|
|
Česká Vídeň jako součást zvláštního meziliterárního společenství?
Černý, Marcel
Článek pojednává o problematice literární produkce českých vídeňských literátů jako specifickému literárnímu fenoménu. Autor se snaží na základě teoretických východisek mezinárodního projektu vedeného D. Ďurišinem (Osobitné medziliterárne spoločenstvá I-VI, Bratislava 1987-1993) vymezit literární specifika děl ve Vídni publikujících autorů, kteří o Vídni rovněž i česky psali.
|
|
|
Il sogno di Carzano (Život a dílo Ljudevita Pivka)
Kábová, Hana
Slovinci L. Pivkovi (1880-1937) patří významné místo v dějinách československo-jihoslovanských vztahů. Studoval na pražské univerzitě, oženil se s Češkou Ludmilou Mužíkovou. Vyučoval na učitelském ústavu v Mariboru slovinštinu a němčinu. Jako zdatný důstojník vstoupil do dějin svým činem za 1. světové války, kdy se pokusil s Čechy a Jihoslovany svého oddílu o průlom rakouské fronty u Carzana (září 1917). Akce se nezdařila, ale Pivko se svými vojáky přešel do Itálie. Stál tam u počátků čsl. legií, do 1. 7. 1918 byl velitelem československých výzvědných rot VI. italské armády, pak velitelem jihoslovanského oddílu dobrovolníků. Napsal literárně i historicky cenné paměti, které přeložil do češtiny (1924-1926) historik František Roubík, manžel Pivkovy švagrové Elišky Mužíkové. F. Roubík, J. Mužík a Ludmila i Eliška Mužíkovi byli za 1. světové války vězněni kvůli Pivkově spiknutí proti Rakousko-Uhersku.
|
|
|
Příprava a charakterizace struktur ZnO malých rozměrů
Grym, Jan ; Fernández, P. ; Piqueras, J.
ZnO struktury malých rozměrů byly připraveny za účelem studia jejich jedinečných elektrických a optických vlastností. Nanokrystaly ZnO byly získány mletím komerčně dostupných prášků. Obdržený materiál obsahoval částice o velikosti desítek až stovek nanometrů, které se skládaly z nanokrystalů o velikosti několika nanometrů. ZnO mikro a nanotyčinky, prevážně hexagonálního tvaru, nanotrubice a nanohřebeny byly připraveny metodou pára-pevná fáze v muflové peci v atmosféře vysoce čistého argonu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ekologické zemědělství v ČR
Simajchlová, Petra ; Kořánová, Helena (vedoucí práce) ; Hůlová, Marie (oponent)
Je beze sporu, že ekologické zemědělství je aktuálním tématem, které se čím dál častěji diskutuje nejen na území Evropy, ale také všude ve světě. Vedle nárůstu počtu příznivců ekologického zemědělství a produkce biopotravin se objevuje zároveň stále více pochybností o smysluplnosti a ekonomické efektivnosti tohoto typu hospodaření. V České republice je situace o to složitější, že po téměř půl století socialistického režimu a s ním spojeného bezohledného ničení půdy, rostlinstva a zemědělství vůbec, zde nemá ekologický způsob hospodaření vybudovanou tradici. O principech ekologického zemědělství se ví v prostředí českých spotřebitelů stále ještě velice málo a je potřeba šířit mezi lidmi celkové ekologické povědomí stejně tak jako je tomu například v Německu. Inspiraci je možno čerpat nejen od západních sousedů, nýbrž také od zemí třetího světa. Z toho vyplývá, že pro rozvoj ekologického zemědělství u nás nebudou potřeba pouze finanční prostředky ve formě dotací. Zlepšení celkové situace se neobejde zejména bez rozsáhlé propagace a reklamní kampaně za účasti státních úřadů, odborníků, samotných ekologických farmářů, producentů a především spotřebitelů. Dodržování principů ekologického hospodaření neznamená pouze chytrý marketingový tah, jak si mnozí myslí, ale určitý etický či morální názor na svět. Nejde pouze o bioprodukty a jejich zdravotní či chuťové přednosti, ale především o způsob, kterým byly vytvořeny. Prostřednictvím zemědělské produkce v menších množstvích a využíváním převážně manuální práce se ekofarmáři vracejí k původnímu způsobu života, k přírodě a zlidšťují výrobní proces. Nicméně i přes veškeré sympatie, které k fenoménu ekologického zemědělství cítím, jsem se pokusila vyprovokovat sporné otázky, kterými je ekozemědělství opředeno a zodpovědět je nejen případným čtenářům, ale velkou měrou také sama sobě. Cílem mé práce bylo analyzovat současnou situaci ekologického zemědělství v České republice a prostřednictvím dotazování u provozovatelů vybraných ekofarem zjistit jejich názory na danou problematiku a vytipovat nejzávažnější problémy ekologického zemědělství.
|
|
|
Systémy VIES a EMCS v daních ze spotřeby
Černá, Kateřina ; Svátková, Slavomíra (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám evropskými databázovými systémy, které musí členské státy EU zavést v rámci správy daní ze spotřeby. Prvním ze systémů je systém VIES, který se používá při tzv. intrakomunitárním plnění. Díky zákonem definovaným informacím, které dodavatel musí poskytnout svému správci daně lze kontrolovat řádné zdanění transakcí. Druhým ze systémů je systém EMCS, který je teprve ve fázi projektu. Bude používán v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. EMCS zavede povinnost elektronického dokladu. Správce daně tak bude mít průběžnou kontrolu nad zbožím přepravovaným v tomto režimu.
|
|
|
Ekolabeling - nástroj pro zvyšování kvality
Janoutová, Marie ; Kořánová, Helena (vedoucí práce) ; Petrová, Adéla (oponent)
Práce zkoumá, do jaké míry spotřebitelé o ekoznačení ví. V případě, že o něm moc nevědí, proč tomu tak je, co jim chybí apod. Toto zkoumání proběhlo na základě dotazování. Dále se diplomová práce věnuje vztahu kvalita versus ekoznačení. V aplikační části je popsána propagace loga EŠV na internetových stránkách jednotlivých firem a přímo na výrobku.
|
|
|
Území měst jako habitat chránící kvalitu života
Moučka, Jan
Článek je na motto Jon Rodieka "Měnící se podmínky a kritéria pro „dobrý návrh prostředí“ jsou výzvou k formulaci klíčových aspektů budoucí výuky. V historii to byly: v 19. století tvůrčí talent, ve 20. století technické inovace a mezioborová týmová práce. Pro 21. století je klíčovým tématem – vztah lidí a jejich prostředí." Rodiek tak proponuje vytvořit vědu o lidském habitatu. Práce je určena nastupující generaci urbanistů a administrátorů správy území a územních zdrojů. Cílem článku je zvýšit pozornost městům jako "habitatu lidí", jako komplexně působícího prostředí pro lidstvo jako druh. Článek sleduje z hlediska urbanismu jak a s jakými výsledky se řídí rozvoj sídel v mimoevropských zemích, zejm. v USA. Habitat lidí se mění rychleji než habitat ostatní přírody. Lidé a jejich skupiny se umějí rychle psychicky i fysicky přizpůsobovat změnám, které sami způsobují - pokud se nedotknou jejich přírodního základu. Pak změnami trpí, stejně jako ostatní příroda, a "habitatu lidí" vyžaduje si dobrou teorii i praxi. Článek chce také napomoci k zacelení mezer v relevantních odborných znalostech urbanistů a územních plánovačů, které se ještě koncem 20. století ve východní střední Evropě daly získat jen obtížně. Rukopis článku byl v r. 2005 předán prof. M. Dullovi pro redakci časopisu "Architektúra a Urbanizmus", který byl vydáván Slovenskou akademií vied. Článek nebyl publikován.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.