|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
HUBÁČEK, Tomáš
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů ovlivňujících mléčnou užitkovost a dlouhověkost vybraného stáda dojnic holštýnského skotu ve firmě PRIMA AGRI a.s. Sledované ukazatele dojnic holštýnského skotu byly genotyp, mléčná užitkovost, pořadí laktace, věk při 1. otelení, délka mezidobí a servis periody, celoživotní užitkovost a důvody vyřazení. Data byla od dojnic, které měly ukončenou minimálně první laktaci v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2016. Do sledování bylo zařazeno 385 dojnic s uzavřenou laktací. U vlivu genotypu na mléčnou užitkovost byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi první a čtvrtou a třetí a čtvrtou skupinou na hladině významnosti (P<0,01). Vliv věku při 1. otelení na mléčnou užitkovost v kg mléka na 1. laktaci nebyl statisticky průkazný (P>0,05). U vlivu pořadí laktace na mléčnou užitkovost byl statisticky vysoce významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,001), mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi. Mezi 2. laktací a 4. a vyšší laktací byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti (P<0,05). Vliv genotypu na délku mezidobí a vliv pořadí laktace na délku mezidobí nebyl statisticky průkazný (P>0,05). Vliv genotypu na délku servis periody byl statisticky významný na hladině významnosti (P<0,01) mezi skupinou H2 a skupinou H3. Statisticky významný rozdíl (P<0,05), byl zjištěn mezi skupinami H1 a H3, H1 a H4 a také mezi skupinami H2 a R. Vliv pořadí laktace na délku servis periody byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami na 1. laktaci a ostatními laktacemi a mezi skupinami na 2. a 4. a vyšší laktaci. Vliv genotypu vyřazených dojnic na celoživotní užitkovost v kg mléka byl statisticky vysoce významný na hladině významnosti (P<0,001) mezi skupinami H1 a H2, H1 a H3, H2 a H3, H2 a R, H3 a R. Průměrný počet vyřazených dojnic činil 28,65 %. Nejvíce vyřazených dojnic bylo z důvodu poruch plodnosti a to 35 %. Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,7 laktace.
|
|
|
Vztah mezi exteriérem a mléčnou užitkovostí dojených plemen skotu
KOLLMANN, Milan
Do hodnocení vztahů vybraných znaků zevnějšku k dlouhověkosti a výkonnosti dojnic bylo zahrnuto celkem 645 prvotelek českého strakatého skotu, které se otelily v analyzovaném stádě v letech 2000 až 2016. Cílem práce bylo zhodnocení vtahu vybraných znaků zevnějšku na dlouhověkost a výkonnost dojnic. U analyzovaného stáda bylo sledováno vybraných 20 znaků a 4 souhrnné charakteristiky exteriéru. U sledovaných dojnic byl hodnocen vliv vybraných znaků exteriéru na užitkovost na 1. laktaci v kg, celoživotní užitkovosti v kg a funkční dlouhověkosti ve dnech. Výsledky prokázaly významné vztahy mezi následujícími znaky exteriéru a užitkovostí na první laktaci v kg: délka zádě, šířka zádě, hloubka středotrupí, osvalení, spěnka, délka předního upnutí, délka zadního upnutí, závěsný vaz, hloubka vemene a rozmístění struků. Statisticky významné vztahy byly zaznamenány i mezi všemi souhrnnými charakteristikami a užitkovostí na první laktaci. Průkazný vliv mezi vybranými znaky exteriéru a celoživotní užitkovostí byl zaznamenán pro znaky sklon zádě, charakter hlezenního kloubu a rozmístění struků. Vztahy mezi souhrnnými charakteristikami a celoživotní užitkovostí nebyly statisticky prokázány. U sledovaného stáda byl zjištěn průkazný vztah znaků sklon zádě a charakter hlezenního kloubu s funkční dlouhověkostí. Vztahy mezi souhrnnými charakteristikami a funkční dlouhověkostí rovněž nebyly statisticky prokázány. Ve sledovaném stádě bylo za rok 2016 vyřazeno celkem 192 dojnic. Nejčastější příčnou vyřazení dojnice z chovu byly poruchy plodnosti, které se podíleli na celkovém vyřazování dojnic ze 34,9 %.
|
|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Ukazatele významné pro zajištění udržitelnosti a rozvoje chovu dojených stád skotu
Lelek, Jaroslav ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo posouzení vlivu významných ukazatelů pro zajištění udržitelnosti
a rozvoje chovu dojených stád skotu. Sledovaná data pocházejí přibližně od 5138 dojnic,
za sledované čtyřleté období ve vybraných chovech mléčného skotu na okrese Jičín. Byla
zpracovávána tato data reprodukčních ukazatelů: procento březosti po první inseminaci,
procento březnosti po všech inseminacích, inseminační interval, inseminační index, servis
perioda a mezidobí; data byla získána ze sedmi stájí českého strakatého skotu a ze sedmi stájí
holštýnského skotu. Dlouhověkost byla sledována z počtu dojnic na jednotlivých laktacích
obou sledovaných plemen a průměrné dosažené laktace za jednotlivé roky. Bylo zjištěno,
že procentuální zastoupení dojnic na jednotlivých laktacích se průměrně pohybovalo v letech
2012-2015 na první laktaci 33,4 %, na druhé laktaci 24,68 %, na třetí laktaci 18,13 %,
na čtvrté laktaci 11,48 %, na páté laktaci 6,53 %, na šesté laktaci 3,32 % a na sedmé a vyšší
laktaci 2,36 %. Při porovnání sledovaných plemen bylo patrné, že do třetí laktace má vyšší
procentuální zastoupení holštýnské plemeno a od třetí laktace se v chovech vyskytuje více
krav českého strakatého plemene, což potvrzuje i průměr dosažených laktací, který byl
na hodnotě 2,75 laktace a u plemene holštýnského na hodnotě 2,3 laktace. Statisticky je vliv
plemene na dosahované průměrné délky laktace velice slabý. Výsledky hodnocení
reprodukčních ukazatelů také neprokázaly statisticky významný rozdíl vlivu plemene na
jejich dosahované hodnoty, i když původní české strakaté plemeno dosahovalo ve všech
ukazatelích a oblastech lepších výsledků, a proto i větší vhodnost plemene pro oblast Jičínska.
|
|
|
Délka života, příčina smrti a nejčastější onemocnění malých plemen psů
Kindlová, Iveta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Pes byl domestikován přibližně před 15 000 lety, což vedlo k vyšlechtění velkého množství plemen různých velikostí, typů stavby těla a barev. V některých kulturách v náboženství a společnosti hrají malí psi důležitou roli. Většina z nich byla vyšlechtěna za účelem plnění specifických potřeb. Mezi malými plemeny psů najdeme odvážné a vytrvalé teriéry, inteligentní a zábavné pudly či bišonky nebo psi pomáhající majiteli při lovu. Během domestikace byl na psy vyvíjen obrovský genetický tlak, což se projevilo i na zdraví psů.
Cílem diplomové práce, bylo zjistit průměrnou délku života malých plemen psů, odhalit nejčastěji se vyskytující onemocnění a příčiny úhynu. Byla získána data od 441 jedinců různých plemen psů, 196 psů a 245 fen. Sbírala se data pouze od jedinců s průkazem původu FCI, kteří byli narozeni po roce 1995. Data o zdravotním profilu jedinců pocházela jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Hodnotila se celková doba dožití, doba dožití dle pohlaví a plemen, příčiny úhynu, výskyt onemocnění během života, nebo zda má kastrace vliv na délku života.
Bylo zjištěno, že průměrná délka života malých plemen psů je 11,8 let. Průměrný věk psů a fen lišil přibližně o 3 měsíce, kdy se feny dožívaly déle. Nebyl ovšem mezi nimi prokázán statisticky významný rozdíl.
Nejčastější příčinou úhynu malých plemen psů se stalo celkové stáří (34,6%). Z nemocí nejčastěji jedinci podlehly nádorovému onemocnění (26,3%).
Na začátku práce byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že feny malých plemen psů žijí déle než psi - samci. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že jedním z predispozičních faktorů pro dlouhověkost je dlouhá doba expozice vaječníku v organismu. Feny vykastrované až po 8 roce života a feny nekastrované se dožívají vyššího věku než feny kastrované dříve (do 5 let věku). Tato hypotéza rovněž nebyla potvrzena. Potvrdilo se ovšem, že existuje statisticky významný rozdíl mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami, bez ohledu na věk kastrace. Kastrované feny se dožívaly přibližně o 1 a půl roku déle. Dále se potvrdily i statisticky významné rozdíly mezi kastrovanými a nekastrovanými fenami v rámci plemene. U plemene skotský teriér se kastrované feny dožily až o 5 let déle než feny nekastrované.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu příbuzenské plemenitby na životaschopnost a dlouhověkost koní Převalského
Nogová, Barbara
Literární přehled se v první kapitole zaměřuje na výskyt a objevení koně Převalského. Dále se zabývá charakteristikou těchto koní. Jsou zde uvedeny informace o délce života koní Převalského a jednotlivých chovných linií. Pozornost byla také věnována tématu příbuzenské plemenitby a inbrední depresi. Poslední kapitola literárního přehledu pojednává o současném stavu chovu. Cílem práce bylo zpracovat data z plemenné knihy koně Převalského a zhodnotit vliv příbuzenské plemenitby na délku života těchto koní. Data potřebná k statistickému vyhodnocení byla získána z mezinárodní plemenné knihy koní Převalského z roku 2008 a z veřejně dostupné internetové verze plemenné knihy. Databáze obsahovala informace o pohlaví, datu narození, datu úmrtí, délce života a hodnotě koeficientu inbreedingu. Takto získané údaje byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel 2010 a statisticky vyhodnoceny v programech UNISTAT 6.5 a SAS 9.1.4. Použité byly základní statistické funkce, Tukey-B test, zobecněný lineární model a Pearsonova korelace. Vyhodnocením výsledků statistiky byl zjištěn vysoce průkazný vliv pohlaví, roku narození a hodnoty koeficientu inbreedingu na délku života koní Převalského. Pouze u hříbat koní Převalského, která nežila déle než dva roky, byl prokázán výhradně vliv pohlaví na délku života.
|
|
|
Vliv změny prostředí na dlouhověkost a produkci mléka krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu
Poláková, Lenka
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu změny prostředí na dlouhověkost a produkci mléka krav českého strakatého skotu ve vybraném chovu. Práce se zabývala porovnáním parametrů užitkovosti, dlouhověkosti, důvody vyřazování krav a pořadím laktace, na které byly krávy vyřazovány. V rámci jednoho podniku byly sledovány dvě skupiny krav. První skupina krav byla sledována v původním ustájení. Druhou skupinu tvořily vysokobřezí jalovice, u kterých byla v následujících letech sledována užitkovost. Byly přesunuty do nového ustájení mezi krávy holštýnského skotu. Každá ze sledovaných skupin měla odlišné podmínky prostředí, ošetřování a rozdílnou krmnou dávku. Užitkovost a dlouhověkost krav byly vyhodnoceny za šest let. V rámci získaných výsledků lze konstatovat, že změna prostředí, ošetřování a krmné dávky byly hlavním důvodem vedoucím ke zvýšení užitkovosti krav v nové lokaci. Krávy v novém ustájení byly nejvíce vyřazovány kvůli poruchám reprodukce, užitkovosti a z ostatních důvodů (úhyn, stáří, průjem, špatně vyvinuté struky, špatná kondice).
|
|
|
Analýza příčin vyřazování prasat z chovu
Schild, Marek
V bakalářské práci jsou uvedeny nejčastější příčiny vyřazování prasnic z chovu se za-měřením na faktory, které ovlivňují jejich vznik. Jednotlivé příčiny vyřazování prasnic z chovu jsou obsahem literárního přehledu. Tato část bakalářské práce zahrnuje nejdů-ležitější faktory, které mají vliv na dlouhověkost prasnic. Metodou bylo studium odbor-ných literárních zdrojů, jejich analýza a srovnávání. Praktická část bakalářské práce je obsažena ve vlastním výzkumu. Zde jsou uvedeny nejčastější příčiny vyřazování prasnic u vybraného chovu a také podíl jednotlivých příčin na vyřazení prasnic z tohoto chovu. Metodou této části bakalářské práce byla analýza poskytnutých dat.
|
|
|
Analýza dlouhověkosti v České republice
Tyuleneva, Anastasia ; Vrabcová, Jana (vedoucí práce) ; Bílková, Diana (oponent)
Cílem této práce je provedení celkové analýzy dlouhověkosti v České republice na základě výpočtu úmrtnostních tabulek a dalších příslušných ukazatelů, jakými jsou střední délka života, pravděpodobná a normální délka života, které odpovídají statistickým hodnotám rozložení tabulkového počtu zemřelých, jako průměr, medián a modus. V práci budou popsány modely vyrovnaní specifických měr úmrtností pomocí klouzavých průměrů, Gompertz-Makehamova modelu a modifikovaného Gompertz- Makehamova modelu. Poslední kapitola této práce bude obsahovat všechny dosažené výsledky analýzy pro Českou republiku a rovněž pro vybrané země Evropské unie. Bude zhodnocena daná problematika, tedy růst délky života a navíc bude odvozena projekce budoucího vývoje dlouhověkosti v České republice.
|
|
|
Vývoj střední délka života a dlouhověkosti v ČR
Fridrichová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje trendy ve vývoji střední délky života u dlouhověkých osob v České republice. Cílem práce je porovnat dosavadní vývoj střední délky života dlouhověkých osob v České republice a v Rakousku během let 1960 - 2014, a to jak v rámci předem stanovených věků, tak v rámci obou pohlaví. Práce také zahrnuje projekci pravděpodobnosti úmrtí, počtu dožívajících se a střední délky života. Projekce je počítána do roku 2050, konkrétně pro osoby 60leté a starší, a vychází z úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu. Hodnoty jsou uváděny pro muže a ženy zvlášť. Výpočty ukazují, že střední délka života se prodlužuje. S jejím růstem však začal vyspělé země zatěžovat fenomén stárnutí, který je též důsledkem poklesu úmrtnosti a s ním spojený zvyšující se počet osob ve vyšších věcích. Zatímco dříve byla 80 a víceletá osoba vzácnost, v posledních letech je ve společnosti patrný růst počtu dlouhověkých osob. Tento trend je samozřejmě pozitivní, zároveň se s ním však odhaluje spoustu společenských otazníků, a to jak v rámci důchodového, tak sociálního a zdravotního systému.
|
host ::
RSS.