|
|
Diakonie v byzantské tradici
SLYVOTSKA, Nataliya
Práce se zabývá pojetím diakonie a službou diákona v byzantské tradici. První část pojednává o diakonii v Novém zákoně. Druhá část je zaměřena na dějinný vývoj Byzantské říše a byzantského obřadu. Paralelně je sledován vývoj diakonie z hlediska charitativního, správního a liturgického, kdy začíná převládat liturgický aspekt diakonie. Třetí část seznamuje s liturgiemi (mšemi) v byzantské tradici se zřetelem k liturgii sv. Jana Zlatoústého. Čtvrtá část analyzuje službu diákona při liturgii sv. Jana Zlatoústého a zdůrazňuje jeho nezastupitelnou úlohu.
|
|
|
Současný stav folklórní tradice v Blatnici pod Svatým Antonínkem
KOSTKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce Současný stav folklórní tradice v Blatnici pod Svatým Antonínkem tematicky navazuje na bakalářskou práci Prvky slovesného písňového folklóru dokumentované v obci Blatnice pod Sv. Antonínkem a jejich místo v kulturní současnosti obce, která byla zaměřena na dokumentaci veškerého dostupného hudebního a písňového materiálu, zaznamenaného v minulosti v dané obci a přístupného v edicích nebo v databázích příslušných odborných pracovišť. Předmětem diplomové práce je konfrontace získaného materiálu s aktuálním stavem folklorní tradice v obci. Základem porovnání jsou materiály získané převážně opakovanými sběry v terénu, mimo jiné i dotazníkovou metodou pro vystižení postoje občanů k folklóru, způsobu a míry uchování tradic. Čtenáři práce jsou seznámeni obecně se stavem folkloru v Blatnici. Následují kapitoly o folklórním roce: informují o udržování a zanikání některých tradice tak, jak aktuálně vypadají, a které místní folklórní spolky se na udržování či obnově folkloru podílejí. V závěru práce jsou shrnuty veškeré poznatky spolu s výsledky dotazníkového šetření a možnosti dalšího využití.
|
|
|
Dodržování a význam tradic v současné české společnosti
URBÁNKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku významu tradic pro studenty a seniory a porovnává jejich důležitost a rozdílnost v jejich chápání mezi uvedenými skupinami respondentů. V první, teoretické části jsou definované a vysvětlené důležité pojmy a uvedeny názory odborníků na téma významu tradic. Dále se v první části popisují jednotlivé svátky v roce a s nimi spojené tradice, ale také novodobé tradice přicházející z ciziny. V druhé, praktické části práce byly vyhodnocovány jednotlivé odpovědi respondentů a ověřovány stanovené hypotézy. Hypotézy byly ověřovány v rámci kvantitativního výzkumu a použitou metodou k získání informací bylo dotazníkové šetření. Tento dotazník obsahoval celkem 57 otázek a byl vyplňován studenty vysokých škol a seniory nad 65 let. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že první stanovená hypotéza tedy, že s nižším věkem občanů České republiky klesá zájem o dodržování českých tradic, byla potvrzena. Druhá stanovená hypotéza, tedy že mladí lidé mají větší povědomí o převzatých tradicích než českých tradicích, se nám během výzkumu rovněž potvrdila. Cílem práce bylo zjistit rozdíl ve vnímání významu a dodržování tradic mezi generacemi a tento cíl byl dle mého názoru splněn. Z výzkumu vyplynulo, že mezi skupinami respondentů se vyskytují rozdíly ve vnímání jednotlivých tradic, v přikládaném významu i v množství dodržování českých tradic. Obě skupiny však zastávají podobný (negativní) názor na novodobé tradice, které jsou přejímány z ciziny. Význam bakalářské práce tkví, dle mého názoru, jednak v deskripci vztahů jednotlivých generací k českým tradicím jako projev vnímání vlastní kultury a pocitu sounáležitosti ve společnosti, ale také vůbec k připomenutí často již pozapomenutých tradic, a tedy i kulturního dědictví společnosti a poukázáním na důležitost přenosu hodnot mezi generacemi.
|
|
| |
|
|
Kulturologické aspekty rozvoje lidských zdrojů a stabilizace venkovských regionů
POPELÁKOVÁ, Lenka
Cílem mé diplomové práce bylo specifikovat a zjistit význam kulturologických aspektů, které působí na rozvoj a stabilizaci venkovských regionů. Hledat oblasti, ve kterých by kulturologické aspekty přispěly k udržení obyvatel na venkově a hledat způsoby, čím by byla zvýšena spokojenost obyvatel s životem na venkově. Nalézt určité kulturní symboly a převládající kulturní dimenze daných společenství, které jsou významným sebepoznávacím prvkem v rámci společnosti. Výzkum byl realizován pomocí klasického dotazníkového šetření v obcích Čkyně a Doudleby a pomocí TBSD (Testu barevně sémantického diferenciálu), který byl použit pro získání kompletních informací o societách Čkyně a Doudleb a jejich převládajících kulturních dimenzí. Výsledky bychom mohli shrnout do následujícího. Problém odchodů obyvatel z venkova nespočívá pouze v nedostatečném občanském vybavení a nabídky služeb v obcích, jak se domnívá mnoho autorů. Důkazem toho je obec Čkyně. Přestože je lépe občansky vybavena než obec Doudleby, obyvatelé (obzvláště ti nově příchozí a jejich potomci) nejsou v obci tolik spokojeni a obec by do budoucna rádi opustili. Doudleby jsou obcí se silnými a stále velice slavenými tradicemi. Noví obyvatelé jsou zde lépe přijímáni mezi starousedlíky a hojně se účastní místního kulturního života. Hlavním přínosem mé diplomové práce je tedy fakt, že kulturní tradice mají velký vliv na stabilizaci obcí. Společně slavené tradice pojí obyvatele k sobě a zlepšují tak sociální vztahy v obci. Tradice jsou kořeny lidí, které jim zabraňují venkov opustit.
|
|
|
Lidové zvyky jižních Čech: Mají šanci přežít nové milénium?
MARHOUNOVÁ, Jitka
Práce se zabývá lidovými zvyky jižních Čech, zda mají šanci přežít další milénium. Na začátku je definován původ a vznik zvyků, poté je uveden přehled svátků církevních a světských a rozdíl mezi zvykem, pranostikou a pověrou. Hlavní část poté obsahuje popis jednotlivých svátků. Obvykle je vysvětlen původ svátků, možná modifikace která se s nimi udála během věků a jak vypadají v dnešní době. K tomu je uveden popis zvyků, které se k tomuto svátku vztahují. Svátky jsou řazeny podle běhu roku, od začátku roku až na jeho konec. Cílem je zjistit, které důvody vedou k tomu, že lidové zvyky pomalu upadají v zapomnění a možnost, jak to napravit.
|
|
|
Možnosti a přesahy tradiční lidové architektury jako inspirace pro ekologicky šetrnou architekturu současnosti
KURINCOVÁ, Marie
Práce se zabývá možností využití tradičních poznatků a způsobů výstavby s ohledem na dnešní životní styl a moderní technologie, se zdůrazněním důležitosti hodnoty odkazu, respektu ke krajinnému rázu, individualitě i úctě k okolnímu prostředí. Jde především o poskytnutí informace, jaký převládá současný stav v oblasti architektury rodinných domů a jaké máme možnosti výběru. Se zaměřením na ekologickou architekturu, konkrétně na dřevostavby. V úvodu práce je vystižena problematika současné architektury. Zabývám se zde otázkou, zda musí být tradice a moderní způsob života skutečně v rozporu. Jak dnes měníme své prostředí a jaké jsou možné důsledky do budoucna. Další část práce je zaměřena na tradiční lidové stavby v oblasti Jižních Čech, především v Pošumaví. Druhy staveb, použití a zpracování materiálu a jejich začlenění do krajiny. V poslední části se věnuji ekologické architektuře současnosti. Nejprve jejímu obecnému shrnutí a vytyčení jejího cíle. Následně konkrétnímu zaměření na dřevostavby, které odpovídají tradičním poznatkům a zkušenostem při těžbě a zpracování dřeva.
|
|
|
Lidová tradice ve spojitosti s liturgickým rokem v mikroregionu Ostrožsko
BROŽOVÁ, Eva
Tato práce je zaměřena na lidové zvyky a jejich propojení s liturgickým kalendářem. Mým cílem je popsat a promítnout jednotlivé zvyklosti a tradice, ty, které se nadále aktivně provozují, ale i ty, jenž jsou v současnosti pouze vzpomínány, do liturgického roku. V první části se seznamujeme s regionem Ostrožsko. Jsou zde nastíněny základní údaje a stručná historie jednotlivých obcí, které do regionu patří. Ve druhé části je mimo jiné definována liturgika a blíže popsáno slavení významných svátků liturgického kalendáře. Obě tyto části se následně propojují ve třetí kapitole. Zaměřuji se na to, jak se projevuje náboženství v jednotlivých svátcích, jak se vzájemně doplňují zvyky a tradice s vírou v tomto regionu. Zároveň poukazuji na to, které zvyky se již nedochovaly a které jsou naopak v oblibě po celém regionu.
|
|
|
Geneze rodiny v rámci postmoderní společnosti
VILÍMOVÁ, Jana
Hlavním pilířem rodiny se stal partnerský vztah, uspokojení individuálních potřeb a možnost seberealizace jak muže tak ženy. Toto genderové hledisko nabylo na aktuálnosti s dopadem na celou společnost. Postmoderní společnost lidem nabídla více individuální svobody a možnost volby. Průměrný věk ženicha vzrostl z 24,6 na 28,9 let a nevěsty z 21,8 na 26,5 let. V obci Mirošovice je v období od 1974 {--} 1989 průměrný věk nevěsty 21,64 let (v období 1990 {--} 2005 je 25,89 let) a ženicha 24,55 let (v období 1990 {--} 2005 je 29,29 let). Potvrzuje se tedy předpokládaná hypotéza H1 - Věk snoubenců při vstupu do manželství je za období 1990 {--} 2005 vyšší nežli za období 1974 {--} 1989. Cílem mé diplomové práce je zmapování situace v letech 1990 {--} 2005 a její porovnání s lety předchozími (rovněž patnáctileté období, a to od roku 1974 do roku 1989). Zvolila jsem kvantitativní typ výzkumu, analýzu věcných skutečností - primární a sekundární analýzu dat, vycházející z datového souboru evidence obyvatel trvale bydlících v obci Mirošovice. Ve sledovaném souboru (127 párů) jsou zahrnuty manželské páry, trvale bydlící v obci Mirošovice, jejichž manželství setrvalo ke dni 31. 12. 2005. Od 90. let dochází ke zvyšování věkového rozdílu manželů. Přibývá také párů, kdy je žena starší než muž. V Mirošovicích celkový průměr věkového rozdílu mezi snoubenci (bez ohledu na pohlaví staršího partnera) za období 1974 {--} 1989 je 4,49 let a za období 1990 {--} 2005 pak 3,92 let, což potvrzuje hypotézu H2 - Věkový rozdíl mezi partnery, kteří uzavřeli manželství po roce 1990 (za období 1990 {--} 2005) je menší nežli za období 1974 {--} 1989. Shodně tedy výsledky za obě období vypovídají, že se souvislost s volbou staršího partnera o více jak pět let a věkovým rozdílem jejich rodičů neprokázala a hypotéza H3 - Věkový rozdíl (více jak pět let) snoubenců nemá přímou souvislost s věkovým rozdílem jejich rodičů, se potvrdila. Hypotéza H4 - Věkový rozdíl snoubenců, kde starší partnerkou je žena, má přímou souvislost s věkovým rozdílem rodičů nevěsty či ženicha, kde matka je starší než otec, se tedy nepotvrdila. Individualizace charakterizující novodobé změny rodinného života přináší hlavně nejstarším osamělým ženám, ale i mužům, mnohé ekonomicko-sociální, zdravotní i psychologické problémy.
|
|
|
Srovnávací analýza cestovního ruchu Thajska a Laosu
Tichá, Alena ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou a následným srovnáním cestovního ruchu Thajska a Laosu. Obecně vychází z celosvětových trendů v oblasti cestovního ruchu se zvláštní pozorností věnovanou jihovýchodní Asii. Na základě studií v oblasti historie, geografických podmínek a vládních programů zemí bylo určeno východisko a připravenost každé země na cestovní ruch. V potaz byla brána i samotná historie a vývoj cestovního ruchu v zemích jak na obecné rovině nedávných historických událostí, tak i specificky k individuálním turistickým destinacím. Součástí této práce je i výzkumná sonda, která zjišťovala postoj veřejnosti vůči Thajsku a Laosu a zároveň mapovala vědomosti, kterými běžný potencionální účastník cestovního ruchu disponuje. V další části je analyzována nabídka českých a německých cestovních kanceláří. Na základě této nabídky byl vytvořen přehled dosažitelných destinací prostřednictvím daných zprostředkovatelů. V neposlední řadě se práce zabývá i podnikatelskými příležitostmi a podmínkami investicí a založení cestovní kanceláře na území Thajska a Laosu.
|
host ::
RSS.