|
|
Analýza současného stavu hospodaření rodinné farmy a zpracování podnikatelského plánu
Vašátková, Marie
Bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku podnikatelského prostředí a pravidel v Evropské unii a s ní spojené společné zemědělské politiky. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související se země-dělstvím a podnikáním a je zde popsán současný stav zemědělského půdního fondu České republiky. Tato část je rovněž zaměřena na samotnou zeměděl-skou politiku, na její postupný vývoj a realizaci v Evropě. Literární přehled obsahuje i aktuální výčet možností dotačních titulů. Cílem vlastní práce je analyzovat a zhodnotit současný stav podniku, nejprve jsou popsány podmínky pro hospodaření, výrobní zaměření a výsled-ky vybraného podniku a poté je provedeno celkové hodnocení situace for-mou zpracování SWOT analýzy. Jako řešení je navržena změna způsobu hos-podaření s využitím dotačního titulu „Zahájení činnosti mladých zeměděl-ců“, ta je společně s dalším rozvojem farmy podrobněji popsána prostřednic-tvím podnikatelského plánu.
|
|
|
Možnosti rozvoje zemědělského podniku v podmínkách českého agrobyznysu
Kudláčková, Hana
Diplomová práce řeší základní faktory, které ovlivnily rozhodování o výrobní struktuře podniků v českém zemědělství před a po vstupu do EU. Cílem diplomové práce je na základě charakteristiky změn podnikatelského prostředí zemědělských výrobců, vyvolaných vývojem agrobyznysu, specifikovat, které faktory jsou rozhodující z hlediska konkurenceschopnosti podniku obecně a do jaké míry je lze uplatnit v podmínkách společného trhu EU−v návaznosti na to pak tyto poznatky ověřit na konkrétním zemědělském podniku. V teoretické části diplomové práce se věnuji charakteristice podnikatelského prostředí zemědělských podniků, definici změn formování agrární politiky a následně koncepci Společné zemědělské politiky. Dále pak analyzuji vývoj a strukturu zvolených charakteristik českého zemědělství. V praktické části diplomové práce je charakterizován konkrétní zvolený podnik, na kterém jsou ověřeny získané poznatky. Závěrem diplomové práce a výsledkem analýzy podniku je celkové zhodnocení chodu podniku a poskytnutí návrhů, které mohou vylepšit situaci sledovaného podniku nebo zajistit potřebná opatření k udržení stávajícího stavu.
|
|
| |
|
|
Vliv společné zemědělské politiky na sektor zemědělství v kraji Vysočina
HRADECKÁ, Michaela
Cílem této bakalářské práce je prokázat míru závislosti kraje Vysočina na dotacích v zemědělství poskytovaných Evropskou Unií v rámci SZP. Na základě vytyčeného cíle byla stanovena první výzkumná otázka zabývající se stavem zemědělství v kraji Vysočina v jednotlivých letech. Druhá výzkumná otázka se zabývá problematikou míry závislosti kraje na dotacích poskytovaných Evropskou Unii, tedy zda se kraj dokáže obejít bez těchto finančních prostředků. Pro teoretickou část byla použita metoda analýzy a syntézy dokumentů, domácích i za-hraničních zdrojů. V teoretické části je na základě literárních pramenů stručně charakterizována Evropská unie a její organizace či fondy v souvislosti se společnou zemědělskou politikou EU, dále je popsáno evropské zemědělství a venkov. Je zmíněna i problematika obecného zemědělství v České republice i problematika SZP v ČR, a zároveň je zde vysvětleno několik důležitých pojmů, jako jsou dotace. V praktické části je nastíněna obecná charakteristika kraje Vysočina, její ekonomická situace a stav zemědělství. Výzkum mé bakalářské práce je zaměřený na poskytované dotace, data byla získávána převážně ze sekundárních zdrojů na úrovni kraje a byl ověřován názor stakeholderů v sektoru za po-mocí rozhovorů. Byla zvolena metoda strukturovaného rozhovoru, u něhož jsou přesně stanovené otázky, jejich pořadí i formulace. Sběr těchto dat probíhal především u právnických a fyzických osob v kraji Vysočina. Na základě komparace takto získaných poznatků byla odvozena hypotéza o stavu zemědělství a vyplácení dotací v kraji, která zní: Kraj Vysočina není v současné době schopen hospodařit bez finanční pomoci Evropské unie.
|
|
|
Společná zemědělská politika v postlisabonském období
Harašta, Martin
Tato bakalářská práce se v obecné části věnuje příčinám vzniku Společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie, jejímu vývoji, cílům a principům a dále také analyzuje její reformy. Stěžejní část práce se zabývá analýzou změn SZP, které přišly společně s Lisabonskou smlouvou, ale také změnami, které nastaly v tomto období až do současnosti. Hlavním cílem práce je tedy identifikovat a analyzovat změny, které nastaly v postlisabonském období.
|
|
|
Malá rodinná farma v podnikatelském prostředí agrobyznysu
Ryšánová, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem změn podnikatelského prostředí agrobyznysu na rozvoj konkrétní rodinné farmy. Bakalářská práce vymezuje podnikatelské prostředí a změny současného agrobyznysu. Popisuje podobu agrárního sektoru a definovány jsou také principy fungování agrárního trhu. Práce konkretizuje zásady a reformy Společné zemědělské politiky. Specifikovány jsou také alternativními distribučními sítěmi. V další části práce je analyzovaná malá rodinná farma. Následně jsou pro tuto farmu navrhnuty alternativní odbytové sítě, jako alternativní forma uplatnění v rámci agrobyznysu. V závěru práce jsou zhodnoceny výsledky analýz a navrženy možná řešení.
|
|
|
Analýza nákladů potravinářského podniku
Gaborčík, Ján
Náplní bakalářské práce je analýza komoditní vertikály potravinářské pšenice s návazností na produkt pšeničné mouky, která je stěžejní surovinou pro výrobní činnosti námi zvoleného potravinářského podniku a zároveň jeho významnou nákladovou položkou. Literární rešerše je zaměřena na definování pojmu agrobyznys, komoditní vertikála a definici nákladů v rámci podnikových činností. Analytická část práce se soustřeďuje na vývoj celkových osevních ploch ČR za určené analyzované období, ploch obilovin a jejich sklizně. Následně se práce soustřeďuje na rozbor cenové transmise potravinářské pšenice a pšeničné mouky na českém trhu. V neposlední řadě se práce zabývá analýzou nákladů námi zvoleného zájmového podniku.
|
|
|
Čerpání fondů EU ve vybrané oblasti
Pavlíková, Jana ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Krameš, Jaroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce Čerpání fondů EU ve vybrané oblasti je zmapovat dotační politiku EU v zemědělství a její dopady na zemědělské podniky v České republice. Práce se dělí na dvě části. První část je zaměřena na teoretické podklady problematiky fondů EU a Společné zemědělské politiky. Druhá část pak ilustruje systém evropských dotací v zemědělství na konkrétním podniku. Jsou zde uvedeny a zhodnoceny jednotlivé projekty financované z fondů EU v tomto podniku.
|
|
|
Zemědělská politika EU - její slabiny a snahy o reformu
Nováková, Markéta ; Hraba, Zdeněk (vedoucí práce) ; Borkovec, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stěžejními reformami společné zemědělské politiky ze strany Evropské unie, včetně kontextu a důvodů, které k reformám vedly. Společná zemědělská politika Evropské unie je i přes řadu pozitivních výsledků, které přináší, stále doprovázena kontroverzemi. Zemědělství jako téma vzbuzuje emoce a zůstává ožehavým politickým tématem, které často rozděluje i napříč politickým spektrem. Spory o pojetí politiky se svádí nejen na evropské a vnitrostátní úrovni, ale i na půdě mezinárodních organizací, z nichž bych vyzdvihla jednání na půdě Světové obchodní organizace, která se snaží o liberalizaci světového obchodu. Těžištěm této diplomové práce je analýza vývoje po roce 2003, kdy došlo k poslednímu zásadnímu obratu ve směřování společné zemědělské politiky Evropské unie. Od té doby dochází k postupnému vývoji nastolené politiky. Cílem této diplomové práce je zanalyzovat a zhodnotit, zda a v jakých oblastech došlo ze strany EU ke změnám reagujícím na objektivní problémy a vznášenou kritiku této politiky. Po stručném představení této politiky se v první části práce věnuji vybraným problematickým oblastem SZP a snažím se popsat a vysvětlit vybrané slabiny společné zemědělské politiky z hlediska různých pohledů a aktérů. Druhá část práce se zaměřuje na popis nejdůležitějších bodů...
|
|
|
Převod (ne)zdvořilosti při tlumočení
Kavínová, Martina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Lingvistický koncept zdvořilost byl již hojně probádán, nikoli však její tlumočení. Tato teoreticko-empirická práce popisuje prostředky pro vyjadřování zdvořilosti rozdělené podle maxim zdvořilosti G. Leeche. Empirická část je tvořena rozborem nahrávek simultánně tlumočených projevů v médiích a v Evropském parlamentu. Jedná se o kvantitativní studii a jejím výsledkem je množství prostředků vyjadřování zdvořilosti, které tlumočníci převedli do češtiny. V souladu s maximami bylo v celkovém vzorku průměrně převedeno 65,7 % prostředků zdvořilosti. Ke zkoumaným prostředkům patří prozodie, neverbální komunikace, modalita, kategorie konatele apod. Za žádoucí jsme považovali ekvivalentní převod prostředků. Práce ověřuje hypotézu, zda docházelo ke značnému výrazovému zesilování za účelem zvýšení míry zdvořilosti oproti originálním projevům. Klíčová slova: zdvořilost, pragmatika, ilokuční akt, maximy zdvořilosti, tvář, modalita, prozodie, neverbální komunikace, čeština, angličtina, tlumočení, ekvivalence, prezidentský duel USA, Obama, Romney, Společná zemědělská politika, Evropský parlament, Catherine Ashton, oslovování
|
host ::
RSS.