|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor Brno Holásky, lokalita V Aleji
Čeleda, Jan ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Územní studie řeší lokalitu v katastrálním území Brno – Holásky. Toto území je v územním plánu města Brna vedeno jako rozvojová lokalita, kde se počítá s plochami pro bydlení, sociální péčí a školství. Řešené území má rozlohu cca 42ha a je vymezeno železničním tělesem na východě, z jihu ulicí V Aleji a U Potoka. Hranice dále lemuje silnici vedoucí směrem k obchodnímu centru Olympia. Západní okraj území tvoří Holásecká jezera. Na severu potom prochází hranice zástavbou mezi ulicemi Ledárenská a V Aleji. Lokalita je svou polohou poměrně atraktivní zejména kvůli blízkosti přírodní památky Holáseckých jezer. Zajímavá je také svojí polohou v rámci města Brna. I když území leží mimo širší centrum, je zde do centra poměrně dobrá dostupnost. Nový obytný soubor vytváří prostor pro bydlení přibližně 1400 obyvatel. Struktura a výškové členění souboru vychází z návaznosti na okolní zástavbu. Ulice V Aleji zde definuje osu, která spoluutváří nově vzniklý centrální prostor náměstí. Další osou je komunikace směřující od ulice V Aleji k Holáseckým jezerům. Ta je hlavní spojnicí obytného souboru a blízkého okolí s přírodní památkou jezer. Tato komunikace rozděluje území na dvě části. Pravá, severní, je tvořena uceleným blokem o rozměrech 300x200 metrů. Vnější část bloku je tvořena bytovými domy. Vnitřní část vyplňují rodinné domy a veřejný prostor náležící k bytovým domům. Součástí tohoto bloku je i dům s pečovatelskou službou. Levá část, jižní, uzavírá započatý blok do L, opět je hrana tvořena bytovými domy a vnitřní část domy rodinnými. Na konci osy vedoucí směrem k jezerům je objekt mateřské školy v přímé návaznosti na přírodní park. V těsném sousedství Holáseckých jezer vznikne plocha pro sport a rekreaci. Součástí budou hřiště na beach volejbal, malou kopanou a dřevěné molo vystupující na jezero. Do tohoto prostoru zároveň ústí cyklostezka směřující do centra města. Doprava v klidu je řešena převážně na terénu. V obou částech se nachází jedny podzemní garáže, které vy
|
|
| |
|
|
Veřejná prostranství města Brna - teoretická práce
Lelkes, Ivana ; Adamková, Jana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomová práca sa venuje problematike verejných priestrastiev vnútorného mesta Brna. Tieto priestory majú výborné predpoklady pre to, aby sa stali atraktívnymi miestami spríjemňujúcimi každodenné užívanie a umožňujúcimi kvalitné trávenie voľného času. K týmto danostiam patrí napríklad kompaktnosť zástavby, jasná ohraničenosť a uzavretosť verejných priestranstiev, vhodné dochádzkové vzdialenosti, prítomnosť verejnej i komerčnej vybavenosti a charakteristický genius loci. Verejné priestranstvá v daných lokalitách ale často svoj potenciál nenapĺňajú a zostávajú priemernými voľnými priestormi medzi budovami. Práca vytvára podrobnú kategorizáciu námestí, mestských tried a ulíc v rôznych štruktúrach vnútorného mesta Brna a na týchto typológiách skúma, čo je príčinou nenaplnenosti potenciálu, aké sú problémy verejných priestranstiev a aké ich možné riešenia.
|
|
| |
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – IVANČICE
Klaška, Petr ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
V rámci studie řešíme centrální náměstí města Ivančice v rozsahu: Palackého náměstí, Komenského náměstí a okolní prostory farního kostela Nanebevzetí Panny Marie s částí ulicí Mlýnskou. Základním principem návrhu je vytvoření jasné urbanizované plochy s přehledně organizovanou dopravou a pohybem pěších. Náměstí musí do budoucna splňovat veškeré požadavky na funkčnost centrální městské plochy. Musí splňovat jak funkce shromažďovací tak i obchodní a kulturní. Být aktivním centrem města, které bude poskytovat jeho obyvatelům atraktivní prostředí pro jejich identifikaci s místem svého domova. V návrhu je kladen důraz na kompaktní řešení vycházející z klasických městotvorných kompozic a měřítek. Hlavním cílem je zachování celistvosti vymezeného prostoru náměstí tak, jak je patrné historických fotografií. Postupem času bylo náměstí zaplněno řadou často nejednotného nebo nevhodného mobiliáře, zelení a dalšími solitéry, které v kombinaci s parkováním v celé ploše náměstí a oboustrannou průjezdností došlo ke znehodnocení hlavního městského prostoru. Za hlavní cíl projektu jsem si dal vyřešení dopravní situace, vyčištění a sjednocení náměstí a v neposlední řadě začlenit oživit okolí farního kostela. Návrh definuje prostor Palackého náměstí v návaznosti na původní historický půdorys blížící se obdélníku a rozděluje jej na tři části: První částí je centrální obdélníková plocha, která sceluje v současnosti nejednotný prostor. Tato prázdná plocha dává vyniknout baroknímu mariánskému sloupu a kašně se sochou sv. Floriána. Jako protiváha mariánskému sloupu a kašně je v opačné polovině obdélníku navržen vodní prvek v podobě tří vodních trysek, které vytváří vodní sloupce měnící se v čase svojí výšku. Vodní prvky nevytváří vodní hladinu a v případě konání větších akcí je možné vodní prvek vypnout a tím uvolnit celou plochu centrálního obdélníku. Vodní prvek zdůrazňuje hlavní nástup do kostela. Centrální obdélníkový prostor bude využíván jako dějiště kulturních, sportovních a trhových aktivit. Druhou částí je obslužný dopravní pruh v rámci pěší zóny vymezený osvětlením a mobiliářem po obvodu sloužící v omezeném režimu i pro zásobování. Třetí částí jsou nepravidelné části přiléhající k parterům domů vymezené různým komerčním aktivitám. V rámci Komenského náměstí bylo ponecháno větší množství parkovacích stání, které však bylo přeřešeno takovým způsobem, aby vznikly větší širší chodníky podél domů a nově i rozšiřující zálivy pro posezení a setkávání a komerční účely přilehlých provozoven stravovacích zařízení.4 Téměř veškeré plochy jsou výškově sjednoceny a nově vydlážděny žulovou štípanou dlažbou (použití stávající historické dlažby). Centrální obdélníkový prostor náměstí nově vydlážděn v řezaných žulových kvádrech skládaných do velkých čtverců. Návrh klade důraz na používání kvalitních ušlechtilých materiálů jako je kámen (žula), litina, akátové dřevo.
|
|
|
Radnice Brno – Sever
Holpuch, Michal ; Němec, Josef (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh radnice pro městskou část Brno- sever. Radnice je umístěna do nově navržené urbanistické struktury, která se nachází místo území kasáren v Černých Polích. Hlavním motem celé práce bylo vytvoření moderní radnice, která si na základu stabilních trvalých hodnot zachová svoji flexibilnost a otevřenost. Toho bylo dosaženo rozdělením funkcí na základní skupiny a jejich respektování v celém návrhu.
|
|
|
Místo ve středu města? Brno – Lokalita Veveří - Žerotínovo náměstí
Holá, Martina ; Chládek, Pavel (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Předmětem řešení je revize zástavby vymezující severozápadní část Žerotínova náměstí, která je v současné době tvořena tzv. Bílým domem (Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno, VOŠ zdravotnická). Návrh vychází z teoretické situace, kdy je Bílý dům odstraněn a snaží se tedy reagovat na nově vzniklé podněty k řešení, kterými jsou především: doplnění městského bloku s rozsáhlým vnitroblokem, nároží mezi dopravně významnou ulicí Veveří a Žerotínovým náměstím, nalezení vhodné formy, měřítka a funkční náplně odpovídající významnému postavení daného místa, zejména pak s ohledem na směřování městského okruhu, který se v těchto místech lomí k Denisovým sadům, a dopravní obslužnosti, dále citlivé řešení zástavby tvořící záda Chrámu Jana Amose Komenského. Návrh zde tedy umisťuje budovu bytového domu, reagující na měřítko činžovních domů v Marešově a dalších přilehlých ulicí, a objekt administrativy určené pro instituce městského i celostátního významu.
|
|
|
Místo ve středu města? Brno – Zelný trh
Adamec, Karel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Hybská, Bohumila (vedoucí práce)
Návrh řeší stavbu městských polyfunkčních domů v místě bývalé tržnice na Zelném trhu v Brně. Koncept vychází z charakteru místa, tedy drobné parcelace a sledování historické půdorysné stopy, uzavírající prostor náměstí a Starobrněnské ulice. Zajímavým problémem je také návaznost na rozdílné výšky objektů špalíčku a městského domu na rohu Radnické ulice, který návrh uvažuje rekonstruovat do původní podoby.
|
host ::
RSS.