|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku
Loquenz, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce nesoucí název "Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku" se zabývá porovnáním síly regionální identity u stálých obyvatel a amenitních migrantů v oblasti zájmového území ORP Prachatice. Amenitní migrace je poměrně mladý termín, který se dá volně přeložit jako migrace požitková. Tento specifický druh migrace je motivován snahou lidí žít v oblastech s kvalitním životním prostředím. Zpravidla se jedná o pohyb obyvatelstva z městského prostředí do prostředí venkovského. Pro účely této práce bylo vybráno jako zájmová oblast území ORP Prachatice, které se skládá ze tří pověřených úřadů - PÚ Netolice, PÚ Prachatice a PÚ Volary. Celé zájmové území nabízí na poměrně malé ploše 3 dosti odlišná přírodní prostředí. Cílem této práce je porovnání míry regionální identity obyvatelstva v závislosti na takto odlišném okolním prostředí a také porovnání síly regionální identity mezi skupinou stálých obyvatel a amenitních migrantů. Výsledky práce, které jsou vyhodnoceny z dotazníkového šetření, jsou zaměřeny na mobilitu obyvatelstva, hodnocení kvality složek okolního prostředí, symboliku regionu, pozitiva a negativa regionu, informovanost obyvatelstva a na téma pohraničí. Klíčová slova: amenitní migrace, pohraničí, regionální identita, turismus.
|
|
|
Role euroregionu Silva Nortica v rámci přeshraniční spolupráce a při utváření regionální identity.
Klečková, Veronika ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
P edkládaná práce se zabývá vlivem euroregionu Silva Nortica na p eshrani ní spolupráci a regionální identitu. Silva Nortica se nachází na esko-rakouském pohrani í a je nejmlad ím euroregionem v esku. Situace v euroregionu je analyzována pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu, a tak nabízí komplexní pohled na danou problematiku. V kontextu rámcových institucionálních podmínek euroregionu bylo analyzováno dotazníkové et ení spole n s ízenými rozhovory s p edstaviteli euroregionu. V práci jsou také nastín ny mo né varianty budoucího vývoje euroregionu. Z výsledk výzkumu vyplývá, e mezi místními obyvateli existuje potenciál pro budování p eshrani ního spole enství. Na druhou stranu na institucionální úrovni existuje ada problematických faktor , které mohou bránit prohlubování p eshrani ní spolupráce v esko-rakouském pohrani í. Klí ová slova: Euroregion Silva Nortica, esko-rakouské pohrani í, p eshrani ní spolupráce, regionální identita, p eshrani ní spole enství, víceúrov ové ízení
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - v Boru, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Boru je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového a terénního šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě jeho propagace a prezentace. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním. Klíčová slova Identita obyvatel, regionální identita, periferie, příhraničí, Bor (Tachovsko)
|
|
|
Transformace rekreačního zázemí Prahy
Tesař, Jakub ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Havrlant, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje transformaci rekreačního zázemí Prahy. Zaměřuje se na modelové území obcí Ohrobec a Dolní Břežany, které je dlouhodobě sledováno katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy v Praze. Oblast je významnou rekreační oblastí, od počátku devadesátých let však dosahuje velkých změn. V území dochází k transformaci druhého bydlení a suburbánní činnosti, která mění dosavadní tvář krajiny. Ve zkoumané lokalitě tak dochází ke změně sociální skladby uživatelů území. Práce si klade za cíl zjistit, jak tito lidé využívají daný prostor, jak se identifikují s prostorem, kde žijí či se rekreují a jaké mají vzájemné vztahy. Vzhledem k charakteru tématu je zvoleno několik metod z řad kvalitativního výzkumu, hlavním zdrojem informací je dotazníkové šetření mezi obyvateli a rekreanty území.
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
|
|
Kulturněhistorický potenciál rozvoje periferních oblastí v Česku (Případová studie Horažďovicka, Kašperskohorska a Netolicka)
Rudová, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturněhistorickým potenciálem rozvoje periferních oblastí Česka na příkladu tří modelových území - regionů obcí s pověřeným obecním úřadem Horažďovice, Kašperské Hory a Netolice. Práce má několik cílů: provést diskurzní analýzu konceptu kulturněhistorického potenciálu a souvisejících pojmů, posoudit možnosti zahrnutí tohoto potenciálu do konceptu regionálního rozvoje periferních oblastí Česka, identifikovat kulturněhistorický potenciál konkrétních modelových území a navrhnout možnosti jeho využití. Metodika práce spočívá jednak ve studiu literatury a jednak ve výzkumu zaměřeném na zvolené regiony. Kulturněhistorický potenciál je stanoven podle identifikovaných prvků a jejich významu. Hodnoty jsou s ohledem na požadovanou srovnatelnost relativizovány vůči rozloze, počtu obyvatel a počtu částí obcí. Práce přinesla několik zjištění: (i) v odborné literatuře neexistuje jednotná definice pojmu kulturněhistorický potenciál; (ii) kulturněhistorický potenciál se využívá v regionálním rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu (rozvinutí kulturněhistorického potenciálu orientované "dovnitř" regionu - posilování regionální identity, kvalita místního kulturního života apod. - je výrazně méně časté); (iii) kulturněhistorický potenciál se liší v pohraničním regionu a v modelových...
|
|
|
Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku
Loquenz, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce nesoucí název Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku navazuje na předešlou bakalářskou práci Formy amenitní migrace na Prachaticku a zabývá se porovnáním síly regionální identity u stálých obyvatel a amenitních migrantů v oblasti zájmového území ORP Prachatice. Amenitní migrace je poměrně mladý termín, který se dá volně přeložit jako migrace požitková. Tento specifický druh migrace je motivován snahou lidí žít v oblastech s kvalitním životním prostředím. Zpravidla se jedná o pohyb obyvatelstva z městského prostředí do prostředí venkovského. Pro účely této práce bylo vybráno jako zájmová oblast území ORP Prachatice, která se skládá ze tří pověřených úřadů - PÚ Netolice, PÚ Prachatice a PÚ Volary. Celé zájmové území nabízí na poměrně malé ploše 3 zcela odlišná přírodní prostředí. Od rovinatého povrchu s převážně zemědělským využitím krajiny, přes podhorské oblasti až po vrcholové partie centrální Šumavy s nejvyšším stupněm ochrany přírody. Součástí této práce je taktéž porovnání míry regionální identity obyvatelstva v reakci na takto odlišné typy okolního prostředí. Výsledky práce, které jsou vyhodnoceny z dotazníkové šetření jsou zaměřeny na mobilitu obyvatelstva, hodnocení kvality složek okolního prostředí, symboliku regionu, pozitiva a negativa regionu,...
|
|
|
Vliv přeshraniční spolupráce na regionální identitu obyvatel (modelová studie Euroregion Šumava)
Sarauer, Lukáš ; Dokoupil, Jaroslav (oponent) ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem euroregionální přeshraniční spolupráce na regionální identitu obyvatel euroregionu Šumava. Ačkoli má tato forma spolupráce v zemích západní Evropy dlouholetou tradici, v Česku vznikají první euroregiony až na počátku 90. let. Takovýmto příkladem je i euroregion Šumava. Do jaké míry jsou obyvatelé tohoto euroregionu informováni o jeho činnosti? Je již dnes možné hovořit o tzv. přeshraniční euroregionální identitě obyvatel? Pokud ano, je možné na území euroregionu nalézt její prostorové diferenciace? Existují i v současnosti na území euroregionu některé bariéry, které mají negativní vliv na jeho větší integritu? Na tyto a další otázky hledá předkládaná práce odpovědi. Za tímto účelem bylo zrealizováno dotazníkové šetření, jehož hlavní výsledky jsou diskutovány a srovnávány se závěry dalších odborných prací. Klíčová slova: regionální identita, přeshraniční spolupráce, euroregion Šumava
|
|
|
Percepce regionální identity obyvatel Králicka
Grusová, Cecílie
Diplomová práce je zaměřena na vnímání regionální identity obyvatel obcí ve správním území obce s rozšířenou působností Králíky. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je pozornost věnována terminologickému vymezení regionální identity a jejímu významu pro rozvoj (nejen) problémových regionů. Na jeho základě byly poté stanoveny metody a techniky výzkumu, využité k realizaci kvantitativního i kvalitativního šetření v zájmovém území. Analýza výsledků zmíněného šetření tvoří základ empirické části práce, na niž navazuje interpretace a diskuse zjištěných poznatků směrem k cíli práce.
|
host ::
RSS.