|
|
Začleňování dvouletých dětí do heterogenní třídy mateřské školy.
PSUTKOVÁ, Pavla
Cílem práce je posouzení připravenosti začlenění dvouletých dětí do běžné skupiny předškolních dětí ve věku od tří do šesti let a popsat specifičnost práce s dvouletými dětmi v mateřské škole. Teoretická část seznamuje s vývojem dítěte ve věku od dvou do tří let, vývojem dítěte ve věku od tří do šesti let a vývojovými rozdíly mezi dvouletými a tříletými dětmi. Dále obsahuje legislativní rámec spojený s přijímáním dětí, mladších třech let, do mateřské školy. Praktická část seznamuje s výsledky dlouhodobého pozorování skupiny pěti dětí v oblasti motoriky, jazyka, řeči a poznávacích funkcí. Dále uvádí názory pedagogických pracovníků, kteří mají zkušenosti z prací s dvouletými dětmi v mateřské škole.
|
|
|
Rozvoj jemné motoriky v kooperativních činnostech
BARTÍKOVÁ, Irena
Bakalářská práce poskytuje pedagogům inspiraci pro využívání kooperativních činností. Jedna z kapitol teoretické části je věnována problematice jemné motoriky, jejímu vývoji, možnostem rozvíjení a její diagnostice. Další část se zabývá vymezením kooperace a vývojovými zvláštnostmi z hlediska rozvoje spolupráce u předškolních dětí. Poslední oddíl teoretického úseku se věnuje kooperaci jako jednomu z cílů předškolního vzdělávání, rozvíjení kooperace, pozitivním dopadům při rozvíjení kooperace hrou, základním komponentům kooperativní hry, kooperativnímu učením a jeho hodnocení. Praktickou část tvoří program rozvoje jemné motoriky v kooperativních činnostech a jeho vyhodnocení vzhledem k plnění cílů v oblasti jemné motoriky i spolupráce podle předem zpracovaného evaluačního plánu. V závěru jsou zformulována doporučení pro využití aktivit v mateřské škole.
|
|
|
Ergonomické prostředí mateřské školy a jeho vliv na dítě předškolního věku z pohledu pedagoga.
KINDLMANOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na ergonomické prostředí v mateřské škole a jeho vliv na dítě předškolního věku z pohledu pedagoga. V teoretické části se zabývám typy prostředí, které na dítě působí. Dále se v bakalářské práci snažím objasnit samotný pojem ergonomie a její součásti. Popisuji ergonomické faktory, které ovlivňují jak pozitivně, tak negativně, dospělé i děti v jejich "pracovním prostředí". Praktickou část jsem uskutečnila pomocí dotazníku. Výzkumný soubor byl složen z 98 pedagogů mateřských škol, kteří odpovídali na dvacet otázek. Dále byla použita metoda pozorování, kdy jsem se pohybovala v deseti mateřských školách, kde jsem se zaměřila na každý detail, který mě v souvislosti s ergonomií zajímal. Výsledky šetření potvrdily, že ergonomie má vliv na dítě předškolního věku.
|
|
|
Mateřská škola jako prvotní zprostředkovatel prevence rizikového chování
PUNDOVÁ, Pavla
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tematikou prevence rizikového chování v mateřských školách a její realizací. Práce je zaměřena na rizikové chování a jeho typy, zabývá se legislativou, která o tématu pojednává. Hlavním tématem práce je prevence, její typy a preventivní programy zaměřené na danou problematiku. Cílem studie je zjistit, jaký je způsob nahlížení učitelek na primární prevenci rizikového chování a které metody preventivních opatření ve vztahu k rizikovému chování jsou používány v různých typech mateřských škol.
|
|
|
Volba předškolní instituce s Montessori pedagogikou z pohledu rodičů
ŠIMANOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá Montessori pedagogikou a postoji rodičů, z jakého důvodu volí tuto vzdělávací alternativu pro své dítě v předškolním věku. Teoretická část je věnována předškolním institucím v České republice, její charakteristice, vymezením typů předškolních zařízení jako jsou běžné mateřské školy a alternativní předškolní instituce. Jedna podkapitola je věnována současné rodině a jejímu vztahu ke vzdělávání předškolního dítěte. Dále se zmiňuji o samotné Marii Montessoriové a jejích vzdělávacích metodách a principech. V praktické části je realizováno dotazníkové šetření s rodiči, jejichž dítě navštěvuje Montessori mateřskou školu. Výzkumná část zjišťuje postoj rodičů k předškolnímu vzdělávání, důvody jejich výběru předškolní instituce a jejich následnou spokojenost s vybranou mateřskou školou.
|
|
|
Předškolní vzdělávání v soukromé instituci
BABKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá předškolním vzděláváním a péčí o dítě v soukromých institucích. Teoretická část popisuje vývoj předškolního vzdělávání od roku 1989 po současné pojetí předškolního vzdělávání a uvádí dostupné alternativní směry vzdělávání v České Republice. Dále tato část zmiňuje soukromé instituce zajišťující vzdělávání či péči o předškolní dítě a jejich legislativní ukotvení. V závěru teoretické části je provedena charakteristika podmínek předškolního vzdělávání. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumného šetření, které bylo realizováno formou dotazníku a jehož respondenty se stali zřizovatelé soukromých předškolních institucí. Dále byla použita metoda pozorování a analýza dokumentů ve třech soukromých předškolních zařízeních v Českých Budějovicích. Získaná data vypovídají o zřizovatelích soukromých předškolních institucí, jejich programech a podmínkách péče v nich.
|
|
|
Dětské skupiny jako alternativa k mateřské škole
BENEŠOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá dětskými skupinami. Popisuje, jaká je péče o děti v dětských skupinách a z jakého důvodu ji rodiče volí. Teoretická část obsahuje kapitoly věnující se významu předškolního vzdělávání, vzniku a vývoji předškolních institucí, postavení a funkci českých předškolních institucí v současnosti, jejich typům a alternativám. Jedna z podkapitol se zabývá předškolními institucemi v zahraničí, které jsou charakteristické stejně jako dětské skupiny péčí o děti v raném věku. V praktické části jsou popsány použité metody kvalitativního výzkumu a prezentovány zjištěné výsledky. Jedná se o případové studie dvou dětských skupin.
|
|
|
Domácí vzdělávání jako alternativa
KUBECOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce je zjištění motivace a důvodů rodičů volit domácí vzdělávání, proniknutí do základní problematiky domácího vzdělávání a poskytnutí informací o domácím vzdělávání jako alternativě plnění povinné školní docházky učitelkám mateřských škol. Jaká jsou pozitiva a negativa domácího vzdělávání z pohledu rodičů - vzdělavatelů, učitelek a učitelů MŠ, ZUŠ a ZŠ, kteří mají s doma vzdělávanými dětmi osobní zkušenost? Jací rodiče volí domácí vzdělávání? Pro jaké děti je domácí vzdělávání určeno? Jaká úskalí přináší domácí vzdělávání? Probíhá hladce sekundární socializace doma vzdělávaných dětí? Jaké jsou s časovým odstupem postoje k domácímu vzdělávání z perspektivy dětí, které jím prošly? Jako učitelky MŠ bychom měly být schopny podat rodičům dostatečné množství informací o této stále populárnější alternativě. Smíšené šetření má tři části: V první - kvantitativní části šetření je použita metoda dotazníku. U druhé - kvalitativní části šetření je použita metoda individuálního narativního rozhovoru a výzkumným souborem byly děti, které již domácím vzděláváním prošly. Třetí část šetření - opět kvalitativní, použita je metoda individuálního narativního rozhovoru s učitelkami a učiteli MŠ a ZUŠ, kteří mají s doma vzdělávanými dětmi osobní zkušenost a učitelkami ZŠ, které přezkušují doma vzdělávané děti. Z výzkumu vyplývá, že motivací rodičů volit DV je touha věnovat se svým dětem, dát jim jistotu, zázemí, pohodu a bezpodmínečnou lásku. Rodiče převzali zodpovědnost za výuku svých dětí. Více než polovina dětí, které se učí doma, navštěvovala MŠ. Učitelky MŠ, které měly zkušenost s těmito dětmi, k nim přistupovaly stejně, spolupráce s rodiči byla nadprůměrná. Pozitiva DV jsou individuální přístup, rodinné prostředí bez stresu a flexibilita. Negativ se našlo minimum - rodičům vadí náročnost pro vzdělávajícího a absence finančního příspěvku. DV je určeno pro všechny děti (ne jenom handicapované nebo talentované), kterým ho rodiče jsou ochotni poskytnout. Socializace doma vzdělávaných dětí probíhá bez obtíží. Všichni žáci, kteří DV prošly, na něj mají příjemné vzpomínky.
|
|
|
Alergické dítě v mateřské škole. Atopický ekzém
KANDĚROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na alergická onemocnění u dětí předškolního věku, a to především na atopický ekzém. V teoretické části je popsána problematika alergií, jejich rozdělení, léčba, dále podrobněji jedno z častých alergických onemocnění nazývané atopický ekzém a psychologický pohled na vyrovnávání dětí se zdravotním znevýhodněním. Praktická část je zaměřena na pozorování dítěte s atopickým ekzémem z mého pohledu jako učitelky v mateřské škole. V této části jsou také rozhovory s rodiči daného dítěte, s vedoucí školní jídelny a s učitelkou mateřské školy, které se již s dítětem s atopickým ekzémem setkaly.
|
|
|
Pozitiva a negativa lesních mateřských školek ve výchově a vzdělávání dítěte
UŠIAKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá pozitivními a negativními aspekty lesních mateřských školek ve vztahu k výchově a vzdělávání dítěte. První kapitoly objasňují obsah pojmu lesní mateřská školka a zaměřují se na její bližší charakteristiku. Dále popisují jejich vznik a historický vývoj ve světě, tak v České republice. Mapují současný stav školek a sledují legislativní rámec, v němž se školky pohybují. Práce sleduje principy Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a s ním související úkoly a cíle předškolního vzdělávání. Blíže se zaměřuje na dílčí cíle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a cíle pedagogické koncepce lesních mateřských školek, jež následně srovnává a konfrontuje s výsledky výzkumu Kořeny předškolní výchovy. Zvláštní pozornost věnuje vyhodnocování pozitivních a negativních dopadů cílů pedagogické koncepce lesních mateřských školek, na vzdělávání dítěte ve vztahu ke kritériu poslání předškolní výchovy, jak je definováno v předpisu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
|
host ::
RSS.