|
|
Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 a 2016
Lalić, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Wahhábitská interpretace islámu, která se do Bosny a Hercegoviny dostala s příchodem zahraničních bojovníků a humanitárních organizací z islámských zemí během války v letech 1992 - 1995, se od počátku dostala do konfliktního vztahu s lokální islámskou tradicí. Diplomová práce Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 - 2016 objasňuje, pomocí kritické analýzy primárních zdrojů, vývoj přístupu oficiální náboženské instituce bosenských muslimů, Islámského společenství, k wahhábismu a jeho stoupencům od jejich příchodu do současnosti. Práce ukazuje, že ačkoliv Islámské společenství často působilo ve svém přístupu ambivalentně, od počátku zaujalo vůči cizí náboženské tradici negativní postoj, a přestože byla jeho činnost nekonzistentní, přispělo k zamezení šíření wahhábismu v zemi. Zároveň s tím ukážeme, že postoj Islámského společenství byl spíše než náboženskými popudy determinován politickými potřebami.
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Analýza legitimizačních strategií Vysokého představitele v Bosně a Hercegovině Paddyho Ashdowna
Kašparová, Zuzana ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Na začátku druhého tisíciletí narůstal v Bosně a Hercegovině vliv Evropské unie; do popředí se tudíž dostal diskurz tranzice, tzv. přesun "od Daytonu k Bruselu". od uspořádání na základě Daytonské mírové smlouvy, která ukončila válečný konflikt v roce 1995, směrem k postupné integraci do euroatlantických struktur. V půlce první dekády století byl Vysokým představitelem ího společenství pro Bosnu a Hercegovinu britský politik Paddy Ashdown, který se tudíž na konstruování tohoto diskurzu podílel. Předmětem zkoumání v této práci je způsob, jakým Ashdown diskurz tranzice legitimizuje. Konkrétní legitimizační strategie jsou z dekoloniální optikou s pomocí kritické diskurzivní analýzy (KDA) Ashdownova projevů. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, zda je legitimizační strategie součástí koloniálního matrixu moci. S pomocí KDA a dekoloniálního přístupu byla rozpoznána zastřešující legitimizační strategie diskurzu tranzice, která byla na základě kategorizace podle Theo van Leeuwena označena za mythopoesis (odkazování na mýty a příběhy) s kořeny v koloniálním matrixu moci. Ashdownova argumentace je totiž vystavěna kolem příběhu o putování BaH ke šťastnému konci či do země zaslíbené, kterou reprezentuje Evropská unie. Kořeny legitimizace jsou umístěny v koloniálním matrixu moci na základě jazykové opožděné na...
|
|
|
Understanding active youth in Bosnia and Herzegovina
Ostrý, Michal ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
S pomocí terénního výzkumu se tato práce zaměřuje na aktivní mladé v Bosně a Hercegovině, kterým se snaží porozumět ve dvou kontextech. Předně jde o komplikované pozadí v zemi po daytonském míru, ke které stále přísluší její poválečné přízvisko. Zároveň je však důležité vzít v potaz kontext současného porozumění participačních trendů, které jsou studovány v západních demokratických zemích. Zejména se jedná o odklon od formální participace směrem k aktivismu konkrétního problému. Výsledky naznačují, že aktivní mladí v Bosně a Hercegovině participují ze tří hlavních důvodů: identifikace s podobně smýšlející komunitou a rozvoj přátelství, touha přispět k pozitivní změně a potřeba seberozvoje. Tyto důvody jsou indikací postojů, které studovaní mladí zastávají. Zejména vnímají negativně nacionalismus, cení si sociálních aspektů svých aktivit a uvědomují si potřebu se rozvíjet. Poslední zmíněný aspekt je silnější u žen a možná stojí i za jejich převahou v participujících komunitách. Až na toto hledisko se však participace aktivních mladých příliš neliší od té studované v západních demokraciích. Z řady významně vystupuje jen přetrvávající tendence k autoritářství, ve kterém někteří aktivně participující mladí vidí řešení problémů Bosny a Hercegoviny. Nabízí se, že rozdílná frustrace jednotlivých mladých...
|
|
|
Remittances and their impact on Eastern Europe
Kršjaková, Zuzana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Diplomová práca "Remitencie a ich dopad na Východnú Európu" sa zaoberá fenoménom remitencií ako súčasťou svetovej, predovšetkým ekonomicky motivovanej, migrácie a možnosťami jeho využitia v znižovaní chudoby. Využíva empiricko-analytickú metódu s prvkami kmparácie. Zoznamuje čitateľa s rôznymi pohnútkami vedúcimi k migračnému a remitenčnému správaniu a taktiež s pozitívami i rizikami, ktoré migrácia a remitencie so sebou prinášajú pre samotných remitentov, prijímajúce domácnosti i celé ekonomiky. Práca ponúka prehľad hlavných zdrojových krajín i koridorov, ktorými remitencie prúdia. Zároveň práca analyzuje tri krajiny bývalého východného bloku - Albánsko, Bosnu a Hercegovinu a Moldavsko a dôvody a rozsah emigrácie a prijímaných remitencií v nich v súvislosti s ekonomickou transformáciou z centrálne plánovaných na tržné ekonomiky. Analýza zohľadňuje aj ďalšie bezpečnostné, ekonomické a politické faktory v regióne, ako finančnú krízu v roku 1998 alebo etnický ozbrojený konflikt na území bývalej Juhoslávie, ktoré ovplyvnili rozsah remitencií i podporili rozšírenie palety remitentov o utečencov a etnické diaspóry. V závere diplomová práca predstavuje aj niekoľko scenárov možného dopadu aktuálnej globálnej hospodárskej krízy na remitencie.
|
|
| |
|
|
Terapeutické hrdinství: zjednávání posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů v Bosně a Hercegovině
Klepal, Jaroslav ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Na základě dlouhodobého etnografického výzkumu v Bosně a Hercegovině se v této disertační práci věnuji vícečetným ontologiím posttraumatické stresové poruchy (PTSD) a jejich zjednávání mezi veterány bosenské války v letech 1992-1995. Cílem této práce je problematizace a znovupromýšlení sociálněkonstruktivistických přístupů v medicínské antropologii, které se vymezují vůči naturalistickým pojetím traumatu a PTSD a které poukazují na to, že se jedná o výtvory, které nejsou dány přirozeným řádem věcí. Tvrdím zde, že tato optika sociálněkonstruktivistických přístupů vede k problematickému vedlejšímu účinku, neboť umožňuje stanovit čistě sociální ontologii traumatu a PTSD: to, že pokládáme trauma a PTSD za reálně existující, má podle ní na svědomí psychiatrický diskurz, morální ekonomie moderních společností anebo nadvláda západních kategorií i mocenských praktik, které je stvořily. S ohledem na analytickou citlivost praxiografického přístupu k empirickému zkoumání ontologií, analyzuji zjednávání PTSD v několika dějištích: ve vlastním etnografickém výzkumu a psaní, organizaci válečných veteránů s PTSD v bosenském městě Tuzla, systému veteránského zabezpečení ve Federaci Bosny a Hercegoviny a v bosenském veřejném prostoru. Tvrdím, že PTSD je v těchto dějištích praktikováno jako nestejnorodá a vícečetná...
|
|
|
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina
Slavková, Markéta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Cooking and Dining in Times of War and Peace: Changing Contexts and Modes of Food Production, Preparation and Consumption in Srebrenica, Bosnia and Herzegovina Mgr. Markéta Slavková Abstrakt (čeština) Tento projekt otevírá téma ozbrojeného konfliktu a následného post-konfliktního rozvoje v bývalé Jugoslávii, přičemž problematiku netradičně analyzuje skrze subdisciplínu antropologie jídla. V centru zájmu stojí způsoby produkce, přípravy a konzumace potravy v Srebrenici, BaH v kontextu dramatických změn, kterými region prošel zhruba za posledních několik desetiletí. Jídlo je podmínkou reprodukce, primární formou interakce se světem, mediátor socializace, znak identity a sociální koheze a v neposlední řadě i nástroj moci. V tomto smyslu Farquhar podotýká, že "mantra": 'Jsi to, co jíš,' je i nadále tématizovaná v rámci společenských věd (Farquhar, 2006: 146). Na druhou stranu, otázkou zůstává, co se děje se vztahem mezi sociálním aktérem a jeho/její potravou, když hladoví - za podmínek všeobecného materiálního nedostatku, který nastává v době války. Tento projekt se snaží nalézt odpovědi na zvýše zmíněné otázky na základě dlouhodobého etnografického výzkumu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.