|
|
Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem
Vítková, Kateřina ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Návrh přestupního terminálu pro Dvůr Králové nad Labem, který umožní přestup mezi vlakovou a autobusovou regionální i městskou hromadnou dopravou a zapojí tak město do celkové infrastruktury ČR. Pro jeho realizaci je zamýšleno využít stávající železniční vlečky vedoucí od železniční stanice do areálu Teplárny Dvůr Králové nad Labem. Mimo vlastní dopravní funkce se předpokládá i návrh občanské vybavenosti. Nový terminál bude sloužit i jako vstupní brána do města. Při návrhu koncepčního řešení byl rozhodující záměr, který se snaží pojmout terminál jako místo, kde dopravní řešení jde ruku v ruce s veřejným prostorem. Terminál je zde chápán jako impuls pro rozvoj území. Nejenže musí dokonale splňovat svoji dopravní funkci, ale také by měl sloužit jako veřejný prostor a propojovat sousedící nestejnorodé celky. Vymezení (promenáda), vyplnění/propojení (stromy), otevření (volná plocha - měkká hranice). Kontrast zastřešené subtilní promenády a do ní vložených masivních hmot. Dvě strany trojúhelníkové parcely jsou jasně definovány krytou promenádou. Do takto vzniklé uliční fronty jsou vloženy jednotlivé funkce v podobě jednotek 6x6 m. Ze západního směru je do promenády zaústěna vlaková dráha s ostrovním nástupištěm sloužícím i pro tramvaj, která promenádu míjí z vnitřní strany. Vzniklé nádvoří je formováno pravidelným rastrem stromů, který vytváří v nesourodé zástavbě jasně vymezený komponovaný prostor. Tento "sad" opticky sjednocuje dané prostranství a působí jako jádro celého terminálu. V perspektivní hříčce se les při průchodu terminálem mění, někdy vytváří linie, jindy plochy. Nedefinuje jasně východ, ani vchod, je otevřen do všech směrů. Do rastru stromů jsou začleněna autobusová nástupiště. Při čekání na autobus je člověk chráněn klenbou stromů. Autobusy vyjíždí ze sadu a projíždí skrz promenádu ven z terminálu na ulici 28. října. Směrem k centru, Tescu a Vánočním ozdobám je prostranství otevřeno, vytváří měkkou hranici, umožňuje volný pohyb lidí všemi směry. Vize do budoucna počítá i s protažením tramvajové linky dále do centra. Tramvaj by dále projížděla rastrem stromů ven z terminálu kolem vánočních ozdob. Sousední Tesco je zde chápáno jako příležitost, je zakomponováno do prostoru terminálu, jeho funkce je u nádraží více než vítaná. Celý provoz terminálu je jednosměrný. Veškerá doprava do něj vjíždí ze západní strany. Autobusy vyjíždí na ulici 28. října. Tramvaj na Benešovo nábřeží. Vlak zde končí.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Modelovací plugin pro Blender
Černák, Michal ; Chudý, Peter (oponent) ; Žák, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá automatizovaným generováním modelů stromů v prostředí open-source 3D modelovacího a animačního nástroje Blender. Program byl vytvořen v rozhraní pro programování aplikací Blenderu v jazyce Python. Práce rozebírá nejběžnější techniky generování rostlin a stromů a postup, který byl použit v programu.
|
|
| |
|
|
Specifika použití stromů ve městě
Markevičová, Vendula
Příspěvek popisuje specifika použití stromů ve městě, respektive ve veřejných městských prostorech. Zdůrazněny jsou především extrémní podmínky města a jejich vliv na stromy, požadavky města na funkci a vlastnosti stromů a požadavky stromu na údržbu.
|
|
|
Sportovní vybavenost v kontextu místa
Deržmíšek, Pavel ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
ŽABOVŘESKO KOMÍNSKÝ PARK PRAVDA MÍSTA: údolní niva spoutaná regulací říčního koryta a novodobou silnici odřezávající celé území od okolí zpřetrhaná síť historických cest a vznik nových bez hlubších souvislostí povodně jako pravidelná skutečnost bezprostřední přítomnost vody v silně zastavěné struktuře města KONCEPT: uchopení území jako jednoho celku určeného pro sportovně relaxační činnost respektování jisté zátopy při rozvržení prvotní plošné struktury stanovení primární sítě cest, kopírující hrany plošného rozvržení vymezení pásu podél hlavní silnice, umožňujícího možný rozvoj komunikace, paralelní obslužnou cestu s parkovišti, cyklostezku a pěší komunikaci stanovení možné hrany zastavění na okraji pásu sekundární síť cest v území jako pěší stezka vinoucí se kolem řeky v ploše struktury poté striktní přímky propojující hlavní příčné cesty zeleň parku přimknutá k řece s postupným prolnutím do území po hranách hlavních cest možné plochy hřišť orientované k přímkám cest, propojující hlavní cesty průhledy procházející přes celé území s orientací k nejsilnější dominantě údolí FOTBALOVÁ AKADEMIE KONCEPT: umístění areálu do vhodného pásu nad úroveň padesátileté vody maximální využití možné hrany zastavění dům jako bariéra před hlukem od hlavní silnice ARCHITEKTURA: hmota členěna modulem, vycházející z minimálních prostorových nároků na dané využití rozmístění ploch hřišť dělí hmotu hlavním a vedlejšími průchody možný průhled hmotou v místech sálů a pracovních míst propojení prostorů severní chodbou a jižní zastřešenou fasádou kryté sezení podél hlavní hmoty – molo tribuny bez zastřešení DISPOZICE: nad úrovní stoleté vody důležitost hřišť určuje náplň daného úseku objektu dva bloky šaten a sálů naproti tréninkovým hřištím s umělou trávou blok administrativy, trenéru, rozhodčích vymezuje hlavní travnaté hřiště volná hřiště zaplňují před prostor zázemí kavárny celý blok vymezen na jedné straně uzavřeným zázemím areálu – na straně druhé otevřenou kavárnou KONSTRUKCE: železobetonové stěny založeny na mikropilotách strop žebrový s lepených dřevěných vazníku obvod zasklen izolačním sklem molo z dřevěných trámu založené na ocelových příčných pleších SEZONNÍ ŠATNY KONCEPT: člověk jako pravidelný bod v krajině minimální prostorové nároky, minimum údržby, maximální odolnost ARCHITEKTURA: kvádr s cor-tenových plechů s vypálenými otvory jádro skříněk s nerezového zohýbaného plechu podlaha betonová leštěná stěrka POSTUP KONSTRUKCE: v interním prostoru bodově svařené cor-tenové kvarto plechy osazení dveří navaření střešního dílu osazení na místo do štěrkového lože s přivedenou vodou a odpady dosypání obvodu a zabetonování vnitřku objektu osazení předem vyrobených nerezových bloků skříněk
|
|
|
Trees Have the Power
Mikušková, Nina ; Fajnor, Richard (oponent) ; Kovářová, Marta (vedoucí práce)
Trees Have The Power Projekt sa rozvýja od roku 2013 a zaoberá sa silou kontaktov, nadobudnutých počas života. Poukazuje na fakt, že všetci si okolo seba vytvárame svoj mikrosvet, ktorý sa každým novým človekom, ktorého spoznáme, rozširuje. V prvej časti projektu bol v galérii vystavený strom, ako metafora na organizmus, ktorý sa za dobrých podmienok neustále rozvetvuje. V druhej časti vznikla internetová platforma, na zmapovanie a prepojenie už nadobudnutých kontaktov. Tretím výstupom je poskytnutie priestoru na prezentáciu "stromu". Zapojením ľudí z mojej bezprostrednej blízkosti, vzniknú prednášky, interaktívne akcie, koncerty, premietania a diskusie so zameraním na rôzne sféry života. Zámerom je na jednej strane testovať schopnosti využitia vlastnej komunity ako hybnej sily pri získavaní skúseností a znalostí. Na strane druhej demonštrácia pôsobného poľa takejto aktivity. Neobvyklý spôsob stretnutia, poskytuje priestor pre vznik nových perspektív vo vnútri komunity, no zároveň jeho prezentácia dokáže obohatiť diváka.
|
|
|
Comparison of forestry reclamation and spontaneous succession from plant diversity, production, and economic perspectives
Cudlín, Ondřej ; Faigl, T. ; Plch, Radek ; Cudlín, Pavel
The aim of our study was to determine whether the values of plant community diversity, the volume of wood, and the partial economic efficiency of plots left to spontaneous succession have yet reached similar values as those recorded on forestry reclaimed plots. Six forestry reclaimed plots and six plots with spontaneous succession were established at the Great Podkrušnohorská spoil heap and selected tree biometric characteristics were measured. Plots’ economic efficiency was calculated as the difference between the costs to level the spoil heap as well as establish and manage the forest reclamation and the theoretical profit from wood. The numbers of tree species, numbers of individuals, wood volume, and Simpson diversity index values did not differ significantly between plots with spontaneous succession and reclaimed plots. The economic efficiencies of both types of plots were too burdened with high initial investments for levelling, which can theoretically be returned within 300 years for reclamation plots and 180 years for succession plots. According to our results and those of some other authors, values for diversity and wood production are similar or higher on plots resulting from spontaneous succession in comparison to values on reclaimed plots. For this reason, both types of management should be used to establish a new suitable mosaic of ecosystems in the post-mining landscape.
|
|
|
Arboretum domácích druhů dřevin Týn nad Vltavou
ŠÍMA, Jaroslav
Obsahem diplomové práce je vypracování návrhu arboreta domácích druhů dřevin, které má být založeno v areálu Přírodovědného muzea Semenec v Týně nad Vltavou. Jeho cílem bude představit druhovou rozmanitost české dendroflóry. Bylo zvoleno uspořádání prezentující zejména vegetační stupňovitost. Tento ukazatel se jeví z hlediska naučného poslání arboreta jako nejnázornější a nejsrozumitelnější. Zvláštní oddíly budou věnovány i azonálním společenstvům včetně těch, které se vyvíjejí v podmínkách mezních hydrických řad. Zbudovaná expozice bude sloužit široké veřejnosti a organizovaným skupinám při realizaci přírodovědných výukových programů.
|
|
|
Zmapování doprovodné zeleně cestní sítě v daném území a návrh nové výsadby
SMRŽOVÁ, Dominika
Cílem této práce bylo zmapování doprovodné vegetace na ploše jednoho katastrálního území. Pro tento účel bylo vybráno katastrální území Temelín, které se nachází v Jihočeském kraji, v okrese České Budějovice, 30 km severozápadním směrem od Českých Budějovic. Pro zmapování byla využita jako pomůcka ortofotomapa území. Nejdůležitějšími podklady byla data zjištěna při terénním průzkumu v daném území. Terénnímu průzkumu následovala digitalizace dat v programu ArcGis a kategorizace jednotlivých druhů vyskytujících se dřevin podle určený parametrů.
|
host ::
RSS.