|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Studium dekompozice organické hmoty v půdě pomocí metody "čajových sáčků"
Lišková, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo na základě provedených literárních rešerší navrhnout metodu optimální pro studium dekompozice organického materiálu v půdě. K tomuto účelu byla zvolena tzv. tea bag metoda. S ohledem na kompletnost práce byla provedena také fyzikálně-chemická charakterizace půdního prostředí a HL z ní izolovaných. Degradovaný organický materiál byl pak dále charakterizován, a to za využití termogravimetrické analýzy, elementární analýzy, FT-IR spektroskopie a byl rovněž stanoven celkový obsah vodou extrahovatelných polyfenolických látek ve vzorcích.
|
|
|
Studium a charakterizace organických látek ve vzorku biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce charakterizuje biouhel z fyzikálně-chemického hlediska. Teoretická část pojednává o biouhlu, jakožto půdním kondicionéru, jeho vlasnostech, použití, výrobě a v neposlední řadě jeho vlivu na své okolí. Pro lepší charakterizaci organických a anorganických látek, byl použit fosfátový pufr, jenž zajišťuje jejich specifickou extrakci vlivem neutrálního pH. Druhou cestou je využití dešťové vody, která simuluje podmínky půdního prostředí. V experimentální části jsou diskutovány, jak přečištěné vzorky extrahované pufrem, tak vzorky s dešťovou vodou, které byly podrobeny měření pH a konduktivity, termogravimetrické analýze (TGA), elementární analýze (EA) a infračervené spektrometrii s Fouierovou transformací (FTIR-ATR). Pomocí termogravimetrie byla stanovena vlhkost a obsah popela, který pro nás představuje anorganický nespalitelný podíl. Na základě stanoveného obsahu popela a vlhkosti byly extrakční výtěžky přepočteny na bezpopelové hm. %. Výsledky EA nám poskytly informace o obsahu biogenních prvků a základních fyzikálně-chemických charakteristik v biouhlu. Naproti tomu, metoda FTIR definovala přítomnost jednotlivých funkčních skupin a specifických konstitučních jednotek přítomných v extraktech. Tyto informace nám umožňují lepší pochopení environmentálního vlivu biouhlu na půdní ekosystém.
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
|
|
Studium vlivu aplikace biouhlu na organickou hmotu v půdě
Kurková, Marie ; Sovová, Šárka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje, jaký vliv má aplikace biouhlu na složení organické hmoty dvou rozdílných vzorků půd. Konkrétně byl sledován celkový obsah organické hmoty v půdě a poměr huminových a fulvinových kyselin v těchto půdách před a po aplikaci biouhlu. Složení půdní hmoty bylo pozorováno termogravimetricky a také na základě využití certifikované metodiky izolace huminových a fulvinových kyselin ze vzorků studovaných půd. Dále byl pozorován vliv biouhlu na růst modelové rostliny (kukuřice setá – Zea mays), kdy už od počátku experimentu bylo možné pozorovat rozdíly v růstu, a to jak v porovnání vzorků s biouhlem a bez biouhlu, tak také v porovnání vzorků s různou dávkou biouhlu. Vliv na růst rostlin měl také druh půdy, která byla využita pro kultivační experimenty.
|
|
|
Analýza tvarů půdních agregátů na lesních půdách ŠLP Křtiny
Liška, Matěj
Diplomová práce se zabývá půdními agregáty a jejich tvary. Byly odebrány půdní typy běžně se vyskytující na území ŠLP Křtiny. Jednalo se o kambizem, hnědozem, luvizem, rendzinu a ranker. Odběr byl proveden vždy v mlazině a kmenovině. U těchto půd byla provedena zrnitostní analýza kvůli zjištění obsahu jílu a digitální analýza zaměřená na vnější stavbu vodostabilních agregátů. Zejména byl zjišťován objem a povrch agregátů a vztah mezi nimi. Bylo zjištěno, že agregáty stejné půdy v různě starém porostu vykazují trend změny velikosti i tvaru. Tyto změny jsou závislé na obsahu jílu a organické hmoty. Z digitálně nasnímaných agregátů byl vytvořen katalog, který zobrazuje tvary agregátů s jejich parametry a shrnuje základní charakteristiky jednotlivých půd.
|
|
|
Management posklizňových zbytků při zakládání porostů obilnin
Fafílek, Viktor
Cílem bakalářské práce bylo prostudování a popsání problematiky posklizňových zbytků při zakládání porostů obilnin. Začátek práce je věnován posklizňovým zbytkům, jejich slo-žení, rozkladu. Dále jsou popsány choroby, které přežívají na posklizňových zbytcích. Ná-sledně je popsán vliv předplodin a jejich posklizňových zbytků na hlavní plodinu. Druhá polovina práce se věnuje způsobu zpracování půdy a směrnicím DZES a IOR. Konec práce popisuje způsoby zakládání porostů hlavních obilnin jarního ječmene a ozimé pšenice.
|
|
|
Genetic potential for methane metabolism in the Greenland subglacial ecosystem
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický materiál. Velké oblasti subglaciálního sedimentu jsou každoročně obnaženy kvůli tání a ústupu ledovců, což ovlivňuje subglaciální zásoby uhlíku a může mít významný dopad na regionální toky uhlíku. Vzhledem k rozšířené anoxii v ledovcových podloží jsou subglaciální prostředí potenciálními producenty a zásobárnami metanu, který může být uvolněn do atmosféry v důsledku ústupu ledovců. Zatímco přítomnost metanogenů a organizmů oxidujících metan v subglaciálním prostředí byla ukázána na základě 16S rRNA genových dat, v současné době neexistují žádná data o funkčním genetickém potenciálu metabolismu metanu. V této studii byly poprvé využity metagenomy, získané ze subglaciálního sedimentu exportovaného řekou zpod Grónského ledovce, k charakterizaci metabolického potenciálu metabolismu metanu a identifikaci a kvantifikaci genů zapojených do produkce a spotřeby metanu. Byly také zkoumány funkční geny potenciálních syntrofních drah. Funkční geny metanogeneze/anaerobní oxidace metanu a metanotrofie byly zaznamenány ve všech čtyřech metagenomech. Výsledky analýz poskytují...
|
|
|
Hodnocení kvality/zdraví půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality/zdraví půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice a sledováním změn fyzikálních a chemických vlastností půdy v průběhu let. V teoretické části jsou popsány vybrané fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Popisovanými fyzikálními vlastnostmi jsou struktura, textura, zdánlivá hustota pevných částic, objemová hmotnost, pórovitost, momentální vlhkost, provzdušenost, nasycená a nenasycená hydraulická vodivost, infiltrace a barva. Z chemických vlastností půdy uvádíme pH, obsah uhličitanů v půdě, vodivost vodního výluhu a obsah humusu v půdě. Z biologických vlastností byla vybrána mikrobiální biomasa, respirace, obsah dusíku v půdě a zaplevelení. V praktické části diplomové práce je provedeno vyhodnocení vybraných indikátorů kvality půdy z experimentální plochy v blízkosti obce Bohaté Málkovice. Zkoumaná plocha je dlouhodobě zpracována minimalizační technologií. Praktická část diplomové práce vychází z odběrů porušených a neporušených půdních vzorků v průběhu let 2016 – 2018 a následného vyhodnocení vybraných parametrů v laboratoři. Na základě zjištěných údajů je možné zhodnotit kvalitu půdy s ohledem na růst a vývoj rostlin a úrodnost.
|
host ::
RSS.