|
|
Vliv probiotik a prebiotik na imunitní systém člověka
Pavlíčková, Tereza
Tato bakalářská práce Vliv probiotik a prebiotik na imunitní systém člověka se zaobírá jejich příznivými účinky na zdraví člověka a využitím při léčbě řady onemocnění. V první části je popsána střevní mikroflóra a vlastnosti a účinek probiotik. Jsou rozebrány jednotlivé probiotické kmeny a následně charakteristika a vlastnosti prebiotik a jejich druhy. V poslední části je popsán výskyt probiotik a prebiotik v potravinářství a v různých doplňcích stravy.
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika - jsou vůbec účinná?
Šmídová, Zuzana ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Pechar, Radko (oponent)
Probiotika a prebiotika tvoří důležitou součást naší stravy a mají řadu pozitivních účinků na lidský organizmus. Jejich kombinací vznikají synbiotika. Cílem práce bylo v teoretické části vytvořit ucelený přehled dosavadních poznatků na daná témata a v praktické části zjistit úroveň informovanosti lidí s ohledem na jejich výskyt a účinky. V praktické části bylo využito dotazníkového šetření. Po vyhodnocení všech dotazníků bylo zjištěno, že nejvíce lidem je známá problematika probiotik, mnohem méně lidem prebiotik a velmi nízkému procentu respondentů téma synbiotik. Mléčné kysané výrobky konzumuje 88,3 % respondentů, nejčastěji 2-3 x týdně; zbytek, který je nekonzumuje, tak činí hlavně z důvodu nechuti anebo nějaké formy intolerance. Respondenti znají i jiné kvašené výrobky (zelí, zelenina), které ale konzumují mnohem méně často než kysané mléčné výrobky. Nejméně často konzumují doplňky stravy obsahující tyto látky. Vzhledem k nízké informovanosti lidí o prebioticích a synbioticích by bylo vhodné zlepšit informovanost veřejnosti, co by určitě přispělo k jejich vyšší konzumaci, hlavně ve formě jejich potravinových zdrojů. klíčová slova: probiotika, prebiotika, synbiotika, zakysané mléčné výrobky, doplňky stravy
|
|
|
Vláknina v prevenci chorob: Příjem u dospívajících a dospělých
HORBANIUCOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce je Vláknina v prevenci chorob: příjem u dospívajících a dospělých. V teoretické části jsou základní informace o vláknině, o zdrojích vlákniny, o rozdělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou a v rámci každé skupiny jsou uvedeni a popsáni její zástupci. Druhá polovina teoretické části je zaměřena především na působení vlákniny v prevenci některých chorob, a nakonec je uveden doporučený příjem vlákniny pro dospělé děti a její možné nežádoucí účinky při nadbytečném příjmu. Cílem praktické části bylo zjistit informovanost dospívajících a dospělých o fyziologických účincích vlákniny na lidský organismus a zmapování výživových zvyklostí respondentů se zaměřením na příjem vlákniny. Pro naplnění těchto dvou cílů byl využit dotazník. Třetím cílem bylo porovnat denní přísun vlákniny u dospívajících a dospělých s doporučeními pro příslušnou věkovou skupinu. K naplnění třetího cíle sloužily jídelníčky, které respondenti zapisovali po dobu čtyř dní. Získané jídelníčky byly propočítány v programu "Nutriservis Professional". Výzkumný soubor tvořilo 10 respondentů, kteří byli rozděleni dle věku na dvě skupiny. První skupinu tvořili dospívající ve věku 14-16 let a druhou skupinu tvořili dospělí ve věkovém rozmezí 20-25 let. Podle výsledků výzkumu většina respondentů v otázkách zjišťujících informovanost o vláknině a jejích účincích na lidský organismus zvolila převážně správné odpovědi. Z části výzkumu zjišťující příjem vlákniny vyplývá, že je u respondentů nedostačující a u některých průměrný příjem nepokryje ani 50 % z doporučení pro přísun vlákniny pro danou věkovou skupinu.
|
|
|
Příjem vlákniny ve vyspělých zemích a možnosti jeho zvyšování v populaci
Ježková, Kristýna ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příjmem vlákniny a možnostmi jeho zvyšování. Hlavním cílem práce je zhodnotit skutečný příjem vlákniny v populaci a zjistit, zda lidé vlastně vědí, co to vláknina je a kolik by jí měli denně přijmout. Teoretická část je zaměřena na vlákninu jako takovou. Je zde popsána její charakteristika, rozdělení, vlastnosti a zdroje. Také je zde prezentován vliv vlákniny na zdravotní stav člověka a důsledky při nedostatečném či naopak nadměrném příjmu vlákniny. Praktická část je zaměřena na reálný příjem vlákniny v populaci. Je provedena formou dotazníkového šetření, v rámci kterého zjišťuji jaké vědomosti dotazovaní o vláknině mají, ale především jak často přijímají potraviny obsahující vlákninu. Dotazníky jsem rozdávala z velké části zákazníkům jedné nejmenované lékárny a zdravé výživy v Praze a ostatním kolemjdoucím. Celkem se mi podařilo vysbírat 84 dotazníků. Ze zhodnocení výsledků vyplývá, že značná většina dotázaných má představu o tom, co je to vláknina a které potraviny ji obsahují nejvíce, ale už nevědí, jaký je doporučený denní příjem. Přesto polovina dotázaných si myslí, že přijímají vlákniny dostatek. Příjem vlákniny u mužů a žen nebyl až tak rozdílný. Největší odlišnost byla u konzumace ořechů a semínek. Ženy je konzumovaly mnohem častěji než muži. Další odlišností...
|
|
|
Enkapsulace probiotik a prebiotik do výrobků pro dětskou výživu
Šnajdarová, Karolína ; Němcová, Andrea (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem doplňku stravy pro dětskou výživu s obsahem probiotických bakterií kmene Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve a s obsahem vhodného prebiotika. Jako prebiotika byly testovány Inulin, Chia vláknina, Bambusová vláknina, Chlorella + Spirulina a Jakon sirup. Teoretická část práce se zaměřuje na probiotika, prebiotika a jejich biologický vliv. V experimentální části byla řešena možnost enkapsulace do alginátových částic a lyofilizace probiotických buněk za účelem nalezení jejich vhodné formy ve finálním produktu. Tyto různé formy probiotik s přídavkem prebiotik byly podrobeny modelovému trávení. Bylo zjištěno, že přídavek prebiotika výrazně zvyšuje viabilitu buněk a také jejich odolnost vůči trávicím šťávám. Viabilitu buněk pak nejvíce podporoval Jakon sirup. Vybraná prebiotika byla také podrobně charakterizována. Byl stanoven obsah celkových a redukujících sacharidů, obsah oligosacharidů, bílkovin, lipidů, polyfenolů a chlorofylů. S ohledem na dosažené výsledky byla vybrána tři prebiotika s nejlepšími vlastnostmi, kterými jsou Chia vláknina, Chlorella + Spirulina a Jakon sirup. Na závěr byl s ohledem na nejvhodnější prebiotika navržen doplněk stravy s obsahem lyofilizovaných alginátových částic a prebiotik ve formě sypkého přípravku a také žvýkacích bonbónů ve tvaru gumových medvídků.
|
|
|
Konzumace vlákniny v seniorském věku
ŠÁLEK, Jan
Tématem této bakalářské práce je Konzumace vlákniny v seniorském věku. V dřívějších letech byla vláknina brána jako látka zbytečně zatěžující lidský organismus. Postupem času bylo zjištěno, že má poměrně velký vliv na zdraví člověka především tím, že slouží jako prebiotikum pro synbiotické bakterie osidlující trávicí trakt. Stále převládá dělení vlákniny na rozpustnou a nerozpustnou, přestože některé druhy vlákniny nelze zcela s určitostí zařadit ani do jedné skupiny, protože mají vlastnosti obou. Denní doporučená dávka je 30 g. Ke zpracování praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Prvním cílem práce bylo zjistit, kolik vlákniny senioři konzumují. Druhým cílem bylo porovnat konzumaci vlákniny u seniorů žijících samostatně a seniorů žijících v domovech pro ně určených. Výzkumný soubor u první výzkumné otázky tvoří 20 seniorů z Jihomoravského kraje starších 65 let. V druhé výzkumné otázce tvoří výzkumný soubor 5 domovů pro seniory z celé České republiky. Všichni respondenti dostali záznamový arch na jeden týden a pokyny jak jej vyplňovat. Získané jídelníčky byly následně propočítány v programu "Nutriservis Profesional". Výsledky ukazují vyšší konzumaci vlákniny než je průměr v České republice, ale stále chybí téměř polovina do naplnění doporučené denní dávky. Zároveň bylo sledováno i BMI a jeho vliv na konzumaci vlákniny. Žádný významný vliv shledán nebyl, jelikož nadváhu kromě jednoho respondenta měli všichni dotazovaní. U vyhodnocených jídelníčku z domovů pro seniory je znát finanční limit, tudíž žádné celozrnné produkty, téměř žádná zelenina a malé množství ovoce. I přes tyto omezení je průměrná konzumace vlákniny téměř stejná jako u seniorů žijících samostatně. V závěru je navrženo jak i přes nízké finanční prostředky navýšit příjem vlákniny a zamezit nebo alespoň snížit problémy spojené s její nízkou konzumací. Doporučení u respondentů jsou individuální pod každým vyhodnocením.
|
|
|
Biologické vlastnosti kaseinomakropeptidu
Vašíčková, Klára ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky o biologických vlastnostech kaseinomakropeptidu. Kaseinomakropetid je hydrofilní, většinou glykosylovaný polypeptid, jež vzniká z kappa-kaseinu během procesu proteolýzy této bílkoviny účinkem enzymu chymozinu.
Polypeptid vykazuje řadu zajímavých funkčních a biologických vlastností, díky nimž má potenciál pro široké využití v potravinářském průmyslu a vývoj nových potravin s přidanou hodnotou. Mezi jeho hodnotné fyzikálně-chemické schopnosti patří povrchová aktivita (emulgační a pěnotvorné vlastnosti), želírovací a adsorpční vlastnosti, termo- a acidobazická stabilita. Z biologických účinků lze jmenovat zejména antialergenní, antibakteriální, antikariogenní, antivirotické, dietetické a imunomodulační prebiotické vlastnosti a vliv na gastrointestinální trakt.
Řadou studií bylo pozorováno, že vyšší biologickou aktivitu vykazují glykosylované formy kaseinomakropeptidu, ať již v nativní či hydrolyzované formě. Důležitý je zejména obsah kyseliny sialové. Dobré bioaktivní schopnosti prokázaly též konjugáty polypeptidu s galaktooligosacharidy. Antibakteriální účinek kaseinomakropeptidu byl prokázán například u patogenních kmenů bakterií Escherichia coli ETEC K88, Salmonella enterica subsp. enterica sérotyp typhimurium CECT 443 a Listeria monocytogenes CECT 935. Prebioticky polypeptid působil mimo jiné na mikroorganismy Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB12, Bifidobacterium bifidum CCDM 94, Bifidobacterium thermophilum RB 267, Lactobacillus bulgaricus ATCC 7517, Lactococcus lactis subsp. lactis a Lactobacillus rhamnosus RW-959-M. Antikariogenní vlastnosti kaseinomakropeptidu byly s úspěchem uplatněny na vybrané kmeny Streptococcus mutans, sanguis a sobrinus a modelový systém hydroxyapatitu. Glykosylované formy polypeptidu také stimulovaly sekreci žaludečních a pankreatických enzymů a cholecystokininu, avšak nebyl prokázán jeho pozitivní vliv na potlačení chuti k jídlu, pocitu hladu a množství přijaté stravy a energie.
|
|
|
Vliv prebiotik na přežívání bifidobakterií v trávicím traktu
Štěrba, Vojtěch ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Mikrobiota intestinálního traktu hospodářských zvířat představuje složitý a rozmanitý ekosystém, který je v přímé korelaci se zdravotním stavem hostitele. Jednou z možností ovlivnění střevní mikrobioty pozitivním směrem je podávání probiotik, prebiotik nebo jejich vhodné kombinace zvané jako synbiotikum. Pomocí subtilních zásahů je možné dosáhnout zdravotních benefitů, zvýšení některých ukazatelů užitkovosti i zlepšení ekonomické situace chovu.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je vliv prebiotik na současně podávaná probiotika a celkové složení bakteriálních druhů střevní mikrobioty. Sledovány byly tři skupiny telat, jedné skupině byla ve věku dvou dní života podána probiotická směs pěti kmenů bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. animalis (2 kmeny), B. choerinum, B. thermophilum a B. longum ssp. suis, pro jejich snadnou diferenciaci, od přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, z nich byly vytvořeni rifampicin rezistentní mutanti (RRBif), kteří byli podáni ve formě kysaného mléka. Druhé skupině telat byla podána stejná směs pěti kmenů bifidobakterií a každý den jim bylo do denní krmné dávky přidáváno prebiotikum složené z fruktooligosacharidů a galaktooligosacharidů. Třetí skupina, které nebyla podávána probiotika ani prebiotika, sloužila jako kontrola. Množství jednotlivých složek střevní mikrobioty bylo stanoveno kultivačně.
Z výsledků je patrné, že podané bifidobakterie jsou schopny přežívat průchod trávicím traktem a dva dny od podání se vykytovaly v množství 107 CFU/g u skupiny telat, kterým byla podávána pouze probiotika a 108 CFU/g u telat, kterým byla podávána synbiotika. Dále byl zaznamenán pozvolný pokles až na 104 CFU/g u obou skupin. Signifikantní rozdíl (p=0,05) mezi množstvím RRBif u skupin telat, kterým byla podávána probiotika a synbiotika byl zaznamenán pouze dva dny po podání toho aditiva, tzn. ve čtyřech dnech věku telat. Podávání probiotik a synbiotik zvýšilo množství přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné.
|
|
|
Degradace komplexních karbohydrátů bifidobakteriemi
Makovská, Marie ; Bunešová, Věra (vedoucí práce) ; Švejstil, Roman (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám schopností různých kmenů bifidobakterií využívat některé komplexní karbohydráty jako zdroj energie. Pro tuto práci bylo použito 112 kmenů rodu Bifidobacterium, které pocházely z rozdílných ekologických nik. Byly použity oficiální sbírkové typové i netypové kmeny, dále pak kmeny divoké, některé z nich byly izolovány pracovníky a studenty Katedry mikrobiologie, výživy a dietetiky na ČZU. Čisté kultury byly naočkovány do médií obohacených o různé substráty (3 typy škrobu a rezistentní dextrin Nutriosa), přičemž testované substráty byly vždy jediným zdrojem uhlíku. Média obsahovala bromkresolovou červeň jako pH indikátor. Pozitivní vzorek kultury, který dokázal utilizovat daný substrát, se projevil změnou barvy, jelikož zde došlo ke tvorbě metabolitů (kyseliny octové a mléčné), což se projevilo snížením pH.
Dále byly kultury testovány na schopnost degradace škrobu tzv. deskovou metodou. Petriho misky obsahovaly agar obohacený o škrob a do předem vytvořené jamky inokulovaný testovaný kmen. Po anaerobní kultivaci, barvení Congo red činidlem a opláchnutí NaCl, byly hodnoceny světlé zóny kolem vzorku, které dokazovaly degradaci substrátu kulturou.
Vyhodnocením testů bylo zjištěno, že schopnost utilizace škrobu je častější pro kmeny animálního původu (které jsou i druhově nejrozmanitější). Pozitivně reagovalo 59,7 % zvířecích kmenů z celkového počtu 61 (20 různých druhů z 35 testovaných). U kmenů pocházejících z lidských zdrojů byla schopnost degradace škrobu nižší, pouze 26 % kmenů ze 42 testovaných dokázalo degradovat škrob. Tyto pozitivní kmeny však zahrnují 8 různých druhů ze 14 testovaných. Ze 6 kmenů bifidobakterií izolovaných z potravinových zdrojů to byly pouze 2 kmeny, pocházející z probiotického produktu ve formě kapek a mongolského tradičního fermentovaného nápoje "airag", vyráběného z mléka klisny (2 různé druhy ze 4 testovaných). Všechny 3 kmeny, které byly izolovány z odpadních vod, reagovaly pozitivně (každý kmen byl jiného druhu).
Na základě výsledků testů můžeme potvrdit určitou substrátovou preferenci daných kmenů bifidobakterií, která závisí na místě jejich výskytu.
|
|
|
Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku
KŘÍŽKOVÁ, Ivana
Tématem bakalářské práce je Vláknina a její konzumace na nemocničním lůžku. Vláknina je definována jako sacharidová složka potravy, kterou nedokáže člověk zpracovat vlastními enzymy a byla původně považována za balastní složku potravy. V průběhu doby se zjistilo, že se jedná o součást potravy, která je fermentována bakteriemi tlustého střeva, pro které je substrátem a které ji následně zpracovávají na látky určené lidskému organismu. Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou, obě složky jsou pro lidskou výživu nezbytné. Doporučený příjem vlákniny je 30 g denně u dospělého. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořily dva čtrnáctidenní jídelníčky z nemocničních zařízení. Jeden jídelníček pocházel z nemocničního zařízení Středočeského kraje a druhý z Jihočeského kraje. Pomocí programu "Nutriservis Profesional" byl u diet propočítán obsah vlákniny a získané hodnoty porovnány s doporučenou denní dávkou získanou z knihy Referenční hodnoty pro příjem živin a S výživou po celý rok. U diet byla propočítána i energetická hodnota, množství bílkovin, tuků a sacharidů a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami. Součástí výzkumného šetření byl i rozhovor s nutričními terapeutky daných nemocničních zařízení o stravě pacientů a řešení zdravotních problému z nedostatku vlákniny. Rozhovor se skládal z osmi otevřených otázek zaměřených na konzumaci vlákniny, odmítání potravin obsahující vlákninu, zdravotní problémy a jejich řešení z nedostatku a náhrada při nedostatku vlákniny v jídelníčku. Výsledky propočtu jídelníčku ukazují u prvního nemocničního zařízení, že deficit vlákniny se vyskytuje především u diety tekuté, a mixované stravě naopak u diety racionální, diabetické a u stravy batolat a větších dětí je dostačující. Druhé nemocniční zařízení má nedostatečné množství vlákniny především u diety diabetická šetřící nebo u diety omezením tuků geriatrické, dostatek vlákniny se nachází především u diety diabetické. Při rozhovorech zjišťujících, jak nutriční terapeutky řeší problematiku vlákniny v jídelníčku, byly odpovědi podobné. Nemocniční zařízení ve Středočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a luštěniny. Pacienti starší věkové kategorie se zácpou, střevním onemocněním nebo trpící nadýmáním nejčastěji odmítají vlákninu, především luštěniny. Pokud má pacient zdravotní problémy z nedostatku vlákniny, nutriční terapeutky tento problém řeší edukací a zařazením ovoce, zeleniny a celozrnného pečiva do stravy pacienta. Nemocniční zařízení v Jihočeském kraji nejčastěji do stravy zařazuje brambory, rýži, ovoce, luštěniny, zeleninu a celozrnné pečivo. Vlákninu odmítají senioři a lidé trpící průjmovým onemocněním. Zdravotní problémy vzniklé z nedostatku vlákniny nutriční terapeutky řeší doporučením potravin s obsahem vlákniny nebo podáním výživových doplňku například NutriFibre.
|
host ::
RSS.