|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
České noviny v Karlových Varech po roce 1945
Jančárková, Dagmar ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
V této práci se věnuji analýze listu Karlovarské Národní noviny od počátku do konce jeho vydávání. V práci nechybí ani analýza všech článků, které během sedmi měsíců existence těchto novin vyšly. Součástí práce je také analýza dalších dvou místních listů - týdeníků Budovatel a Jednota. Ve své diplomové práci se věnuji také česko-německým vztahům a to od počátku společného soužití Čechů a Němců, které začalo již na konci 12. století, až po začátek druhé světové války. Vzhledem k regionálnímu charakteru práce zde nechybí ani pohled na průběh druhé světové války na Karlovarsku a poválečné uspořádání města Karlovy Vary.
|
|
|
Osvobození Plzně 1945 ve fotografii
Křenová, Tereza ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; JANOŠČÍK, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje historickému tématu osvobození Plzně americkou armádou v květnu v roce 1945 ve fotografii. Cílem této práce je vyhledání a shromáždění dobových materiálů a jejich zařazení do historicko-politického kontextu. Komunistický režim zavinil pokřivení historických událostí a měl přímý vliv na množství dochovaných fotografií a dokumentů i na osudy samotných fotografů. Důležitou součástí této bakalářské práce je pak následné zpracování archivních materiálů - především fotografií, zachycujících příjezd Američanů a jejich pobyt na území Československa na konci druhé světové války. Profesionální i amatérští fotografové v roli svědků při osvobozování Plzně vytvořili cenné dokumentární fotografie. Tyto fotografie se staly, navzdory snahám komunistického režimu ovlivnit a vymazat historii, nezvratným důkazem toho, že americká armáda skutečně osvobodila západní Čechy.
|
|
|
Osvobození Klatovska v květnu 1945
ŠVARCOVÁ, Iva
Diplomová práce pojednává o konci druhé světové války ve vnitrozemské i pohraniční části okresu Klatovy v jeho předválečném i nynějším rozsahu. Nejprve je popsána politická situace po mnichovském diktátu a stručně naznačena správa regionu v době druhé světové války. Poté jsou zachyceny nejznámější jevy z doby německé okupace, a to genocida židovského obyvatelstva a nacistické zločiny. Dále jsou líčeny události před osvobozením v květnu 1945, činnost odbojových a partyzánských skupin a působení hloubkových letců. Následuje výklad o válečné situaci a o jednotkách americké armády, které operovaly na Klatovsku. Poté je zejména na základě zápisů v kronikách obcí a v pamětních knihách obcí a podle vyprávění pamětníků zachycen průběh osvobození v regionu. Poslední část práce, pojednávající o poválečném období, je věnována obnově správy regionu a odsunu Němců z pohraniční části Klatovska.
|
|
|
Český Rudolec ve 20. století
MĚRTLOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma {\clqq}Český Rudolec ve 20. století`` je především věnována obci Český Rudolec, jejímu blízkému okolí a událostem, které bezprostředně ovlivnily její život. Nejprve je v práci stručně zmíněn historický vývoj Českého Rudolce od jeho dějinných počátku až do počátku 20. století. Následuje období let 1900 {--} 1918 a doba první Československé republiky. Těžiště práce spočívá v interpretaci událostí 30. a 40. let 20. století. Největší pozornost je věnována událostem roku 1938 a následné německé okupaci českého pohraničí, dále roku 1945, konci války a závažnému tématu odsunu obyvatel německé národnosti a následnému novému osídlování obce. Následuje část věnovaná letům 1948 {--} 1989 a vývoji po roce 1989. Další oddíly práce se věnují významným osobnostem obce a okolí, osudům židovského obyvatelstva, památkám, zejména zámku, a školám v Českém Rudolci. Pro dokreslení a upřesnění práce jsou na závěr připojeny přílohy, obsahující především dobové fotografie a pohlednice. Práce vychází ze studia celostátní a regionální literatury a dobových pramenů (archivní materiál, obecní kroniky, vzpomínky pamětníků).
|
|
|
Czechoslovak economical progress in years 1945 - 1948
Vyslocký, Martin ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Táto diplomová práce sa zabývá analýzou vývoje československého hospodáštví v letech 1945 -- 1947, kde se soustřeďuje právě na najdůležitější hospodářsko-politické reformy a ich souvis s přechodem československé demokratické společnosti na společnost socialistickou. Zmiňované období představuje významnou etapu ve vývoji československé společnosti, proto si zaslouží patřičnou pozornost. Za pomoci analýzy vybraných reforem sa pokouší prinést odpověď na otázku, jestli se socializační proces v Československu začal až v roce 1948 nebo už v rozmezí let 1945 -- 1947. Práce analyzuje najdůležitější společenské problémy této doby a snaží se poukazovat i na možné alternativy vývoje. Cílem práce není hloubková analýza jednotlivých reforem, ale poukázat na přepojení těchto prijímaných změn při přeměně celé československé společnosti.
|
host ::
RSS.