|
|
Flóra zelených vláknitých řas přírodní památky Kutnar (Podle stavu vegetace v letech 1986-1990)
Gardavský, Alexander ; Skácelová, O. ; Lenský, V.
Z NPR "Jezírko Kutnar" byly studovány vláknité zelené řasy a to z fixovanýchvzorků, odkud byla již dříve studována Cyanophyta (Skácelová et Komárek,1989). Postupná eutrofizace lokality (způsobená zvláště splachy z polí azazemňováním) vedla k výrazným změnám jak ve společenstvech vyšších rostlin,tak i řas (Hydrocharis morsus-ranae, Nymphaea alba, Cladophora spp.) a kexpanzi Oenanthe aquatica.Podrobněji byly studovány následující druhy řas: Cylindrocapsageminella WOLLE, Mougeotia scalaris HASS., Oedogonium rivulare (LeCLERC) A.BRAUN, Schizomeris leibleinii KÜTZ. and Uronema cf. africanum BORGE.Uronema africanum je nový druh řasové flóry z území bývalé ČSR.Oedogonium rivulare var. tongiense je nová varieta pro území střední Evropy(a jde o druhý nález z území bývalé ČSR).Schizomeris leibleinii je morfologicky vysoce variabilní a některájeho stádia připomínají rod Uronema. Liší se však cytologií (skrobový obalpyrenoidu u Schizomeris je rozdělen v několik částí). Vztah rodu Schizomerisk některým dalším rodům zelených vláknitých řas však vyžaduje další studiuma kultivaci.
|
|
|
Fytoplankton aluviálních tůní
Pithart, David ; Kylbergerová, Magdalena ; Pechar, Libor ; Hrbáček, Jaroslav ; Fiala, Dan ; Bílý, Michal ; Rulík, M.
Fytoplankton aluviálních tůní byl zkoumán v nivě Lužnice následujícími přístupy: sezonní průběh fytoplanktonu ve dvou tůních, extensivní čtvrtletní odběry ve 30 tůnich a diurnální vertikalní migrace v několika tůních. Jakožto základní charakteristický rys fytoplanktonu byla nalezena dominance bičikovců Cryptophyceae a Euglenophyceae, naopak kokální formy Chlorococcales a Sinici temer chyběly. Důvodem bude zřejmě slabé míchání vodního sloupce, kde kokální formy sedimentují z dosahu světla, zatímco bičíkovci zaujímají optimální polohu vzhledem k jejich fotosyntéze.
|
|
| |
|
|
Systém říčních ramen a aluviálních tůní vysoké Arktidy
Elster, Josef
Na konci posledního glaciálu (cca před 18 tis. lety) obklopovalo území dnešní České republiky kontinentální zalednění. V práci se diskutuje podobnost ekosystému tehdejší české krajiny s podobností území současné Arktidy, kde dochází k rychlému ústupu zalednění. Mělké mokřady jsou důležitou součástí odledněné krajiny. Ledovcové řeky protékající odledněnou krajinou vytváří systémy tůní a mělkých louží. Sladkovodní sinice a řasy jsou v těchto chladných biotopech důležitými producenty organické hmoty. Porovnání genotypů sinic a řas osídlujících mělké mokřady arktické oblasti s genotypy morfologicky podobných organismů, uplatňujících se v chladnějších období roku našich domácích mokřadů bylo navrženo jako téma dalšího výzkumu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hledání Achillovy paty cyanobakterií
Maršálek, Blahoslav
Faktory ovlivňující masový rozvoj jsou shrnuty v tomto článku tak, aby pomohly odpovědět na otázku možného omezení masového rozvoje sinic. Popisovány a srovnávány jsou základní hypotézy , které popisují klíčové faktory , které mají vliv na masová rozvoj sinic. Nepoužijeme li tyto vědomosti v souvislostech, neumožní většinou žádná hypoteza aplikovaná samostatně odstranit sinice uspěšně. Předpokládáme, že úspěšná může být kombinace hypotéz popisující tyto faktory.
|
|
| |
|
| |
|
|
Řasová sbírka - banka tesovacích kmenů sinic a řas
Lukavský, Jaromír
Sbírky mikroorganismů, včetně řas usnadňují experimentální práci i výuku neboť dodávají přesně determinované a čisté kmeny žádaných organismů kdykoli. V celkem asi 50ti řasových sbírkách po světě je cca. 7 000 kmenů sinic a řas. Informaci o hledaném kmenu lze nejsnáze získat ve světové databázi na adrese Světové federace sbírek mikroorganismů: http://wdcm.nig.ac.jp/
|
host ::
RSS.