|
|
KVALITA ŽIVOTA PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ NA PRACHATICKU
BEYEROVÁ, Jana
Práce se zabývá kvalitou života pedagogických pracovníků v regionu Prachatice. Cílem bylo zmapovat vnímání kvality života pedagogů mateřských, základních, speciálních a středních škol. Teoretická část se věnuje Světové zdravotnické organizaci, jejíž strategické záměry se týkají zdraví a kvality života v holistickém pojetí. Je vymezen samotný pojem kvalita života a pedagogičtí pracovníci, u kterých je zájem soustředěn na učitele, vychovatele a asistenty pedagoga, profese dotazovaných ve výzkumné části této práce. S tématem a cílovou skupinou souvisí další části práce - únava, stres, deprese, syndrom vyhoření, psychohygiena a smysl života. Na začátku výzkumné části je vytyčen cíl a úkoly práce a stanoveny hypotézy. Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován dotazníkovým šetřením pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF. Kapitoly výsledků a diskuze jsou věnovány hodnocení kvality života cílové skupiny, větší zájem je soustředěn pouze na pedagogy základních škol, vnímání jejich kvality života a prožívání negativních pocitů. Hodnoty výsledků dotazování jsou porovnávány se státním průměrem běžné populace. Ukázaly normální kvalitu života cílové skupiny ve zjišťovaných oblastech (fyzický stav, prožívání, sociální vztahy), ve vnímání celkové kvality života a spokojenosti se zdravím; v oblasti životního prostředí dosahují kvality života mírně zvýšené oproti výsledkům z výzkumu realizovaného v roce 2006 týmem PhDr. Evy Dragomirecké.
|
|
| |
|
|
Životní úroveň
Neumanová, Klára ; Drozen, František (vedoucí práce) ; Šípek, Ladislav (oponent)
Tato práce pojednává o životní úrovni v České republice. Definuje životní úroveň a zaměřuje se na hlavní ukazatele, kterými je životní úroveň určována -- HDP, nezaměstnanost, míra ohrožení chudobou a jejich vývoj v letech 2007 -- 2011. Část práce je věnována Statistice rodinných účtů, kterými se určuje životní úroveň v České republice. Cílem práce je zjistit mezigenerační rozdíly v trávení volného času a rozdíly ve výdajích na volnočasové aktivity. Zkoumanými generacemi jsou současní studenti vysokých škol ve věku 19 -- 26 let a generace ve věku 38 -- 50 let.
|
|
|
Sovětské zahraničně obchodní a politické vztahy ve druhé polovině dvacátých let 20. století
Hrazdira, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
V diplomové práci se zaměřím na vývoj hospodářské situace Ruska a jeho zahraničně obchodních vztahů v druhé polovině dvacátých let 20. století a změny v souvislosti s nástupem J. V. Stalina k moci. Soustředím se na Stalinovu osobnost, přičemž se budu snažit dokázat, že jeho činy ve sledovaném období nebyly důsledkem duševní nemoci, nýbrž osobních mocenských zájmů. Budu se věnovat rovněž obchodním vztahům s Německem ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Důraz budu klást na životní úroveň obyvatelstva a s ní spojenou přeměnu Ruska ve světovou velmoc. Pro zpracování tématu využiju odborné monografie, dílčí studie a články české a zahraniční provenience, jakož i vydané prameny. Z nevydaných pramenů se zaměřím na studium dokumentů v archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a v Národním archivu v Praze.
|
|
|
The social impacts of the Czechoslovak monetary reform of 1953
Záhradníková, Lea ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o sociálních dopadech měnové reformy uskutečněné v roce 1953 v Československu a primárně se soustředí na dopad na dělnickou třídu, která byla oporou a základnou pro tehdejší režim. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je popsána společenská a hospodářská situace před měnovou reformou, druhá kapitola se věnuje příčinám a samotnému průběhu reformy a zahrnuje z části i rozbor sociálních dopadů, které jsou zkoumány prostřednictvím změny životní úrovně celého obyvatelstva. Třetí část se soustředí na vybranou vrstvu společnosti - na dělnickou třídu, podmínky života a změny životní úrovně dělnických rodin po reformě. Kapitola obsahuje také rozbor mezd obyvatelstva a změny cen, které demonstrují jeden z nejvíce negativních aspektů reformy. Poslední část se zaměřuje na poreformné roky, kde je stále přítomen bezprostřední vliv měnové reformy.
|
|
|
Vliv nezaměstnanosti na životní úroveň rodiny
ŘÍHOVÁ, Terézia
Tato práce se zabývá vlivem nezaměstnanosti člena v rodině na životní úroveň rodiny. Hlavním cílem této práce bylo komplexně popsat život záměrně vybraného vzorku dlouhodobě nezaměstnaných osob a jejich rodiny. Dílčím cílem bylo postihnout, do jaké míry dlouhodobá ztráta práce jedince ovlivní životní způsob rodiny. Dalším dílčím cílem bylo zjistit, zda se pro nezaměstnaného jedince stává rodina životní oporou, jak po stránce ekonomické, tak psychické. Životy nezaměstnaných a jejich rodin byly popsány prostřednictvím případových studií. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části své práce se věnuji problematice nezaměstnanosti, rizikovým skupinám na trhu práce, vlivu nezaměstnanosti na jedince a možnostem pomoci nezaměstnaným. Dále se zabývám charakteristikou rodiny a vlivem nezaměstnanosti na rodinu ze všech stránek jejího života. V praktické části práce se věnuji popisu cílů práce, metodiky výzkumu a vlastních výsledků. Pro shromáždění potřebných kvalitativních dat jsem zvolila metodu dotazování, jako techniku narativní rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo šest respondentů, kteří jsou evidování na Úřadu práce v Českých Budějovicích. Byli to dlouhodobě nezaměstnaní muži a ženy starší 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní muži a ženy, kteří jsou rodiči dětí v předškolním a školním věku. Jak ukázal výzkum, tak dlouhodobá ztráta práce jedince přináší rodině pokles finančních příjmů, které vedou ke změně životního způsobu a snížení životní úrovně rodiny. Rodiny nezaměstnaných musejí kvůli své situaci přehodnotit svůj žebříček hodnot, zamyslet se nad svým způsobem života a jeho alternativami. Dochází ke změně jejich denního režimu, vzdávají se některých svých zálib, omezují sociální kontakty. Ve většině případů se však projevuje rodinná solidarita, po psychické i ekonomické stránce. Výsledky výzkumů je možné použít jako podklad k dalším výzkumům v této oblasti a rozšířit tak informace týkající se problematiky nezaměstnanosti a jejího vlivu na rodinu. Dále by tyto informace mohly využít úřady práce při práci s nezaměstnaným člověkem.
|
|
|
Nezaměstnanost a její dopady na psychiku člověka
PROCHÁZKOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá aktuálním problémem dnešní společnosti a tím je nezaměstnanost. Cílem mé práce je poukázat na negativní dopady způsobené nezaměstnaností. Nejprve je pozornost věnována definicím problému nezaměstnanosti, trhu práce, účastníky trhu práce a aktivní politikou zaměstnanosti. V druhé části se zabývám negativními důsledky nezaměstnanosti, které na člověku zanechá. Je sledována vazba mezi zdravím člověka a nezaměstnaností, psychikou člověka a reakcí společnosti na nezaměstnanost. Dále se snažím nastínit možnosti, jak se nezaměstnanosti bránit.
|
|
|
Nezaměstnanost a její dopady na jednotlivce
PELCOVÁ, Michaela
Práce má v úmyslu přiblížit čtenáři jeden z fenoménů novodobé historie České republiky a to nezaměstnanost, která doprovází celou dnešní globalizovanou společnost. Cílem je poukázat na dopady nezaměstnanosti, které se projevují v životě jednotlivce. Jde o nástin toho jakou úlohu představuje nezaměstnanost v životě jednotlivce, jaký význam pro něj práce má a co pro něj ztráta zaměstnání znamená.V práci je definována nezaměstnanost, její vývoj, její typy, státní politika zaměstnanosti a možnosti snižování nezaměstnanosti. Jsou sledovány vazby mezi nezaměstnaností a zdravím jednotlivce. Pojednává o významu práce pro člověka. Zabývá se nezaměstnaností a jejími společenskými souvislostmi. Zmiňuje ztrátu sociálního statusu, novou sociální roli nezaměstnaného, životní úroveň nezaměstnaného a sociálně patologické jevy, které se objevují jako následek nezaměstnanosti. V závěru práce jsou obsažena doporučení, co dělat při ztrátě zaměstnání.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.