|
|
Vincenc Beneš. Malířské dílo.
Ropková, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Jméno autora: Barbora Ropková Instituce: Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Celetná 20, 116 42 Praha 1 Obor: Navazující magisterské studium oboru dějiny umění Název práce: Vincenc Beneš. Malířské dílo. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. Počet stran: 140 + příloha Počet příloh: 158 stran Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: monografie, expresionismus, kubismus, Osma, Skupina výtvarných umělců, malířský odkaz Antonína Slavíčka, tradice francouzské moderní malby ve spolku Mánes, senzuální realismus a krajinomalba Tato práce si bere za cíl monograficky zpracovat výtvarné dílo Vincence Beneše (1883-1979), který patří mezi významné představitele první generace 20. století. Ve svém počátečním tvůrčím období se se svými generačními druhy soustředil na řešení aktuálních výtvarných otázek. V období existence skupiny Osma spolupracuje především s Bohumilem Kubištou. Od roku 1910 vznikají Benešovy významné kuboexpresionistické obrazy, v rámci českého kubistického hnutí a Skupiny výtvarných umělců stojí Vincenc Beneš po boku Emila Filly. Benešovy kubistické obrazy zaznamenají úspěch v předválečném Německu. Po první světové válce se Beneš od kubismu odvrací a pracuje s malířským odkazem Antonína Slavíčka, postupně objevuje i jiné podněty, poučení nachází především v...
|
|
|
Soukromé proměny malíře Martina Šárovce
Patlejchová, Petra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Vaňous, Petr (oponent)
Práce se zabývá dílem současného českého malíře Martina Šárovce (*1977). Jeho výtvarný projev osciluje mezi expresionismem a realismem. Hlavním umělcovým ikonografickým motivem je lidská tvář, kterou pod dojmem postmoderní mediální kultury transformuje do různých, místy až děsivých podobizen člověka současnosti. Vznikají tak groteskní, psychedelické i labilní momentky s vyprázdněnými ikonami současné populární kultury. Práce zkoumá rovněž umělcova umělecká a osobní východiska jeho malby. Zároveň se snaží zařadit jeho dílo do kontextu soudobého českého umění.
|
|
|
Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století)
Jeřábková, Zlatina ; Černá, Milada (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent) ; Sýkora, Michal (oponent)
1 Západoevropské impulsy bulharského diabolismu (Pohled na bulharskou literaturu ve 20. letech XX. století) resumé Klíčová slova: bulharská literatura, expresionismus, avantgarda, diabolismus , fantastika hrůzy, zázračno, podivuhodno, karnevalový menippský diskurs, romantismus, naturalismus, individualismus Svetoslav Minkov (1902-1966), Vladimir Poljanov (1899-1988), Georgi Rajčev (1882 - 1947), Čavdar Mutafov (1889-1954) Přes svůj novátorský potenciál pro bulharskou literaturu zůstal jev, označovaný jako bulharský diabolismus, na dlouhá desetiletí na okraji literárního diskursu. Novodobý zájem postmodernistických spisovatelů i kritiky vede k vyzdvižení některých dílčích aspektů tvorby Svetoslava Minkova, Vladimira Poljanova, Georgiho Rajčeva a Čavdara Mutafova. S výjimkou monografie Thomase Martina Der bulgarische Diabolismus. Eine Studie zur bulgarischen Phantastik zwischen 1920 und 1934, která vyšla v roce 1993, však chybí práce, které by ozřejmovaly podstatu tohoto jevu v bulharské literatuře. Synkretická díla bulharských diabolistů, v rámci jejichž zpravidla expresionistického základu se prolínají doznívající individualistické modernistické tendence s prvky romantické fantastiky hrůzy, byla ve své novosti a nečistotě pro své současníky nesnadno zařaditelným jevem. Nedostatek studií, které by se tématu...
|
|
|
Konec karnevalu - poetismus na přelomu 20. a 30. let
Bílková, Petra ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav české literatury a literární vědy Diplomová práce Petra Bílková KONEC KARNEVALU poetismus na přelomu 20. a 30. let THE END OF THE CARNIVAL Poetism on the verge of the 1930s Praha 2012 Vedoucí práce: doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D. Abstrakt V první polovině 20. let minulého století se v české avantgardě začalo formovat nové umění - poetismus, který byl na základně jednotlivých manifestů a programových statí vymezen jako modus vivendi, ve 20. letech se utvářelo mnoho ideálů a idejí do budoucna, nejen pro společnost, ale i pro umělecká hnutí. Poetismus představoval svérázné pojetí umění i života, autorem teoretických statí byl především Karel Teige a Vítězslav Nezval. Pojetí života jako bezstarostné hry a zdroje radosti během několika let vyprchalo, do poetismu začala pronikat hořká tematika, v tuto dobu se mění poetika poetismu a z původního opojného veselí a každodenní krásy přechází toto avantgardní hnutí k závažné existencialistické tematice - důkazem toho je mnoho uměleckých děl, tato proměna se nejvýrazněji projevila v poezii. V básnických sbírkách autorů, kteří vyšli z poetismu, je stále patrná tato inspirace, do popředí se ale dostávají závažnější témata. Každá z těchto sbírek představuje svébytné vyrovnání se s problémy postupujících 20. let a se...
|
|
|
Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem)
Jančálková, Petra ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Anotace: Diplomová práce Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem) se zabývá režiemi K. H. Hilara ve funkci šéfa činohry Národního divadla v letech 1921-1935. Cílem práce bylo zaměřit se na Hilarovu tvorbu v Národním divadle, dále na jeho spolupráci s herci, na prvky expresionismu a později civilismu v jeho režiích a v neposlední řadě se věnovat jeho spolupráci se scénografy, zejména pak s architektem a výtvarníkem Hofmanem. Součástí diplomové práce se stala i obrazová příloha obsahující fotografie scény a rovněž ukázky scénických návrhů. Většina pramenů je k dispozici v archivu Národního muzea v Terezíně a v archivu Národního divadla v Praze. Odborná literatura je k zapůjčení v Divadelním ústavu rovněž v Praze.
|
|
|
Recepce Demlových básnických próz Hrad smrti a Tanec smrti
SVOBODA, Marek
Bakalářská práce se zaměřuje na čtenářskou recepci básnických próz Hrad smrti a Tanec smrti Jakuba Demla z hlediska kostnické školy recepční estetiky. Teoreticky se opírá především o texty německého literárního teoretika Wolfganga Isera. Analýza děl, zvažovaná v kontextu literárního expresionismu, je založena především na Iserově pojetí prázdných míst, která čtenářovi umožňují propojovat jednotlivé perspektivy textu skrze vypravěče, postav, děje a fiktivního čtenáře ?vepsaného? v textu. Nedourčeností v textu vzniká nutnost dále určovat jeho jednotlivé aspekty a tento úkol je ponechán na čtenáři.
|
|
|
Analýza a interpretace vlastního výtvarného projevu ve vztahu k výtvarnému umění 20. století
STRNAD, Milan
Vlastní výtvarnou produkci vzniklou v průběhu studia podrobím interpretaci ze zorného úhlu klasické psychoanalytické teorie i z hlediska arteterapeutické metody vyučované v Ateliéru arteterapie. V použitých výtvarných prostředcích a strukturách chci hledat především paralely zejména s výtvarným uměním 20. století se zaměřením na expresionismus, případně surrealismus a další avantgardní směry první poloviny století. Závěrem se chci zaměřit na analýzu rodinných vztahů a dalších osobnostních a sociálních předpokladů zkoumaných artefaktů.
|
|
|
Tvorba Josefa Váchala v souvislosti s českým literárním a kulturním kontextem 1. poloviny 20. století.
KŮS, Václav
Bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje Váchalovy reflexe dobových společenských a kulturních souvislostí od počátku dvacátého století, zejména dvacátých a třicátých let. Na základě rozboru Váchalových deníkových záznamů a příslušných odborných pramenů se snaží rekonstruovat Váchalovo vnímání dobových uměleckých proudů a historických souvislostí. Soustřeďuje se na sledování odkazů na uměleckou avantgardu v průběhu dvacátých a třicátých let v Čechách. Bakalářská práce se snaží také nalézat příznaky, interpretace a resonance, odkazující v popisu Váchalova díla k případným společným rysům a podobnostem s českou avantgardou.
|
|
| |
|
|
Poezie básníků Literární skupiny
BROUČKOVÁ, Veronika
Předkládaná práce se soustředí na díla básníků Literární skupiny, která byla ustavena v roce 1921. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje díla jednotlivých autorů na základě několika příznakových jevů. Jedná se o pojmy a motivy smrti a života jakožto dvou neoddělitelných částí lidské existence, religiozity a náboženství a posouvání původních významů, dále o pojetí individua v rámci společenství. Další kapitola se věnuje motivu srdce a vnímání citovosti a emotivní angažovanosti v zájmu budování "nového světa". V poslední kapitole je naznačena dobová reflexe a diskuse s pražským Devětsilem. Autorka interpretuje díla v kontextu s dobovým proudem expresionismu, jehož význam vnímá v širokém slova smyslu, nikoliv jen jako umělecký směr, ale jako "životní pocit", proud, který proniká do všech sfér lidské činnosti. V této optice je pak nahlížena také Literární skupina, která se od expresionismu nedistancovala, ale naopak se k němu ústy svého mluvčího Františka Götze v počátku přihlašovala. V práci je dále sledován tento teoretický záměr, který mnohdy neodpovídá uměleckému gestu. Předkládaná práce se soustředí na díla básníků Literární skupiny, která byla ustavena v roce 1921. Práce je rozdělena do několika kapitol, v nichž autorka interpretuje díla jednotlivých autorů na základě několika příznakových jevů. Jedná se o pojmy a motivy smrti a života jakožto dvou neoddělitelných částí lidské existence, religiozity a náboženství a posouvání původních významů, dále o pojetí individua v rámci společenství. Další kapitola se věnuje motivu srdce a vnímání citovosti a emotivní angažovanosti v zájmu budování ?nového světa?. V poslední kapitole je naznačena dobová reflexe a diskuse s pražským Devětsilem. Autorka interpretuje díla v kontextu s dobovým proudem expresionismu, jehož význam vnímá v širokém slova smyslu, nikoliv jen jako umělecký směr, ale jako ?životní pocit?, proud, který proniká do všech sfér lidské činnosti. V této optice je pak nahlížena také Literární skupina, která se od expresionismu nedistancovala, ale naopak se k němu ústy svého mluvčího Františka Götze v počátku přihlašovala. V práci je dále sledován tento teoretický záměr, který mnohdy neodpovídá uměleckému gestu.
|
host ::
RSS.