|
|
Dlouhotrvající zásahy vybraných složek integrovaného záchranného systému a postiženého obyvatelstva při mimořádných událostech a krizových situacích se zaměřením na jejich zásobení a stravování
JIROVSKÁ, Nikola
Tématem diplomové práce je zásobování při zásahu, obzvláště pak při dlouhotrvajícím zásahu, kdy je u členů integrovaného záchranného systému (IZS) důležité doplňovat tekutiny a energii. Druhá část práce je zaměřena na samotné civilní obyvatelstvo, které by mělo mít dostatek znalostí, aby si do evakuačního zavazadla zabalilo všechny nutné položky určené pro uspokojení základních potřeb v prvních dnech případné evakuace. Práce je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část převážně vychází z legislativy. Problematika dlouhotrvajících zásahů je daná především hasičskou legislativou. Součástí této části práce jsou i základní informace o evakuaci obyvatelstva, obzvláště pak o procesu varování, evakuaci samotné a obsahu evakuačního zavazadla. Praktická část se zabývá rozborem vyplněných dotazníkových šetření od členů IZS a civilního obyvatelstva. Na základě preferencí obou skupin zahrnuje i návrh stravy z pohledu nutriční terapeutky. V návaznosti na evakuační zavazadlo, jsou zde uvedeny rady, jaké potraviny zabalit. Cílem práce je zhodnocení příjmu stravy a tekutin u členů IZS s ohledem na jejich kvalitu. Analýza probíhala nejen při dlouhotrvajícím zásahu, ale také v běžném pracovním dni, ve kterém takový zásah může proběhnout. Stejně jako připravenost IZS je důležitá i připravenost civilního obyvatelstva, cílem je zjistit, zda poznají varovný signál a zvládnou si kvalitně zabalit evakuační zavazadlo. Informace v práci mohou posloužit jako pomůcka nejen pro členy IZS, ale také pro civilní obyvatelstvo v oblasti balení evakuačního zavazadla, obzvláště pak s ohledem na výběr potravin a tekutin v evakuačním zavazadle.
|
|
|
Výživa pacientů s PEG v praxi
JIROVSKÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na pacienty s perkutánní endoskopickou gastrostomií v praxi. Práce je rozčleněna na teorii a praxi problematiky. Teoretická část se zabývá historií stomií, zjišťováním stavu výživy a obecnými informacemi o stomiích. Střed teoretické části obsahuje nejdůležitější část práce, a to uvedení do problematiky PEG. Poté pokračuje kapitola o určení energetické hodnoty a o enterální výživě, na kterou navazuje úsek o pomůckách při aplikaci enterální výživy. Teoretickou část zakončuje kapitola o komplikacích výživy do perkutánní endoskopické gastrostomie. Cílem práce bylo zhodnocení příjmu nutrice podávané do PEG, a zjištění informovanosti pacientů, případně ošetřujícího personálu v oblasti péče o PEG. K dosažení cílů práce jsem použila kvalitativní výzkum. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zdravotní sestrou, a ve dvou případech s pacientem a ošetřujícím personálem, jsem postupně probrala problematiku PEG. Dohromady jsem pracovala se šesti pacienty, které jsem dvakrát navštívila. V další části jsem stanovila potřebu živin, energie a vybraných vitamínů a stopových prvků, které jsem následně porovnala se skutečným příjmem v enterální výživě. K vyhodnocení přijímané výživy jsem použila aplikaci Nutriservis. Ošetřující personál často nemá dostatek informací o péči, nutné pro pacienty s PEG, a literatura v českém jazyce je v této problematice neuspokojivá. Dřívější vzdělání zdravotních sester nezahrnovalo péči o PEG. Metoda byla v České republice zavedena až v 90. letech. Téměř všichni pacienti, kteří byli zařazeni do mého výzkumu, trpěli podváhou. Navíc i přes to, že se jejich váha měnila, druh výživy a její množství zůstávaly stejné. Nejčastější komplikací pacientů byly průjmy. Ačkoliv se v literatuře píše, že sonda by měla vydržet několik let, dle ošetřujícího personálu vydrží rok až dva. Informace v mé práci mohou posloužit jako pomůcka nejen pro pacienty s PEG a jejich rodinu, ale také pro zdravotníky, kteří se starají o pacienta s PEG.
|
host ::
RSS.