|
| |
|
|
Příjem nutriční energie a makronutrientů u kojících žen
Handlová, Hana ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá výživou kojících žen. Cílem bylo analyzovat nutriční příjem energie, lipidů, sacharidů, proteinů a tekutin v období laktace. K tomuto účelu byly v teoretické části shromážděny poznatky o příjmu substrátů a jejich významu ve výživě se zaměřením na kojící ženy. Sledování probíhalo ve třech oddělených laktačních obdobích, a to 3. týden po porodu a poslední týdny 3. a 6. měsíce kojení. Každá z 20 zúčastněných kojících žen vyplňovala na konci období dotazník, do kterého vedla týdenní záznam konzumované stravy a tekutin. K výpočtu množství přijatých substrátů byl použit nutriční program NutriDan a pro statistické zpracování výsledků program Excel. Výsledné hodnoty byly porovnány s doporučeními Společnosti pro výživu platnými pro Českou republiku. Příjem nutrientů se napříč kojením ani mezi jednotlivými dny v týdnu statisticky významně nelišil. Ústředními zjištěními studie jsou nedostatečný energetický příjem v porovnání s doporučeným a relativně nižší příjem sacharidů ve stravě na úkor vyššího přísunu proteinů. Dále konzumace cholesterolu a nasycených mastných kyselin významně překračovala doporučené meze. Příjem tekutin kojících žen se pohyboval kolem požadovaných hodnot. České kojící ženy by se měly v oblasti výživy zaměřit na zajištění dostatečného kalorického příjmu, na...
|
|
|
Bioimpedanční spektroskopická analýza kompozice těla v době laktace.
Urbánková, Tereza ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo sledovat změny v kompozici těla pomocí bioimpedanční spektroskopie u českých kojících žen ve třech obdobích - 3 týdny po porodu, 3 měsíce a 6 měsíců po porodu. Do studie bylo zařazeno osm zdravých kojících žen. Při každém vyšetření byly měřeny antropometrické parametry a parametry bioimpedanční spektroskopie pomocí přístroje Body Composition Monitor. Dále bylo provedeno odsátí mateřského mléka. U sledovaných žen docházelo postupně ke snižování tělesné hmotnosti. Medián poklesu hmotnosti mezi prvním a třetím vyšetřením byl 2,2 kg, medián hmotnosti naměřené při vyšetření v 6. měsíci po porodu byl oproti mediánu hmotnosti před graviditou vyšší o 1,3 kg, dvě ze sledovaných žen měly v tomto období hmotnost nižší než před otěhotněním, ostatních šest žen ji mělo vyšší o hodnotu 0,1 kg až 3,1 kg. Nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v kompozici těla v období laktace. Byl pozorován trend poklesu množství TBW během všech období laktace. Mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu byl pozorován trend mírného nárůstu množství ICW, v 6. měsíci hodnoty ICW poklesly. Mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu byl pozorován trend nárůstu hodnot LTM a BCM, které k 6. měsíci opět poklesly. Hodnoty FTI, Fat a ATM mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu klesaly a poté k 6. měsíci znovu narostly....
|
|
|
Změny klidového energetického výdeje u kojících žen
Mrózková, Nancy ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit změny klidového energetického výdeje (REE) deseti kojících žen v období mezi třemi týdny a devíti měsíci po porodu a zjistit souvislosti s dalšími sledovanými parametry. Vyšetření se opakovalo po porodu celkem čtyřikrát. Ve 3 týdnech a ve 3, 6 a 9 měsících po porodu. Vždy probíhalo ráno po nočním lačnění (12 hodin). Metodou pro měření REE byla zvolena nepřímá kalorimetrie s pomocí kanopy, v leže v bdělém stavu po dobu přibližně 25 minut. V místnosti bylo přítmí, minimální hluk a teplota kolem 20 řC. K upřesnění výsledků byla zanalyzována koncentrace dusíku v moči nasbírané za 24 hodin. Medián REE byl v období 3 týdny po porodu 1591,86 kcal/den, 3 měsíce 1398,08 kcal/den, 6 měsíců 1401,78 kcal/den a 9 měsíců po porodu 1455,03 kcal/den. Hodnoty REE na kilogram váhy byly 21,8 ± 0,36 kcal/kg a vyšly konzistentní napříč měřeními. U zhodnocení oxidace substrátů bylo jednoznačně dominantní spalování lipidů a nejnižší byla oxidace sacharidů po celou dobu sledování žen. Byly prokázány korelace u hmotnosti a REE na kilogram, mateřského mléka a respiračního kvocientu (RQ), délky gravidity s RQ/ objemem vydechovaného oxidu uhličitého/ objemu vdechovaného kyslíku, dále mezi oxidací proteinů a délkou gravidity, a také s výškou a hmotností narozeného dítěte. Dále mezi REE a...
|
|
|
Změny kompozice těla v průběhu laktace u kojících žen
Flanderová, Dana ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit významné změny kompozice těla u českých kojících žen v období laktace a konfrontovat je s již dostupnými výsledky jiných podobně zaměřených studií. K tomuto účelu bylo vybráno 10 žen účastnících se longitudinální studie. Tělesné složení bylo zjišťováno pomocí bioimpedanční spektroskopie přístrojem Body Composition Monitor značky Fresenius. Dále byly využity antropometrické metody k hodnocení základních tělesných parametrů a porovnávala se jejich závislost s hodnotami naměřenými BCM. Měření se opakovalo ve čtyřech obdobích - 3 týdny, 3 měsíce, 6 a 9 měsíců po porodu. V rámci sledovaného období byl u kojících žen zaznamenán celkový pokles mediánů hmotnosti o 4,2 kg. Medián hmotnosti byl 9 měsíců po porodu stále o 1,2 kg větší než medián hmotnosti před otěhotněním. V období laktace nebyly zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly v kompozici těla. Objem mateřského mléka koreloval pozitivně s věkem žen (p = 0,0404; r = 0,3386), negativně s obvodem lýtka (p = 0,0313; r = -0,3545), řasou na podbradku (p = 0,0198; r = -0,3816), řasou nad levým tricepsem (p = 0,0905; r = -0,3302), LTI (p = 0,0216; r = -0,3767) a Cm (p = 0,0490; r = -0,3260). Korelace byly nalezeny i mezi objemem mléka a některými hodnotami potřebnými k výpočtu hmotnosti kostí, konkrétně s šířkou zápěstí (p =...
|
|
|
Příjem nutriční energie a makronutrientů u kojících žen
Handlová, Hana ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá výživou kojících žen. Cílem bylo analyzovat nutriční příjem energie, lipidů, sacharidů, proteinů a tekutin v období laktace. K tomuto účelu byly v teoretické části shromážděny poznatky o příjmu substrátů a jejich významu ve výživě se zaměřením na kojící ženy. Sledování probíhalo ve třech oddělených laktačních obdobích, a to 3. týden po porodu a poslední týdny 3. a 6. měsíce kojení. Každá z 20 zúčastněných kojících žen vyplňovala na konci období dotazník, do kterého vedla týdenní záznam konzumované stravy a tekutin. K výpočtu množství přijatých substrátů byl použit nutriční program NutriDan a pro statistické zpracování výsledků program Excel. Výsledné hodnoty byly porovnány s doporučeními Společnosti pro výživu platnými pro Českou republiku. Příjem nutrientů se napříč kojením ani mezi jednotlivými dny v týdnu statisticky významně nelišil. Ústředními zjištěními studie jsou nedostatečný energetický příjem v porovnání s doporučeným a relativně nižší příjem sacharidů ve stravě na úkor vyššího přísunu proteinů. Dále konzumace cholesterolu a nasycených mastných kyselin významně překračovala doporučené meze. Příjem tekutin kojících žen se pohyboval kolem požadovaných hodnot. České kojící ženy by se měly v oblasti výživy zaměřit na zajištění dostatečného kalorického příjmu, na...
|
|
|
Vliv kouření na laktaci a kojení
Šídlová, Marcela ; Králíková, Eva (vedoucí práce) ; Syrová, Hana (oponent)
Vliv kouření na laktaci a kojení Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problematice kouření matek během období kojení a jeho dopadu na laktaci, kojení a zdraví dítěte. Práce je koncipována jako teoreticko - praktická. Cílem teoretické části je shrnout poznatky týkající se kojení a jeho benefitů, kouření a jeho škodlivosti, propojit tato dvě témata a poukázat na rizika, která vznikají, když matka kouří během kojení. Okrajově se dotýká také kouření v těhotenství. Praktická část se zabývá informovaností matek kuřaček o možných dopadech kouření na kojení a zdraví dítěte a zkoumá, zda matky kuřačky, které se zúčastnily kvalitativního výzkumu formou hloubkového rozhovoru, vnímají dopady kouření na kojení a dítě. Zkoumá také jejich pocity po vykouření cigarety v těhotenství a po porodu a porovnává tato dvě klíčová období. Zjišťuje, jak dlouho matky kuřačky kojí a zda předčasné ukončení kojení dávají do souvislosti s kouřením. Hlavním získaným výsledkem je fakt, že matky kuřačky vnímají větší dopady kouření na dítě v těhotenství než během období kojení. Informace mají ženy většinou od svého gynekologa, ale o dopadech kouření na kojení s nimi zdravotníci nemluví. Na tuto praxi by se měl klást větší důraz, ať už ze stran porodních asistentek, dětských sester nebo pediatrů. Je důležité ženu podpořit v odvykání kouření,...
|
|
|
Bioimpedanční spektroskopická analýza kompozice těla v době laktace.
Urbánková, Tereza ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce bylo sledovat změny v kompozici těla pomocí bioimpedanční spektroskopie u českých kojících žen ve třech obdobích - 3 týdny po porodu, 3 měsíce a 6 měsíců po porodu. Do studie bylo zařazeno osm zdravých kojících žen. Při každém vyšetření byly měřeny antropometrické parametry a parametry bioimpedanční spektroskopie pomocí přístroje Body Composition Monitor. Dále bylo provedeno odsátí mateřského mléka. U sledovaných žen docházelo postupně ke snižování tělesné hmotnosti. Medián poklesu hmotnosti mezi prvním a třetím vyšetřením byl 2,2 kg, medián hmotnosti naměřené při vyšetření v 6. měsíci po porodu byl oproti mediánu hmotnosti před graviditou vyšší o 1,3 kg, dvě ze sledovaných žen měly v tomto období hmotnost nižší než před otěhotněním, ostatních šest žen ji mělo vyšší o hodnotu 0,1 kg až 3,1 kg. Nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v kompozici těla v období laktace. Byl pozorován trend poklesu množství TBW během všech období laktace. Mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu byl pozorován trend mírného nárůstu množství ICW, v 6. měsíci hodnoty ICW poklesly. Mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu byl pozorován trend nárůstu hodnot LTM a BCM, které k 6. měsíci opět poklesly. Hodnoty FTI, Fat a ATM mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu klesaly a poté k 6. měsíci znovu narostly....
|
|
|
Faktory ovlivňující zahájení kojení
Šámalová, Pavlína ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Kaňková, Šárka (oponent)
Kojení je přirozeným způsobem výživy savčích mláďat a nejinak je tomu u lidských novorozenců. Krom samotné výživy má kojení široké spektrum dalších pozitivních jak fyziologických, tak psychologických dopadů na matku i potomka. Zahájení kojení i jeho úspěšné pokračování může ovlivňovat mnoho faktorů (BMI, konzumace alkoholu v těhotenství či raný kontakt novorozence s matkou). Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry ovlivňují kontakt matky a dítěte a zdravotnické postupy v rané poporodní péči dobu nástupu laktace. Dalším cílem bylo odhalit jiné možné faktory, které mají na zahájení laktace vliv. U celého souboru byl z poporodních praktik zjištěn signifikantní vliv přiložení dítěte k prsu na porodním sále na zkrácení doby od porodu do zahájení laktace. Dále se ukázal signifikantní pozitivní vztah mezi paritou a BMI před otěhotněním a zahájením laktace a negativní s přítomností blízké osoby na sále a onemocnění během těhotenství. Za účelem popisu poporodní péče na oddělení šestinedělí s ohledem na zahájení kojení byla provedena týdenní stáž na oddělení. Některé faktory můžeme ovlivnit informovaností ve společnosti a ranou poporodní péčí. Klíčová slova Kojení, novorozenec, raný kontakt, porod, laktace 4
|
|
|
Výživa březích a laktujících klisen, hříbat a mladých koní
KLIMEŠOVÁ, Ludmila
Výživa koní je složitou problematikou, která je na jedné straně chovateli zlehčována a na straně druhé jsou chovná zvířata často překrmována, což vede k nerovnováze v příjmu živin a zdravotním komplikacím. V rámci šlechtění koní je kladen cíl na sportovní výkonnost a rychlý růst, což při nesprávném stanovení krmných dávek a technik krmení může způsobit řadu problémů ve vývoji a pozdějším využití zvířat. Cílem bakalářské práce je obsáhnout základní aspekty výživy koní celkově, se zaměřením na březí klisny a následně hříbata a mladé koně. Část práce poukazuje na základní možné zdravotní obtíže s výživou a technikou krmení souvisejících. V závěru práce je stanovena doporučená krmná dávka pro různé kategorie koní.
|
host ::
RSS.