|
|
Lingvistická analýza historického textu Augustina Mitise Kázání o povětří
Voráčková, Hana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Předmětem práce Lingvistická analýza historického textu Augustina Mitise Kázání o povětří je jazykový rozbor tisku Kázanj O Powětřj, který pochází z roku 1620 a jehož autorem je utrakvistický kněz Augustin Mitis. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsán pravopis a jazyk doby humanismu. V teoretické části jsou představeny výsledky analýzy jazykových rovin: ortografické, fonetické, morfologické, lexikální a syntaktické. Při tvorbě práce byla využita kvalitativní analýza textu, která je doplněna kvantitativní analýzou. Pro potřeby práce byla vytvořena transliterace celé památky, která je přiložena jako příloha práce. Jako doplňkový výzkum byly analyzovány dvě stránky tisku Wýklad Modlitby Boží, který pochází ze stejné tiskárny jako zkoumaný tisk. V kapitole o pravopisu je popsán použitý bratrský pravopis. Větší odchylky od tohoto úzu nalezneme jen u tisku dvojího l, záznamu hlásky j a označování kvantity. Analýza hláskových změn ukázala, že sledované změny se v tisku projevují velmi málo. Kapitola o tvarosloví se zabývá zastoupením jednotlivých slovních druhů a gramatickými kategoriemi jmen a sloves. V kapitole o slovotvorbě jsou popsány způsoby tvoření slov. Syntaktická analýza se zaměřila jak na analýzu souřadného a podřadného souvětí, tak i na analýzu větných...
|
|
| |
|
|
On sepulchral memory in an epigraphic campaign: The towns of Prague after the events of 1648
Roháček, Jiří
The more than four-month successful defense of the Old and New Towns of Prague against Swedish troops in 1648 was relatively small in the context of the Thirty Years' War, but a very important episode for Prague cities and to a large extent for Bohemia. In Prague we can observe the remains of a relevant, originally certainly much richer epigraphic campaign, which has two main directions - the first is connected with thanks to Virgin Mary as protector and intercessor of cities, the second with contextual presentation of improved coats of arm of Old and New Town. Surprising is, however, the absence of a larger sepulchral memorie of 219 fallen defenders. The only preserved monument is the epitaph of Václav Čabelický of Soutice in the Church of Our Lady before Týn. The figural epitaph is known for its rich heraldic and epigraphic accompaniment. This fact raises a number of questions about the position of sepulchral and epigraphic monuments in a collective memory.
|
|
|
Španělská korespondence Jana Adolfa ze Schwarzenberku
KŘÍŽ, Ondřej
Předkládaná diplomová práce se věnuje bohatému souboru doposud badatelsky nevyužité španělsky psané korespondence Jana Adolfa ze Schwarzenberku (1615-1683) z let 1647 až 1683, která je uložena ve Státním oblastním archivu Třeboň, oddělení Český Krumlov, Rodinný archiv Schwarzenberků. Autor se prostřednictvím její obsahové analýzy snaží naznačit vztah Jana Adolfa ze Schwarzenberku k osobám různého sociálního postavení, se kterými vedl písemný kontakt, zvláště zrekonstruovat komunikační síť tohoto barokního šlechtice a zhodnotit obsahovou náplň listů. Stranou pozornosti nezůstane ani nástin typologie Schwarzenberkových španělských komunikantů, jež autor rozdělil na členy habsburského rodu, císařské vyslance v Madridu, madridské dvořany, španělské vyslance ve Vídni, osoby působící ve Španělském Nizozemí, duchovní a agenty.
|
|
|
Adam Pavel Slavata
UHLÍKOVÁ, Patricie
V bakalářské práci autorka popisuje životní osud jihočeského šlechtice Adama Pavla Slavaty (1603-1657) v kontextu událostí na počátku 17. století. Zaměřila se především na odlišné představy o životě mezi ním a jeho otcem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572-1652), které nastaly po rozvodu Adama Pavla s Marií Markétou z Eggenberka na počátku třicátých let 17. století. Životní zvrat se odrazil především v jeho názorech na panovnický dvůr ve Vídni a dvorskou kariéru, jež byla pro otce Viléma v životě zásadní. Adam Pavel odešel natrvalo od císařského dvora a usadil se v Nové Bystřici, odkud spravoval spolu s hejtmany, kteří působili v Jindřichově Hradci a v Telči slavatovské panství v období třicetileté války. V práci byla využita osobní korespondenci Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, která je uložena v Rodinném archivu Slavatů v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu Třeboň. Na základě rozsáhlé odborné literatury o šlechtě především od autorů Petra Mati a Václava Bůžka byly popsány vývojové etapy v životě urozence z vyšší šlechty.
|
|
|
Každodennost v raném novověku z pohledu Zuzany Černínové
Benešová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat životem Zuzany Černínové, české šlechtičny, manželky Jana Černína z Chudenic a matky Humprechta Jana Černína. Mým cílem bude přiblížit každodennost v raném novověku, konkrétně potom v období Bílé hory, a to prostřednictvím Zuzany Černínové a její četné korespondence se svým synem, jež se ve velké míře zachovala a byla vydána Františkem Dvorským a Zdeňkem Kalistou. Z četné korespondence jsem vyčlenila hlavní témata, která se stala základem mé práce. Diplomovou práci rozděluji na dvě části. V první části se budu zabývat vymezením pojmu "každodennost", a dále zde budu interpretovat všechny důležité životní události jako je narození, svatba, smrt a pohřeb, kde se úzce zaměřím na Zuzanu Černínovou a její rodinu. Ve vztahu k těmto životním událostem zařadím také vdovské věno a právní náležitosti s tím spojené nebo vliv nemocí na soudobou společnost. Ve druhé části svého bádání přenesu pozornost na Zuzanu Černínovou jako takovou, zde budu analyzovat její postavení šlechtičny, které se měnilo před a po smrti manžela, práva, jež nabyla po smrti manžela, a její situaci. Rovněž zahrnu rozdílné postavení šlechtičny - vdovy, pokud za sebou má syna, jenž může převzít správu nad panstvím. Neopomenu přiblížit mimo jejího sociálního postavení a postavení její rodiny i...
|
|
|
Závěr severní války v zrcadle císařské diplomacie. František Karel I. Libštejnský z Kolovrat a zprostředkování míru v Olivě roku 1660.
Ansorgová, Kristýna ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hrbek, Jiří (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je rekonstruovat roli císařského diplomata Františka Karla I. Libštejnského z Kolovrat na mírových jednáních v Olivě, které vedly k ukončení polsko-švédské války, probíhající v letech 1655-1660. Za tímto účelem je představena základní literatura k první severní válce a průběh tohoto konfliktu od jeho příčin až po důsledky, se zvláštním přihlédnutím k císařské straně. Dále práce představuje obecné pojmy týkající se diplomacie a vývoj císařské diplomacie v raném novověku především ve vztahu k Polsku. Porovnává prameny, které k tomuto tématu obecně existují, s těmi dostupnými ve vybraných českých archivech, na jejichž základě je možné interpretovat činnost císařských diplomatů. Osobnosti vyslanců jsou představeny na základě literatury, případně dostupných vydaných i nevydaných pramenů, u Franze Paula Lisoly se zohledněním jeho diplomatické kariéry, u Františka Karla z Kolovrat se jedná o celkový pohled na jeho život, rodinu i kariéru. Především je práce zaměřená na osobu druhého z nich, na průběh jeho cesty do Polska a jeho působení na polském dvoře od první audience u krále a královny přes průběžné zprávy a listy vysílané do Vídně, až po závěrečné rozloučení s polským panovnickým párem a vyúčtování nákladů spojených s poselstvem po návratu do Čech. V souvislosti s...
|
|
|
Komunikativní obraz vojenských střetů za českého stavovského povstání
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol podat komunikativní obraz konfliktů českého stavovského povstání na jihu Čech. Těžištěm výzkumu se staly tři střety protestantských a katolických armád. Prvním byla bitva u Lomnice, jež se udála 11. listopadu 1618 mezi spojeným stavovským vojskem Jindřicha Matyáše Thurna a Jiřího Fridricha Hohenloheho a katolickým vojenským sborem Karla Bonaventury Buquoye. Po této pro stavovskou generalitu vítězné bitvě se vojenské akce přesunuly do oblasti kolem Českých Budějovic, které byly obleženy stavovskou armádou, jelikož se sem stáhla katolická vojska. Po ukončení obléhání jihočeské metropole, což bylo druhým konfliktem, následoval třetí střet, jenž se stal součástí této práce. Bitva u Záblatí se odehrála 10. června 1619 mezi vojskem generála vzbouřených českých stavů Petra Arnošta z Mansfeldu a vojenským sborem císařských žoldnéřů, kterým velel Karel Bonaventura Buquoy. Snahou autora bylo postihnout v co největší šíři informační rámec vyplňovaný zprávami o těchto vojenských střetnutích českého stavovského povstání. Během badatelské činnosti byla pozornost věnována nejprve pracím, které zkoumaly bitvu u Záblatí z politického a vojenského hlediska. Tento pohled se stal základem, ve kterém výzkum probíhal. Avšak práce neměla za úkol pouze rekapitulovat již vybádané závěry, ale cílem bylo nahlížet na zkoumanou problematiku novým pohledem. Takový pohled spočíval především ve výzkumu buď nových, nebo do dnešní doby přehlížených pramenů, jako bylo dobové zpravodajství, které historická věda začala v posledních letech teprve objevovat. Relativně velká část historické obce si totiž brala argument v tvrzení, že pod nánosem propagandy a persvaze není možné nalézt pravdu o jednotlivých událostech českého stavovského povstání. Bylo by jistě možné tvrdit, že věrohodných informací se nacházelo v letácích českého stavovského povstání poskrovnu. Snaha zadavatelů tisků o ovlivnění čtenářů dobové publicistiky však mohla pomoci se orientovat v jejich myšlenkových světech, které se tímto způsobem odkrývaly. Další možnost pro nahlížení na konflikty českého stavovského povstání se nabízela prostřednictvím pohledu obyčejných obyvatel vesnic a měst, kteří přicházeli do kontaktů nebo byli jen pozorovateli jihočeského bojiště. Přestože dochování pramenů z počátku 17. století z prostředí měst a vsí nebylo nikterak hojné, podařilo se nalézt několik autentických svědectví, která hodnotila bitvy českého stavovského povstání z velice osobitých úhlů pohledu. Autor interpretoval prameny písňových textů hlásících se k venkovskému prostředí a prameny meziměstské korespondence, jejichž pomocí se snažil odkrýt alespoň z části myšlenkový svět obyčejných obyvatel jižních Čech zasažených válkou první třetiny 17. století a jejich pohled na jihočeská válčiště. Podobně postupoval také v interpretaci šlechtické korespondence, ať už šlo o válečníky nebo o šlechtu zasaženou válečnými neštěstími.
|
|
|
Historie bojů o víru na Mělnicku v období selského povstání a jejich ohlas v dobové literatuře
Sitař, Eduard ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tématem této bakalářské práce je situaci našich předků v období před a v průběhu selského povstání v 17. století a jejich boj za církevní svobodu na Mělnicku. Konkrétně se zabývá rozborem průběhu povstání ve sledovaném území, ale v návaznosti na okolní regiony a také zachycením ohlasů těchto bojů v dobové literatuře. Tato práce v první kapitole popisuje stav, který panoval ve státě a v církvi v průběhu 17. století, do doby vypuknutí selského povstání. V kapitole druhé nám přibližuje nutné předpoklady pro vznik povstání a některé jeho aspekty. Třetí kapitola se věnuje průběhu povstání v mělnickém regionu. Situaci na jednotlivých panstvích zachycuje tak, jak dokládají dochované prameny. Čtvrtá kapitola se věnuje rozboru literatury, která reflektuje sledované období. Jsou zde zachyceny ohlasy v zahraničním tisku, které povstání vyvolalo. Zde jsou rovněž rozebrána prozaická díla inspirovaná historií těchto událostí. Kapitola prezentuje i ojedinělý ohlas zachycený v poezii.
|
|
|
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci. Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple.
Lorencová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple Anotace Práce se zabývá špitálem svaté Alžběty na Pohořelci při strahovském klášteře premonstrátů. Špitál byl založen a zbudován strahovským opatem Kašparem z Questenberka v západní části Pohořelce. Původní budova špitálu se nám však nedochovala, protože v 60. letech 17. století musela ustoupit nově budovanému opevnění Prahy. Za pozdějšího opata Vincence Makaria Franka byl ve východní části dnešního Pohořelce, vybudován špitál nový. Již od počátku existence špitálu je v dobových pramenech zmiňována kaple, zasvěcená patronce špitálu sv. Alžbětě. Pro tuto kapli byly v průběhu několika let objednány oltářní obrazy. Jednoznačně byly odbornou literaturou se špitálem spojeny pouze dva obrazy světic (sv. Barbora a sv. Rozálie) z majetku Královské kanonie premonstrátů na Strahově, které byly umístěny na dvou bočních oltářích kaple. Díky dochovaným písemným pramenům se v předkládané práci podařilo objevit další informace k vybavení špitálu a především k hlavnímu oltářnímu obrazu špitální kaple. Práce se snaží shrnout dosavadní bádání a určit předlohy i inspirační zdroje obrazů. Obrazy jsou zasazeny do kontextu raně barokního malířství v Čechách i do kontextu tvorby jejich autorů. V práci je věnována pozornost také historii špitálu. Klíčová...
|
host ::
RSS.