|
|
Kriminologické aspekty trestných činů z nenávisti
Vlček, Vítězslav ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Kriminologické aspekty trestných činů z nenávisti Abstrakt Pojem trestné činy z nenávisti označuje soubor trestných činů, které jsou spáchány z předsudečné pohnutky vůči skupině osob pro jejich podstatnou osobnostní charakteristiku, jakou je např. národnost, víra nebo sexuální orientace. Aktuálnost tématu pramení z faktu, že související společenské jevy jako je rasismus, xenofobie, radikalizace nebo diskriminace menšin zdaleka nejsou ani v západní společnosti uspokojivě vyřešeny. Základním cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři systematický kriminologický náhled na trestné činy z nenávisti na území České republiky. Z hlavních zjištění práce lze uvést následující: koncept trestných činů z nenávisti stále není v teorii ani legislativě sjednocen z hlediska chráněných charakteristik, což se negativně promíjí do zkoumání i kontroly této kriminality. Stav registrované kriminality se pohybuje v řádu necelých 200 trestných činů za rok, její trend je ústupný a v její struktuře převažuje nenásilná forma; bohužel je doprovázená vysokou latencí. Český pachatel je zpravidla muž recidivista, ve věku rané dospělosti, se základním vzděláním, bez faktického vztahu k extremistickým skupinám. Obětem násilné formy trestných činů z nenávisti je zásadně způsobena intenzivnější újma (zejm. psychického charakteru) než...
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek
Štůsek, Jaromír ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek Abstrakt v českém jazyce Disertační práce je zaměřena na problematiku trestných činů spáchaných z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek, jenž jsou v dnešní době běžně označovány jako trestné činy z nenávisti neboli hate crimes. Disertační práce komplexně zpracovává podstatu problematiky hate crimes a myšlenky, na nichž je tato trestná činnost založena. Práce poukazuje na poměrně bohatou ale velmi nejednotnou a stále se vyvíjející terminologii a vymezuje související pojmy jako jsou extremismus, rasismus, antisemitismus, antiislamismus či předsudečná nenávist. Je třeba připomenout, že ani pojem trestný čin z nenávisti není pro danou problematiku zcela přiléhavý. Bližší interpretace jednotlivých pojmů je důležitá pro správný výklad příslušných skutkových podstat, kterých se tato problematika dotýká. Rozborem souvisejících skutkových podstat trestných činů a související judikatury je demonstrováno, na jaká jednání tyto trestné činy mohou dopadat. Musíme si uvědomit, že daná problematika velmi úzce souvisí s ústavně zaručenou svobodou slova a projevu a vzájemně se velmi těsně prolínají. Vymezit hranici mezi trestným činem a právem jednotlivce svobodně vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným...
|
|
|
Národní zájem? Analýza sekuritizační strategie české bezpečnostní politiky v rámci boje proti terorismu
Hvězda, Martin ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Zkoumání bezpečnostní politiky se v různých variacích pravidelně zabývá otázkou, co ten který aktér chce prosazovat v domácí nebo mezinárodní politice, jinými slovy, co je jeho zájmem. Termín "národní zájem" není abstraktní kategorií a rétorickým obratem legitimizujícím vládní kroky před veřejností či vůči politické opozici. Jedním z cílů předkládané práce je představit koncept národního zájmu jako užitečný nástroj umožňující bližší zkoumání tvorby domácí politiky v bezpečnostním kontextu. Naším hlavním tematickým zaměřením, v němž zkoumáme utváření národního zájmu, je česká protiteroristická politika v kontextu reakce české vlády a bezpečnostních složek na teroristické útoky proběhnuvší v Paříži na podzim 2015 a v Bruselu v březnu následujícího roku. Mimořádné opatření po útocích v Bruselu v podobě nasazení Armády ČR plnící úkoly policie v rámci smíšených hlídek ve třech českých městech pro nás představuje klíčový projev protiteroristické politiky, jehož utváření dále zkoumáme. Hlavní motivací je vysvětlení příčin, proč došlo ke zmíněnému bezpečnostnímu opatření, které v této podobě nemá v historii ČR obdoby. Docházíme k závěru, že se jedná o výsledek komplexního sekuritizačního procesu v českém bezpečnostním diskurzu, na nějž vláda reagovala těmito opatřeními. Z hlediska teoretických představ...
|
|
|
Motivating Factors for Radicalization in Balkan Muslim-Majority Countries
Vlk, Jonáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
V posledních letech narůstá zájem akademické obce o studium náboženské radikalizace v balkánských zemích. Motivační faktory radikalizace však stále nejsou zcela prozkoumány. Rovněž chybí komplexní popis motivačních faktorů radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, který je žádoucí především z důvodů specifického - a v Evropě ojedinělého - kontextu těchto států. Tato práce tak pojednává o motivačních faktorech islamistické radikalizace v balkánských zemích s muslimskou většinou, tedy Bosně a Hercegovině, Albánii a Kosovu a aplikuje všeobecně přijímané faktory radikalizace na tuto oblast. Práce tak nabízí komplexní přehled motivačních faktorů radikalizace ve vybraných zemích, který vychází především ze studia druhotných zdrojů a dokumentů OBSE, která je přítomna prostřednictvím polních misích v každé z vybraných zemí. Motivační faktory radikalizace jednotlivých zemí jsou diskutované v příslušných kapitolách. Výzkum motivačních faktorů v každé z vybraných zemí je prováděn stejnou metodologií a stavba příslušných kapitol koresponduje. Práce tak prezentuje komplexní přehled motivačních faktorů v balkánských zemích s muslimskou většinou. Prostřednictvím výše uvedeného přístupu a metodologie jsou identifikovány jednotlivé motivační faktory islamistické radikalizace. Dále je zjištěno, že některé z...
|
|
|
Indonesia: Hotbed for Terrorist Activities?
Lim, Selynn Yan Ting ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Selynn Yan Ting Lim Abstract The thesis endeavours to use the concept of relative deprivation to explain and account for the reasons behind the various manifestations of political and religious tension in Indonesia. From the most recent series of bombings in Surabaya in 2018, to the conflicts in the Maluku Islands back in 1999, it is undeniable that Indonesia is not immune to extremist activities or religious- political conflicts. The involvement of Political Entrepreneurs (PEs), such as giving a frame to people's perceived grievances, drive sentiments of being deprived in relative to other groups. Such feelings are especially made salient with the influence of social media. At the same time, the Indonesian government's advocacy of the wasatiyyah concept, which means middle-path Islam, appears to be its most effective tool in countering the trend of extremism in the society. However, such an interpretation of Islam is potentially at odds with the "right" form of Islam as practiced by the Muslims in Saudi Arabia. Faced with increasing pressure from Islamic hardliners in the society, the Indonesian state ideology - Pancasila - is under much threat as people are gradually becoming disillusioned with it.
|
|
| |
|
|
Rasově motivovaný extremismus, jeho projevy a vnímání žáky druhého stupně základních škol
DVOŘÁK, Tomáš
Tématem bakalářské práce je rasově motivovaný extremismus, jeho vnímání a projevy žáky druhého stupně základních škol. V teoretické části práce jsou definovány pojmy radikalizace a extremismu, které jsou závažnými a nebezpečnými sociálně patologickými jevy. Následně je vysvětlena typologie extremismu, jeho nejznámější formy a další důležité pojmy, které se extremismu týkají. Dalším významným pojmem vysvětleným v teoretické části práce, je rasově motivovaný extremismus, který je vypjatou formou extremismu. Uvádím zde jeho důsledky a možné preventivní aktivity. Empirická část práce se zabývá srovnáním zjištěných skutečností z části teoretické, s výsledky empirického šetření, které proběhlo dotazníkovou metodou. Zájmovou skupinou respondentů byli žáci 6. a 7. ročníků Základní školy a Gymnázia Vodňany. Závěr praktické části se zabývá analýzou preventivních programů na národní a lokální úrovni.
|
|
|
Securitization of education in contemporary Europe
Lehutová, Kristína ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem práce je analyzovat současný stav navrhovaných politik pro řešení otázky radikalizace v Evropě. Konkrétněji se práce zabývá tématem boje proti radikalizaci prostřednictvím vzdělávání. Práce poukazuje na to, jak bezpečnostní diskuze v Evropě mění chápání vzdělávacích institucí a jejich roli v politikách proti radikalizaci. V minulosti se státy v Evropě musely zabývat různými formami násilí způsobovanými buď separatistickými hnutími nebo jinými radikálními a extremistickými ideologiemi. Problém občasného výskytu násilí bohužel v Evropě pořád není vyřešen. Ve vztahu k tématu radikalizace je role vzdělávacích institucí vnímána jako významná v boji proti radikalizaci. Jsou považovány za hlavní instituce schopné podporovat sociální inkluzi a kritické myšlení studentů v době globalizace a modernizace internetových technologií. Z těchto důvodů by vzdělávací instituce měli být zodpovědné za ochranu evropských studentů a žáků a jejich prevenci před vlivem extremismu. Tato práce však poukazuje, že toto chápání nepředstavuje jediný způsob vlád, jak čelit radikalizaci s pomocí sektoru vzdělávání. Role vzdělávacích institucí je lépe popsána jako směs více politik. Na jedné straně se to týká politiky,která podporuje vzdělávání k sociálnímu začleňování, toleranci, k zásadám demokracie a otevřené diskuse. Na...
|
host ::
RSS.