|
|
Srovnání měkkýší fauny vybraných přírodních rezervací na jihu Moravy
Bohatá, Lucie ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
V této diplomové práci je porovnána malakofauna šesti chráněných území na jihu Moravy s charakteristikou a vyhodnocením jejich stavu. Tato chráněná území patří do správy BR Dolní Morava a téměř všechny i pod CHKO Pálava: Cahnov Soutok, Křivé jezero, Pastvisko u Lednice, Ranšpurk, Slanisko u Nesytu, Trkmanské louky. Testována hypotéza byla, zda rezervace s převažujícím lesním porostem vykazují bohatší faunu oproti rezervacím s převahou otevřeného území.
Na lokalitách byla malakofauna odebírána individuálním sběrem, pomocí proplachu materiálu přes cedník a odběrem hrabanky. Následně byl materiál podrobně prozkoumán, roztříděn a určen.
Informace o zjištěných druzích jsem pomocí Simpsonova indexu dominance a Jaccardova indexu podobnosti porovnala a zaznamenala do tabulek. Dle Simpsonova indexu má největší index diverzity má NPR Ranšpurk a nejnižší NPR Slanisko u Nesytu. To znamená, že společenstvo ulitnatých plžů NPR Ranšpurk je zastoupeno podobným počtem jedinců zjištěných druhů, kdežto na NPR Slanisko u Nesytu byla zjištěna dominance zranitelného druhu Anisus spirorbis (Linné, 1758). Podle Jaccardova indexu podobnosti si je nejvíce podobná z 31% rezervace NPR Křivé jezero a NPR Slanisko u Nesytu a nejméně podobná z 6 % rezervace NPP Pastvisko u Lednice a EVL Trkmanské louky.
Hypotéza byla potvrzena na základě prostého počtu druhů zjištěných na stanovištích a Simpsonova indexu s vyšší diverzitou u rezervací s převahou lesů. Podle Jaccardova indexu podobnosti jsou si zkoumané lesní stanoviště a otevřené stanoviště podobny z 66 %. Poměrně vysoká podobnost je daná zejména abiotickými faktory, které ovlivňují daná stanoviště rezervací.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Rindtová, Dita ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Měkkýši České republiky se zabývá základními informacemi o měkkýších vyskytujících se na území České republiky. V rešeršní části mé práce se zabývám anatomickou stavbou jejich těl, schránek a životními cykly charakteristické pro hlavní zástupce. V obecné charakteristice se práce dotýká i ohrožených druhů uvedených na červené listině. Dále se rešeršní část věnuje i ekologii zaměřené na výskyt měkkýšů v závislosti na podmínkách ekosystému, introdukci, její způsoby a význam měkkýšů pro člověka.
Cílem praktické části byl faunistický průzkum vybraných člověkem zatížených lokalit. Tento výzkum byl proveden ve vytipovaných lokalitách v blízkosti okresního města Příbram. Jednalo se o první výzkum zaměřený na výskyt měkkýšů v těchto lokalitách. Metodika sběru vzorků byla provedena použitím běžných metod sběru měkkýšů a je v práci blíže specifikována.
Vlastní výzkum byl zaměřen na charakteristiku oblastí (5 lokalit) ve kterých probíhal sběr. Vznikl tak systematický přehled získaných druhů suchozemských zástupců podle určených stanovišť, taxonomické zařazení a konkrétní charakteristika získaných druhů. Celkem bylo zpracováno 514 jedinců náležících k 26 druhům měkkýšů. Nejpočetnější zastoupení měla čeleď vrásenkovití (Discidae), s celkovým počtem 82 jedinců. Naopak nejméně se vyskytovaly čeledi oxychilidae, skleněnkovití (Vitrinidae) a melampovití (Ellobiidae), kde byl nalezen pouze jeden jedinec od každé čeledi.
V poslední části práce se zabývám srovnáním mého výzkumu s výzkumem dříve provedeným v CHKO Kokořínsko. Tato oblast má podobné klimatické podmínky i vlastnosti ekosystémů. Výsledek porovnání odpovídá variabilitě druhů zde nalezených.
|
|
|
Měkkýši České republiky
Cermanová, Michaela ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou měkkýšů na území České republiky.
V jejím úvodě byl charakterizován kmen měkkýšů a jeho historie. Další část se věnuje morfologii a anatomii suchozemských a vodních měkkýšů, jejich ekologii a biologii. Podrobně byl popsán životní cyklus plžů, způsob života a potrava. U vodních měkkýšů byl popsán charakter rozšíření na území České republiky a jejich migrace spojená s osidlováním nových biotopů. Následující kapitola pojednává o determinaci a sběru měkkýšů, popisuje několik metod sběru a determinaci suchozemských zvláště pak vodních měkkýšů.
Velká část práce je věnována ohrožení měkkýší fauny, ochraně přírody a negativnímu vlivu člověka na malakofaunu vytvářením nových podmínek v krajině. Mezi negativní vlivy, kterými člověk zásadním způsobem mění ráz krajiny patří například mýcení lesů, budování přehradních jezer nebo podélná regulace toku. Poslední kapitola popisuje nepůvodní druhy suchozemských i vodních měkkýšů na území České republiky, které představují další nebezpečí pro naši původní malakofaunu.
|
|
|
Morfologicko-genetická studie populací mořského plže \kur{Hexaplex trunculus} ze Středozemního moře
MACÍK, Jiří
Genetická a tvarová variabilita jedinců mořského plže Hexaplex trunculus (Linné, 1758) byla porovnána mezi populacemi tří lokalit chorvatského pobřeží, čtyř lokalit řeckého ostrova Lefkáda a dvou lokalit jižního pobřeží Francie o celkovém počtu 464 exemplářů. Z genetického hlediska nebyla nalezena kritéria pro oddělení jednotlivých populací. V mitochondriálním genu pro cytochrom c oxidázu, podjednotku jedna, (COI) nebyla nalezena variabilita v úseku dlouhém 683 bp. Rozdílnost populací nebyla geneticky průkazná ani ve spojení mých dat s daty z již proběhnuvší portugalské studie (sekvence z GenBank). Populační odchylky byly nalezené metodou geometrické morfometrie. Podle výsledků byly stanoveny morfotypy pro určité biotopy. Během této studie byla prokázána vysoká míra znečištění Středozemního moře tributylcínem (TBT) způsobující u tohoto druhu plže pohlavní malformace zvané fenomén imposex.
|
host ::
RSS.