|
|
Individuální plánování v rámci sociální rehabilitace lidí s duševním onemocněním
Tomášová, Barbora ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá individuálním plánováním a sociální rehabilitací v prostředí sociálních služeb se zaměřením na osoby s duální diagnózou. V první části nejprve popisuje základní charakter problematiky osob s duální diagnózou, duševním onemocněním, závislosti, jejich vzájemné ovlivňování, četnost výskytu duálních diagnóz, příklady osobností, které touto diagnózou trpěly. Další kapitola práce se práce zabývá sociální rehabilitací a vysvětlením termínu integrovaná léčba duálních poruch. Shrnuje také několik pojetí sociální rehabilitace a uvádí vysvětlení konceptu zotavení, jakožto cíle sociální rehabilitace. Popisuje zákonnou úpravu sociální rehabilitace a individuálního plánování tak jak ji upravuje zákon o sociálních službách. Pokračuje popisem individuálního plánování v case managementu a zabývá se také metodou léčby podle fází motivační připravenosti klientů. V práci jsou zmíněny spirituální potřeby jako součást sociální rehabilitace. Poslední část práce je praktická a obsahuje tři kasuistiky. Cílem práce je základní orientace v oblasti sociální rehabilitace a individuálního plánování se zaměřením na osoby s duální diagnózou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Adaptace klientů Domova Pod Lipami v chráněném bydlení
Svrčková, Jana ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípa, Miroslav (oponent)
Chráněné bydlení je pobytová služba určena osobám se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby při obstarávání základních denních aktivit. Smyslem chráněného bydlení je umožnit lidem s postižením žít život, který se co nejvíce podobá životu jejich plně soběstačných vrstevníků a je určena klientům, kteří by jinak museli žít v ústavní péči. Podstatou chráněného bydlení je sociální rehabilitace jedince a je postavena na principech základních práv a svobod člověka a vychází z myšlenky, že zdravotní omezení má mít co nejmenší možný vliv na plnohodnotné začlenění jedince do společnosti. Tato práce se snaží nahlédnout na problematiku chráněného bydlení v praxi konkrétního ústavu sociálních služeb, Domova Pod Lipami, a to i z pohledu samotných klientů. Práce je věnována procesu, kterým prošli pracovníci a klienti Domova Pod Lipami při zavádění sociální služby Chráněné bydlení. Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali samotní klienti tuto změnu hodnotí jako přínosnou a proč. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě
HEJZLAROVÁ, Petra
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je onemocnění postihující centrální nervový systém. Mnoho osob postihl iktus, a to i věkově mladších, především ve vyspělých zemích. U dospělých jedinců patří zvláště mezi nejčastější příčiny invalidity. Nyní je zaměřena větší pozornost na léčebnou rehabilitaci, ale důležité jsou všechny složky rehabilitace. Stav po iktu nese následky jak fyzické, psychické, tak i pracovní a sociální. Proto je důležitá včasná a koordinovaná rehabilitace, jelikož tím se zvyšuje možnost integrace jedince. Diplomová práce má za cíl popsat jednotlivé složky koordinované rehabilitace poskytované osobám po CMP, a to v Léčebném a rehabilitačním středisku (LRS) Chvaly. Konkrétněji se zde autorka snaží zanalyzovat provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Autorka se v teoretické části nejprve zaměřuje na vymezení CMP, dále obecně pojednává o koordinované rehabilitaci, následně konkretizuje koordinovanou rehabilitaci u osob po CMP a na závěr krátce popisuje zkoumané zařízení. K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvoří osoby po CMP z LRS Chvaly a pracovníci tohoto střediska uplatňující jednotlivé složky rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že jsou ve zkoumaném středisku propojovány složky léčebné a sociální, z nichž dominuje složka léčebná. Ve středisku je kladen důraz na soběstačnost osoby po iktu, spolupráci s rodinou a multidisciplinárního týmu, kterou také vnímají klienti po CMP. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako zpětná vazba pro zkoumané zařízení, mohou být využity pro zvyšování kvality koordinované rehabilitace. Práce může být využita jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny.
|
|
|
Komprehenzivní rehabilitace pacienta po TEP kyčelního kloubu
Hertlová, Lenka ; Němeček, Ondřej (vedoucí práce) ; Věchtová, Bohuslava (oponent)
Autor: Lenka Hertlová Instituce: Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Název práce: Komprehenzivní rehabilitace pacientů po TEP kyčelního kloubu Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Němeček Počet stran: 71 Počet příloh: 0 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: totální endoprotéza kyčelního kloubu, léčebná rehabilitace, sociální rehabilitace, pracovní rehabilitace Tato bakalářská práce pojednává o problematice totální endoprotézy kyčelního kloubu, obzvlášť léčebné rehabilitace, obsahuje také sociální a pracovní rehabilitaci. Teoretická část zahrnuje anatomii kyčelního kloubu, druhy endoprotéz, aloplastiku a její hlavní indikace. Praktická část popisuje rehabilitační procedury aplikovatelné na pacienty po aloplastice. V kazuistické části aplikuji teoretické znalosti v praxi u konkrétních pacientů. Popisuji své zkušenosti během jejich hospitalizace a navrhuji dlouhodobý rehabilitační plán. This bachelor's thesis deals with knowledges of total hip replacement, especially medical rehabilitation, also includes social and vocational rehabilitation. The general part includes anatomy of hip joint, types of replacements, arthroplasty and its main indications. The special part describes the rehabilitation procedures applicable to patients after arthroplasty. In the casuistry part I apply the theoretical...
|
|
| |
|
|
Sociálně pedagogická pomoc osobám se sníženou soběstačností a jejich rodinám (v podmínkách GARC Kladno s.r.o.)
Slavíčková, Markéta ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Diplomová práce s názvem Sociálně pedagogická pomoc osobám se sníženou soběstačností a jejich rodinám (v podmínkách GARC Kladno s.r.o.) si klade za cíl zachytit vývoj zdravotně sociální situace osob se sníženou soběstačností v důsledku chronického onemocnění, zdravotního postižení a stáří v kontextu situace životní. Zároveň se snaží rozkrýt, jak vnímají tyto osoby pomoc a jakou pomoc zdravotně-sociálního pracovníka preferují. Teoretická část se zabývá zdravotně sociální problematikou osob se sníženou soběstačností s akcentem na sociálně pedagogické aspekty zvládání životních situací. Je rozdělena do pěti kapitol. První z nich se zabývá problematikou zdraví a nemoci. Je zde také věnována pozornost specifikám životní situace osob se sníženou soběstačností. Ve druhé kapitole je vymezena základní terminologie zdravotního postižení a soběstačnosti. Dále je zde z hlediska mé dosavadní praxe v GARC speciálně začleněno postižení tělesné jako faktor limitující soběstačnost. Své místo zde také zaujímají subjektivní a objektivní činitelé působící na život člověka s postižením. Třetí kapitola obsahuje vymezení role osoby se sníženou soběstačností ve společnosti, role jejich rodinných příslušníků a přehled dávek a sociálních služeb poskytovaných osobám se sníženou soběstačností dle zákona č.108/2006 Sb. o...
|
|
| |
|
|
Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice
Dvořáková, Denisa ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice" se věnuje službě podporovaného zaměstnávání, která se v České republice vyvíjí od roku 1995, ale zatím není zákonem upravená. Podporované zaměstnávání poskytuje podporu osobám znevýhodněným v oblasti pracovního uplatnění s cílem zvýšit míru jejich samostatnosti a umožnit jim pracovat na otevřeném trhu práce. Práce začíná uvedením teoretických východisek a konceptů, které se vztahují k podporovanému zaměstnávání, a dále pokračuje vymezením podporovaného zaměstnávání s důrazem na jeho charakteristiku, cílovou skupinu a vznik této služby. Vzhledem k neexistenci právní úpravy podporovaného zaměstnávání se práce zabývá možnostmi realizace podporovaného zaměstnávání v České republice a jejich právní úpravou. Pro bližší pochopení procesu realizace podporovaného zaměstnávání jsou vymezeni aktéři, kteří se na tomto procesu podílejí, a jejich role. Práce také přibližuje podobu podporovaného zaměstnávání ve dvou vybraných zemích: v Norsku a Slovenské republice.
|
|
|
Dobrovolnictví jako jedna z možných složek sociální rehabilitace
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je popsat současný stav dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v zařízeních poskytující sociální služby ve městě Benešov a jeho okolí. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit pozitiva projektu Patron, který byl do práce zařazen jako příklad dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v praxi. S ohledem na výše uvedené cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem se v současné době využívá dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v organizacích poskytujících sociální služby? 2. Jaká jsou pozitiva projektu Patron? Pro výzkum byla využita kvalitativní strategie, metoda dotazovaní, techniky polořízeného rozhovoru a neřízeného rozhovoru. Vytyčené výzkumné otázky byly zodpovězeny prostřednictvím tří výzkumných souborů, kde byla využita technika polořízeného rozhovoru a jednoho výzkumného subjektu, kde byla využita technika neřízeného rozhovoru. Pro zjištění první výzkumné otázky byl určen výzkumný soubor, který tvořilo 10 sociálních pracovnic, které pracují v zařízení poskytující sociální služby v městě Benešov či jeho okolí. Určeným kritériem pro účast ve výzkumu bylo, že sociální pracovnice musí ve své profesi působit více než jeden rok. Okruhy otázek pro první výzkumný soubor byly připravené, pro případ, kdy zařízení využívalo pomoci dobrovolníků a kdy nikoliv. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny pomocí procesu otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Výsledky vyplývající z dat získaných od prvního výzkumného souboru nám ukazují, že ve všech zařízeních poskytující sociální služby, kde komunikační partnerky pracují je aplikována sociální rehabilitace.Z výzkumu dále vyplývá, že v 7 z 10 zařízení pro výkon sociálních služeb jsou využíváni dobrovolníci v přímém kontaktu s klientem, kdy se podílí na sociální rehabilitaci klientů. Dobrovolníci dle získaných výsledků s klienty pracují jak individuálně, tak i skupinově. V 5 zařízeních, kde jsou využívané služby dobrovolníků, uvažují o dalším rozvoji dobrovolnictví a napadají je možnosti, kde dobrovolnickou činnost dále zařadit. Jedno zařízení, které služby dobrovolníků nevyužívá, se chystá do své činnosti dobrovolníky zapojit. Druhá výzkumná otázka diplomové práce byla zkoumána prostřednictvím druhého a třetího výzkumného souboru a jednoho výzkumného subjektu. Druhý výzkumný soubor tvořilo 5 chlapců žijících v dětském domově poblíž města Benešov, kteří jsou zároveň klienti projektu Patron, třetí výzkumný soubor se skládal z 5 mužů, kteří jsou dobrovolníci v projektu Patron. Pro doplnění informací o projektu Patron byl proveden rozhovor s výzkumným subjektem, který zastupuje manager projektu Patron. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny. Data získána z druhého a třetího výzkumného souboru byla stejně jako u prvního výzkumného souboru vyhodnocena procesem otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Informace získané od výzkumného subjektu byly na základě techniky výzkumu interpretovány prostřednictvím přepisu rozhovoru. Ze získaných dat od oslovených výzkumných souborů vyplývá, že klienti a dobrovolníci projektu Patron se seznamují na společných víkendech, kde k sobě najdou cestu na základě vzájemných sympatií či jsou spárováni realizátory projektu na základě jimi poskytnutých informací. Dobrovolníci se s klienty setkávají přibližně jednou až dvakrát měsíčně, kdy spolu realizují oblíbené aktivity, při kterých si často povídají. Z výzkumu dále vyplynulo, že mezi klienty a dobrovolníky panují harmonické vztahy, které jsou založeny na vzájemné důvěře. Na základě odpovědí všech informátorů můžeme beze sporu uvést, že projekt Patron přináší velká pozitiva. Klienti projektu uvádí, že jsou rádi, že získali nového dospělého kamaráda, neboť jim mužský vzor v dětských domovech chybí.
|
|
|
Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Diplomová práce na téma Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů, jak napovídá sám název, má snahu nahlédnout na sociální rehabilitaci prostřednictvím jejích uživatelů, neboť jsou to právě uživatelé, kteří hrají důležitou roli pro úspěšnou realizaci této služby. Teoretická část práce vystihuje základní problematiku. Popisuje vývoj sociálních služeb v českém prostředí a jejich současnou legislativní podobu. Přibližuje význam sociální rehabilitace z pohledu koordinované rehabilitace a ve své stěžejní části se věnuje specifikům sociální rehabilitace ve smyslu sociální služby. Závěr teoretické části zachycuje aktuální trendy v sociálních službách, které souvisí především s plánovanou novelou zákona o sociálních službách. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 informantů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit význam sociální rehabilitace v kontextu získaných schopností a dovedností uživatelů této služby. Dílčí cíl byl zaměřen na dostupnost sociální rehabilitace v píseckém regionu. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé poznatky o významu služby pro její uživatele. V píseckém regionu poskytují sociální rehabilitaci 3 organizace. Jejich cílovou skupinou jsou lidé se zdravotním postižením. Překážky spojené se zdravotním postižením jedince jsou také významným důvodem zájmu o službu. Uživatelé od služby očekávají především pomoc a podporu při řešení své nepříznivé sociální situace. Ta bývá ovšem různého charakteru a tak se také obsah služby a délka jejího poskytování liší napříč jednotlivými poskytovateli. Důležitou roli v procesu poskytování služby zastává také sociální pracovník, který vede uživatele k sociální změně a podílí se tak na úspěšnosti služby. Tato diplomová práce může přispět k pochopení významu sociální rehabilitace v životě lidí se zdravotním postižením. Přináší informace o tom, jaké jsou zkušenosti uživatelů s využitím služby a jaká je jejich spokojenost se službou. Stejně tak může napomoci odhalit slabá místa a překážky při realizaci této služby.
|
host ::
RSS.