|
|
Relationship between functional and species diversity of birds in South Africa
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Šímová, Irena (oponent)
Rozšírenie druhov a zloženie vtáčích spoločenstiev južnej Afriky nie je náhodné, ale podlieha environmentálnym podmienkam, štruktúre habitatu a historickému vývoju danej oblasti. Funkčné charakteristiky druhov (morfológia, typ potravnej stratégie alebo reprodukčné parametre) podávajú informáciu o spôsobe, akým na seba vzájomne pôsobí jedinec a prostredie, v ktorom žije. Ich popisom na druhovej úrovni odhaľujeme špecifické adaptácie a rolu druhu v študovanom ekosystéme. Na základe funkčných znakov možno odhadovať funkčnú diverzitu študovaného spoločenstva. Priestorová variabilita druhovej a funkčnej diverzity vykazuje longitudinálny gradient. U morfologických a reprodukčných parametrov, ktoré sú spojitej povahy a druhovo viac špecifické, pozorujeme rýchlejší nárast funkčnej diverzity. U potravných preferencií, ktoré sú kategorické a vykazujú obmedzený počet úrovní, je nárast funkčnej diverzity miernejší. Potravná funkčná diverzita má rovnomernejšie rozdelenie. Vzťah funkčnej diverzity k diverzite druhovej nám môže poskytnúť informácie o spôsobe, akým sú druhy pridávané do spoločenstva, resp. odpovedať na otázku, do akej miery vyžaduje vyšší počet druhov viac ekologického priestoru. Najvyššie hodnoty funkčnej diverzity sú typické pre produktívne, floristicky štrukturované a heterogénne oblasti lesov,...
|
|
| |
|
|
Vliv geologického substrátu na diverisitu měkkýších společenstev
Krajinčáková, Lucie Linda ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Myšák, Jan (oponent)
Měkkýší populace jsou ovlivňovány různými faktory prostředí, ve kterém se vyskytují. Ve své práci zohledňuji zejména vlastnosti půd, které jsou bezprostředně ovlivněné geologickým substrátem a samozřejmě i další faktory, které s vlastnostmi půdy ať již přímo nebo nepřímo souvisejí. Důležitými měřítky jsou zde zejména vlhkost, pH, obsah vápníku a vegetační pokryv. Také se v této práci zaměřuji na využitelnost jednotlivých vápenatých solí. Geologický substrát jako takový je velmi úzce provázán s diversitou a početností měkkýších populací. Různé pedochemické faktory ovlivňují měkkýší společenstva. Ať už se jedná o množství vápníku v půdě nebo o hodnotu pH, různí autoři v minulosti nacházeli různé závislosti mezi jednotlivými faktory prostředí a diverzitou i druhovým složením měkkýších společenstev. Většina studií však byla zaměřena na velice specifické biotopy a lokality. V této práci se snažím utřídit naše znalosti o konkrétních vlivech různých faktorů prostředí na malakofaunu. Klíčová slova: Měkkýši, plži, geologie, druhová diversita
|
|
|
Početnost nepůvodních druhů vrubozobých ptáků v Evropě
Hodková, Veronika ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Práce se zabývá problematikou šíření nepůvodních druhů ptáků do nových ekosystémů a faktory, které tento proces ovlivňují. Na základě výsledků Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census) byl analyzován vliv vybraných ekologicko- geografických charakteristik na počty druhů a početnosti jedinců nepůvodních vodních ptáků v evropských státech. Dále pak byl zhodnocen vliv těchto, charakteristik na početnosti a trendy početností vybraných 11 druhů čeledi Anatidae v 17 evropských státech. Nejvyšší počty nepůvodních druhů vodních ptáků byly zaznamenány ve státech na pobřeží Atlantiku, tj. ve Francii, Německu, Nizozemí, Belgii, a také ve Švýcarsku. Hlavní pozitivní vliv na jejich počet má hustota obyvatelstva a druhová diverzita zimujících vodních ptáků. Pokud jde o počet jedinců nepůvodních druhů, má také hlavní vliv druhová diverzita, avšak současně i zeměpisná šířka. To znamená, že nejvíce jedinců se vyskytuje v severnějších státech, tj. ve Velké Británii, Švédsku, Německu a Nizozemí. Podobné hlavní vlivy se projevily i u čeledi Anatidae, které byla při další analýze věnována zvláštní pozornost, protože obsahuje největší počet nepůvodních druhů. Jako hlavní ekologicko-geografické charakteristiky ovlivňující růst či pokles populace se ukázaly: lednová teplota, počet druhů...
|
|
|
Vztah mravenců k primární vegetační sukcesi na skládkách průmyslových odpadů
Vojtíšek, Pavel ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Michal (oponent)
Opuštěné skládky průmyslových odpadů (kam spadají například i stará rudní odkaliště či výsypky u povrchových dolů) představují svými podmínkami dosti specifické a mnohdy ve více směrech extrémní stanoviště. V kulturní krajině poskytují však i jedinečnou příležitost studia primární sukcese. Práce se zaměřuje na opuštěné a nerekultivované manganorudní odkaliště ve Chvaleticích. Toto odkaliště reprezentuje plochy ekologicky extrémní, ať již hodnotami pH, místy velmi silným zasolením či přehříváním za slunných letních dnů. Stáří odkaliště je přibližně 37 let, během nichž se postupně a pomalu snižovala extremita substrátu. Avšak i dnes si plocha stále zachovává nepříznivé vlastnosti pro kolonizaci dalšími druhy rostlin a živočichů. Práce navazuje na studii zpracovanou v roce 2001, která sledovala vliv mravenců na vegetační sukcesi na tomto odkališti. Srovnáván je stav ekologické sukcese nyní a před deseti lety. V letech 2011 a 2012 byly provedeny prospekce odkaliště, jejichž součástí byly inventarizace celkového druhového složení mravenčích i rostlinných druhů přítomných na odkališti. V návaznosti na tyto prospekce se pomocí floristických soupisů zaznamenalo celkové druhové zastoupení rostlin na plochách, které byly rozděleny dle frekvence výskytu mravenčích hnízd (plochy bez a plochy s výskytem hnízd)....
|
|
|
Faktory ovlivňující druhové složení vážek v nově vytvořených tůních a efekt bezobratlých predátorů na zooplankton v tůních
Dobiáš, Jakub ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Harabiš, Filip (oponent)
Rozpoznání a kvantifikace vlivu fyzikálně-chemických, biotických a geografických faktorů na populace vážek (Odonata) je základním nástrojem pro výzkum jejich ekologie. Cílem této práce bylo 1) vysvětlit pomocí těchto faktorů druhovou bohatost, diverzitu a rozšíření vážek ve 42 nově zbudovaných, či obnovených tůní nalézajících se v CHKO Kokořínsko, která je charakteristická dvěma údolími říček Liběchovky a Pšovky, nízkou antropogenní činností a velkou diverzitou drobných vodních ploch a naopak absencí těch velkých a 2) pomocí laboratorních pokusů odhadnout vztahy mezi velkými bezobratlými predátory těchto tůní (Aeshna cyanea, Coenagrion puella, Chaoborus crystallinus a Notonecta glauca) a jejich častou kořistí (Daphnia curvirostris) v umělém prostředí s vodními makrofyty, nebo bez nich. V rámci sledovaných tůní bylo během let 2005 a 2006 zjištěno 23 druhů vážek osídlujících tyto lentické habitaty, z toho 11 druhů spadajících do podřádu Zygoptera a 12 druhů do podřádu Anisoptera, včetně nálezu larvy vzácného druhu Sympetrum depressiusculum. Nejvíce variability v počtu druhů vážek bylo vysvětleno velikostí plochy vodní hladiny tůní, dále umístěním tůně v nivě, nebo mimo ní a počtem dostupných tůní v okolí. Značná část reziduální variability byla vysvětlena druhovým složením zooplanktonu, časté potravy larev...
|
|
|
Functional diversity in ecological communities
Džamba, Roman ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Funkčná diverzita je dôležitou súčasťou biodiverzity ako celku. Hodnota a rozsah funkčných charakteristík a počet a zloženie funkčných typov má kľúčový význam pre fungovanie ekosystémov, či už z krátkodobého alebo dlhodobého hľadiska. Funkčné charakteristiky druhov ovplyvňujú ich prevedenie v ekosystémoch, pričom môžu mať dvojakú formu, spojitú a nespojitú. Bolo navrhnutých mnoho spôsobov pre výber vhodných funkčných charakteristík a funkčných rozdielov medzi druhmi pri meraní funkčnej diverzity. Pri výbere je potrebné zvažovať podstatu a dôležitosť ekosystémových procesov a faktorov prostredia a nahliadnuť na vlastnosti použitých metodických prístupov. Existuje množstvo spôsobov pre odhad funkčnej diverzity. Funkčnú diverzitu možno vyjadriť počtom funkčných skupín, funkčným indexom alebo funkčným dendrogramom. V prírodných spoločenstvách pozorujeme pozitívnu závislosť medzi druhovou a funkčnou diverzitou. Druhová diverzita sa zdá byť nedostatočnou náhradou za diverzitu funkčnú pretože strata rovnakého počtu druhov môže mať rozdielny efekt na ekosystém, v závislosti na identite druhov. Funkčná redundancia poukazuje na funkčnú podobnosť pri obsadzovaní ekologických ník a je zdrojom stability vo fungovaní spoločenstiev v ekosystémoch.
|
|
|
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
|
|
|
Produkce biomasy z travních porostů pro energetické využití a vliv hnojení digestátem na travní porosty
HAŠKOVCOVÁ, Michaela
Trvalé travní porosty představují v zemědělské krajině důležité postavení z hlediska biodiverzity. Stávají se biotopem ohrožených rostlinných druhů, jsou bohaté na kvetoucí rostliny a dále poskytují zimoviště a teritoria mnoha živočichům. Cílem této práce je posoudit produkci biomasy z TTP pro energetické využití, vhodné způsoby využití travní biomasy a vliv digestátu na druhovou skladbu a produktivitu TTP. Pokus byl prováděn na pozemcích v oblasti obce Dmýštice, okrese Písek a pozemek hnojený digestátem se nachází u obce Novosedly, okres Strakonice. Na těchto pozemcích byly sledovány ekologické podmínky travních porostů, termíny a intenzita využívání, botanická skladba, druhová diverzita a produkce biomasy. Dále pak způsoby konzervace sklizené biomasy a porovnání hnojených a nehnojených pozemků. Získaná data byla použita pro výpočet Simpsonova indexu druhové diverzity, výživného a vodního režimu stanoviště. Hodnoty byly dále statisticky zpracovány.
|
|
|
Kompenzační tržní mechanismy v oblasti zachování druhové rozmanitosti a jejich potenciální využití v podmínkách České republiky
Martíšková, Kateřina ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Macháč, Jan (oponent)
Užitky, které lidstvo získává ve spojitosti s existencí dobře fungujících ekosystémů a biodiverzity, se nazývají ekosystémové služby. Biodiverzita sama o sobě sice ekosystémovou službou není, avšak je jedním ze základních předpokladů pro jejich fungování. Význam tohoto tématu pro společnost se tak přímo odvíjí od důležitosti ekosystémových služeb jakožto zdroje přímých či nepřímých benefitů ovlivňujících blahobyt lidské populace. Cílem aplikace tržního mechanismu na tuto problematiku je nalézt optimální míru ochrany životního prostředí a rozvoje lidské společnosti, společně s optimalizací alokace statků životního prostředí. Tyto tržní mechanismy dnes využívá řada států po celém světě. Práce analyzuje několik případů využití kompenzačních tržních mechanismů s bližším zaměřením na Austrálii, Velkou Británii a Francii. Jsou identifikovány náklady a benefity systému společně s nastavením fungování v jednotlivých státech. Práce též přináší pohled na územní strukturu České republiky, hodnotu jejich ekosystémových služeb a jsou také představeny metody ochrany biodiverzity, na základě čehož je diskutována možnost zavedení tržního systému ochrany druhové rozmanitosti v České republice. Využití tržního mechanismu by mohlo vnést určitou dynamiku do ochrany biodiverzity v České republice, která je v současné době zajišťována systémem národních parků a dalších zvláště chráněných území, které mohou působit jako bariéry hospodářského rozvoje. Naopak tržní systém umožní využití krajiny, díky aplikace cenového mechanismu, v místech s nejvyšší poptávkou. Avšak z důvodu správní nákladnosti tohoto systému se zatím jeví jeho aplikace pro zachování biodiverzity v České republice spíše jako nepravděpodobná.
|
host ::
RSS.