|
|
Štítná žláza telat
GRÉK, Miloš
Práce se zabývala sledováním vybraných parametrů štítné žlázy telat. Pokus byl prováděn na 4 býčcích plemene holštýn v průběhu prvních 3 měsíců jejich života. Zkoumaly se hladiny hormonů štítné žlázy a jejich vztah k TSH, dynamika obsahu Ca, Mg, P, bílkovin, močoviny, triglyceridů a enzymu gama-glutamyltransferázy (GMT) v krevní plazmě, délka, šířka a obvod folikulů štítné žlázy a výška tyreocytů. Průměrný celkový obsah T4 byl 72,56+-17,76 nmol/l, T3 3,22+-1,04 nmol/l a TSH 0,94+-0,32 ng/ml. Mezi hormony a jejich volnými frakcemi byl kladný vztah, stejně tak mezi TSH a T3. U T4 byl s věkem pozorován vzestup obsahu, u T3 naopak pokles. Obsah plazmatických bílkovin a močoviny s věkem stoupal, naopak obsah triglyceridů a GMT klesal. Obsah prvků Ca, P a Mg se s věkem se příliš neměnil. Ve štítné žláze telat převažovaly folikuly malé a střední velikosti. Průměrná délka folikulů činila 86,24+-45,36 mikronů. Průměrná výška tyreocytů pak byla 7,95+-1,30 mikronů. Všechny morfometrické parametry byly velmi individuální, kromě výšky tyreocytů.
|
|
|
Vliv kvality kolostra na pasivní imunizaci telat
HÁLOVÁ, Daniela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu kvality kolostra na pasivní imunizaci telat. Kolostrální imunita představuje důležitý mezník v životě telat, který rozhoduje o odolnosti organismu v raných fázích života. První část práce pojednává o výživě telat, především je zaměřena na kolostrální období výživy. Ve druhé části práce jsou charakterizována onemocnění trávicího a respiračního traktu, která se poměrně často vyskytují u telat od narození do odstavu a způsobují značné ekonomické ztráty v chovech skotu. Kapitoly ve třetí části bakalářské práce popisují metody vyhodnocování kvality kolostra a metody vyhodnocování pasivní imunizace telat. V závěrečné části jsou popsány výsledky získané z provedené studie a závěrečná doporučení, týkající se chovu, ve kterém byla studie provedena.
|
|
|
Hodnocení úrovně pasivní imunizace u masných telat ve vybraném chovu
KRUPKA, Martin
Cílem diplomové práce bylo ve sledovaném chovu masného skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace telat (vyjádřenou obsahem celkové bílkoviny, g/l v krevním séru). Ve sledované období 2014 2016 bylo vyhodnoceno celkem 205 vzorků krevního séra telat. Vybranými faktory byly: délka stání na sucho a pořadí otelení matky, kvalita kolostra, čas prvního napití po narození, hmotnost a pohlaví telete. Adekvátní úroveň pasivní imunity byla zjištěna u 90,2 % telat. Tento výsledek se projevil i v nízké mortalitě telat ve sledovaných letech: 1,16 % (2014), 1,15 % (2015) a 1,23 % (2016). Na úroveň pasivní imunizace měl největší vliv čas prvního napití (P < 0,001), pořadí otelení matky (P = 0,0002), kvalita kolostra (P = 0,0061) a délka stání na sucho (P = 0,008). Ostatní sledované faktory (pohlaví a porodní hmotnost telat) nebyly statisticky významné. Management kolostrální výživy je pro odchov zdravých telat a rentabilitu chovu zcela zásadní.
|
|
|
Analýza etologického pozorování vybraných životních projevů telat
Hallová, Tereza
Tato bakalářská práce obsahuje úvod do obecné etologie skotu, speciální etologii telat. Význam etologie v chovu skotu, metody etologického výzkumu, sběr dat a jejich vyhodnocení. Dále představuje smyslové vlastnosti skotu, jako jsou zrak, sluch, chuť, čich a hmat. Popisuje technologii odchovů jednotlivých věkových skupin telat- mlezivové, mléčné a rostlinné období a přirozené projevy chování telat v každém tomto období. Cílem této práce bylo zjistit, jak se mění zastoupení jednotlivých životních projevů telat s přibývajícím věkem. Pozorování probíhalo etapově v době od 7-17 hodin a bylo pozorováno 10 telat z každé věkové kategorie. Hodnoty byly zprůměrovány a vloženy do grafů. Z životních projevů byly zjišťovány tyto: ležení, stání, krmení, příjem starteru, chůze a jiné. Z výsledků je patrné, že telata od prvních dní svého života až do věku 6 měsíců tráví nejvíce času ležením a to v prvních dnech až 77 % z pozorované doby. Tento životní projev se s přibývajícím věkem lineárně snižuje a na jeho místo se dostávají projevy jako je stání, krmení. V rostlinném období jsou tyto projevy časově takřka vyrovnané a ležení zabírá 27 %.
|
|
|
Základní aspekty výživy a zdraví telat
MOTEJLEK, Miroslav
Diplomová práce pojednává o výživě telat, především o důležitosti mlezivového období, které je potřeba pro rozvinutí jejich imunity, a následně mléčným obdobím až do odstavení. Dále se práce zabývá průjmovými onemocněními telat. Telata byla rozdělena do tří skupin: jedna kontrolní a dvě pokusné. Pokusné skupiny dostávaly doplňky stravy. První skupina Lactovita a druhá skupina Homeopatika. Doplňky byly podávány jednou denně při druhém krmení po dobu 28 dní. Telata byla vážena do dvou hodin po narození a v 60 dnech při odstavu. U telat byly zaznamenávány výskyty průjmů. Data byla zaznamenávána do tabulky a následně statisticky vyhodnocena. Z dat bylo zaznamenáno mírné zlepšení průměrného hmotnostního přírůstku za 60 dní u skupiny Lactovita oproti kontrolní skupině o 0,24 kg a zhoršení přírůstku pokusné skupiny Homeopatika oproti kontrolní skupině o 1,69 kg. Dále bylo z výsledku patrné mírné zlepšení u výskytů průjmů u skupiny Lactovita oproti kontrolní skupině o 7,68 %.Výsledky pozorování však nebyly statisticky prokázány. Lze tedy konstatovat nedostatečnou účinnost podávaných krmných aditiv nebo nízký počet pokusných zvířat na četnost výskytu průjmových onemocnění a na hmotnostní přírůstky u telatv období od mlezivové výživy až do odstavu.
|
|
|
Krmná aditiva ve výživě telat do odstavu
HOMOLOVÁ, Jana
Výživa telat do odstavu je nejdůležitější částí života telete, neboť při špatné výživě v mlezivovém a mléčném období se projeví známky nekvalitního krmiva na vitalitě a vzhledu telete. Při kvalitní výživě bude zvíře zdravé a silné, které bude podávat dobré výkony. Pro podporu osídlení trávicího traktu telat vhodnými bakteriemi, se do krmné dávky přidávají krmná aditiva. Jedná se např. o probiotika, prebiotika či symbiotika. Práce se zabývá péčí o telata, jejich výživou, rozvojem trávicí soustavy a odchovem. Dále podává stručný přehled o krmných aditivech a o jejich využití v praxi.
|
|
|
Vliv prebiotik na přežívání bifidobakterií v trávicím traktu
Štěrba, Vojtěch ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Mikrobiota intestinálního traktu hospodářských zvířat představuje složitý a rozmanitý ekosystém, který je v přímé korelaci se zdravotním stavem hostitele. Jednou z možností ovlivnění střevní mikrobioty pozitivním směrem je podávání probiotik, prebiotik nebo jejich vhodné kombinace zvané jako synbiotikum. Pomocí subtilních zásahů je možné dosáhnout zdravotních benefitů, zvýšení některých ukazatelů užitkovosti i zlepšení ekonomické situace chovu.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je vliv prebiotik na současně podávaná probiotika a celkové složení bakteriálních druhů střevní mikrobioty. Sledovány byly tři skupiny telat, jedné skupině byla ve věku dvou dní života podána probiotická směs pěti kmenů bifidobakterií: Bifidobacterium animalis ssp. animalis (2 kmeny), B. choerinum, B. thermophilum a B. longum ssp. suis, pro jejich snadnou diferenciaci, od přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, z nich byly vytvořeni rifampicin rezistentní mutanti (RRBif), kteří byli podáni ve formě kysaného mléka. Druhé skupině telat byla podána stejná směs pěti kmenů bifidobakterií a každý den jim bylo do denní krmné dávky přidáváno prebiotikum složené z fruktooligosacharidů a galaktooligosacharidů. Třetí skupina, které nebyla podávána probiotika ani prebiotika, sloužila jako kontrola. Množství jednotlivých složek střevní mikrobioty bylo stanoveno kultivačně.
Z výsledků je patrné, že podané bifidobakterie jsou schopny přežívat průchod trávicím traktem a dva dny od podání se vykytovaly v množství 107 CFU/g u skupiny telat, kterým byla podávána pouze probiotika a 108 CFU/g u telat, kterým byla podávána synbiotika. Dále byl zaznamenán pozvolný pokles až na 104 CFU/g u obou skupin. Signifikantní rozdíl (p=0,05) mezi množstvím RRBif u skupin telat, kterým byla podávána probiotika a synbiotika byl zaznamenán pouze dva dny po podání toho aditiva, tzn. ve čtyřech dnech věku telat. Podávání probiotik a synbiotik zvýšilo množství přirozeně se vyskytujících bifidobakterií, avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné.
|
|
|
Kontrola užitkovosti plemena charolais v ekologickém zemědělství
Rechnerová, Martina ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem práce bylo zhodnocení růstových schopností telat od narození do 365 dnů a reprodukčních vlastností matek ve vybraném souboru zvířat plemena charolais. Data byla získána z výsledků kontroly užitkovosti vybrané farmy (UFARMA spol. s. r. o.) z let 2009 až 2014. Tato farma od roku 2007 hospodaří v systému ekologického zemědělství. Celkem bylo hodnoceno 806 telat. Zvoleno bylo několik faktorů (pohlaví telat, životnost, četnost vrhu, pořadí otelení matek, průběh porodu, způsob plemenitby, rok narození telat a měsíc narození telat), které měly prokázat vliv na růstové schopnosti telat. V závislosti na těchto faktorech byla stanovena následující hypotéza: Průběh a pořadí porodu má vliv na růstové schopnosti telat. Z reprodukčních vlastností bylo vybráno mezidobí, u kterého byl pozorován vliv roku a způsob plemenitby.
Pro zpracování výsledků byl použit statistický program SAS 9.3, procedury MEANS, UNIVARIATE, REG, CORR, STEPWISE a MIXED.
Z výsledků statistického vyhodnocení bylo možné potvrdit, že průběh porodu ovlivňuje hmotnost při narození na hladině významnosti P < 0,001. Zajímavý byl i malý vliv na přírůstek do 120 dnů (P < 0,05), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,05) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Stejně tak při sledování vlivu pořadí otelení na růstové schopnosti telat lze konstatovat, že pořadí otelení matky má výrazný vliv pouze na hmotnost telat při narození (P <0,001). Porodní hmotnost se výrazně lišila ve všech uvedených pořadí otelení (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a vyšší) na hladině významnosti P < 0,05. Nejmenší průměrnou porodní hmotnost měla telata u prvotelek (43,03 kg). Naopak největší průměrná hmotnost při narození byla sledována u matek při čtvrtém (45, 68 kg), osmém a vyšším otelení (45,69 kg). Z výsledků je patrný i vliv pohlavního dimorfismu na vývoj všech růstových schopností telat (hmotnosti a přírůstky od porodu do 365 dnů) ve prospěch býků na hladině významnosti P < 0,001. Vliv roku byl prokázán téměř na všechny růstové schopnosti telat (hmotnosti a přírůstky od narození do 365 dnů věku) na hladině významnosti (P < 0,001).
Další pozorování ukázalo, že rok 2009 neměl žádný vliv na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů. Na hmotnost ve 365 dnech neměly vliv roky 2012 a 2013. Stejně tak na přírůstek do 365 dnů. V roce 2014 byly dosaženy v průměru nejvyšší, statisticky průkazné, hodnoty ve všech sledovaných parametrech. Dále byl prokázán vliv měsíce narození na hmotnost ve 210 dnech, přírůstek do 210 dnů, přírůstek do 365 dnů a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). V dalším průběhu sledování byly statisticky významné rozdíly v závislosti na měsíci narození pozorovány jen u přírůstku do 210 dnů a u hmotnosti ve 365 dnech
(P < 0,05). Nejvyšší hmotnost ve 365 dnech měla telata narozená v březnu a nejnižší byla pozorována u telat narozených v dubnu. Způsob plemenitby (zapuštění) má vliv především na přírůstek od narození (P < 0,01), hmotnost ve 210 dnech (P < 0,01) a přírůstek do 210 dnů (P < 0,05). Méně už na hmotnost ve 120 dnech a přírůstek do 120 dnů (P < 0,05). Až na hmotnost při narození byly hodnoty růstových ukazatelů vyšší u přirozené plemenitby. Z analýzy výsledků byl prokázán i vliv multiparity na růstové schopnosti telat. Četnost vrhu ovlivňovala především hmotnost při narození, ve 120 dnech, ve 210 dnech a přírůstek do 120 a 210 dnů na hladině významnosti P < 0,01. Byl pozorován i statisticky méně významný vliv četnosti vrhu na přírůstek od narození a hmotnost ve 365 dnech (P < 0,05). Všechny hodnoty růstových ukazatelů byly vyšší u jedináčků.
Na mezidobí měly vybrané faktory (rok narození telete a způsob zapuštění matky) statisticky významný vliv (P < 0,001). Délka mezidobí se lišila ve všech sledovaných letech (2009/2014) na hladině významnosti P < 0,01. Průměrně nejvíce dnů mělo mezidobí v roce 2012 (379,60) a nejméně v roce 2009 (282,50). Na délku mezidobí byl prokázán i vliv způsobu plemenitby na hladině významnosti P < 0,01. Pouze v roce 2009 a u inseminovaných krav průměrná délka mezidobí nesplňovala požadavky dané chovným cílem plemene charolais.
|
|
|
Analýza chovu plemena charolais
Šebestová, Eva ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Stupka, Roman (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit literární rešerši o chovu masných plemen a doplnit ji malou ukázkou hodnocení vybraných ukazatelů masné užitkovosti plemene charolais vybraného stáda. Hodnoty byly zjištěny na základě pravidelných vážení vycházejících z kontroly užitkovosti (porodní hmotnosti, hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku). Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek odděleně podle pohlaví, aby byly přehledné.
Teoretická část práce je věnována analýze chovu masného stáda plemene charolais. Zaměřuje se na popis ustájení v letním a zimním období, výživu krav během celého roku, připouštění krav a telení, celkovou organizaci ve stádě.
Sledované stádo masného plemene charolais patří zemědělskému podniku, který se nachází v Telči na Jihlavsku. Hlavní činností podniku je rostlinná a živočišná výroba. Rostlinná produkce se zaměřuje především na pěstování obilovin, řepky olejné a silážní kukuřici. V živočišné výrobě dominuje chov mléčného skotu holštýnského plemene a produkce mléka. Masné stádo se nachází ve vesnici Rozsíčky, která leží nedaleko Telče.
V době pozorování bylo ve stádě celkem 37 kusů, z toho bylo 29 krav a 8 jalovic. V období telení se živě narodilo 37 telat a na celkem 35 kusech bylo provedeno vážení ve všech věkových kategoriích. Z tohoto počtu bylo 17 jaloviček a 18 býčků.
Na základě zjištěných údajů byly porovnány jednotlivé hmotnosti a srovnány uvnitř stáda dle pohlaví a dále srovnány s průměry vyhodnocenými kontrolou užitkovosti v celé republice.
Průměrná porodní hmotnost u jaloviček byla 37 kg, což se shoduje s celorepublikovým průměrem 37,4 kg a průměrná porodní hmotnost u býčků je přímo shodná s průměrem v republice a to 40 kg.
Průměrná zjištěná hmotnost u jalovic ve 120 dnech věku byla 176 kg a u býků 186kg. Obě hodnoty se pohybují nad průměrem v porovnání s celou republikou. V 210 dnech věku se jalovice s průměrnou hmotností 267 kg a býci s 282 kg nachází pod průměrem, který republika dosahuje. Denní přírůstek od porodu do 210 dnů věku telat byl u jalovic 1,1 kg a u býků 1,16 kg.
Dále byly hodnoceny počty porodů v jednotlivých měsících. Jalovičky se z celého období rodily nejvíce v dubnu, celkem 10 ks. U býčků jsou počty porodů v jednotlivých měsících oproti jalovicím celkem rovnoměrně rozloženy. Celkově lze určit, že největší frekvence telení připadá na první třetinu letní pastvy a to především na měsíc duben.
Z výsledků je masná užitkovost stáda hodnocena jako nadprůměrná. Hlavním vliv na dosahované hodnoty má brakace, která se důsledně provádí na plodnost, snadnost porodů, mléčnost matek apod. Dále z hlediska menšího stáda je zajištěno dostatek kvalitního krmiva během celého roku.
Z hlediska reprodukce na telení připadá velmi dlouhé období, což časově zhoršuje organizaci v chovu.
|
|
|
ZÁKLADNÍ ASPEKTY VÝŽIVY TELAT
CHUDOBOVÁ, Monika
V bakalářské práci je zpracován literární přehled o výživě telat. Je zde stručně shrnut vývoj telete od jeho prenatálního období přes porod až po oblast týkající se výživy každé kategorie telat zvlášť. Jedná se o kolostrální výživu, mléčnou výživu a o výživu rostlinnou. V bakalářské práci je zahrnuta i kapitola týkající se krmných aditiv, která jsou v dnešní době nezbytnou součástí krmných dávek ve výživě telat.
|
host ::
RSS.