|
|
Jaderný receptor PPARα a jeho úloha během rozvoje srdečního selhání
Goffová, Gabriela ; Fišerová, Ivana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Jaroslav (oponent)
Srdeční selhání je stav, kdy dochází k narušení funkce mechanického čerpání krve a není tak zajištěna dostatečná dodávka kyslíku a živin do tkání v souladu s potřebami organismu. Receptory PPAR fungují jako jaderné transkripční faktory genů spojených s energetickým metabolismem v kardiomyocytech. Izoforma PPARα je centrálním regulátorem metabolismu mastných kyselin myokardu, podílející se na patogenezi srdečního selhání. Aktivace PPARα specifickými ligandy podporuje příjem, využití a katabolismus mastných kyselin zvýšenou expresí genů zapojených do jejich transportu, vazby, aktivace a β-oxidace. Dosavadní studie upozorňují na změny v expresi PPARα, vliv nefunkčního genu studovaným na zvířecích modelech s deletovaným PPARα, sníženou expresi koaktivátoru PGC-1α, vliv agonistů PPARα a vliv těchto faktorů při rozvoji srdečního selhání. Z aktuálních výsledků vyplývá, že úroveň exprese PPARα se může stát metabolickým markerem kardiomyocytů. Bakalářská práce si klade za cíl shrnout aktuální poznatky o PPAR receptorech se zaměřením na izoformu PPARα, zejména s ohledem na úlohu v metabolismu myokardu během srdečního selhání. Klíčová slova: jaderný receptor PPARα, metabolismus, srdeční selhání
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s dlouhodobou srdeční podporou
Vaňková, Kateřina ; Chvojková, Lenka (vedoucí práce) ; Heřmanová, Ivona (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kateřina Vaňková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Chvojková Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s dlouhodobou srdeční podporou Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapie u pacientů po implantaci dlouhodobé srdeční podpory (v tomto případě podpory typu HeartMate 3). Cílem práce je zmapování možností fyzioterapie v rámci kardiovaskulární rehabilitace po chirurgické implantaci srdeční podpory a následné aplikování těchto poznatků v praxi. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Část teoretická poskytuje základní informace o srdečním svalu a srdečním selhání, jakožto nejčastější příčině implantace dlouhodobé srdeční podpory. Dále jsou představeny jak srdeční podpory celkově, tak konkrétně podpora HeartMate 3. V neposlední řadě je prostor věnován kardiovaskulární rehabilitaci. Část praktická byla tvořena na základě odborné praxe v nemocnici IKEM na přelomu července a srpna 2020. Byly zpracovány kazuistiky dvou probandů, při kterých bylo využito funkční testování v podobě 2 Minute Walk Test a Barthel Indexu. Výsledky porovnání vstupních a výstupních vyšetření jsou shrnuty v diskusi a závěru. Klíčová slova: fyzioterapie, kardiorehabilitace, srdeční selhání, HeartMate 3, dlouhodobá srdeční podpora
|
|
|
Novel Approaches To Protect The Heart Against Postischemic Failure
Hrdlička, Jaroslav ; Papoušek, František (vedoucí práce) ; Zicha, Josef (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Ischemická choroba srdeční a následné srdeční selhání patří k nejzávažnějším příčinám úmrtí v rozvinutých zemích. Zlepšení klinického obrazu pacientů s infarktem myokardu a úspěšná prevence postischemického srdečního selhání vyžaduje použití nových léčebných postupů, které by ochránily srdce před zhoubnými důsledky ischemického poškození. Přenos experimentálních kardioprotektivních postupů do klinické praxe zatím není úspěšný; přetrvává proto potřeba hledat nové efektivní strategie pro prevenci a léčbu srdeční ischemie. V naší práci jsme se proto pokusili vyzkoušet nové protektivní postupy, s cílem ochránit myokard před postischemickým srdečním selháním, vyvolaným u laboratorních potkanů podvazem koronární arterie. Sledovali jsme preventivní a terapeutický vliv adaptace na kontinuální normobarickou hypoxii (CNH, 12 % O2), preventivní a terapeutický vliv fyzické zátěže (běhací pás) a vliv farmakologického ovlivnění hladiny epoxyeikosatrienových kyselin (EET) na průběh postischemického srdečního selhání. U prvních dvou přístupů byly již dříve prokázány kardioprotektivní účinky při akutním ischemicko/reperfuzním poškození, projevující se zmenšením rozsahu infarktu myokardu. EETs jsou známé pro své antihypertenzní účinky, a zdají se proto vhodné pro výzkum klinicky relevantních modelů kardioprotekce u...
|
|
|
Kvalita života pacientů se srdečním selháním v produktivním věku
Škaroupková, Petra ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Bratová, Andrea (oponent)
Srdeční selhání představuje závažný zdravotní a společenský problém. Počet pacientů s touto diagnózou stále přibývá a netýká se pouze seniorů, ale stále častěji i mladých lidí v produktivním věku. V České republice je výskyt onemocnění se srdečním selháním udáván v rozmezí 0,4 až 4 % dospělé populace. Každý rok přibývá 0,4 % nových diagnostikovaných pacientů s touto chorobou. Abychom mohli efektivně naplňovat bio-psycho-sociální potřeby pacientů, měli bychom znát dopad onemocnění na tyto potřeby. Ke zjištění negativního vlivu srdečního selhání jsme použili standardizovaný dotazník Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire. Cílem této práce bylo zjistit vztah mezi určitými oblastmi kvality života pacientů a stupněm srdečního selhání a převézt naše poznatky do ošetřovatelské praxe. Z nasbíraných dat vyplynulo, že stupeň NYHA ovlivňuje všechny aspekty kvality života. Náš průzkum ukázal, že není rozdíl ve vnímání negativních vlivů srdečního selhání mezi muži a ženami. Získaná data ukázala, že ani věk nemá významný vliv na vnímání negativních pocitů způsobených srdečním selháním. Průměrný index tělesné hmotnosti v našem vzorku respondentů dosahoval hodnoty 27,98. Tato hodnota indikuje nadváhu, která dle námi získaných dat nebyla způsobena otoky.
|
|
|
Allooimmunosensitization in left ventricular assist device recipients and impact on post-transplantation outcome
Urban, Marián ; Netuka, Ivan (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Úvod: V posledním desetiletí se mechanické srdeční podpory staly nedílnou součástí léčby pacientů v terminálním stádiu chronického srdečního selhání v rámci tzv. přemostění k transplantaci srdce. Jedním z popisovaných vedlejších účinků dlouhodobé mechanické srdeční podpory je zvýšená tvorba autoprotilátek, které mohou na podkladě komplexních imunologických interakcí negativně ovlivnit výsledek následné transplantace. Cíl: Hlavním cílem naší experimentální prospektivní studie bylo posoudit účinek pozitivity autoprotilátek vůči novějším typům sledovaných receptorů na výsledky chirurgické léčby pokročilého srdečního selhání (implantace mechanické podpory a navazující transplantace srdce). Metodika: Úvodní část práce tvoří literární přehled současných poznatků o možných mechanismech vedoucích k tvorbě protilátek u pacientů po implantaci mechanické podpory, nové metody detekce protilátek a nejnovější publikace pojednávající o možném negativním vlivu těchto protilátek na výsledky transplantace. Součástí experimentální práce bylo zavedení a praktické osvojení nové metodiky detekce autoprotilátek (Luminex). V první části experimentu jsme nejdříve stanovovali hladiny protilátek proti Angiotensin II Typ 1 Receptoru (AT1R) u 96 pacientů, kterým byla implantována dlouhodobá mechanická srdeční podpora Heart...
|
|
|
Proteomika jako nástroj studia molekulárních mechanizmů závažných onemocnění
Pospíšilová, Jana
SOUHRN Proteomika je soubor analytických metod umožňující kvalitativní a kvantitativní popis proteomu. Expresní proteomika kvantitativně porovnává proteomy buněk, tkání, tělních tekutin a dalších biologických materiálů za různých podmínek s cílem nalézt rozdíly v expresi proteinů a na základě těchto rozdílů popsat biologické procesy probíhající ve zkoumaných organizmech. Výchozím materiálem expresních proteomických studií jsou složité směsi obsahující tisíce proteinů, které jsou analyzovány kombinací separačních (hlavně elektroforetických a chromatografických) metod a identifikovány, případně kvantifikovány pomocí hmotnostní spektrometrie. Cílem této dizertační práce je demonstrovat využití nástrojů expresní proteomiky k řešení několika biomedicínských problémů. Různé proteomické přístupy a nástroje jsme využili ke studiu molekulárních mechanizmů závažných onemocnění jak na biologických vzorcích pacientů, tak na modelovém organizmu a buněčné kultuře. Konkrétně jsme řešili tři různé projekty, a to hledání potenciálních molekulárních cílů pro selektivní likvidaci buněk lymfomů z plášťové zóny rezistentních na protinádorovou molekulu TRAIL, studium molekulárních mechanizmů srdečního selhání s využitím potkaního modelu objemového přetížení a hledání diagnosticky využitelných biomarkerů karcinomu ovaria....
|
|
|
Proteomika jako nástroj studia molekulárních mechanizmů závažných onemocnění
Pospíšilová, Jana ; Petrák, Jiří (vedoucí práce) ; Šulc, Miroslav (oponent) ; Kovářová, Hana (oponent)
SOUHRN Proteomika je soubor analytických metod umožňující kvalitativní a kvantitativní popis proteomu. Expresní proteomika kvantitativně porovnává proteomy buněk, tkání, tělních tekutin a dalších biologických materiálů za různých podmínek s cílem nalézt rozdíly v expresi proteinů a na základě těchto rozdílů popsat biologické procesy probíhající ve zkoumaných organizmech. Výchozím materiálem expresních proteomických studií jsou složité směsi obsahující tisíce proteinů, které jsou analyzovány kombinací separačních (hlavně elektroforetických a chromatografických) metod a identifikovány, případně kvantifikovány pomocí hmotnostní spektrometrie. Cílem této dizertační práce je demonstrovat využití nástrojů expresní proteomiky k řešení několika biomedicínských problémů. Různé proteomické přístupy a nástroje jsme využili ke studiu molekulárních mechanizmů závažných onemocnění jak na biologických vzorcích pacientů, tak na modelovém organizmu a buněčné kultuře. Konkrétně jsme řešili tři různé projekty, a to hledání potenciálních molekulárních cílů pro selektivní likvidaci buněk lymfomů z plášťové zóny rezistentních na protinádorovou molekulu TRAIL, studium molekulárních mechanizmů srdečního selhání s využitím potkaního modelu objemového přetížení a hledání diagnosticky využitelných biomarkerů karcinomu ovaria....
|
|
|
Patofyziologie plicního poškození v podmínkách hemodynamických podpor.
Popková, Michaela ; Mlček, Mikuláš (vedoucí práce) ; Rohn, Vilém (oponent) ; Otáhal, Michal (oponent)
Úvod: Distenze levé komory srdeční a následně až vznik plicního edému jsou často diskutované komplikace veno-arteriální membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s těžkým srdečním selháním. Cílem studie bylo na experimentálním modelu srdečního selhání sledovat vliv VA ECMO na distenzi levé komory, plicní hemodynamiku a akumulaci tekutin v plicích a navrhnout postup, jímž by bylo možné vzniku plicního edému předejít. Metodika: Experimenty probíhaly na prasečích modelech v celkové anestézii. Na modelu chronického srdečního selhání byly sledovány vlivy zvyšujícího se "afterloadu" na práci levé komory. Vliv zvyšujícího se "afterloadu" na objem tekutin v plicích byl pak sledován na modelu akutního ischemického srdečního selhání. K detekci změn objemu tekutin byla využita elektrická impedanční tomografie (EIT). EIT data byla analyzována fázovou a frekvenční filtrací tak, aby byl zahrnut pouze funkční region plic. V rámci studie byly porovnány i různé metody dekomprese levé komory při současném užití s VA ECMO. Výsledky: Postupné zvyšování průtoku mimotělní podporou VA ECMO vedlo u akutně i chronicky selhávající cirkulace ke zlepšení hemodynamických a oxygenačních parametrů. Vyšší průtoky VA ECMO však způsobily také významnou distenzi levé komory srdeční a zvýšení nároků na její práci. Navyšování...
|
|
|
Život po transplantaci srdce
Kováčová, Anna ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Pacienti v terminálním stadiu srdečního selhání, které není řešitelné konvenčními metodami léčby, jsou indikováni k transplantaci srdce. Při akutním zhoršením stavu, lze pacienty k transplantaci překlenout pomocí mechanické srdeční podpory, která je schopná částečně nebo zcela převzít úlohu srdce a umožní obnovení dostatečného srdečního výdeje (Fila et al., 2014). Doba před transplantací a po ní představuje pro pacienty velmi náročné období, kdy pociťují nejen fyzické, ale především psychické a sociální potřeby, které se během jejich fází života mění a zároveň ovlivňují celé jejich následné prožívání. Hlavním cílem této diplomové práce bylo sledování jak předchozí implantace dlouhodobé mechanické srdeční podpory a následná transplantace srdce ovlivňuje potřeby a pocity pacientů. Respondenti byli vybráni z pacientů, u kterých byla před transplantací srdce implantovaná mechanická srdeční podpora. Diplomová práce obsahovala dalších pět dílčích cílů, které se zabývaly jak zmapováním potřeb pacientů před i po implantaci dlouhodobé mechanické srdeční podpory a po transplantaci srdce, tak i v průběhu dodržování režimových opatření, získávání informací a edukace. Pro kvalitativní výzkum byla zvolena metoda sběru dat pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno...
|
|
|
Hemodynamic adaptation mechanisms of heart failure to percutaneous venoarterial extracorporeal circulatory support
Hála, Pavel ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Szárszoi, Ondrej (oponent) ; Havránek, Štěpán (oponent)
Úvod: Venoarteriální mimotělní membránová oxygenace (VA ECMO) je široce využívaná metoda v léčbě závažného oběhového selhání, avšak opakovaně byl pozorován také její negativní vliv na levou komoru srdeční (LV). Cílem práce je zhodnotit vliv průtoku mimotělní podporou (EBF, extracorporeal blood flow) na systémovou hemodynamiku během VA ECMO terapie dekompensovaného srdečního selhání. Metody: Biomodel (prase domácí) srdečního selhání s nízkým srdečním výdejem byl vytvořen dlouhodobou rychlou stimulací myokardu (chronické srdeční selhání) a koronární hypox- emií (akutní srdeční selhání). Známky dekompensovaného srdečního selhání byly defi- novány sníženým srdečním výdejem a tkáňovou hypoperfusí. Následně bylo v celkové anestezii zavedeno VA ECMO a během různých průtoků mimotělní podporou byla po- mocí PV diagramu hodnocena práce levé komory. Orgánově specifické parametry byly monitorovány regionální tkáňovou oxygenací a měřením průtoku krve v karotické a sub- klaviálí arterii. Výsledky: Závažné dekompensované srdeční selhání vedlo k systémové hypotensi, nízké tkáňové oxy- genaci, nízké saturaci smíšené venosní krve a ke zvýšení end-diastolického tlaku v levé komoře. Zvyšováním EBF od minimálního průtoku až na 5 l/min došlo k výraznému zvýšení systolického tlaku v levé komoře, snížení pulsatility v...
|
host ::
RSS.