Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
Psychologické aspekty umírání a smrti
Staňková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty umírání a smrti. Jejím cílem bylo zmapovat představy dnešních lidí týkající se smrti a umírání (popř. získat jakousi mentální reprezentaci smrti). Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejprve smrti a umírání a oblastem, které se s tímto tématem pojí. Dále se věnuje dvěma v této oblasti relativně novým tématům, a to tématu smrti v psychologii a oblasti nejrůznějších druhů explanace smrti včetně jejich psychologického vysvětlení. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu (konkrétně metodami polostrukturovaného rozhovoru, volnými asociacemi a okrajově rozborem kresby) na představy lidí o smrti, dále na to, jak si lidé smrt vysvětlují, na jejich zkušenosti a pocity vztahující se k tématu, na jejich přání i obavy. Získaná zjištění jsou kvalitativního charakteru a byly získány od celkem 28 respondentů. Výsledky empirické části by mohly poskytnout cenný psychologický materiál v oblasti, která je stále pokládána v dnešní společnosti za tabu. Mohly by pomoci prohloubit rozvoj výzkumu v oblasti, která bude vzhledem ke stárnutí populace stále aktuálnější. Klíčová slova: smrt, umírání, truchlení, pohřbívání, smrt v psychologii, spiritualita, smrt a náboženství, posmrtný život, spiritismus, zážitky...
Ztráta a nálezy rodiny s dítětem v terminálním stádiu onemocnění
Růžičková Lhotová, Ilona ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě rodiny s umírajícím dítětem. Cílem práce je popsat, co prožívají její členové po sdělení diagnózy, v průběhu léčby a po jeho úmrtí, jakými fázemi prožívání nemoci a smrti vlastního dítěte jeho blízcí procházejí a jak mění tato kritická událost v životě rodiny její životní hodnoty a postoje. Teoretická část je věnována prožívání všech fází nemoci dítěte jeho nejbližšími a psychice nemocného dítěte. V tomto kontextu popisuje krátce historii a ideu péče o nevyléčitelně nemocné a možnosti podpory rodině ze strany neziskových organizací. V praktické části je v rámci kvalitativního výzkumu fenomenologickou metodou zjišťováno, jak provázeli rodiče dítě v terminálním stádiu jeho nemoci, jaké bylo jejich prožívání tohoto těžkého životního úseku a jak na něj vzpomínají s časovým odstupem. Respondenty jsou rodiče dětí starších jednoho roku, které zemřely na zhoubné onemocnění.
Fenomén vdovství u starších žen
Zmeškalová, Petra ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Fenomén vdovství ú starších žen" se věnuje problematice vdovství u starších žen žijící v České republice. Práce představuje specifické stránky stáří, zvláště adaptabilitu na změny, kvalitu a smysluplnost života ve stáří, věnuje se tématu manželství ve starším věku a ztrátě životního partnera. Překládá téma zvládání ztrát ve stáří, zabývá se procesy a druhy zármutku, truchlení, rituálů a poradenství pro pozůstalé. Zvláštní pozornost je věnována znevýhodněnému statusu starších osamělých žen, s nímž souvisí značné množství rizik, jenž mohou ovdovělé ženy ohrozit. Práce dále vymezuje pojem vdovství a zaměřuje se na jeho specifika. Pozornost je věnována i jiným důvodům osamění, které s ovdověním nesouvisejí. Teoretické kapitoly jsou doplněny informacemi ze šesti hloubkových rozhovorů s ovdovělými ženami a také s vlastními poznatky autorky, které získala během praxe v domovech pro seniory a pravidelnou účastí v dobrovolné organizaci "Kavárnička dříve narozených".
Výchovná práce s traumatem v raném věku dítěte
Suchanová, Petra ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
- 1 - Abstrakt Diplomová práce "Výchovná práce s traumatem v raném věku dítěte" je koncipována jako teoreticko-empirická. Teoretická část si klade dva cíle. Prvním z nich je zmapovat možnosti pomoci pozůstalým sourozencům na úrovni rodiny i společnosti. Druhým cílem je popsat zásady výchovné práce s traumatizovanými dětmi. Práce seznamuje se specifiky raného věku a možnými důsledky působení traumatu v tomto životním období. Stručně nastiňuje vývoj četnosti dětské úmrtnosti a zamýšlí se nad tím, zda smrt patří mezi tabu postmoderní společnosti. Jsou popsány projevy smutku a truchlení a faktory determinující schopnost přijmout ztrátu blízké osoby. Získané poznatky jsou využity při formulaci zásad výchovy traumatizovaných dětí. Praktická část obsahuje pět případových studií, které poskytly informace o faktorech, jež ovlivnily život pozůstalých sourozenců. Klíčová slova Raný věk, smutek, trauma, truchlení, úmrtí sourozence
Psychosociální pomoc při ztrátě blízké osoby
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zbývá tématem pomoci při úmrtí blízké osoby. V první kapitole se zaměřuji na téma smrti a umírání obecně. Poukazuji na proměny smrti v minulosti a dnes, které mají za následek vymizení důležitých rituálů a tabuizaci fenoménu smrti. Práce má motivovat k zařazení tématu smrti zpátky do našich běžných rozhovorů, jako tomu bylo dříve, což je první krok při vyrovnávání se s úmrtí blízké osoby. Následující část se zaměřuje na práci se zármutkem a reakcemi pozůstalých na úmrtí jejich blízkého. V poslední části popisuji možnosti podpůrné činnosti poradců pro pozůstalé, psychologů, psychiatrů, svépomocných skupin a krizových center. Tato práce se soustřeďuje na důležitost mezilidských vztahů, potřebu solidarity a empatie v průběhu truchlení.
Téma smrti a umírání v dětské literatuře
CIRHANOVÁ, Hana
Práce se zabývá fenoménem smrti v dětské literatuře, dohledává jednotlivé pohádky obsahující motiv smrti a popisuje její aspekty. V teoretické části je, kromě základních pojmů, popsána historie pohádky, její nejčastější hrdinové stejně jako různé způsoby skonu a jejich interpretace. Zmíněna je i důležitost pohádky, nastíněny jsou mechanismy jejího působení. Popsána je psychika dětského čtenáře předškolního věku, akcentováno je dětské vidění smrti, její prožívání a následně i proces truchlení. Praktická část shromažďuje dostupné pohádky zacílené na čtenáře předškolního věku, které obsahují skon v jakékoli podobě. Sebraná data jsou zpracována kvalitativně, je sledována variabilita typů smrti stejně jako i umírajících hrdinů. Zvláštní pozornost je věnována knihám, které dětskému čtenáři smrt cíleně představují.
Smrt a rituály se smrtí spojené v současné společnosti ve vnímání žáků 1. stupně ZŠ.
PETRÁŠKOVÁ, Věra
Práce se zabývá pohledem dnešní společnosti v naší zemi na smrt. První část vymezuje pojem smrti, která zasahuje do našeho života. Přibližuje ji pohledem vědních oborů sociologie, psychologie a teologie. Druhá část je věnována setkávání dětí se smrtí v životě. Zaměřuje se na možnost setkání s tématem smrti ve školní edukaci. Třetí kapitola se zaobírá rituály, které nám pomáhají projít společně určitou situací. Poslední čtvrtá část ukazuje výsledky kvantitativního výzkumu chápání smrti u dětí mladšího školního věku.
Jak seznámit děti s tématem smrti?
BRISUDOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem Jak seznámit děti s tématem smrti. Sleduje především truchlení, přijímání a ovlivnění dětí v otázce smrti. Pohled sociologie, který se zabývá historickým a současným nahlížením na smrt. Zde je nastíněna problematika smrti a pohřbívání, se kterou úzce souvisí úmrtí blízkého člověka, smutek a vzpomínání pozůstalých. Práce dále ukazuje pohledy dětské literatury na téma smrti. Tato literatura se stává průvodcem dítěte pro pochopení pocitů vnímaných při osobním kontaktu se smrtí. Dále uvádí, jak dítě přijímá a jak je ovlivňováno smrtí během svého života. V neposlední řadě poukazuje na důležitost komunikace a vysvětlení stávající situace dítěti. Hlavní roli zastává rodina či odborná pomoc, která by měla být dítěti poskytnuta. Přínos této práce vidím v tom, že kriticky sumarizovala dostupnou českou literaturu a krátce porovnala se zahraniční.
Stresová zátěž v rodině umírajícího
PATKOVÁ, Dagmar
Cílem práce bylo poukázat na možné reakce na stres, dopady a v neposlední řadě rady, jakým způsobem se s tímto faktem vyrovnat. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů paliativní péče, smrt, umírání, doprovázení umírajících pacientů a psychické zátěže rodiny umírajícího. Dále popisuje psychologii této specifické situace a ostatní okolnosti, týkající se smrti, umírání, zármutku, truchlení a determinanty stádii truchlení. Pro dosažení stanoveného cíle bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty byli členové jedné rodiny, manželka, otec, bratr, a děti zesnulého. Délka od neanticipované smrti blízkého člověka je šest let. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem. Na základě výsledků šetření bylo popsáno sociální fungování rodiny a dopady smrti blízké osoby na rodinu. Z výzkumu lze konstatovat, že zármutek po smrti blízké osoby je pro pozůstalé členy rodiny celoživotní. Smrt otce vyvolala změny v sociálním fungování rodiny, ve vztazích mezi jejími členy a také změnila životní postoj jednotlivých pozůstalých členů rodiny. Z výzkumu vyplývá, že pozůstalí členové rodiny měli k sobě velmi dobrý vztah, který se ještě více upevnil po prožité nečekané ztrátě otce. Také se ukázalo, že každý člen rodiny se vyrovnával se ztrátou jiným způsobem a pro každého měla jiný dopad. V závěru práce je provedeno shrnutí výsledků rozhovorů. Výzkum ukázal, že žádnému členu rodiny nebyla nabídnuta odborná ani laická podpora, kterou by uvítali, jak zpětně hodnotí. Podpora nejen v akutním zármutku je pro pozůstalé velmi důležitá, protože má dopad na celkový průběh procesu truchlení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.