|
|
Volnočasové aktivity v Písku v letech 1900 - 1950
KOUTNÍKOVÁ, Irena
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit v Písku v letech 1900 až 1950. V první kapitole popisuje vymezení pojmu volného času. V dalších pěti kapitolách se práce zaměřuje detailněji na město Písek na jeho historii, kulturu i otázku religiozity a existenci spolků včetně volnočasových aktivit. Poslední kapitola práce je závěrečná.
|
|
|
Náboženský život farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století
PISK, Ctirad
PISK, C. Náboženský život farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století. České Budějovice 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra teologických věd. Vedoucí práce R. Svoboda. Tato práce se zabývá náboženským životem farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století, pojednává o nejstarších dějinách farnosti až do 19. století. V druhé části práce pak zmiňuje náboženský život v 20. století farnosti a významných osobností tohoto období.
|
|
|
Volnočasové aktivity v Českém Krumlově od roku 1945 - 1995
VYSEKALOVÁ, Veronika
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit v Českém Krumlově od roku 1945 až 1995. V první kapitole práce popisuje pojem volný čas. V druhé kapitole se práce zaměřuje na město Český Krumlov, jeho historii, církev a jeho kulturu. V dalších kapitolách se práce zaměřuje na Český Krumlov v konkrétním časovém období na jeho rozvoj, kulturu, spolky a volnočasové aktivity.
|
|
|
Pastorační péče u osob bez přístřeší
FERDANOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou integrace a pastorace u cílové skupiny Osob bez přístřeší.Práce se zabývá pastorací pro osoby bez přístřeší v azylovém domě sv. Pavla. Teoretická část se zabývá problematikou bezdomovectví, pastorační práce v užším a v širším slova smyslu, východisky pastoračního poslání církve s odkazem na Bibli, sociální encykliky, ale zcela zásadně s odkazem na výstupy Druhého vatikánského koncilu, zejména konstituce Gaudium et spes (Radost a naděje). Cílem práce byla analýza pastorace coby duchovní péče pro osoby bez přístřeší, které navštěvují azylový dům sv. Pavla v Českých Budějovicích. Dílčí cíle jsou zaměřeny na oblast osobního života, života na ulici a duchovního života osob bez přístřeší, které navštěvují azylový dům sv. Pavla v Českých Budějovicích. Za pomoci kvalitativní výzkumné techniky jsou analyzovány uskutečněné řízené rozhovory s osobami bez přístřeší v azylovém domě sv. Pavla
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza vlivu lokality poutních míst na současnou míru religiozity na Moravě
KOKEJL, Karel
KOKEJL, K. (2016): Analýza vlivu lokalit poutních míst na současnou míru religiozity na Moravě. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, pedagogická fakulta, katedra geografie, s. 51. Tato bakalářská práce zkoumá pomocí statistické analýzy vliv poutních míst na religiozitu obyvatel obcí, na jejichž území je poutní místo lokalizováno. V úvodu jsou stanoveny cíle a hypotézy práce. Druhá kapitola obsahuje teoretická východiska práce a diskuzi s literaturou. Následně je uveden historicko-geografický kontext problematiky. V analýze je vliv zkoumán pomocí komparací hodnot religiozity za vybrané obce s poutními místy s celým řešeným územím. Zohledněna je poloha poutních míst v rámci řešeného území a velikost obce. Zkoumán je také vliv různých vlastností poutních míst - poloha v území obce, architektonický charakter a aktivita vyjádřená počtem poutí. Analýza obsahuje také časové srovnání za období 1991-2011. V syntéze jsou poté interpretovány výsledky a vysvětlení zjištěných skutečností. Reflexe stanovených hypotéz a zhodnocení práce jsou obsaženy v závěru. Pro lepší srozumitelnost je práce doplněna o mapy, graf a tabulky.
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017
Tuček, Milan
V říjnu 2017 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce.Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (66 %) a policie (64 %), nejméně lidé důvěřují církvím (24 %), tisku, televizi a neziskovým organizacím (30-35%).U soudů a bank převažuje důvěra (53 % důvěřuje), u odborů velmi mírně nedůvěra, v hodnocení rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu je podíl odpovědí statisticky vyrovnaný.Po březnovém mírném zvýšení důvěry ke všem médiím v říjnu došlo opět k poklesu důvěry k tisku. Po loňském vzestupu důvěry k odborům došlo letos k podobnému snížení. U neziskových organizací poklesla důvěra na zatím nejnižší hodnotu (důvěřuje jim jen necelá třetina dotázaných).
|
|
| |
|
|
Historie a vývoj náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani
Šmardová Koulová, Jana ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Závěrem mé práce je zjištění o velkém vlivu vlasteneckého cítění v době po I. světové válce (i po II. světové válce), které spolu s charismatickými osobnostmi zakladatele Antonína Kouly a prvního patriarchy Karla Farského, měli zásadní význam při vzniku velké Náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani. Působením faráře Antonína Kouly se církev rozrostla i do okolních obcí. Jak je patrné z pamětních knih, ze kterých jsem čerpala nejvíce informací. Porovnáváním těchto zdrojů (Pamětní kniha obce Tmaň, Katolická pamětní kniha, Pamětní kniha Církve československé husitské ve Tmani), společně s odbornou literaturou si lze utvořit objektivnější obraz doby. Částečným vyřešením sporů mezi katolickou a československou církví, pomocí státních subvencí, byl dán podnět ke stavbě zcela nových budov, nového typu architektury, která je pro CČSH typická. Práce mi také dala mnoho podnětů k budoucí obnově této NO. Dalším výstupem by mělo být hlubší zmapování historie, a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předci místní sbor a obec budovali. V současnosti jsou nenáboženské aspekty pro veřejnost přijatelnější a více zajímavé. Dalším úkolem je zapojení veřejnosti, především dětí, do dění v kostele (koncerty, výstavy, vystoupení dětí, divadlo, rekonstrukce a zvelebování sboru), čímž se pak může...
|
host ::
RSS.