|
|
Role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy
Tomíčková, Adéla ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Cílem diplomové práce "Role českých veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy" je kritická reflexe významu České televize a Českého rozhlasu v rámci debaty o změnách v důchodovém systému České republiky. Hlavní metodou, která je v práci použita, je diskurzivní analýza, která zahrnuje kvalitativní i kvantitativní analýzu mediálních výstupů, rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkum je zaměřen na to, v jakých kontextech debata o důchodové reformě probíhá a jak je prezentována v českých veřejnoprávních médiích. Vzhledem k předmětu výzkumu jsou využity teoretické koncepty z oblasti veřejné politiky, sociální politiky, masové komunikace a diskurzivní analýzy. Jsou shrnuty v teoretické části. Praktická část práce se zabývá institucionálním vývojem důchodové reformy v ČR, její podobou v politickém, odborném (českém a mezinárodním) a veřejném diskurzu. Hlavní část praktické části diplomové práce tvoří analýza diskurzu důchodové reformy v českých veřejnoprávních médiích. Na základě teoretické a empirické části je vyvozena role veřejnoprávních médií v diskurzu důchodové reformy.
|
|
|
Jazyk hudebního magazínu SPARK
Bodlák, Ondřej ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou diskurzu hudebního magazínu Spark, který referuje o metalové hudbě. Hlavním hlediskem je způsob, jakým je determinováno frazeologické a obecně metaforické vyjadřování užívané v časopise kulturně-estetickým kontextem, k němuž se tematicky vztahuje. Specifická indexikalita v jazykové rovině odkazuje svébytným způsobem k hudebnímu kontextu. Teoretickou platformou je stylistický rozbor specificky modifikovaného publicistického funkčního stylu, lexikálních prostředků, frazeologie a metaforiky. Těžiště pak spočívá v napětí mezi výrazovou automatizací a autorskou stylovou aktualizací. Obě tendence jsou relevantní vzhledem ke kontextualizaci významu textů. První část práce Vstup představuje tematickou stavbu magazínu a také typickou formu reklamy, druhá část Texty se soustředí na stylistickou charakteristiku textů a jejich interpretaci s ohledem na kulturní kontext. V této části práce je také zmapována persvazivní stránka magazínu, hlavně v kontextu náboženských - křest'anských - hodnot. Cílem práce je zachytit podobu jednoho současného média v lingvistických i ideologických souvislostech. Klíčová slova: Analýza diskurzu Kontextualizace Order of indexikality Slang Automatizovaná frazeologie Aktualizovaná obraznost Persvaze Argumentace
|
|
|
Integrativní role Dělnických listů pro orientaci vídeňských Čechů v období politické změny 1918-1919
Bláhová, Šárka ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce zkoumá integrativní vliv českého periodika Dělnické listy vydávaného ve Vídni na postoje svých čtenářů (vídeňských Čechů) v období politické změny v letech 1918 - 1919. Pomocí kvantitativní analýzy obsahu článků na vybraných titulních stranách Dělnických listů byl nejprve stanoven rejstřík témat, o kterých redakce Dělnických listů ve zkoumaném období psala. Z rejstříku vyplynulo, že nejvíce zastoupena byla zahraničněpolitická témata a témata týkající se situace Čechů žijících ve Vídni. Následně byla provedena kvalitativní analýza obsahu těchto článků. Kvalitativní obsahová analýza dopodrobna rozpracovává témata, o kterých se v souvislosti s českou menšinou žijící ve Vídni psalo. Ze zahraničněpolitického zpravodajství byly blíže analyzovány pouze články týkající se Německa a Uher, protože právě těmto zemím věnoval deník po první světové válce největší pozornost. S využitím kvantitativní i kvalitativní analýzy obsahu se v diplomové práci zkoumá, nakolik redakce Dělnických listů ovlivňovala čtenáře v jejich každodenním rozhodování, tedy jak manipulovala s kolektivní identitou vídeňských Čechů. Práce zjišťuje, jakým tématům se Dělnické listy v souvislosti s životem české menšiny ve Vídni nejčastěji věnovaly a rovněž jakým způsobem se vídeňští Češi prostřednictvím jednoho ze svých listů...
|
|
|
Václav Klaus a "příroda"
Dvořák, Ondřej ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce vychází z předpokladů formulovaných sociologií vědění (Bourdieu, Berger & Luckmann) a autory diskurzivní analýzy (Foucault, Fairclough) o sociálním základu definic reality a o mocensko-hierarchických aspektech vtělených již z podstaty do těchto definic. Za pomoci přístupu kritické diskurzivní analýzy zkoumá autor této práce knihy a texty Václava Klause věnující se životnímu prostředí. Osobní motivací této práce je přesvědčení o podstatném vlivu Václava Klause na názory populace České Republiky a o tom, že názorové střety, které Václav Klaus často vede s různými zástupci "environmentalismu", jsou ve své podstatě střetem o definici reality - o diskurz a paradigma. V důsledku tohoto přesvědčení se autor práce rozhodl studovat základní paradigma Václava Klause, z něhož vychází jeho představa přírody, a názory týkající se otázek životního prostředí.
|
|
|
Role kancléře v zahraniční politice Spolkové republiky Německo: Angela Merkelová
Farská, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí kancléře v zahraniční politice z hlediska institucionálních možností, jaké mu německý politický systém nabízí a také z hlediska osobnosti kancléře - snaží se odpovědět na otázku, zda je možné v zahraničněpolitických pozicích kancléře identifikovat vliv jeho osobnosti. To vše zkoumá na příkladu současné kancléřky Angely Merkelové, která je v úřadu dostatečně dlouhou dobu pro provedení výzkumu a zároveň je v zahraničí uznávanou osobností. Práce dochází k závěru, že kancléř disponuje možnostmi přímého zasahování do zahraniční politiky a tyto možnosti využívá. Pomocí diskurzivní a obsahové analýzy projevů bylo možné identifikovat zahraničněpolitické preference kancléřky, které je možné spojit s její osobní životní zkušeností.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změna kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století
Valentová, Emilie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat změnu kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století s pomocí reflexe trojice strategických dokumentů Ruské federace dvou prezidentských administrativ; dekretů Vladimira Putina -- Koncepce národní bezpečnosti RF z ledna 2000, Vojenské doktríny RF z dubna 2000 a Koncepce zahraniční politiky RF z června 2000 -- v porovnání s dekrety Dmitrije Medveděva -- Koncepcí zahraniční politiky RF z července 2008, Strategií národní bezpečnosti RF do roku 2020 z května 2009 a Vojenskou doktrínou RF z února 2010, a to na čtyřech hladinách zkoumání - hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině domácích vlivů a hladině jednotlivce. Z výsledků diskurzivní analýzy vyplývá, že mezi lety 2000 a 2010 se Rusko posouvá ke zdůrazňování problematiky mezinárodního práva a multilaterální spolupráce, odklání se od konfrontačního diskurzu a preferuje multivektorové směřování své zahraniční politiky, zejména posiluje asijský směr. Rusko je také diskurzivně sebevědomější a ambicióznější. V 2. dekádě 21. století očekáváme aktivnější roli Ruska ve světě i v utváření nových strategických partnerství.
|
|
|
Pragmatické ukazatele ve španělštině, typy a frekvence
HARTVICHOVÁ, Iva
Cílem této diplomové práce je zjistit zastoupení různých typů pragmatických ukazatelů v hovorové španělštině a jejich frekvenci u rodilích a nerodilích mluvčích. Dále je v této práci uveden systematický popis deseti nejfrekventovanějších ukazatelů u rodilích a nerodilích mluvčích a příklady jejich použití převzaté ze zkoumaného vzorku. Autorka vychází především z lingvistických prací zaměřených na pragmatické ukazatele a hovorovou španělštinu, zejména pak z prací José Portolése Lázara a Maríe Antonie Martín Zorraquinové a Antonia Brize. Ve své práci se opírá zejména o klasifikaci, charakteristiku a použití pragmatických ukazatelů tak, jak je vidí Portolés a Zorraquinová. Praktická část je zaměřená na rozdíly v použití pragmatických ukazatelů mezi rodilími a nerodilími mluvčími a zkoumá frekvenci a zastoupení jednotlivých skupin ukazatelů v hovorové španělštině.
|
host ::
RSS.