|
|
Zapojení Ozobotů do výuky algoritmizace a informatického myšlení
Yaghobová, Anna ; Forstová, Lenka (vedoucí práce) ; Töpfer, Pavel (oponent)
V současné době je velkým trendem využívat při výuce informatiky různé výukové roboty. Cílem práce je představení ()zobota jako výukové pomůcky včetně připravených úloh a metodických materiálú. Nejedná se o kompletní sbírku úloh, ale spíše o typové úlohy na jednotlivé problémy spojené s výukou algoritmhace. Cloh je celkem dvanáct, šest. zaměřených na programování Chobota pomocí barevných OzoKódtí na papír a šest. zaměřených na programování ()zobota v editoru kódu Ozol3lockly. Úlohy jsou určené spíše pro 2. st.upe:řl základní školy, případně pro nižší stupeii víceletých gymnázií.
|
|
|
Podpora výuky programování na ZŠ
Vinický, Radek ; Štípek, Jiří (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou programování na základních školách v České republice. Teoretická část práce se zaměřuje na mapování současného stavu výuky programování na základních školách. Dále jsou v práci mapovány aktuálně využívané zdroje, které jsou určeny pro podporu výuky algoritmizace a programování dětí. Tyto zdroje jsou dále hodnoceny vybranými evaluačními kritérii. Na teoretickém základu práce je navrhnut vlastní model výuky programování jako praktický výstup, a to včetně výukových materiálů a metodické příručky pro učitele. Návrh modelu výuky je ověřen v praxi.
|
|
|
Utváření představ a osvojování vybraných konceptů používaných při sestavování programů s testovacími podmínkami na 1. stupni ZŠ
Čuma, Radek ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vaňková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá představami žáků o smyslu a funkčním principu použití příkazů s testovacími podmínkami při sestavování algoritmů. Hlavním cílem diplomové práce je na základě teoretických východisek navrhnout metodické postupy pro výuku vybraných algoritmických konceptů na I. stupni základní školy, naplánovat a realizovat pedagogický experiment a v jeho průběhu ověřovat funkčnost navržených metodických postupů. Ověřování funkčnosti navržených metodických postupů probíhalo na základě analýzy dat, které byly nashromážděné průběžným zapisováním poznatků o chování, pokroku a průběhu řešení vybraných úloh, pořizováním videozáznamů zachycujících průběh řešení jednotlivých úloh v rámci navržených "unplugged" aktivit, pomocí nástroje pro monitorování pokroku žáků ve virtuálním programovacím prostředí Code.org, pořízením audionahrávek testování žáků pomocí řízeného rozhovoru a pomocí fotodokumentace tvorby vlastních bloků příkazů, ve kterých žáci přepisovali věty z mateřského jazyka do řeči srozumitelné pro stroje, do programovacího jazyka. Na základě syntézy získaných poznatků byly provedeny návrhy na úpravy navržených metodických postupů, aby se zjištěné obtíže, kterým žáci při výuce čelili, co nejvíce eliminovaly. KLÍČOVÁ SLOVA Testovací podmínky, algoritmizace, programování, informatické...
|
|
|
Fluid-structure interaction
Kosík, Adam ; Feistauer, Miloslav (vedoucí práce) ; Richter, Thomas (oponent) ; Fürst, Jiří (oponent)
V této práci se zabýváme numerickou simulací interakce proudící stlačitel- né vazké tekutiny a elastického tělesa ve 2D. Deformace obtékaného elastického tělesa jsou popsány pomocí 2D lineárního modelu pružnosti a nelineárního St. Ve- nantova-Kirchhoffova a neo-Hookeova modelu pružnosti. Proudění tekutiny je popsáno stlačitelnými Navierovými-Stokesovými rovnicemi, které jsou formulo- vány v ALE (arbitrary Lagrangian-Eulerian) tvaru. Pomocí ALE metody bereme v potaz časovou závislost oblasti vyplněné tekutinou. Diskretizace problému proudění i problému pružnosti je provedena pomocí nespojité Galerkinovy metody konečných prvků (DGM). Svoji pozornost věnujeme testování DGM aplikované na řešení problémů proudění tekutiny a pružnosti. Dále popisujeme algoritmus interakce a způsobu, jak vyřešit problém deformace oblasti vyplněné proudící tekutinou. Motivací naší práce jsou aplikace v biomedicíně. Numerické experi- menty zahrnují numerickou simulaci kmitání lidských hlasivek vyvolané působe- ním stlačitelného vazkého proudění.
|
|
|
Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH
Šandová, Hana ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ/nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH AUTOR: Bc. Hana Šandová KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá představami žáků o tom, jak funguje počítače a počítačové programy. Hlavním cílem práce je zkoumání představ žáků druhého stupně či nižšího stupně osmiletého gymnázia o tom, jak funguje počítač a počítačové programy a co představy žáků ovlivňuje. Teoretická část je zaměřena na historii používání počítačů ve výuce a analýzu současných přístupů k výuce informatiky a programování v ČR a ve vybraných evropských zemích. Praktická část se věnuje mapování představ žáků ve věku 11-14 let v rámci pedagogického experimentu uspořádaného na dvou pražských školách, jehož cílem bylo zkoumat dopad výuky programování ve Scratch v rozsahu jednoho pololetí na představy žáků o tom, jak funguje počítač, a na rozvoj jejich informatického myšlení. KLÍČOVÁ SLOVA: představy žáka, algoritmizace, programování, informatické myšlení, Scratch
|
|
|
Výuka algoritmizace a programování se zaměřením na programovací jazyk Python
Kotek, Lukáš ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Práce zkoumá vhodnost použití programovacího jazyka Python v prostřední středních škol, používá jak kvantitativní, tak kvalitativní metody výzkumu, a konstatuje, že Python pro tento účel vhodný ve většině oblastí použití je. Práce dále přináší teoretický rozbor jazyka Python, včetně nástrojů, jež je s ním možné použít, a doplňuje ho praktickými příklady ve formě ukázek programů. Zkoumá i ostatní používané programovací jazyky ve výuce a jejich vhodnost pro tento účel, přičemž je porovnává s jazykem Python, a zjišťuje, že dvěma nejpoužívanějšími programovací jazyky v prostředí středních škol jsou shodně Pascal / Object Pascal a Java.
|
|
|
Výuka programování ve Scratch zaměřená na vytváření pojmů
HOLEČKOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce je vytvořit sadu krátkých úloh pro výuku programování na základních školách v prostředí Scratch, které pomohou žákovi pochopit a porozumět do hloubky danému vyučovacímu pojmu z oblasti algoritmizace a programování. Sady obsahují úlohy vztahující se k jednomu pojmu, které ale bude vždy podáno jiným způsobem. Nejprve jsem vybrala některé klíčové pojmy z výuky programování pro 2. stupeň ZŠ a k těmto pojmům si stanovit kompetence, které žáci potřebují na to, aby tomu pojmu porozuměli. Následně k těmto kompetencím jsem hledala nebo vytvářela úlohy, ve kterých se tyto kompetence budou rozvíjet. Diplomová práce je rozdělena na praktickou a teoretickou část. V teoretické části jsou uvedena teoretická východiska z oblasti tvorby pojmů a konstruktivistického přístupu k výuce a následně jsou popsány veškeré úlohy, včetně rozvíjených kompetencí u žáka. Dále teoretická část diplomové práce obsahuje manuál, ve kterém je detailně popsáno pro učitele, na jakém principu jsou úlohy založeny a návrh správného řešení. Součástí tohoto manuálu je i zdůraznění metodických poznámek v úloze, na které by se učitelé měli nejvíce zaměřit. Praktická část práce obsahuje právě sady úloh, které byly vyzkoušeny přímo ve výuce na základní škole a byly průběžně vyhodnocovány a případně upraveny.
|
|
|
Výuka algoritmizace v EasyLogo na 1. stupni ZŠ
BARTÍKOVÁ, Martina
Práce se zabývá výukou programování na prvním stupni základních škol ve výukové aplikaci EasyLogo. Teoretická část obsahuje analýzu výuky původní sady krátkých programovacích úloh. Na základě pozorování výuky ve školách a následné interakce s učiteli a žáky byla tato sada upravena a doplněna o nové úlohy. Nová výuková sada obsahuje 52 úloh rozdělených do sedmi oddílů, které dodržují postup výuky na základě vyučovaných kroků. Součástí práce jsou popisy a náhledy nově vytvořených úloh, metodické pokyny pro učitele a jako příloha je uveden kompletní seznam úloh rozdělený do oddílů.
|
|
|
Python - programovací jazyk pro výuku algoritmizace a programování
Kotek, Lukáš ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Škop, Miroslav (oponent)
Práce představuje programovací jazyk Python jako nástroj pro výuku algoritmizace a programování. Pomocí průzkumu zkoumá vhodnost Pythonu pro tento účel. I na jeho základě konstatuje, že ho pro něj je možné použít. Popisuje jeho historii, charakteristiky a specifika vůči jiným jazykům. Vypočítává nástroje, editory a vývojová prostředí, které je s ním možné použít ve výuce, a konstatuje, že jich existuje dostatek. Obsahuje ukázky a příklady, které demonstrují jeho možná použití.
|
|
|
Výuka základů programování v prostředí Scratch
KREJSA, Jan
Práce se zabývá výukou programování na základních školách v programu Scratch. Teoretická část obsahuje průzkum, který byl proveden pomocí dotazníku na základních školách a který ukazuje skutečnosti týkající se výuky programování. Dále je Scratch porovnán s programy Baltík a Imagine Logo, které se nejvíce používají na základních školách pro výuku programování. Práce také obsahuje analýzu materiálů dostupných pro výuku Scratch. Výsledky analýzy výukových materiálů jsou graficky zobrazeny v přehledném grafu. Na základě této analýzy je vytvořen postup výuky, který je rozdělen do dvanácti témat. Pro každé téma je vytvořen žákovský list a metodické pokyny pro učitele.
|
host ::
RSS.