|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. Výsledky analýzy dat sebraných v roce 2008. Popis sledování dynamiky vegetace na trvalých plochách založených Botanickým ústavem. Mapa nově založených trvalých ploch v oblasti Březníku, Pramenů Vltavy, Na Ztraceném, u Trampuisova křížku, Javoří slatě a Trojmezné.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze coenotických snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
|
|
Přirozená dynamika vývoje horského smrkového lesa po rozsáhlé disturbanci: prostorově explicitní model
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální , Praha ; Botanický ústav AV, v.v.i., Praha ; Svoboda, Miroslav ; Wild, Jan
Projekt připravuje prostorově explicitní, realistický model sukcese horského smrkového lesa po narušení větrem nebo gradací podkorního hmyzu a s jeho pomocí pak plánuje identifikovat klíčové faktory sukcese, vyhodnotit vliv stavu lesa před narušením na průběh sukcese a predikovat vývoj lesa na několik desítek let dopředu. V závěru bylo konstatováno, že v horském smrkovém lese je pro úspěšné zmlazení porostu po napadení kůrovcem důležitá obnova, která byla na stanovištích ještě před rozpadem stromového patra. Jako rozhodující faktor, který v porostu zajišťuje kontinuální přítomnost banky obnovy, se jeví přítomnost dostatečného množství mrtvého dřeva. Z toho vyplývá nezbytnost ponechávat mrtvé dřevo i v porostech kůrovcem nenapadených. Mortalita zmlazení po rozpadu stromového patra je nejvyšší u nejmladších jedinců a s postupným odrůstáním zmlazení se výrazně snižuje. V procesu generativní obnovy porostu jsou významnějším faktorem hospodářské zásahy do porostu než dynamika vegetace.
|
|
|
Vliv způsobu lesnického hospodaření na biodiverzitu lesních ekosystémů v kontextu globální klimatické změny
Ekologické služby, s.r.o., Hořovice ; Hošek, Jan
Úkolem projektu bylo na podkladě shromážděných existujících a nově pořízených souborů dat zhodnotit význam vybraných vlivů lesního hospodaření (změna druhové a věkové skladby) na biodiverzitu indikačních skupin organismů ve vztahu k podmínkám stanoviště. Podařilo se vytvořit jednotnou koncepci výzkumu vyhohovující zavedeným metodickým postupům a shromáždit rozsáhlé datové soubory o druhovém bohatství různých taxonomických skupin organismů ve shodném prostorovém a časovém měřítku. Výsledky analýz prezentované v této zprávě ukazují na významný vliv vlastností lesního porostu a způsobu lesního hospodaření na diverzitu všech sledovaných skupin organismů. Ukazuje se, že pro některé ze sledovaných skupin je pravděpodobně klíčovým faktorem lesní prostředí vůbec nenarušované lesnickým hospodařením. Jsou tak potvrzeny významné rozdíly mezi lesními porosty s různou intenzitou lesního hospodaření. Další analýzy umožní nalézt klíčové faktory pro sledované taxonomické skupiny v daných typech lesních porostů.
|
|
|
Monitoring výskytu a cílené využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového Ips typographus L
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice ; Bohatá, Andrea ; Landa, Zdeněk
Cílem projektu je v návaznosti na monitoring přítomnosti entomopatogenních hub v přímé asociaci s Ips typographus vypracovat a ověřit metodický postup, ve kterém by vybrané druhy entomopatogenních hub byly záměrně introdukovány na vybraných lokalitách NP Šumava s cílem záměrně indukovat vznik ohnisek onemocnění. Součástí projektu je i vytvoření specifické sbírky kmenů entomopatogenních hub, vypracování postupů polyfaktoriální charakterizace kmenů hub, optimalizace postupů povrchové kultivace a aplikace hub zpět do místa jejich výskytu. Průběh řešení a výsledky projektu byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce a prezentovány pro veřejnost prostřednictvím informačních středisek Správa NP a CHKO Šumava. Zpráva uvádí základní tematické okruhy řešení: Biodiverzita - Monitoring výskytu entomopatogenních hub na více než 60 lokalitách NP Šumava a monitoring kůr. Byl realizován velkoplošný monitoring včetně založení a údržby sbírky kultur kmenů získaných v průběhu monitoringu. Charakteristika a markerování kmenů - do sbírky byly uloženy kmeny identifikované a parametrizované pomocí základních růstových, produkčních, vitálních a morfologických charakteristik. Aplikované biotechnologie - produkce, distribuce a aplikace biopreparátů na bázi lokálních kmenů houby Beauveria bassiana. Aplikace a hodnocení účinnosti - jsou uvedeny závěry z aplikace biopreparátu a monitorování výskytu patogenu po jeho aplikaci.
|
|
|
Ověření účinnosti některých chemických prostředků ke snížení úrovně stresu u mladých výsadeb smrku v podmínkách vybraných imisních holin KRNAPu
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví, Průhonice ; Suchara, Ivan
Na imisních holinách u Horní Malé Úpy byly zvoleny dva pokusné bloky s desetiletými výsadbami smrku ve výšce 950 a 1150 m n.m. V každém bloku byly zjištěny půdní charakteristiky v celém profilu kopaných sond (půdní reakce, vodivost výluhu, obsah chloridů, celkový COx, N, zrnitostní složení a obsah těžkých kovů). Byl sledován chod znečištění ovzduší metodou SAM (sírany, dusičnany, chloridy, fluoridy) a paralelně byla sledována celková depozice polutantů. Výsadby smrku byly ošetřeny tabletovým hnojivem a dolomitským vápencem. Úroveň stresu byla sledována pomocí určení aktivity listových peroxidáz a měřením charakteristik fluorescence jehlic smrků. Výsledky vykazují na průkazné zvýšení účinnosti asimilačního aparátu u přihnojovaných smrků. Snížení úrovně stresu nebylo průkazné. Zlepšení výsledků se očekává v následujících letech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Půdní mikroflóra smrkových porostů Šumavy
Nováková, Alena ; Lukešová, Alena
Druhové složení a kvantitativní zastoupení řas a mikromycetů v půdách smrkových porostů bylo studováno na 3 lokalitách Šumavy (Trojmezná, Smrčina a Boubín) v průběhu 2000-2003. Na lokalitě Trojmezná a Smrčina byly sledovány 2 typy ploch - nenarušená a narušená nahodilým kácením stromů. Celkově bylo izolováno 46 druhů řas a 72 taxonů mikromycetů, které představují běžné půdní druhy. Zelené řasy (hlavně Chlorophyceae a Charophyceae) převládaly kvalitativně i kvantitativně mezi řasami, které jsou vázány na nízké pH půdy. Všechny izolované mikromycety patří mezi saprotrofní druhy. Celkový počet řas se pohyboval u sledovaných ploch mezi 20-33 druhy a abundance mezi 48,1-4210,0 buněk na g suché půdy. Větší druhová bohatost řas byla zaznamenána na plochách s nahodilým kácením stromů než u nenarušených ploch. Opačný trend byl zjištěn u průměrné celkové abundance. Počty taxonů saprotrofních mikromycetů byly mezi 32-40, délka mycelia mezi 6,1-84,5 m na g suché půdy a počty CFU 57,5-2413,4. Žádné rozdíly v druhovém složení a v kvantitativním zastoupení saprotrofních mikromycetů mezi nenarušenými plochami a plochami narušenými nahodilým kácením nebyly zjištěny.
|
host ::
RSS.