|
| |
|
|
Psychosociální problematika dialyzovaných pacientů
Majková, Anna ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Válková, Monika (oponent)
MAJKOVÁ, Anna. Psychosociální problematika dialyzovaných pacientů. Praha 2023. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta. Katedra psychosociálních věd a etiky. Vedoucí práce MUDr. Jiřina Ondrušová, PhD. Bakalářská práce pojednává o psychosociální problematice dialyzovaných pacientů. Teoretická část se popisuje funkci a selhání ledvin, možnosti léčby CKD - hemodialýzu, peritoneální dialýzu a transplantaci. Dále se věnuje kvalitě života dialyzovaných pacientů, jejím dimenzím, faktorům, které ji ovlivňují, a jejímu měření. Čtvrtá kapitola popisuje psychologické a sociální aspekty, se kterými se pacienti s CKD potýkají. Poslední kapitola popisuje paliativní péči u pacientů s CKD, její typy, psychologické a etické aspekty a sociální práci. V praktické části jsem zvolila kvalitativní metodu k získání dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Cílem práce je popsat psychosociální problematiku dialyzovaných pacientů a zjistit, do jaké míry dialýza ovlivňuje kvalitu života.
|
|
|
Impact of a hospital palliative care team on costs and quality of care of patients at the end of life.
Křemenová, Zuzana ; Rychlík, Ivan (vedoucí práce) ; Merta, Miroslav (oponent) ; Bužgová, Radka (oponent)
Souhrn Tato disertační práce srovnává péči v závěru života v nemocnici při zapojení paliativní péče a bez ní. Druhá část práce se zaměřuje na zlepšení kvality života nemocných používáním nástrojů s využitím pacientem reportovaných dat. Používání těchto nástrojů je doporučováno k rutinnímu klinickému hodnocení obtíží pacienta. Cíl Cílem první studie je srovnání kvality péče a nákladovosti terminální hospitalizace při zapojení paliativní péče a bez ní. Cílem druhé studie je provést překlad, kulturní adaptaci a validaci nástroje IPOS-renal, co je nástroj používaný k reportování potíží pacientů s pokročilým chronickým onemocněním ledvin. Metodika První studie byla deskriptivní studií případů a kontrol. Sledovali jsme rozdíl v denních hospitalizačních nákladech mezi skupinou pacientů zemřelých bez paliativní intervence a s ní. Jako sekundární výsledky jsme srovnávali skupiny v trvání hospitalizace, v dnech strávených v intenzivní péči, užití intravenózních antibiotik, CT/MR vyšetření, onkologické léčby, dokumentaci preferencí a limitace péče a podpory rodin umírajících. V druhé studii jsme přeložili IPOS-renal do češtiny a kulturně ho adaptovali s použitím kognitivního testování. V průběhu validační studie jsme testovali vnitřní konzistenci použitím Cronbach's alpha koeficientu, spolehlivost použitím intraclass...
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Umírání a smrt v domovech pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
BALÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají sociální pracovníci v domovech pro seniory k umírání a smrti jejich klientů a jakým způsobem se sociální pracovníci vyrovnávají s tématem umírání a smrti. V praktické části bylo zodpovězeno na hlavní výzkumné otázky: Jaký postoj zaujímají sociální pracovníci k umírání a smrti v domovech pro seniory? Jaké strategie vyrovnávání se se stresem využívají sociální pracovníci v domovech pro seniory při setkání se se smrtí klientů? Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm sociálních pracovníků domovů pro seniory na území Jihočeského kraje. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí náhodného výběru. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že postoj sociálních pracovníků v domovech pro seniory k umírání a smrti svých klientů se od počátku jejich dosavadní kariéry značně změnil. Z výzkumu je zřejmé, že se sociální pracovníci před nástupem do praxe s umíráním a smrtí setkali pouze v rodinném kruhu. Proto je pochopitelné, že pro mnohé z nich bylo úmrtí jejich prvního klienta "šok". Sociální pracovníci, kteří byli zapojeni do výzkumu se za dobu své praxe s tímto tématem postupem času naučili pracovat. Díky formám pomoci od organizací, kde svou profesi vykonávají, se se stresem s tím spojeným již nesetkávají. Nejčastěji uvedené formy byly supervize, neformální podpora a školení paliativní péče. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál nejen pro budoucí i současné sociální pracovníky, kteří se s tématem umírání a smrti setkávají, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Komunikace v kontextu rodinného systému v paliativní péči z pohledu sociálního pracovníka - přehledová stať anglických zahraničních studií
ANDERSSONOVÁ, Tereza
Protože česká odborná literatura v podstatě nepopisuje změny, či průběh komunikace uvnitř rodiny v situaci umírání jednoho z jejich členů, realizovala jsem tuto přehledovou stať, v níž jsem formulovala následující cíle: 1) identifikovat témata komunikace v anglicky psané zahraniční odborné literatuře, 2) popsat obsahy identifikovaných témat a 3) vyvodit z nich možné implikace pro českou paliativní péči a další zkoumání tohoto tématu. Pro dosažení cílů jsem využila metodologii tzv. dostatečně kvalitního literárního přehledu. Na základě kritérií indikujících zaměření práce na komunikaci v rodině v situaci umírání jednoho z jejich členů jsem vyhledala v databázi EBSCO 492 článků. Z nich bylo po aplikaci kritérií pro zařazení vybráno 37 článků. Výstupy lze shrnout tak, že i přes relativně malý počet výzkumných studií jsou v nich popsány jak oblasti a charakteristika komunikace, tak faktory a role, které komunikaci ovlivňují, tak dopady takové komunikace (snížení úzkosti, míry deprese a v době po úmrtí člena menší výskyt komplikovaného truchlení). Právě v onom identifikování témat a jejich obsahů je hlavní přínos práce. Za podstatné považuji především zjištění o chronemickém tlaku, který se objevuje s blížícím se úmrtím a s vlivem nejen nespecifických faktorů (pravidla komunikace v rodině před oznámením fatální diagnosy), ale také specifickými (jako jsou kulturní vlivy vztahu ke smrti, či pseudonáhradní mateřství - tendence přebírat aktivitu a kontrolu za umírajícího). Pro paliativní sociální práci v ČR může být text přínosný především s ohledem na identifikované oblasti komunikace a také faktory, které komunikaci mohou ovlivňovat.
|
|
|
Využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci
STEHLÍKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci. Jedná se teoretickou bakalářskou práci, který byla zpracována pomocí literární rešerše z české i zahraniční literatury včetně databázových zdrojů. Práce se zaměřuje na obecnou paliativní péči a na terminální stadium, které jsou rozděleny do několika sekcí. Jsou zde detailně popsány potřeby umírajícího člověka, a to jak biologické, psychosociální tak i spirituální. Také se práce soustředí na fáze umírání dle Kübler-Rossové, které jsou podrobně rozepsány. Ústřední kapitola se zaměřuje na paliativní komunikaci, která je často klíčový problém. Zdravotnický personál včetně sester neví, jak s rodinou umírajícího či zemřelého hovořit. Následující podkapitoly jsou věnovány ústřednímu tématu využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu v zahraničí. Je zde popsán vznik deníku v různých zemích světa a také to, jak byl přijat v praxi. Součástí je i popis deníku, jak v určitých zařízeních vypadá a jaké jsou možnosti jeho využití. Také je rozebrán efekt používání deníku v praxi na kvalitu poskytované péče. Deník měl velký přínos především pro rodiny pacientů, kteří si ošetřovatelský deník vedly. Deník pomohl rodinám při procesu truchlení lépe se smířit se smrtí svého blízkého. V závěru práce je popsán pohled autora na danou problematiku. V reakci na zjištěná data byl vytvořen vlastní návrh ošetřovatelského deníku v české verzi, který by měl přispět k rozvoji paliativní ošetřovatelské péče v rámci České republiky.
|
|
|
Využití hodnoticích škál u paliativních pacientů
SLÁDKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá hodnoticími škálami využívaných u paliativních pacientů. Paliativní péče je rychle se rozvíjejícím oborem. K zajištění individualizované kvalitní péče o paliativní pacienty je důležité, aby sestra uměla pracovat dle nejnovějších ošetřovatelských postupů, které mimo jiné obsahují i práci s hodnoticími nástroji. Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda sestry využívají specifických hodnoticích škál u paliativních pacientům a jakým způsobem tyto hodnoticí škály sestře pomáhají v péči o paliativního pacienta. Teoretická část této práce pomáhá čtenáři získat základní náhled na problematiku hodnoticích škál v paliativní péči. Nejprve je popisována historie a dělení paliativní péče. Dále je nastíněno, jak paliativní péče funguje v České republice, jaké role sestra v paliativní péči zastává a jaké potřeby mají pacienti v paliativní péči. V druhé kapitole jsou probírané nástroje pro hodnocení potřeb paliativních pacientů. Empirická část této práce byla realizovaná pomocí kvalitativního výzkumného šetření. Zpracování proběhlo polostrukturovaným rozhovorem s 10 sestrami z vybraných hospicových zařízeních. Nejprve byly zjištěny identifikační údaje sester. Samotný rozhovor sčítal 14 otevřených otázek sestavených, tak aby byly zodpovězeny výzkumné otázky. Data získaná rozhovorem byla následně zpracována pomocí techniky otevřeného kódování metodou "tužka a papír" a rozdělena do 4 logických kategorií dále členěné do podkategorií. Byl zjištěn rozdíl mezi sestrami z mobilní hospicové péče a lůžkových hospiců z hlediska druhu využívaných hodnoticích nástrojů. Sestrám hodnoticí škály slouží jako ukazatel péče a rychlý přehled problémů paliativního pacienta. Dále informace získané hodnoticími nástroji konzultují s lékaři, kteří díky těmto informacím mohou upravovat plán léčby pacienta.
|
|
|
Etická dilemata v sociální práci s umírajícími
KOHELOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zaměřuje na etická dilemata, která vyvstávají při doprovázení terminálně nemocných osob. K řešení těchto etických problémů musíme vždy přistupovat individuálně. Vždy musíme brát ohled na etické principy nemocného i jeho rodiny, a musíme dělat vše pro zachování co nejvyšší kvality lidského života. Dále práce popisuje, jaký je přinos paliativní péče při procesu umírání, a jak důležité je naslouchat potřebám nemocných.
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu
ŠAŠKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce, která je nazvána Paliativní ošetřovatelská péče u pacienta s karcinomem pankreatu, je rozdělena na dvě části - na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám definicí "paliativní ošetřovatelská péče", dále je popsána její historie, rozdíl mezi obecnou a specializovanou paliativní ošetřovatelskou péčí, jsou popsány cíle paliativní péče, je popsána role sestry a jsou rozebrána specifika paliativní ošetřovatelské péče. Druhá část teoretické části se zaměřuje na definici karcinomu pankreatu, etiologii, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a TNM klasifikaci . V praktické části bakalářské práce jsou vyobrazeny výsledky kvalitativního výzkumu, kde zjišťuji odpovědi na výzkumné otázky, které jsou důležité pro cíle výzkumu. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřování v terminálním stádiu, zda sestry dělají rozdíly v ošetřování v určitých fázích nemoci, jakým způsobem si udržují duševní zdraví a zda mají možnosti naplnit spirituální přání pacienta. Výzkum je realizován polostrukturovaným rozhovorem, který je veden se sestrami interního a onkologického oddělení. Z výzkumu vyplývá, že specifika paliativní ošetřovatelské péče se odvíjejí od emocí sester, ošetřovatelská péče v určitých fázích nemoci je podmíněna spoluprací pacienta, dále pak, že duševní hygiena je velmi důležitá pro sestry a její naplňování je pomocí fyzických aktivit. V poslední řadě je zjištěno, že naplnění spirituálních potřeb pacienta závisí na dostupnosti dané potřeby. Tato práce poskytuje čtenářům informace týkající se paliativní ošetřovatelské péče u pacientů s karcinomem pankreatu v praxi. Pomáhá pochopit zátěž, kterou sestry zažívají jak z psychického, tak z fyzického hlediska při péči o pacienty v paliaci. Kromě toho mohou tyto informace nabídnout sestrám nápady a rady ohledně udržení duševního zdraví a možných změn v přístupu k péči o pacienty v paliativním stadiu.
|
host ::
RSS.