|
|
Konzervativní léčba akutní nekrotizující pankreatitídy a využití enterální výživy
Česák, Vojtěch ; Rušavý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kvapil, Milan (oponent) ; Sobotka, Luboš (oponent)
Akutní pankreatitida je onemocnění, které se vyskytuje v lehké nebo závažné formě. Incidence za posledních několik let narůstá. Léčba musí být v závažných případech komplexní a výživa je jedním ze základních pilířů. Enterální a parenterální výživa v akutní fázi je dostatečně zdokumentovaná a zahrnutá do řady guidelines. Postavení per os příjmu těsně po odeznění akutní fáze těžké akutní pankreatitidy je však kontroverzní. Cílem naší disertační práce je ukázat výsledky monocentrické prospektivní randomizované studie, kdy jsme srovnávali bezpečnost a efektivitu per os příjmu v porovnání s enterální výživou u pacientů s těžkou akutní pankreatitidou, a to jak během hospitalizace těsně po odeznění akutní fáze onemocnění, tak po dimisi v dlouhodobém časovém horizontu. Pacienti s těžkou akutní pankreatitidou byli randomizováni do dvou skupin (enter. výživa vs. per os příjem), nejpozději 14. den hospitalizace byla zahájena nutriční podpora zvoleným způsobem. Sledována byla tolerance výživy, výskyt komplikací, délka hospitalizace, vývoj nutričních parametrů a hmotnosti. Pacienti se signifikantně nelišili v délce hospitalizace ani v počtu komplikací jak během hospitalizace, tak v horizontu 1 roku po dimisi. Byl pozorován signifikantně rychlejší nárůst nutričních parametrů u skupiny enterální výživy. V disertační práci...
|
|
|
Vliv enterální výživy na průběh Crohnovy choroby
Homzová, Nikola ; Lukáš, Milan (vedoucí práce) ; Bortlík, Martin (oponent)
Úvod: Crohnova choroba je onemocnění trávicího traktu nejasné etiologie, které může z mnoha příčin ohrožovat nutriční stav pacientů. Malnutrice pak může zhoršovat odpověď pacienta na léčbu základního onemocnění. Možnosti optimalizace výživového stavu jsou rozmanité, zahrnují dietní úpravy, enterální i parenterální výživu a jejich vzájemné kombinace. Za účelem zajištění co nejvyšší míry šetrnosti a efektivity výživy je potřebné zajistit zcela individuální přístup k jednotlivému pacientovi. Metody: Sledován byl vliv enterální výživy na průběh Crohnovy nemoci. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 84 malnutričních pacientů s aktivní formou Crohnovy choroby. Ti byli rozděleni do 2 skupin s ohledem na typ a dávkování enterální výživy. Do první skupiny byli řazeni pacienti, kteří užívali doplňkovou enterální výživu formou sippingu o energetické hodnotě 1200 kcal/den. Zbylou energetickou potřebu hradili pacienti bezezbytkovou dietou obohacenou o rozpustnou vlákninu. Druhá skupina zahrnovala pacienty, u nichž byla podávána po dobu osmi týdnů exkluzivní oligomerní enterální výživa nasojejunální sondou dle energetické potřeby pacienta, která byla stanovena u obou skupin pomocí Harris- Benediktovy rovnice. Přechod na exkluzivní enterální výživu byl postupný, stejně jako návrat k pevné stravě. U vybraných...
|
|
|
Výživa pacientů s PEG v praxi
JIROVSKÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií v praxi. Práce je rozčleněna na teorii a praxi problematiky. Teoretická část se zabývá historií stomií, zjišťováním stavu výživy a obecnými informacemi o stomiích. Střed teoretické části obsahuje nejdůležitější část práce, a to uvedení do problematiky PEG. Poté pokračuje kapitola o určení energetické hodnoty a o enterální výživě, na kterou navazuje úsek o pomůckách při aplikaci enterální výživy. Teoretickou část zakončuje kapitola o komplikacích výživy do perkutánní endoskopické gastrostomie. Cílem práce bylo zhodnocení příjmu nutrice podávané do PEG, a zjištění informovanosti pacientů, případně ošetřujícího personálu v oblasti péče o PEG. K dosažení cílů práce jsem použila kvalitativní výzkum. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zdravotní sestrou, a ve dvou případech s pacientem a ošetřujícím personálem, jsem postupně probrala problematiku PEG. Dohromady jsem pracovala se šesti pacienty, které jsem dvakrát navštívila. V další části jsem stanovila potřebu živin, energie a vybraných vitamínů a stopových prvků, které jsem následně porovnala se skutečným příjmem v enterální výživě. K vyhodnocení přijímané výživy jsem použila aplikaci Nutriservis. Ošetřující personál často nemá dostatek informací o péči, nutné pro pacienty s PEG, a literatura v českém jazyce je v této problematice neuspokojivá. Dřívější vzdělání zdravotních sester nezahrnovalo péči o PEG. Metoda byla v České republice zavedena až v 90. letech. Téměř všichni pacienti, kteří byli zařazeni do mého výzkumu, trpěli podváhou. Navíc i přes to, že se jejich váha měnila, druh výživy a její množství zůstávaly stejné. Nejčastější komplikací pacientů byly průjmy. Ačkoliv se v literatuře píše, že sonda by měla vydržet několik let, dle ošetřujícího personálu vydrží rok až dva. Informace v mé práci mohou posloužit jako pomůcka nejen pro pacienty s PEG a jejich rodinu, ale také pro zdravotníky, kteří se starají o pacienta s PEG.
|
|
|
Ovlivnění kvality života domácí sondovou výživou
Horáčková, Michaela ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výzkum vlivu domácí enterální sondové výživy na kvalitu života pacientů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována oblasti klinické výživy, kde jsou popsány základní složky výživy a jejich rozdělení, energetický metabolismus, problematika malnutrice, její příčiny, typy, následky, screening a diagnostika. Popsán je také systém nutriční péče a nutriční tým. Dále je definována enterální výživa a její rozdělení, indikace a kontraindikace a monitoring enterální výživy, popsány jsou typy sondové výživy a příslušné přípravky. Další část se věnuje problematice a specifikům domácí sondové výživy. Poslední kapitola se zabývá kvalitou života, a to jak obecnou definicí tohoto termínu, tak kvalitou života vztaženou ke zdraví, a tím, jak jí můžeme hodnotit. Praktická část je zaměřena na zkoumání kvality života pacientů s domácí sondovou výživou. K hodnocení kvality života byl použit vstupní a výstupní standardizovaný dotazník SF-36. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi pacienty IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky jsou zaznamenány do grafů. Cílem této práce bylo po prozkoumání kvality života pacientů potvrdit předpoklad, že i přes všechny fyzické, psychické a sociální obtíže, které s sebou domácí...
|
|
|
Kvalita života na domácí nazoenterální výživě
Petříčková, Dagmar ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Ševela, Stanislav (oponent)
Příjmení a jméno autora: Petříčková Dagmar Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Kvalita života na domácí nazoenterální výživě Vedoucí práce: as. MUDr. Eva Meisnerová Počet stran: 58 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: malnutrice, enterální výživa, kvalita života, dotazník SF-36 Tématem bakalářské práce je kvalita života pacientů na domácí nazoenterální výživě. V teoretické části je popsána problematika malnutrice jako časté a závažné komplikace léčby základního onemocnění. Je zdůrazněn význam prevence, případně včasného rozpoznání vznikající malnutrice. Různé možnosti a typy nutriční podpory jsou uvedeny ve střední části práce. Podrobněji je rozvedena charakteristika a způsoby enterální výživy, její indikace a kontraindikace. Dále je zpracován pojem kvality života, která může být onemocněním nebo jeho léčbou zásadně ovlivněna, a je uveden popis metod zkoumání kvality života. Ve výzkumné části je posuzována kvalita života nemocných na domácí nazoenterální výživě. Výsledky byly získány pomocí standardizovaného dotazníku SF-36, který je široce používaným nástrojem ke zjištění kvality života v souvislosti se zdravím.
|
|
|
Možnosti nutriční podpory u idiopatických střevních zánětů (observační studie)
Polachová, Monika ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Aleš (oponent)
Ve své bakalářské práci popisuji idiopatické střevní záněty. Teoretická část je věnována historii, epidemiologii, etiopatogenezi, základní charakteristice onemocnění a současným možnostem léčby. Jedním ze závažných důsledků idiopatických střevních zánětů je malnutrice, která pak dále ovlivňuje léčbu, zhoršuje průběh onemocnění a snižuje kvalitu života nemocných. Příčinou malnutrice u těchto pacientů je jednak zánětlivá aktivita v průběhu relapsu, nežádoucí účinky medikamentózní terapie a snížený příjem potravy z důvodu četných průjmů a bolestí břicha. V praktické části jsem sledovala pacienty v rámci své praxe na gastroenterologii. Cílem mé práce bylo zjistit, jaká pozornost je věnována stavu výživy pacientů s těžkým průběhem Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy, kterým byla indikována biologická léčba. Monitorování stavu výživy, nutriční podpora a korekce podvýživy je nedílnou součástí léčby, při které nutriční terapeut sehrává významnou úlohu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nutriční den na standardním a intenzivním lůžku fakultní nemocnice
Lupoměská, Petra ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Novák, František (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první seznamuje s obecnými informacemi o malnutrici jako je její definice, prevalence, dělení, příčiny, následky a možnosti diagnostiky. Následující kapitola uvádí algoritmus nutriční péče, zbývající se pak zaměřují na umělou výživu. Jsou v nich popsány indikace, kontraindikace, komplikace i další podstatné údaje o výživě enterální i parenterální. Praktická část je věnována celosvětovému programu "Nutriční den" a hodnocení dat získaných právě během konání tohoto dne v listopadu loňského roku od pacientů IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získávání dat bylo realizováno kvantitativním výzkumným šetřením formou standardizovaných formulářů. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle, prvním bylo zjistit, jaký byl perorální příjem pacientů během hospitalizace. Tento cíl splněn nebyl, neboť ne všichni pacienti umístění na standardním lůžku byli ochotni dotazník vyplnit. Bylo ale zjištěno, že z celkového počtu 62 nemocných, o kterých byl údaj o příjmu získán, snědlo celou porci nemocniční stravy pouhých 29 %. Druhým cílem bylo zjistit, zda u pacientů umístěných na jednotkách intenzivní péče došlo k dosažení plánovaného denního příjmu kalorií či nikoliv. Tento cíl...
|
|
|
Techniky zavádění nasojejunálních sond
Součková, Veronika ; Novák, František (vedoucí práce) ; Paul, Oldřich (oponent)
Titul, jméno a příjmení autora: Bc. Veronika Součková Instituce: Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Kateřinská 32, 121 08, Praha 2 Studijní obor: navazující magisterské studium - intenzivní péče Studijní program: specializace ve zdravotnictví Název práce: Techniky zavádění nasojejunálních sond Vedoucí práce: MUDr. František Novák, Ph.D. Počet stran: 81 Počet příloh: 3 Počet tabulek, grafů a obrázků: 24 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: Nasojejunální sonda, metody zavedení, enterální výživa, endoskopie, skiaskopie, zaplavání Tato diplomová práce se věnuje problematice a možnostem v oblasti techniky zavádění nazojejunálních sond. Teoretická část se zabývá popisem metod a postupů při zavádění nasojejunální sondy a stručně se zmiňuje o možných komplikacích a zásadách enterální výživy, která je touto metodou podávána. Empirická část práce se zaměřuje na porovnání zavádění nasojejunální sondy metodou zaplavání, jenž se využívá na metabolické jednotce ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, endoskopické a skiaskopické metody. Výzkum přináší popis a porovnání úspěšnosti nejčastěji využívaných metod zavádění výživové trubice do tenkého střeva.
|
|
|
Současné možnosti a prostředky enterální výživy
Hrnčířová, Naďa ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
0BABSTRAKT Práce je zaměřena na oblast enterální výživy. Toto téma je nedílnou součástí intenzivní a resuscitační péče, ale i péče standardní a následné. Stále přibývá nových prostředků a přípravky k enterální výživě se zdokonalují. Teoretická část se zabývá malnutricí, rozebírá jednotlivé složky výživy. Velkou část práce tvoří cesty podání výživy. Jedná se o nazogastrickou a nazojejunální sondu, perkutánní endoskopickou gastrostomii, perkutánní endoskopickou jejunostomii, výživový knoflík a sipping. Dále popisuje jejich zavedení, ošetřovatelskou péči, indikace a kontraindikace. V dalších kapitolách pak režimy podávání enterální výživy, její výhody a nevýhody oproti výživě parenterální a komplikace. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření pomocí anonymních dotazníků v oblasti enterální výživy. Šetření proběhlo na čtyřech odděleních tří pražských fakultních nemocnic. Bylo zaměřeno na všeobecné sestry a zdravotnické záchranáře na jednotkách intenzivní metabolické péče. Zúčastnilo se ho 73 respondentů. Cílem bylo zjistit, jaký režim podávání výživy sestry upřednostňují a jak ho provádějí, analyzovat do jaké míry se v této problematice aktivně zapojují, jak se orientují v přípravcích a zda správně pečují o nazogastrickou a nazojejunální sondu. Výsledky jsou znázorněny v tabulkách, grafech a slovně...
|
|
|
Hodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané parenterální a enterální výživě a ke kompozici těla u kriticky nemocných pacientů
Vaňková, Martina ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Cílem práce bylo stanovení a zhodnocení dusíkové bilance vzhledem k podané nutriční podpoře, kompozici těla, energetickému výdeji, utilizaci nutričních substrátů a k jejich změnám během hospitalizace. Dusíková bilance byla stanovena u 12 mužů a jedné ženy (věk 44 ± 16,4 let) s polytraumatem (ISS 40 ± 11) na JIP na základě 2 měření v časovém odstupu 1-7 dní, jako rozdíl přijatého a vydaného dusíku. Pacientům byl dále měřen energetický výdej a utilizace nutričních substrátů indirektní kalorimetrií, složení těla bioimpedanční analýzou a provedeno biochemické laboratorní vyšetření. Korelační analýzou byly zjištěny závislosti mezi dusíkovou bilancí a ostatními sledovanými parametry i závislosti na rozdílu délky traumatu. Celkový příjem bílkovin činil v průměru 1,40 ± 0,69 g.kg-1 .d-1 . Při této dávce byly zaznamenány negativní hodnoty dusíkové bilance v 1. měření u 9ti pacientů a v 2. měření celé skupiny. V práci byly porovnány i výsledky přijmu dusíku parenterální a enterální cestou. Pro praxi byly zjištěny významné korelace mezi celkovým příjmem dusíku a energetickým výdejem (p = 6,31.10-3 ; r = 0,6) u 1. měření a naopak negativní korelace při 2. měření (p = 0,036; r = -0,59). Dále celkovým příjmem dusíku a délkou traumatu (p = 0,036, r = -0,58). Jako důležitý faktor ovlivňující sledované parametry se...
|
host ::
RSS.