Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj a optimalizace přípravy masti na hojení popálenin
Müllerová, Kristýna ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl připravit masti na bázi masťového základu s přídavkem bioaktivní složky chlorofylu podle receptury od neznámého lékaře. V teoretických základech byla provedena základní charakteristika emulzí, byla popsána zejména jejich nestabilita a možné způsoby stabilizace. Dále je čtenář obeznámen s bioaktivní látkou chlorofylu, vybranými mastmi na hojení popálenin a ran a na závěr s využitím v medicíně. V Experimentální části byla popsána příprava emulzních základů mastí. Na základě provedené analýzy stability pomocí analytické odstředivky byly vybrány dva masťové základy, do kterých byly přidány další složky – chlorofyl, včelí vosk a extrakt z heřmánku pravého. Byla studována stabilita při 25 °C a 37 °C kompletně připravených mastí, tato analýza byla provedena i po delším časovém intervalu. S využitím ATR-FTIR spektrometrie byly u připravených mastí, jednotlivých složek masťového základu i samotného chlorofylu identifikovány přítomné funkční skupiny. Na základě měření stability zhotovených mastí a reologického měření (oscilační a rotační měření) bylo vyhodnoceno, že nejlepší vlastnosti vykazovala připravená mast s masťovým základem tvořeným 30 hm. % bílou vazelínou a 70 hm. % syndermanem.
Fotoaktivní chlorofylové nanočástice
Ludačka, Pavel ; Mosinger, Jiří (vedoucí práce) ; Lang, Kamil (oponent)
Byly připraveny fotoaktivní sulfonované i nesulfonované polystyrenové nanočástice (NPs) s enkapsulovaným THF extraktem ze špenátu setého (Spinacia oleracea). Příprava NPs je založena na jednoduché nanoprecipitační metodě, která používá totéž rozpouštědlo (THF) pro rozpuštění výchozí sulfonované či nesulfonované polystyrenové nanovlákenné membrány i pro vlastní extrakci. Na základě spektrální a HPLC analýzy bylo zjištěno že THF extrakt, resp. NPs obsahují chlorofyl a, chlorofyl b, β-karoten a lutein. Pomocí časově rozlišené spektroskopie bylo prokázáno, že extrakt je silným zdrojem singletového kyslíku O2(1 g) díky přítomnému chlorofylovému fotosensitizeru. Fotogeneraci O2(1 g) částečně tlumí v extraktu přítomné karotenoidy, které zhášejí O2(1 g). K snížení zhášecího efektu karotenoidů je možné použít zředěný extrakt nebo před-ozářené vzorky viditelným světlem, ve kterých rychle se fotodegradující karotenoidy nemají výrazný zhášecí efekt. Silný fotooxidační a antibakteriální efekt NPs připravených z extraktu fotogenerujícího O2(1 g), byl prokázán vůči chemickým substrátům a Escherichia coli. Fotoaktivita NPs je iniciována viditelným světlem. Klíčová slova Chlorofyl, fotosensitizer, nanočástice, singletový kyslík
Antiproliferative effects of heme catabolic pathway's products
Koníčková, Renata ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá metabolismem hemu s hlavním zaměřením na žlučové pigmenty. Data z posledních let ukazují, že bilirubin není jen pouhým odpadním produktem katabolické dráhy hemu, ale že vykazuje řadu významných biologických vlastností, včetně účinků antiproliferačních. Metabolismus bilirubinu však není doposud zcela poznán, což brání posoudit i jeho potenciální působení protinádorové. Cílem předkládané disertační práce bylo tedy osvětlit některé metabolické aspekty katabolické dráhy hemu, se zřetelem na antiproliferační vlastnosti jejích produktů. Vzhledem k faktu, že bilirubin významně ovlivňuje kancerogenezi tlustého střeva, zabývali jsme se nejprve dosud ne příliš známými aspekty metabolismu bilirubinu střevními bakteriemi. Dále jsme studovali neurotoxické účinky bilirubinu na zvířecím modelu hyperbilirubinemických Gunnových potkanů - distribuci v mozku a odbourávání za patologických podmínek, jako jsou např. novorozenecká žloutenka či Criglerův-Najjarův syndrom. Zabývali jsme se možným zlepšením dosavadní léčby závažných nekonjugovaných hyperbilirubinemií a to zvýšením účinků fototerapie podáváním sérového albuminu. Hlavním důvodem těchto studií byla skutečnost, že mechanismy neurotoxických účinků bilirubinu jsou povětšinou shodné s mechanismy, kterými se bilirubin uplatňuje v...
Adaptogeny v rostlině Shizandra chinensis
Pospíchalová, Lucie ; Půčková, Helena (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rostlinnými adaptogeny (bioaktivními látkami) rostliny Schisandra chinensis. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci rodu Schisandra, charakterizaci rostliny, její vlastnosti, výskyt a využití této rostliny. Dále je popsáno působení těchto adaptogenů na organismus a predikce možného využití v potravinových doplňcích. Také byly vytipovány vhodné regionální pěstební klimatické zóny. Experimentální část práce se zabývá extrakcí plodů a listů v rostlině Schisandra chinensis. Z extraktů listů byl dále stanoven obsah chlorofylu a, chlorofylu b pomocí UV – VIS spektrofotometrie, kdy bylo potvrzeno množství chlorofylu v poměru 3:1 pro rostliny v optimálních rostoucích podmínkách. Nakonec byl proměřen obsah adaptogenu schisandrinu A v sušených plodech s různou extrakcí pomocí HPLC. Ve všech plodech byl potvrzen schisandrin v odlišném množství.
Hodnocení změn obsahu vybraných bioaktivních látek v semenech lnu setého (\kur{Linum usitatissimum} L.) během klíčení
HAŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá určením vlivu klíčení na obsah některých bioaktivních látek lněného semene (Linum usitatissimum L.). Použita byla odrůda Libra, která byla nakličována po deset dní ve dvou variantách: ve tmě a při plném osvětlení 24 h denně. Vzorky byly odebrány 2., 4., 6., 8. a 10. den. Zjišťován byl obsah sušiny, tuku, celkových dusíkatých látek, bílkovin, bílkovinné spektrum, obsah chlorofylu, celkových polyfenolických látek a antioxidační aktivita. Sušina v průběhu klíčení klesala, stejně tak obsah lipidů, bez ohledu na světelné podmínky. Obsah dusíkatých látek se během klíčení příliš neměnil. Zaznamenán byl nárůst bílkovin v závislosti na délce klíčení a osvětlení. Analýza bílkovinných spekter potvrdila probíhající hydrolýzu bílkovin. Obsah chlorofylu se klíčením zvyšoval pouze u semen klíčených na světle. Klíčením se zvýšil i obsah celkových polyfenolů a antioxidační aktivita. U posledních dvou jmenovaných bylo pozorováno zhruba dvojnásobné navýšení v obsazích po odtučnění.
Spektrofotometrické stanovení chlorofylu
Rábová, Petra ; Vavrčíková, Veronika (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení chlorofylu v listech metodou extrakční spektrofotometrie. Teoretická část přináší informace o fotosyntéze, stresových faktorech či adaptaci rostlin, dále o fotosyntetických pigmentech (zejména chlorofylu-a) a aplikaci spektrofotometrie a dalších metod stanovení chlorofylu. Experimentální část se zaměřuje na nasazení ekotoxikologického testu a především jeho vyhodnocení dvěma nezávislými metodami. Konkrétně se jednalo o stanovení inhibice růstu biomasy a nově o spektrofotometrické stanovení množství chlorofylu. Výsledky mezi sebou navzájem korelují, a proto se stanovení chlorofylu jeví jako vhodné rozšíření obvyklých vyhodnocovacích metod ekotoxikologických testů.
Metabolismus železa a mědi u jednobuněčných mořských řas rodu Ostreococcus
Pilátová, Jana ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Falteisek, Lukáš (oponent)
Nejmenší volně žijící eukaryot Ostreococcus tauri a jeho příbuzné druhy a ekotypy jsou vynikajícími modelovými organismy pro studium příjmu železa. Tato otázka má velký ekologický přesah s odkazem na život mořského fytoplanktonu v oceánských pouštích a dalších oblastech moří, s limitací železem, popř. také zdroji mědi, jejíž metabolismus je s železem zřejmě úzce spjat. Našimi pokusy jsme simulovali podmínky oceánů s limitujícími koncentracemi iontů železa a mědi a jako kontrolu jsme zvolili podmínky dostačující. Růst buněk se lišil zejména v závislosti na zdrojích železa, kdy bez jeho limitace rostly dvakrát i třikrát rychleji. Výjimkou byl O. lucimarinus, u nějž se limitace železem vůbec neprojevila. Zřejmě je velmi dobře adaptován na své přirozené prostředí otevřeného oceánu s vysokým osvitem a vyšší mírou limitace živinami v porovnání s ostatními ekotypy. Po druhém týdnu kultivace s přesazením do media se shodnými podmínkami jsme také prokázali vliv dostupnosti iontů mědi na růst řas, opět s výjimkou O. lucimarinus. Na koncentraci iontů železa také pozitivně závisí obsah hemu b a chlorofylu a a b, bez signifikantního vlivu dostupnosti iontů mědi. Na tyto látky úzce spjaté s fotosyntézou má vliv také cirkadiánní rytmus, kdy přes den jejich koncentrace narůstají a v noci opět klesají, tento efekt...
Antiproliferative effects of heme catabolic pathway's products
Koníčková, Renata ; Vítek, Libor (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Farghali, Hassan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá metabolismem hemu s hlavním zaměřením na žlučové pigmenty. Data z posledních let ukazují, že bilirubin není jen pouhým odpadním produktem katabolické dráhy hemu, ale že vykazuje řadu významných biologických vlastností, včetně účinků antiproliferačních. Metabolismus bilirubinu však není doposud zcela poznán, což brání posoudit i jeho potenciální působení protinádorové. Cílem předkládané disertační práce bylo tedy osvětlit některé metabolické aspekty katabolické dráhy hemu, se zřetelem na antiproliferační vlastnosti jejích produktů. Vzhledem k faktu, že bilirubin významně ovlivňuje kancerogenezi tlustého střeva, zabývali jsme se nejprve dosud ne příliš známými aspekty metabolismu bilirubinu střevními bakteriemi. Dále jsme studovali neurotoxické účinky bilirubinu na zvířecím modelu hyperbilirubinemických Gunnových potkanů - distribuci v mozku a odbourávání za patologických podmínek, jako jsou např. novorozenecká žloutenka či Criglerův-Najjarův syndrom. Zabývali jsme se možným zlepšením dosavadní léčby závažných nekonjugovaných hyperbilirubinemií a to zvýšením účinků fototerapie podáváním sérového albuminu. Hlavním důvodem těchto studií byla skutečnost, že mechanismy neurotoxických účinků bilirubinu jsou povětšinou shodné s mechanismy, kterými se bilirubin uplatňuje v...
Chemismus a fyzikální parametry rybníků během hydrologického roku
HUMMELOVÁ, Světlana
Chemismus a fyzikální parametry rybníků během hydrologického roku. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit vybrané fyzikální a chemické parametry rybníku Dehtář, uplatnit je k posouzení vlivu na kapra obecného a zjištěné výsledky porovnat s literaturou. Ve dnech 29. 6., 16. 7., 12. 8. a 4. 10. 2016 se na rybníku Dehtář uskutečnilo měření těchto fyzikálně chemických parametrů: koncentrace kyslíku (mg-l-1), teplota vody (°C), pH, průhlednost (m) a koncentrace chlorofylu (?g-l-1). K měření těchto parametrů byl použit standardní kalibrovaný terénní měřák EXO2 a Secchiho deska. Rybník byl proměřený ve dvou transektech se zaměřením na hloubku, přítok, odtok a místa krmení ryb. Pro lepší vyhodnocení byla do výsledků zařazena i data naměřená státním podnikem Povodím Vltavy (koncentrace kyslíku, teplota a světelný režim). Rybník Dehtář je využíván hlavně k intenzivnímu chovu ryb. Na rybníku hospodaří Rybářství Hluboká cz., s. r. o. Obsádka rybníku je polykulturní, ale dominantní chovanou rybou je kapr obecný, dále pak amur bílý, štika obecná, candát obecný a sumec velký. Rybník se pravidelně krmí, vápní a hnojí. Z naměřených dat vznikla jak časová, tak prostorová vizualizace základních fyzikálních a chemických parametrů v rybníce. Z prostorové vizualizace rybníku vyplývá, že fyzikálně-chemické parametry jsou ovlivňovány zejména kvalitou přítokové vody, variabilitou dna, povětrnostními podmínkami a také místem krmení ryb. Z časové vizualizace následně vyplývá, že nejvyšší rozdíly našich naměřených hodnot byly zaznamenány v době teplotní stratifikace vody dne 29. 6. 2016. Tento den bylo rozmezí hodnot pH od 7,1 do 9,1. V ostatních dnech se pH vody pohybovalo pouze kolem 8. Rozdíly teploty vody v rybníku dne 29. 6. 2016 byly také poměrně vysoké. Teplota vody se pohybovala mezi 19,8 °C a 24,8 °C. Na rybníku Dehtář byly zaznamenány velmi časté kyslíkové deficity, které měly vliv na snížení rybí obsádky. Koncentrace kyslíku v celém rybníku klesla pod hraniční hodnoty (0,5 mg-l-1) během sezónního měření Povodí Vltavy celkem 2 krát. Lokální oblasti snížené koncentrace kyslíku, které byly také zaznamenány státním podnikem Povodí Vltavy, byly naměřeny zejména v hloubkách nižších než 1,5 m a vyskytovaly se přibližně 25 krát. Díky pravidelnému měření se na rybníku lépe hospodaří a zároveň se může předcházet krizovým situacím, které by mohly negativně ovlivnit rybí obsádku. Vzhledem k častým kyslíkovým deficitům, by se na rybníku mělo omezit krmení ryb.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.