|
|
Sekty, nové náboženské směry a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn
Holmerová, Terezie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Diplomová práce "Sekty, nová náboženská hnutí a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn" pojednává o menšinových náboženských hnutích v Rusku po rozpadu Sovětského svazu. Terminologická část vysvětluje rozdíl mezi pojmem "sekta" a "nový náboženský směr", úvodní historický přehled pak nastiňuje roli sekt v historii Ruska. Jádrem výzkumu jsou tři rozsáhlé kapitoly. První pojednává o dynamice náboženské situace ve vztahu k sektám v první polovině devadesátých let, popisuje hlavní směry a odnože sekt. Druhá se věnuje konkrétním projevům změn na přelomu devadesátých let, jako byl proces Jakunina proti Dvorkinovi a změna legislativy v roce 1997. Třetí část hledá odpověď na otázku, co bylo příčinou změny ve společenském a právním postavení sekt a nachází ji v oblasti změn ruské identity.
|
|
|
Psychologismus metod misijních náboženství
PLOS, Michal
Osobní výzkum autora práce vedl ke zpracování teorie psychologismu jako nástroje k odhalování metodického postupu nauky hnutí NSSJ,CJKSPD, Baháí víry směrem od vedení hnutí, přes medium hnutí k hledajícímu i nakolik mohou tyto nauky s hledajícím manipulovat. Pokus o extrakci jádra myšlení nových náboženských hnutí, jako předpokladu k rozpoznávání záměrů těchto hnutí, dále analogických výpovědí, jakým způsobem se mohou tato hnutí vyvíjet v dalších etapách svého působení. Základní religionistický nástroj a pohled: komparace, psychologie náboženství.
|
|
|
PREVENCE PŮSOBENÍ ALTERNATIVNÍCH NÁBOŽENSKÝCH SMĚRŮ U MLÁDEŽE
KOLAŘÍKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá alternativními náboženskými hnutími a jejich potenciálním nebezpečím pro mladé lidi. Popisuje vývojová specifika adolescence, která způsobují zvýšenou citlivost mladých lidí vůči duchovním otázkám. Dále se snaží nabídnout klíč k rozlišení "bezpečných" a "nebezpečných" skupin a popsat základní techniky psychické manipulace, kterou používají některá náboženská hnutí k získávání a udržování svých členů. Závěr teoretické části je věnován jednotlivým složkám společnosti a jejich podílu na prevenci v této oblasti. Cílem praktické části práce bylo zjistit, odkud čerpá mládež informace o alternativní spiritualitě a zda jsou její názory a postoje k těmto skupinám nějak ovlivněny náboženskou tradicí daného regionu. Dále také získat přehled o konkrétních náboženských skupinách, které působí v bezprostřední blízkosti mladých lidí z Českých Budějovic a ze Zlína.
|
|
|
Sekty a nová náboženská hnutí - Svědkové Jehovovi
HOVJACKÁ, Veronika
Náboženská sdružení jsou společnosti, které se odkazují k transcendentním skutečnostem, ale realizují se vždy mezi konkrétními lidmi v konkrétní epoše a společnosti. Je zajímavé sledovat vztah celé společnosti a těchto skupin. Jeden ze způsobů jak společnost vyjadřuje dnes svůj vztah k náboženským společnostem, v nejširším slova smyslu, je registrace sdružení jako státem uznané církve. O tento status společnosti usilují, a jeho dosažení spojují s jistou změnou svého postavení. Moje diplomová práce je zamyšlením nad tím, jak obtížné, a možná i ošidné, je hledání kriterií pro registraci nebo neregistraci. Zjednodušeně je to o popisování hranic mezi pojmy sekta a církev. Intuitivně je tato hranice něco docela zřetelného, ale v okamžiku, kdy je třeba hledat a jasně rozhodnout intuitivní kriteria nestačí.
|
|
|
Nová náboženská hnutí v souvislosti s dodržováním lidských práv
NAGYOVÁ, Michaela
Současná společnost je uspěchaná, materialisticky a konzumně zaměřená. Člověk se tak ocitá uprostřed chaotických změn moderního světa, ze kterého se snaží uniknout. V tomto okamžiku se stává snadnou obětí pro různá nová náboženská hnutí, která ho mohou oslovit a nabídnout splnění jeho očekávání. Nový člen náboženské skupiny, který je nestále podporován, se tak stává stále více závislým na novém prostředí, ve kterém se cítí uspokojení. Vůdce NNH dokáže se svou závislou obětí manipulovat a donutit k věcem a činům, které mohou vést k porušování základních lidských práv. Právě proto bylo cílem práce poukázat na to, která lidská práva mohou některá nová náboženská hnutí porušovat, a zmapovat povědomí veřejnosti o dodržování lidských práv u nových náboženských hnutí. Výzkum byl složen z části kvalitativní i z části kvantitativní. V rámci teoretické části výzkumu byla potvrzena hypotéza I: U nových náboženských hnutí se můžeme setkat s porušováním některých lidských práv. Z výsledků kvalitativní části výzkumu, při kterém byla využita metoda obsahové analýzy, byla tato hypotéza také potvrzena. V rámci této metody byly analyzovány články z těchto periodik: Právo, Šíp, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Regionální deníky, a internetového portálu Idnes. V rámci kvalitativní části výzkumu byly realizovány také rozhovory se členy Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Výzkumný soubor byl tvořen 5 jedinci, kteří odpovídali na otázky související s jejich učením (např. odmítání krevní transfuze). K získání adekvátních dat pro kvantitativní výzkum byla použita metoda dotazování, technika ankety. Anketa byla určena pro obyvatele města Český Krumlov a České Budějovice, měla potvrdit či vyvrátit hypotézu II: Veřejnost nemá dostatečné povědomí o tom, jaká základní lidská práva mohou některá nová náboženská hnutí porušovat. Po analýze získaných dat byla hypotéza potvrzena. Bakalářskou práci by bylo možné použít jako materiál určený široké veřejnosti, které by pomohl zvýšit povědomí o nových náboženských hnutích v souvislosti s lidskými právy. Díky tomuto by mohl sloužit také v rámci prevence, které je oblasti NNH stále na nízké úrovni.
|
|
|
Názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí a jejich možná rizika na Českobudějovicku a Klatovsku
JINDROVÁ, Markéta
Problematika nových náboženských hnutí je v současné době stále aktuální, a proto jsem se rozhodla věnovat se tomuto tématu ve své diplomové práci. Teoretická část je zaměřena na definice základních pojmů, na základních charakteristiky nových náboženských hnutí, dále na jejich kategorie a na charakteristiky obětí, na kontext nových náboženských hnutí a zákona a na souvislost náboženských skupin a sociálně patologických jevů. U každého sociálně patologického jevu jsou poté uvedeny konkrétní příklady skupin, kterých se tento jev týká. V praktické části byl použit kvalitativní i kvantitativní výzkum. Z technik bylo využito ankety a rozhovoru, dále sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Jeden ze souborů pro anketu tvořili obyvatelé na Klatovsku a druhý soubor byl tvořen obyvateli na Českobudějovicku. Souborem pro rozhovor byli příslušníci Policie ČR na Klatovsku a na Českobudějovicku. Takto získaná data byla vzájemně komparována za účelem naplnění cíle práce. Na základě sekundární analýzy dat byly stanoveny dva cíle a ke každému se vztahovala jedna hypotéza. Prvnímu cíli {\clqq}zjistit názory veřejnosti na problematiku nových náboženských hnutí``, odpovídala hypotéza {\clqq}i když veřejnost nemá dostatečné informace o nových náboženských skupinách vyskytujících se v jejich regionu, tyto skupiny vnímá negativně``. Druhým cílem bylo zmapování sociálně patologických jevů spojených s působením nových náboženských hnutí v daných regionech. Vzhledem k použitému výzkumu, který byl kvalitativní, došlo ke stanovení hypotézy základě zjištěných dat. Hypotéza 1 byla potvrzena. Na základě rozhovoru s příslušníky Policie ČR byla stanovena hypotéza 2, která zní: přestože se informace o sociálně patologických jevech v souvislosti s působením nových náboženských hnutí dostávají na veřejnost, Policie ČR v daných regionech žádný takový kriminální čin neeviduje. Na základě zjištěných informací byla vypracována informační brožura, která podává ucelený přehled o nových náboženských skupinách, jejich charakteristikách a možných nebezpečích s nimi souvisejícími. Dle mého názoru byl cíl práce splněn. Výzkum prokázal, že informovanost o nových náboženských hnutích mezi veřejností je velmi malá a informace jsou zkreslené. Výsledky mé práce mohou sloužit jako sonda do problematiky a být podnětem pro zlepšení informovanosti mezi občany.
|
|
|
NOVÁ NÁBOŽENSTVÍ JAKO SPECIFICKÁ VARIANTA LIDSKÉHO SPOLEČENSTVÍ
HOLÁ, Michaela
Spolu s mnoha změnami, které nám moderní svět přináší, můžeme nalézt proměny i v současném pojetí religiozity. Navzdory silnému trendu sekularizace se odborníci shodují v nárůstu obliby nových náboženských forem a naopak na odklonu od tradičních náboženství. Vzniká řada alternativních směrů. Skupiny jsou různorodé vyznáním, vznikem, způsoby získávání členů, modely chování i svým vztahem k tradičním náboženským proudům. Samotný fenomén vzniku nových náboženství již jistě není přehlédnutelný a zdá se mi velmi zajímavé podrobněji se seznámit s možnými důvody, které jedince vedou na tuto cestu. Cílem mého výzkumu bylo právě zjištění motivace jedinců pro vstup do alternativních náboženských hnutí. Výzkum byl složen z části kvantitativní i kvalitativní. K získání adekvátních dat pro kvantitativní výzkum byla použita metoda e-mailového dotazování, technika dotazníku. Dotazník byl sestaven vzhledem ke stanovenému cíli práce a byl určen odborníkům v organizacích v České republice a na Slovensku, které se problematice nových náboženských směrů věnují. Konkrétně byly odpovědi získány od pracovníků Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů v Praze, Centra pro prevenci v oblasti náboženských sekt (CPoNS) v Olomouci a od o.z. INTEGRA - Centra prevencie v oblasti siekt, jehož sídlem je Banská Bystrica. Pro tuto část práce jsem měla stanoveny tři hypotézy : Hypotéza I (Fenomén obliby nových náboženských směrů se dotýká zejména mladé generace, která citlivěji reaguje na změny doby), Hypotéza II (Rozhodnutí jedince ke vstupu do nové náboženské skupiny je podmíněno očekáváním naplnění jeho aktuálně neuspokojovaných potřeb) a Hypotéza III (Velkou úlohu při začlenění jedince do sekty sehrávají psychologické postupy zneužívané alternativními náboženskými skupinami). Po analýze získaných dat byly tyto hypotézy potvrzeny. Dále jsem využila i kvalitativní postup, který tvořily polostandardizované rozhovory s bývalými členy některého z alternativních náboženských hnutí. Výzkumný soubor zde byl tvořen třemi jedinci, z nichž každý uvedl své zkušenosti s konkrétní náboženskou skupinou. Vzhledem k malému počtu respondentů se jednalo spíše o doplňující metodu, která dokreslovala hlavní kvantitativní výzkum. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k detailnějšímu poznání dané problematiky a rozšíření obzorů, které s fenoménem alternativních náboženství souvisí. Možnost využití shledávám taktéž v popisu procesů, které probíhají v dnešní společnosti a mají vliv na nedůvěru v tradiční náboženství. K výstupům výzkumu je možné přihlédnout též v hledání co nejefektivnějšího řešení při snaze o prevenci působení sekt.
|
|
|
Nová náboženská hnutí v jihočeském regionu - Mormoni
KRYSTKOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá Církví Ježíše Krista svatých posledních dnů , která je známá také pod názvem mormonská církev. V n ěkolika kapitolách je popsána nejen historie vzniku církve v USA i v České republice, ale také vysv ětlení n ěkolika základních pojmů vztahujících se k tomuto tématu. Dále je popsána nauka a víra mormonů , styl jejich života a stanoviska k rů zným změ nám v jejich postojích. V poslední kapitole je rozvád ěna víra v akci, tak jak ji provozují mormoni a jak ji vnímá její nejbližší okolí. Práce byla zpracována pomocí dostupné literatury a internetových prezentací k tomuto tématu.
|
|
| |
|
|
Komparace přístupu k trhu s církevními statky "tradičních církví" a "tzv. nových náboženských hnutí"
Gabriel, Jan ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou vysvětleny různé přístupy ke zkoumání vztahu náboženství a státu. Zabývá se vlivy (pozitivními i negativními) náboženství na jednotlivce a přeneseně i na celou společnost. V tomto oddílu jsou využity teorie významných osobností. Jmenujme například G.S. Beckera a jeho teorie preferencí, F.A. Hayeka s teorií spontánního řádu, filozofii H. Bergsona, či sociologii náboženství M. Webera. Analytická část je zaměřena na vztah církve a státu. Nejprve je pospána situace v ČR, která je dále porovnávána se situací v Rakousku a Švédsku. Práce obsahuje i dodatky, které otvírají nová témata pro případné budoucí analýzy.
|
host ::
RSS.