. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a její druhy. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce byl zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 2754 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádosti o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek na redukci embryí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, jakou ošetřovací péči poskytují porodní asistentky ženám po asistované reprodukci a ženám s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci během hospitalizace na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány na diktafon. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývají Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Z výzkumného šetření vyplývá, že porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), přijímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se s touto problematikou setkaly při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství, a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů, v centrech asistované reprodukce a jsou častěji hospitalizovány na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích.
|
|
|
Pronájem dělohy jako nová reprodukční technologie v České republice
Kozlovská, Tereza ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Samec, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá praxí náhradního mateřství v České republice, často označované v zahraničních zdrojích jako pronájem dělohy. Cílem práce je získat hlubší vhled do dané problematiky a zjistit, zda a jak se praktikuje náhradní mateřství u nás vzhledem k nedostatku výzkumů této problematiky v českém prostředí. Práce je rozdělená na čtyři části: první teoretická část zmiňuje teorii nových reprodukčních technologií a s ní spojené klíčové koncepty. Metodologická část popisuje použité výzkumné metody a provedený kvalitativní výzkum. Výzkum zahrnoval analýzu online diskuzí a rozhovory se sedmi informátorkami, které byly prováděné různými metodami vzhledem k citlivosti tématu. Analytická část je rozčleněná na pět částí, které reflektují klíčové části procesu náhradního mateřství, a to pojmenování, hledání, lékařský postup, navazování vztahů a finance. Z výzkumu vyplývá důležitost reprodukční historie náhradních matek, která ovlivňuje průběh procesu náhradního mateřství od samotného začátku. Zkušenosti informátorek se odehrávají převážně v místě zdravotnických zařízení v Brně, Praze či Zlíně, o jiných se příliš nehovoří. V českém prostředí se formuje přijatelná hranice finanční kompenzace, jež činí okolo 250 - 350 tisíc a je aktérkami náhradního mateřství často považována za vyhovující,...
|
|
|
Stíny a otazníky okolo asistované reprodukce
JANOUŠKOVÁ, Martina
Práce je zaměřena na stinné stránky asistované reprodukce a pobízí k zamyšlení nad nelehkými otázkami, které souvisí s hodnotou lidského života a důstojností člověka. Právě tyto dvě zmíněné hodnoty jsou metodami asistované reprodukce popírány. Vědecký pokrok v této oblasti medicíny vyvolává celou řadu etických, sociálních a právních otázek. Cílem práce je identifikovat a analyzovat etické problémy asistované reprodukce a představit jednotlivá východiska pro etická rozhodování. Součástí práce je vlastní argumentačně podložený způsob řešení vybraných etických problémů. Práce se také zabývá problematikou sociálního fungování neplodných párů a sociálním poradenstvím.
|
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na plodnost člověka
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Calda, Pavel (oponent)
Toxoplasma gondii je u lidí v rozvinutých zemích jedním z nejrozšířenějších parazitických prvoků. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. Současné studie naznačují, že by mohla ovlivňovat plodnost člověka. Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence toxoplazmózy ve skupinách žen a mužů s problémy s plodností, a také zda má Toxoplasma gondii vliv na konkrétní parametry plodnosti. U žen byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem nalezených oocytů ve folikulech. U mužů s diagnostikovanou patologií ve spermatu byla odhalena statisticky významná negativní závislost mezi toxoplazmózou a procentuálním podílem morfologicky normálních spermií. Zdá se, že latentní toxoplazmóza u mužů navíc prohlubuje negativní vliv kouření tabáku na plodnost. Zhoršení plodnosti u mužů by mohlo být výsledkem manipulační aktivity Toxoplasma gondii, která vede v důsledku snížené schopnosti otěhotnět k častějšímu pohlavnímu styku. Mohlo by tím častěji docházet k případnému pohlavnímu přenosu, který je v současné době navrhovaný jako jeden z možných způsobů přenosu toxoplazmózy.
|
host ::
RSS.